Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Co se synem - psychosomatické potíže?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
27.2.20 09:55
Syn to měl také. Byli jsme s dcerou u neurologa, když byla malá. Měla jednou v životě febrilni křeče a potrebovala se vyloučit epilepsie. Při sběru informací do anamnezy mi řekl, že u syna pokud se vyskytují bolesti kolem pupku, bývají projevem migrény dětí. Obě děti zvrací v autě, trpí kinetozou, má to souvislost. Řekl, že budou mít v dospělosti tendence k migrénam. U syna bolesti břicha ustaly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.20 10:01
Asi by to chtelo poradit se s psychologem. Ale ja mam treba podobne povahove zalozene dite (i kdyz ne takovy extrem) a vypozorovala jsem, ze prave to chozeni po spickach a „nunankovani“ je nejhorsi, ze to naopak situaci zhorsuje a podporuje ho to v litostivych reakcich. Nekricim na nej, jsem vlidna, chvalim, ale zaroven mu vysvetluju, ze si to tezke dela jen on sam. Jsou mu 4 a chape to, takze to urcite pochopi i starsi dite. Kdyz zacne hystercit nebo se litovat, tak mu reknu, ze ho chapu, ze se boji, ze to nezvladne, ale ze plac mu fakt nepomuze, ze je moc sikovny a zvladne to. A ze kdyz to zkusi, uvidi, ze to neni nic strasneho. A pak uz zadne crcani, proste musi jit a udelat to, co se po nem chce, bez debat, na fnukani nereaguju, nebo mu jen kratce zopakuju, ze to neni nic strasneho a ze to zvladne. Tecka. Kdyby chodil do skoly, tak zadne ulejvani se z testu. A musim rict, ze v drtive vetsine pripadu, v podstate ve 100procentech pripadu, zjisti, ze to fakt nebylo nic hrozneho, ze to zvladl, doda mu to sebevedomi a pak uz to dela dobrovolne a v pohode, i kdyz si treba ten prvni pokus prorval. On si taky pri tech prilezitostech, kdy se boji, stezuje na bolesti briska nebo hlavy. Ale pricitam to tomu stresu, ktery si zpusobuje, protoze jakmile ho prekona, bolesti z vteriny na vterinu ustanou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.2.20 10:06
Mám s tím zkušenost u dítěte, kterému jsem macechou. Ráno zvrací, nebo bříško bolí. Řeknu ti k tomu jediné. Kdyby děcko něco muselo, třeba se něco nového naučit, něco zvládnout, zvedne mu to sebevědomí samo. Kdyby mu rodiče nastavili pevné hranice a měli na něj nároky doma (teď nemyslím školu, ale sebeobsluhu, pomoc v domácnosti), cítilo by se bezpečnější. Takhle chválí stylem „kráááásně spal/a zmrzlinu“ apod. Osobně si myslím, že rodiče vychovávají narcistu nebo jinou poruchu.
Ale to je jejich případ, ten tvůj je možná jiný.
- Citovat
- Upravit
27.2.20 10:20
Možná právě proto, že kolem něj tak tancuješ ho nic nenutí se snažit. Neber to ve zlém, ale jak bude ten kluk připravený do zivota? V práci ho taky nikdo nebude utešovat a čekat, až se vybrečí. Aby si nekoupil ani zmrzlinu? No nevím, možná by to chtělo změnu přístupu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.20 10:25
Tak ho vezmi k psychologovi. Urcite to pro nej bude lepsi, nez absolvovat neprijemna vysetreni (na ta muze jit stejne).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.20 10:31
Jestli je to psychosomatické, tak neporadím, ale napíšu ti aktuální zkušenost se synem (2.třída), který trpěl dlouhodobými bolestmi břicha. Zkusili na nás úplně vše, včetně dvoudenní hospitalizace, všemožné testy na alergie, helicobactera, UTZ, sono, odčervení, asi 10 doktorů se na něm vystřídalo a nikdo na nic nepřišel, takže jsme taky odešli s nálepkou „psychické“. Připadala jsem si jako blázen a hysterka, ale on ani nemohl chodit do školy, vždy ho to úplně zlomilo v pase.. 
Nakonec jsem se já sama dopátrala že se jedná o růstové bolesti od ZAD! Poslední rok hodně vyrostl, noha o 4 čísla, bolela ho chodidla, začal chodit po špičkách a různě si ulevovat a od toho si úplně zkřivil záda. Na ortopedii nám na to ale nepřišli, až fyzioterapeut, kterého jsem si vydupala. Špatné postavení zad, asymetrie lopatky, lordóza a další. Takže cvičí na posílení zad a od té doby, co jsme zjistili, o co se jedná, je to v pohodě. Když ho to chytne, zacvičí si, narovná se a jede dál.
edit: a ano, syn je taky hroznej cíťa, nervák, trochu hysterka a co popisuješ znám běžně 
Příspěvek upraven 27.02.20 v 10:32
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.20 10:32
Máte, prosím, někdo zkušenost, že by se bolesti bříška případně jiných částí těla vyřešily u psychloga? Jsou nějací, co se na to přímo specializují? Syn nemá žádné trauma, o kterém bychom věděli, ale nenašla se žádná somatická příčina jeho potíží.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.20 10:33
@Lucynka_v Přečti si můj příspěvek.
Plus u nás ještě řešili abdominální migrénu, je u kluků poměrně častá a moc se o tom neví.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.20 10:34
@unuděná A odkud je, prosím, ten fyzioterapeut, co na to přišel?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.20 10:37
Učí se strašně moc na třetí třídu. Vem ho k dobrému psychologovi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.2.20 10:39
@Hoa Mai, dělám taky tak - snažím se ho podporovat, že to zvládne. Vysvěvětluji, ale nic. Chválím za úspěch od malička. Začalo to na logopedii, kdy se mu nedařilo, měl blok a tenkrát jsem dostala radu, chválit i ne za 100 % výkon. Já ho úmyslně doma nenáchávám, ale když mi dítě brečí, jak je mu špatně a že ho bolí břicho, tak ho fakt nemám srdce vyslat do školy (možná by to pomohlo). To, že to bylo před písemkou, jsem si všimla poslední dvě absence. Jsem raději když je ve škole, protože to dohánění s jeho rychlostí je masakr… On je fakt takovej „ťulda“, co mlčí a brečí. Kdybych za každou vysvětlovací větu dostala pětikorunu, tak jsem asi už milionář. 
Anonymní slunečnice, tvůj příspěvek jsem bohužel nepochopila. 
Syn se musí připravovat do školy, musí se sám naučit látku a pak ho zkouším (např. vyjmenovaná slova). Je schopen nachystat jednoduchou večeři (rohlík, míchaná vejce, volská oka), upéct bábovku, sám bez říkání vyklidí myčku, vytře podlahu (chce jen poponést těžký kýbl)…
- Citovat
- Upravit
27.2.20 10:40
@Lucynka_v píše:
@unuděná A odkud je, prosím, ten fyzioterapeut, co na to přišel?
Jsme z Prahy, ale o to nejde - když to došlo mě, uznala i pediatrička, že tam určitý problém v zádech vidí. Do té doby ale nikoho nenapadlo bolesti břicha spojovat se zády…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.20 10:41
@Lucynka_v píše:
Máte, prosím, někdo zkušenost, že by se bolesti bříška případně jiných částí těla vyřešily u psychloga? Jsou nějací, co se na to přímo specializují? Syn nemá žádné trauma, o kterém bychom věděli, ale nenašla se žádná somatická příčina jeho potíží.
U nás to byly migrény od pěti let, v pubertě nás posílali k psychologovi, kam si chodil pokecat, protože je to pohodové dítě, nebýt těch strašných bolestí. Ne. nepomohlo to, a to jsem vybrala a platila specialistu na teenagery, ale syn tam chodil rád. Uškodit to nemohlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.20 10:44
@unuděná Prosím o kontakt na toho fyzioterapeuta třeba do SZ. Jsme taky z Prahy. Kromě bříška má bolavé snad všechny klouby na nohách, záda, občas hlavu nebo ruku. Kdyby nepomohl s bříškem, tak snad alespoň s tím zbytkem. Děkuji moc!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Syn trpí bolestmi břicha. Byl na ultrazvuku - nic, což je taky dobře. Kompletní krevní testy měl dělané vloni na jaře. Ty byly taky v pohodě.
Takto je to od malička, takže bych řekla, že má prostě hodně blbou povahu.
Ještě probíhá test na parazity. A přichází v úvahu psychosomatické potíže. Prý mám koupit guajacuran. Že by mu to mohlo pomoci. Jinak půjde do nemocnice na vyšetření.
Já si říkám v duchu, že to asi bude opravdu psychikou. Za posledních 14 dní byl 2× doma a vždy měl být test.
Syn je ve třetí třídě. Má úlevy v češtině. Paní učitelka je hodná. Já taky - ani na syna nezvyšuji hlas. Když dostane špatnou známku, tak v klidu řeknu, že se mu to nepovedlo, že se to doučíme.
Trochu mám obavy, zda syna nepřetěžuji.
Doma udělá úkol, čte, píše diktát. Když mají psát písemku z prvouky, tak zopakujeme prvouku. Matika mu jde bez potíží. Jenže je hrozně pomalý a s přestávkama příprava do školy zabere celé odpoledne (2 stránky dětské knížky čte téměř 20 minut). A ještě dostal cvičení z PPP od speciální pedagožky.
Je fakt, že syn je hodně citlivý a má velmi malé sebevědomí. Snažím se mu ho zvedat - chválím ho za každou prkotinu. Když se něco stane, tak se nezlobím. Jsem už trochu zoufalá, protože když má problém, tak jen pláče a nic neříká. Vysvětlovat můžu jak chci, že musí mluvit, abych mu mohla pomoci, ale nepomáhá to… On raději oželí zmrlinu, než aby si ji koupil sám.
Poradíte, jak zvednou víc sebevědomí a aby se nebál školy?
Fakt mi příjde, že chodím kolem syna po špičkách a výsledek? Je to ještě horší a horší…
Prosím nechat anonym jinak smazat. Děkuji.