Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Co si myslíte o názoru kamarádky?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Ounou
3.4.24 20:13
@Anonymní píše: Více
Přijde mi to normální. Nenormální mi přijde kamarádka.
- Citovat
- Upravit
3.4.24 20:14
? Že si to tak bereš? Děti brečí no 
oblíkání, koupání, omezení v pohybu, cizí prostředí, cizí lidi, hodně lidí… Žádné není jak přes kopírák
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.24 20:26
Kámoška je divná. Tvoje dítě bude třeba vztekloun, moje bylo taky, pořád je náročné, no a? Každý jsme nějaký.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.24 20:27
Tisíc dětí, tisíc osobností, vůbec se tím netrap. Že kamarádce dítě nebrecelo, neznamená, že když brečí, tak je to špatně. Mému synkovi to bylo taky tak do roku a půl jedno, a teď jak vyvádí, když mu něco vezmu, to je scéna jak z národního 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.24 20:35
Jé takové bylo moje první a třetí dítě. A první syn z toho úplně vyrostl. Jak se začal hýbat, tak začal být spokojené dítko. Období vzdoru měl asi mezi 1-2 rokem. To bylo spíš o tom, že nemohl vysypat hlínu z květináče, tak se vztekal. Ale žádné velké drama a pak už byl hrozně pohodové dítě 
u třetího zatím teda nevím a druhý byl jako miminko pohodář. Ale mezi 2-3 rokem to bylo hrozný 
vztekal se kvůli každé kravině a teď už to je taky pryč. Je to skvělý tříletý kluk.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.24 20:49
Jak který dítě, já mám tři, jedno byl strašný salamista, tomu bylo fuk když sem mu něco vzala nebo zakázala, druhy zas nervak, ten udelal scénu i kvůli špatnému pohledu neřeš, někdo je v klidu někdo je vzteklejsi, normální je všechno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.24 20:53
@Anonymní píše: Více
Dlouholetou kamarádku bych odeslala do patřičných míst a už by nebyla dlouholetou ale bývalou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
Anonymní
3.4.24 20:57
@Kriss Tina a může se vztekat už i takové mimčo? Já myslela, že z toho nejde soudit
- Citovat
- Upravit
3.4.24 20:57
Kámoška je jedna z těch „já-jsem-matka-kdo-je-víc“. Že má starší dítě, než ty, z ní nedělá experta. Tvé dítě je úplně normální, má svůj temperament. Na kámošku se vykašli/aspoň tedy na její řeči
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.24 20:58
- Každé dítě je jiné.
- Nejhorší na světě jsou matky hodných dětí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.24 21:10
Souhlasím, že každé dítě je jiné. Já se naučila hlavně, že nebudu to svoje porovnávat s jinými a budu se soustředit na něj, jaké je a podle toho k němu s citem přistupovat. Ale chytré kritické řeči jiné super matky mě teda taky mrzely, tak jsem se časem naučila to pouštět a přestala jsem jí brát vlastně vážně. A pak jsem jednou viděla, jak její školní dítě dělá scénu horší než tříletý v období vzdoru a bylo to všechno v pořádku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.24 21:15
@ugluk píše: Více
Haha, jakožto matka hodného dítěte bych k tomu jen dodala, že na každého jednou dojde a matky hodných děti jsou pak z takového období vzdoru v totálním šoku, kdežto matky vztekakvců jsou proškoleny a připraveny
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Ahoj, prosím o anonym.
Jdu s otázkou a cítim se neschopně. Je mi 25 a mám první dítě. Je mu 7 měsíců.
Od narození ubrečený, nespavý dítě. Už je to lepší, ale pořád je dost citlivý. Cvičili jsme i Vojtovku. Já ho beru takový, jaký je. Už se ale i chvilku sám zabaví, což je fajn. To a že se směje zalepilo ty rány v srdci z prvních měsíců, když jsem se cítila totálně neschopná, že moje dítě pořád brečí a že mu nerozumím.
Teď neposedí. Plazí se a snaží se lézt. Dnes např. lezl po gauči a plazil se i tam, kde gauč končil. Já ho chytila a samozřejmě začal plakat. To samé po koupání. Nevydrží na zádech ani chvilku a jak mu v tom chci zabránit (přebalování/oblékání) tak je řev. Byla u nás zrovna má dlouholetá kamarádka, co má syna (8 let) a řekl, že si tu mateřskou ještě pěkně užiju. Že minule viděla, jak jsem vzala malému kapesníky a že začal plakat a že teď ještě tohle a že to si u Toníka nepamatuje, že by byl takový nervák a že už se vzteká. A že to bude masakr to období vzdoru a další věci.
Proč to sem píšu. Já jsem si myslela, že je toto normální chování mimina. Prostě mu seberu hračku, nebo něco co ho zaujalo, tak pláče. A to, že mu bráním v pohybu, tak že taky nepochopí proč, tak se rozpláče. Ale asi to tak není a “normální” děti to nedělají? Prostě jak jsem prvorodička, tak nevím, co je běžné a co ne. Když mi dítě řvala 3/4 dne, tak jsem si myslela taky, že je to norma, než mi doktor prostě řekl, že je to dráždivost atd. A když jsem viděla ostatní stejně starý miminka, co plakali opravdu jen při nějakém nepohodlí.
Já vím, že s tím tak či tak nic neudělám. Ale jak se chovalo vaše mimčo? Jaké bylo pak?
Musím na to pořád myslet. Neměla mi nic říkat. Místo podpory pořád dostávám jen tyhle kecy..
Děkuji moc za názory.