Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: … S manželem jsme spolu 15let. 7 leté dítě. … A teď si … přibral kamaráda. … manžel s ním chce trávit čas hlavne bez nás … Plánují co všechno spolu podniknou. Kam všude pojedou … co všechno zažijí a uvidí … Ženská v tom není na 100%. Opravdu čas tráví jen s ním.
Nech ho dýchat. Po 15 letech manželství se u muže dostavilo poznání, že jsou i jiné fajn věci než manželka, dítě a práce na zahradě. Tomu nemůžeš čelit. To nemůžeš zastavit. Ani domluvou, ani pláčem a citovým vydíráním, ani hrozbami a výhrůžkami o rozchodu.
Ostatně z Tvého dotazu plyne, že u Tebe jde o závist: on má kontakty mimo, Ty naopak nemáš žádné. Doporučuji koukat sama na sebe. Najdi si koníčka, choď do jógy, seznamuj se s jinými ženami přes společné koníčky. Máš nějaké? Nemáš.
Tak vidíš: Ty trpíš ponorkovou nemocí, on ne. Ale z té ponorky se nedostaneš tím, že stáhneš manžela do podpalubí a zabouchneš poklop, aby se nedostal ven na čerstvý vzduch.
Příspěvek upraven 29.10.22 v 15:25
@Tala20 píše:
Nech ho dýchat. Po 15 letech manželství se dostavilo pozání, že jsou i jiné fajn věci než manželka, dítě a práce na zahradě. Tomu nemůžeš čelit. To nemůžeš zastavit. Ani domluvou, ani pláčem a citovým vydíráním, ani hrozbami a výhrůžkami o rozchodu.Ostatně z Tvého dotazu plyne, že u Tebe jde o závist: on má kontakty mimo, Ty naopak nemáš žádné. Doporučuji koukat sama na sebe. Najdi si koníčka, choď do jógy, seznamuj se s jinými ženami přes společné koníčky. Máš nějaké? Nemáš.
Tak vidíš: Ty trpíš ponorkovou nemocí, on ne. Ale z té ponorky se nedostaneš tím, že stáhneš manžela do podpalubí a zabouchneš poklop, aby se nedostal ven na čerstvý vzduch.
Co to je za blábol? Chlap není s ní, není s dítětem, ale ona má problém? To je blbost.
@TO_IT píše:
Co to je za blábol? Chlap není s ní, není s dítětem, ale ona má problém? To je blbost.
Neznáš Tala20? Minulý víkend byl právník, nyní je z něj evidentně vztahový odborník ![]()
@TO_IT píše:
Co to je za blábol? Chlap není s ní, není s dítětem, ale ona má problém? To je blbost.
Toho si vubec nevsimej
@Tala20 píše:
Nech ho dýchat. Po 15 letech manželství se dostavilo pozání, že jsou i jiné fajn věci než manželka, dítě a práce na zahradě. Tomu nemůžeš čelit. To nemůžeš zastavit. Ani domluvou, ani pláčem a citovým vydíráním, ani hrozbami a výhrůžkami o rozchodu.Ostatně z Tvého dotazu plyne, že u Tebe jde o závist: on má kontakty mimo, Ty naopak nemáš žádné. Doporučuji koukat sama na sebe. Najdi si koníčka, choď do jógy, seznamuj se s jinými ženami přes společné koníčky. Máš nějaké? Nemáš.
Tak vidíš: Ty trpíš ponorkovou nemocí, on ne. Ale z té ponorky se nedostaneš tím, že stáhneš manžela do podpalubí a zabouchneš poklop, aby se nedostal ven na čerstvý vzduch.
Tak ono je těžké mít koníček, když jsi 14 dní v měsíci úplně sama na domácnost a děti. Ono i to obyčejné posezení s kamarádkou občas moc dobře nejde.
@Anonymní píše:
Ahoj vespolek.
Nevím jestli si jdu pro radu, nebo se jen prostě vypsat.
S manželem jsme spolu 15let. 7 leté dítě. Vztah byl v pohodě, jasný, občas nějaká ta hádka, ale vždy jsem věděla, že jsme nejen manželé, ale i partaci. Stáli jsme při sobě během těch let při sobě v dobrým o zlým. Je to pracovitý chlap, je citlivý, milující. Skutečně ho mám ráda a vážím si ho.
Teď proč tohle všechno píšu. Před pár měsíci se po letech znovu potkal s bývalým kamarádem a vše je najednou úplně jinak. Našli si společného koníčka (rybaření) a manžel je najednou jak vyměněný. S kamarádem se snaží být stále v kontaktu, telefon, návštěvy..
Problém je v tom, že manžel je pracovně 2 týdny mimo domov, pak týden doma. Stále dokola. Již předtím měl časově náročného koníčka (zadrada). Byl tam vlastně od rána do večera, stále má nové a nové projekty. A teď si do toho mála času co jsme měli jako rodina přibral kamaráda. Chci napsat, že je to fajn chlap, je sám po nevydařeném manželství, rozumím si s ním i já. Jenže manžel s ním chce trávit čas hlavne bez nás, aby si mohli v klidu pokecat. Plánují co všechno spolu podniknou. Kam všude pojedou na ryby, co všechno zažijí a uvidí. Prostě chlapský pokec, to bych pochopila, ale hnedle každý den?
Před nedávnem jsem vybuchla, že chci čas i pro nás, pro rodinu. Mám si prý také najít nějakého koníčka a nechtít trávit čas jen s ním. Prý potřebuje volnost a mít taky svůj čas pro sebe. Už nevím vlastně jaký. Je doma pár dní v měsíci a z těch pár dní co je s námi bych spočítala hodiny s rodinou na prstech dvou rukou. Nemám nikoho, babičky, dědy, strejdy, tety, nikoho. Asi proto, že máme jen sebe jsme do nedávna byli opravdu parťáci. A najednou taková změna. Mám sice jednu fajn kamarádku, ale ta má rodinu, děti, velkou širší rodinu. Nemá moc času. Nevím co si počít s pocitem, že s námi nechce trávit čas. Že mu vlastně tak nějak svým způsobem překážíme.
Myslíte, že má cenu čekat, že se něco změní? Trápí mě to, protože ho miluju a nevím co si teď počít. Mluvit moc nejde, vše jsou podle něho jen výčitky. Ženská v tom není na 100%. Opravdu čas tráví jen s ním.
Vůbec se ti nedivím, že ti to vadí. Vlastně jsi pořád sama. Když si taky najdeš nějaký koníček, tak už se asi neuvidíte vůbec. Chlap je sobec, myslí jenna sebe, a nějak mu uniklo, že má tebe a dítě. Je fajn, když má koníček, ale nemůže mu přece věnovat veškerý volný čas. Ještě když je dva týdny pryč, a jen týden doma. Myslíš, že kdyby to bylo obráceně, a tohle bys dělala ty, že by mu to nevadilo? Vsadˇse že ano.
@Tala20
Mám přátele. Ale všichni jsou ve vztazích, své rodiny. Chodím do práce. Jde o to, že těch pár dní v měsíci je pro mě vzácných a stejně ten čas spolu netrávíme. Vše má přednost před námi.
@Anonymní píše:
Ahoj vespolek.
Nevím jestli si jdu pro radu, nebo se jen prostě vypsat.
S manželem jsme spolu 15let. 7 leté dítě. Vztah byl v pohodě, jasný, občas nějaká ta hádka, ale vždy jsem věděla, že jsme nejen manželé, ale i partaci. Stáli jsme při sobě během těch let při sobě v dobrým o zlým. Je to pracovitý chlap, je citlivý, milující. Skutečně ho mám ráda a vážím si ho.
Teď proč tohle všechno píšu. Před pár měsíci se po letech znovu potkal s bývalým kamarádem a vše je najednou úplně jinak. Našli si společného koníčka (rybaření) a manžel je najednou jak vyměněný. S kamarádem se snaží být stále v kontaktu, telefon, návštěvy..
Problém je v tom, že manžel je pracovně 2 týdny mimo domov, pak týden doma. Stále dokola. Již předtím měl časově náročného koníčka (zadrada). Byl tam vlastně od rána do večera, stále má nové a nové projekty. A teď si do toho mála času co jsme měli jako rodina přibral kamaráda. Chci napsat, že je to fajn chlap, je sám po nevydařeném manželství, rozumím si s ním i já. Jenže manžel s ním chce trávit čas hlavne bez nás, aby si mohli v klidu pokecat. Plánují co všechno spolu podniknou. Kam všude pojedou na ryby, co všechno zažijí a uvidí. Prostě chlapský pokec, to bych pochopila, ale hnedle každý den?
Před nedávnem jsem vybuchla, že chci čas i pro nás, pro rodinu. Mám si prý také najít nějakého koníčka a nechtít trávit čas jen s ním. Prý potřebuje volnost a mít taky svůj čas pro sebe. Už nevím vlastně jaký. Je doma pár dní v měsíci a z těch pár dní co je s námi bych spočítala hodiny s rodinou na prstech dvou rukou. Nemám nikoho, babičky, dědy, strejdy, tety, nikoho. Asi proto, že máme jen sebe jsme do nedávna byli opravdu parťáci. A najednou taková změna. Mám sice jednu fajn kamarádku, ale ta má rodinu, děti, velkou širší rodinu. Nemá moc času. Nevím co si počít s pocitem, že s námi nechce trávit čas. Že mu vlastně tak nějak svým způsobem překážíme.
Myslíte, že má cenu čekat, že se něco změní? Trápí mě to, protože ho miluju a nevím co si teď počít. Mluvit moc nejde, vše jsou podle něho jen výčitky. Ženská v tom není na 100%. Opravdu čas tráví jen s ním.
Na nějakém rodinném čase bych trvala, ale netlačila na něj, aby se zbavil kamaráda. On až si najde ženu, tolik s tvým mužem nebude.
@Freya_H píše:
Neznáš Tala20? Minulý víkend byl právník, nyní je z něj evidentně vztahový odborník
Toho právníka jsem si všimla
a rychle jsem to zavírala.
@TO_IT píše: Co to je za blábol? Chlap není s ní, není s dítětem, ale ona má problém? To je blbost.
Prosím neztrapňuj se zde. Nečteš co bylo napsáno a snažíš se kritizovat to čemu vůbec nerozumíš. Přečti si konečně co zakladatelka napsala o svém manželství:
… manžel je pracovně 2 týdny mimo domov, pak týden doma. Stále dokola. Již předtím měl časově náročného koníčka (zahrada). Byl tam vlastně od rána do večera, stále má nové a nové projekty.
Takže manžel už dávno nevede nějaký příkladný rodinný život: čtrnáct dnů mimo domov, ve zbývajícím týdnu se věnoval převážně práci na zahradě. Rodina byla pro něj vždy na vedlejší koleji. Ten problém měli už dávno před tím. Teď namísto zahrady utíká za kamarádem. Pro zakladatelku se tedy nic moc nemění na jejím životě. Ale to bys zjistila, kdyby sis napřed přečetla úvodní dotaz, že?
Chceš-li tazatelce něco poradit, a ne jen za každou cenu remcat a kritizovat co napsali jiní, soustřeď se raději na tuto mou větu:„Tomu nemůžeš čelit. To nemůžeš zastavit. Ani domluvou, ani pláčem a citovým vydíráním, ani hrozbami a výhrůžkami o rozchodu.“
Radíš jí tedy něco jiného než jsem jí napsal já? Máš pro ni nějaký jiný recept? Co jí prosím radíš Ty? Nezmínila jsi se. Nebo jí neradíš vůbec nic a jen kritizuješ ostatní?
Příspěvek upraven 29.10.22 v 14:48
Tak vidím to na dvě varianty.
Efektem bude to, že už se neuvidíte vůbec, max. se potkáte u snídaně a mezi dveřma, ale je to stejně sobecký přístup, jako má on, třeba mu to docvakne.
Jinak moc nevidím rozdíl mezi tím - one je úplně pryč a já na děti sama - a - on je oficiálně doma, ale stejně pryč a já na děti sama.
No ale kdy si ma zakladatelka najit cas na nejaky konicek, kdyz je vetsinu casu sama na dite? To se pak ty konicky pestuji pekne blbe.
Neslo by kamaradovi dohodit nejakou kamaradku? ![]()
@Marcinda píše:
Tak ono je těžké mít koníček, když jsi 14 dní v měsíci úplně sama na domácnost a děti. Ono i to obyčejné posezení s kamarádkou občas moc dobře nejde.
Ona má JEDNO dítě. Jen jedno. Sedmileté. To není kojenec ani batole. A samozřejmě jí nikdo nebrání aby si platila například hospodyni/paní na hlídání na jeden večer v týdnu. (Oba s manželem pracují, peníze tedy mají.)
Taky by mohla ponechávat starost o dítě na jeden týden manželovi. Jestli s dítětem budou na zahradě, nebo s kamarádem na rybách - to jí může být úplně jedno.
Ale ne, to ona nepřipustí. Raději dře, všechno táhne sama, 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu. Nemá čas sama na sebe, nemyslí na sebe. Myslí si že jen ona to všechno musí zvládat. Myslí si že jí všichni mají obdivovat jak to sama táhne. A pak za to očekává od manžela - po 15 letech - aby za ní vlezl do té ponorky, kterou si doma vybudovala.
Ona si tohle peklíčko zorganizovala sama a dobrovolně.
Příspěvek upraven 29.10.22 v 15:22
A jsi si jistá, že nema nějakou jinou ty 2 týdny když je pracovně pryč? Řekla bych mu ok, mám koníček tady máš dítě na týden a čau. Starej se.
Ahoj vespolek.
Nevím jestli si jdu pro radu, nebo se jen prostě vypsat.
S manželem jsme spolu 15let. 7 leté dítě. Vztah byl v pohodě, jasný, občas nějaká ta hádka, ale vždy jsem věděla, že jsme nejen manželé, ale i partaci. Stáli jsme při sobě během těch let při sobě v dobrým o zlým. Je to pracovitý chlap, je citlivý, milující. Skutečně ho mám ráda a vážím si ho.
Teď proč tohle všechno píšu. Před pár měsíci se po letech znovu potkal s bývalým kamarádem a vše je najednou úplně jinak. Našli si společného koníčka (rybaření) a manžel je najednou jak vyměněný. S kamarádem se snaží být stále v kontaktu, telefon, návštěvy..
Problém je v tom, že manžel je pracovně 2 týdny mimo domov, pak týden doma. Stále dokola. Již předtím měl časově náročného koníčka (zadrada). Byl tam vlastně od rána do večera, stále má nové a nové projekty. A teď si do toho mála času co jsme měli jako rodina přibral kamaráda. Chci napsat, že je to fajn chlap, je sám po nevydařeném manželství, rozumím si s ním i já. Jenže manžel s ním chce trávit čas hlavne bez nás, aby si mohli v klidu pokecat. Plánují co všechno spolu podniknou. Kam všude pojedou na ryby, co všechno zažijí a uvidí. Prostě chlapský pokec, to bych pochopila, ale hnedle každý den?
Před nedávnem jsem vybuchla, že chci čas i pro nás, pro rodinu. Mám si prý také najít nějakého koníčka a nechtít trávit čas jen s ním. Prý potřebuje volnost a mít taky svůj čas pro sebe. Už nevím vlastně jaký. Je doma pár dní v měsíci a z těch pár dní co je s námi bych spočítala hodiny s rodinou na prstech dvou rukou. Nemám nikoho, babičky, dědy, strejdy, tety, nikoho. Asi proto, že máme jen sebe jsme do nedávna byli opravdu parťáci. A najednou taková změna. Mám sice jednu fajn kamarádku, ale ta má rodinu, děti, velkou širší rodinu. Nemá moc času. Nevím co si počít s pocitem, že s námi nechce trávit čas. Že mu vlastně tak nějak svým způsobem překážíme.
Myslíte, že má cenu čekat, že se něco změní? Trápí mě to, protože ho miluju a nevím co si teď počít. Mluvit moc nejde, vše jsou podle něho jen výčitky. Ženská v tom není na 100%. Opravdu čas tráví jen s ním.