Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@AlishaApes píše: Více
Kolik ti je? Bydlíš tedy s rodiči, oni pejska nechtějí, tak budeš muset vydržet až budeš bydlet sama, a pak si ho pořídíš. Neber to tak, že to nevěří, jen prostě pejska už nechtějí.
@smile_xxx píše: Více
Píše že dospívá
A hlavně že nechce psa sama, ale společného. Takže se asi ani těm rodičům nedivím. Ze začátku je vždycky velký nadšení ze štěnátka, a pak pes vyroste, nadšení opadne a zůstane na krku rodičům. Moje dcera chtěla jezevčíka, tak jsem jí taky řekla ať jich má klidně deset, ale až bude bydlet sama.
Nevím, na kolik se starali i oni, ale chápu obě strany. Pes je velká zodpovědnost. Nebudeš s ním pořád doma (škola, práce), nebudeš moct bez něho ani nikam odjet, pokud ho u někoho nenecháš. Pokud nejsi doma, automaticky se starají oni. Pokud není nikdo doma, najde si pes zábavu podle svého. Buď to respektuj, počkej nějaký čas, zeptej se znovu… anebo si ho pořiď do vlastního bydlení.
Proč bys ho nemohla mít „už nikdy“? Můj muž vždycky od dětství po psovi toužil, ale jeho mamka nechtěla, nedovolila. Hned jak se ve dvaadvaceti od ní odstěhoval, tak si psa pořídil ![]()
@vedma007 píše: Více
Přesně tak, ale ona nechce psa sama, chce ho dohromady, kdo ví proč ![]()
@arinecka píše: Více
Protože „Ano, udělala jsem chyby. Byla jsem mladá, nezralá, nebyla jsem vedená k tomu, jak se o psa opravdu postarat.“ Takže evidentně se na starého pejska vykašlala, ten zůstal na krku rodičům a není se proto divit, proč to odmítají podstoupit znovu.
@unuděná píše: Více
To si právě myslím. Tak má bohužel smůlu a bude muset se psem počkat až bude bydlet sama. Dost možná ho pak už chtít nebude až bude vše jen na ní.
Moje dcera je ujetá na zvířata od malinka, první morče jsme jí koupili když jí bylo šest, a neexistovalo že by se o něj nestarala. Naštěstí jí to vždy bavilo, takže během let měla x morčat, králíky, fretku
tedˇmá svého vysněného psa, kočku, králíka a morče ![]()
@arinecka protože je mentálně nevyspělá a nezodpovědná. Proto ho chce společně.
Pravděpodobně na to nemá časovou kapacitu ani finanční. Jednou za čas pohladit, ale zbytek ať je na rodičích ![]()
Kdyby byla opravdu ochotná ho finančně sama utáhnout z většiny (byť z brigád),chodila by s ním pravidelně na veteriny, každý den x krat venčit a hrát si s ním, tak by sem ani nepsala ![]()
Holt sobectví
Taky nechci psa. Doma jsme celý život psa měli, je to závazek, opravdu velký. Takže když vím, že nejsem schopná mu poskytnout, co by potřeboval, tak ho nemám a můžou se děti na hlavu stavět. Naslibovat umí, ale kdo ví, co bude za pár let. Kamarád si s rodičema pořídil psa, pečoval o něj, venčil, ale pak se odstěhoval, pes s ním jít nemohl, tak zůstal u rodičů, kde má mnohem lepší podmínky. Ano, kamarád za ním jezdí, vyvenčí, na veterinu dojde, ale psovi je jednadvacet, má tuhý kořínek, už nesnese přesuny, rodiče nejedou na dovolenou, v případě kolapsu musí zvíře odvléct na veterinu, pokud kamarád zrovna nemůže, má rodinu a bydlí pár desítek kilometrů daleko. Já dětem furt tvrdím, že psa jasně, ale až budou bydlet sami a nevyžadovat ode mne žádnou součinnost. Úplně mi stačí stará kočka.
Já jsem si takhle vydupala psa, co jsem bydlela ještě doma. Otravovala jsem naše už snad od 1. třídy. V 18 mi mamka jednoho dne řekla, tak si ho pořiď
a já skočila po prvním inzerátu, co na mě vyskočil na internetu. Pes z množírny
Jediné co, že jsme za ní nic neplatili 🙏, protože byla z neplánovaného vrhu. Sprskli se jim omylem Boloňský psík s naháčem. No fena naprosto šílené povahy, bála se, nemocná. Doteď má špatné zažívání. My, jako laici jsme neměli zkušenosti, fenu rozmazlili. Bydlela jsem doma pak ještě dva roky, kdy jsem se jí věnovala nadstandardně, vycházky, cvičák, atd., ale pak přišel vztah, podnájem, první dítě. To vše během roku 🙈 No a když přišel čas, že bychom si ji vzali k nám, několikrát nám dítě pokousala
Ona kousala i bezdůvodně. Člověk šel okolo a ona se vrhla po nohách, když neměla náladu. Nebo spala, člověk se okolo ní natáhl pro ovladač a hned šla do útoku…mi to nijak neřešili, ono to od takového ratlíka nebolí…ale to dítě se jí začalo dost bát.
A kam tím mířím…fena zůstala nakonec u našich. U těch, kteří psa nikdy nechtěli a nechali se ukecat. 😏 Letos jí bylo 13 let.
My si pak pořídili psa až ve vlastním bydlení, kdy děti trochu odrostly. Samozřejmě chtěly hlavně ony. Prosily, otravovaly. Pes má teď 2,5 roku a už si ho ani nevšimnou. Veškerá péče je na mě, ale s tím jsem do toho šla. Netvrdím ale, že mě to nemrzí a občas jim to nevyčtu. Dalšího psa už určitě nechci a to máme teď fakt zlatého psa, takového ťunťu.
Být tebou, počkám, až se osamostatním. Uvidíš, zda na psa budeš mít vůbec pak čas. Do té doby můžeš nabídnout venčit psa sousedům (já jsem si sehnala i takovou brigádu
), vypomáhat v útulku a uvidíš jestli tě to pustí nebo ne ![]()
@AlishaApes Rodice nechtějí, nic s tím neuděláš. Az budeš samostatná ve svoji domácnosti, můžeš mít psi kolik chceš.
@Fitsun píše: Více
Je to tak. Pes je prostě závazek. Není to jen zvířátko na pohlazení, stojí i dost peněz a času. Nedávno našeho útulkáče bolelo břicho, tak sem s ním letěla na veterinu, udělali mu ultrazvuk, dostal injekci, druhý den na kontrolu a bum 5tis.
Oslov místní útulky, většinou jsou rádi za pravidelné venčení, psa si můžeš brát i po domluvě na výlet, nebo domů na zahradu. Třeba až časem rodiče zjistí, že to opravdu myslíš vážně a jsi zodpovědná, tak ti psa dovolí. Pes je prostě velký závazek a já je chápu, stejně tak jako tvoji touhu si ho pořídit.
Mas cely život pred sebou. Proste nektere veci nemůžeš mit TEĎ HNED. Uz tímto postojem, ze ty to přece chceš, ukazuješ, jak jsi nedospěla.
Rodiče vědí proč…ja takhle našim, kteří nikdy nechtěli doma zvíře, maximálně rybičky, dotáhla kočku. Jen na prázdniny během VŠ, ale pak se ukázalo, že na nové ubytování už nemůže. Zůstala jim 13 let. Nevim, proč ho nutně chceš mít spolu, ale v tomhle táhneš za kratší konec, je to kruté ale je to tak.
Ja svým dětem zatím povolila morče, přesně z podobného důvodu.