Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dcera odmítá změnu mého příjmení
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
21.10.26 15:22
Dcera "odmítá" změnu mého příjmení
- Upravit
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Reakce:
Velikost písma:
21.10.26 15:41
Mně přijde celkem logické, když bych si měla někoho vzít za manžela, tak s ním přijmu i jeho příjmení. 
Dcery už nejsou zrovna malé, tak bych se jí to snažila rozumně vysvětlit. Navíc, ony se taky časem můžou jednou vdát a to jejich rodné příjmení změní.
To už je zkrátka život, no… 
21.10.26 15:44
@Anonymní píše: Více
Ona si zvykne neboj. Vysvětli jí, že až se jednou třeba vdá, tak tak bude chtít příjmení jako má manžel.
21.10.26 15:48
Tohle je pro děti přirozené. Když si matka měnila příjmení, taky jsem se vždy chtěla jmenovat jako ona a byla naštvaná, že to nejde. Pro dítě to znamená ztrátu jistoty. Vážím si žen, co si nechaly stejné jméno s dětmi, i když se jim nelíbilo.
Anonymní
21.10.26 15:55
@mokkk píše: Více
Jenže jim se to jméno také nelíbí…je takové hodně snadno zesměšnitelné…A ona se ho může za 6 let vzdát kdy chce…a mě už zůstane. Samozřejmě jsem si ho nechala teď 7 let…a to kvůli dětem, myslím, že na ně beru ohledy opravdu až moc někdy. Řekla bych, že jsme kvůli nim dost obětovala svoji kariéru, někdy i zdraví částečně…abych jim dala vše co mají děti v úplné rodině. Stejně s mým vztahem a seznamování s přítelem…i když to omezilo hodně moc být my dva spolu, brali jsme oba na děti ohled a dali jim hodně čas si zvyknout seznamovat se postupně, nežárlit…hodně času se věnoval přítel právě mladší, že s ní hrál karty, učil jí nové hry, šel s ní na inliny, i když jsme měli jeden večer v týdnu…tak většinu času u nás věnoval dceři…atd atd. Ale tohle mi přijde už trochu moc se obětování. Jeho jméno je pro mě hezké, zvláštní a neobvyklé, ale i tak české…No uvidíme. Za měsíc s ebrát nebudeme, tak se to třeba ještě trošku vystříbří a usadí…Ale zajímá mě názor ostatních, hlavně těch co prožili.
- Upravit
Anonymní
21.10.26 15:59
@Černá Madonna píše: Více
Jako v ničem na holky netlačím, nechci, aby moje štěstí pro ně bylo něčím nepříjemným. Máme hodně blízký vztah, ony vidí, že jsme šťastná jak jsem nikdy nebyla, přejí mi to, ale prostě mi na nich záleží. Ale posledních 10-15 let jsem dala jim a díky jiné rodinné situaci vlastně nežila. Teď mám pocit, že bych měla mít něco i " pro sebe". Ta doba, kdy bude někde potřeba říkat a psát jméno rodičů je už krátká a situace, kdy se dítě jmenuje jinak než maminka jsou dnes běžné si myslím, není to něco co by ji nějak vyřazovalo…Takže já s epřikláním k tomu jméno si změnit, ale jistá, že to je dobře si nejsem:-(.
- Upravit
Anonymní
21.10.26 15:59
@arinecka píše: Více
Snažím se, ale nemluvím s ní o tom často, jednou jsem se zeptala…a nechám to zase chvilku být…
- Upravit
21.10.26 16:02
@Anonymní píše: Více
Proc by ti mělo zůstat. Tak si ho zmenis treba za 5 let.
Ja nejsem moc zastancem skakani podle chlapa. Davani prijmeni dítěti po otci, i kdyz nejsou svoji. Ani spolu nebydlite a hned hrr svatba a zase dalsi prijmeni.
Jednou jste byli rodina, tak bych proste par let pockala.
21.10.26 16:04
@Anonymní píše: Více
Znáte se dva roky a ještě spolu nebydlíte, počkala bych, jak si to soužití celkově sedne a až potom řešila svatbu.
Anonymní
21.10.26 16:07
@Tarena píše: Více
Psala jsem, že jsem rozvedená 7 let, myslím, že jsme čekala dost dlouho…jak hrr skákání podle chlapa. Je to moje rozhodnutí, moje pocity…Chlap je úžasný a bude respektovat mé rozhodnutí, to jsem si jistá, ještě jsme se o tom nebsvili…ani. Jsme spolu 2 roky v době svatby třeba 3 a víc, nepřijde mi to nijak hrrr, kor v našem případě, kdy jsme spolu zažili víc než mnoho párů za x let. Na rodné jsem si ho chtěla změnit hned po rozvodu (nemám to jméno ráda), ale kvůli dětem jsem to neudělala. Navíc je mi 49. V 60 si jméno už měnit nebudu:-). A ano jako svobodná bych dětem jméno po otci také nedávala…já bych se teda jako svobodná ani s nikým dítě nepořizovala. My už spolu mít děti nebudeme…A iděti jsem s přítelem seznamoval víc jak po půl roce známosti a to velmi pomalu… prvně pár minut, kdy se jen potkali mezo dveřma… atd. Myslím, že jsem spíš ohleduplná a vnímává k jejich potřebám někdy až moc. Takže ne fakt nejsem matka co je 2 roky po rozvodu už těhptná s jiným…:-):-) to fakt ne, můžeš se snažit rýt jak chceš…:-).
Příspěvek upraven 21.10.26 v 16:11
- Upravit
21.10.26 16:08
@mokkk píše: Více
Nelíbilo…
Mně by šlo asi spíš o ten princip. Nějak nevidím důvod, proč si nechávat příjmení po ex manželovi, když si budu brát jiného muže? 
Když teď nad tím tak přemýšlím, tak nikoho takového ve svém okolí a ani jinde, snad neznám. Za mě, je to prostě blbost a přijde mi to i vůči tomu druhému muži celkem zvláštní nebo až nefér…
21.10.26 16:08
@Anonymní píše: Více
Ptala jsi se na nazor. Napsala jsem ho.
Nemusis se rozcilovat jen proto, ze je jiny nez tvuj.
21.10.26 16:10
Mě by spíš vadilo, že si chceš nastěhovat domů ciziho chlapa. Nechápu kam spěcháte.
21.10.26 16:10
@Tarena píše: Více
A napadlo tě, že si ho chce změnit ona? Proč by vdaná žena, měla mít jméno po ex? 
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Hezký den, mám takový dotaz. Někdy v dohledné době, nejspíš tak za rok…se budu vdávat. Ráda bych si vzala příjmení přítele, protože mé vyvdané jméno jsem nikdy neměla ráda a z mnoha důvodů se ho ráda zbavím. Jsem 7 let rozvedená, ale jméno jsem si nezměnila protože dětem bylo 5 a 10 let a chtěly, abych se jmenovala stejně a i mě to přišlo lepší. Nemám to moc ráda, když všude musíte hlásit, že patříte k těm a těm dětem…Teď je dětem 12 a 17, mám 2 roky přítele, dcery ho mají rády. Plánujeme, že by s námi začal bydlet a on mě požádal nedávno o ruku (pro rýpalky, nejdřív bude to bydlení a pak až svatba:-)). Vzít si ho chci, je naprosto úžasný člověk a chlap a nedoufala jsem, že v mém věku poznám takový vztah jako s ním. Ale mladší dceři se stále nelíbí, že bych se nejmenovala stejně jako ony. Dvě jména nechci, to je naprosto šíléné dle mě. Jo a dodám, že její odmítání není nijak extrémní, jen prostě její názor je, že nemám.
Zažil jste někdo? Vadilo to dětem pořád nebo s věkem neřešily? Nezměnili jste si jméno, kvůli názoru dětí…atd? Děkuju.
Příspěvek upraven 21.10.26 v 16:22