Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky, potřebuju nutně poradit! Syn-10,5 roku-má jet příští neděli poprvé na dětský tábor. Myslím, že jsme vybrali opravdu dobrý. A syn teď po týdnu, co jsme poslali přihlášku, začíná jančit, že tam nechce, brečí a dělá scény ![]()
Já ale myslím, že by mu to prospělo, potřeboval by se trošku otrkat, osamostatnit a tak nějak „vyspět“,takže teď mám nervy, jestli to zrušit(je to už zaplacené),nebo vydržet ten tlak a přemlouvání, a nechat ho samotnýho aby se přesvědčil, že tábor je fajn, zažije dobrodružství, najde si kamarády, zasměje se, vyblbne se.. ![]()
Kdo máte zkušenosti, pište
budu ráda!
Vysvětlovala bych mu, co se tam bude dít, jaké to tam bude super… a povídala o tom, jaké to bylo, když jsem jezdila já… a poslala bych ho
No jako bývalý táborový vedoucí vím, že u dětí, co jedou „z donucení“, je to tak padesát na padesát… Buď je tábor chytne anebo ho protrpí od začátku do konce. Úplně nejlepší by bylo, kdyby od začátku projevil zájem o tábor sám, sám si ho vybral, společně jste si ujasnili, co od tábora očekáváte…
A na jednu věc pozor. U táborů je takové to „last minute“ podezřelé. Ty hooodně dobré tábory bývají vyprodané třičtvrtě roku dopředu. Pokud jste teď někde něco objevili a zaplatili, tak se docela škrábu na hlavě a přemýšlím, kde udělali soudruzi z NDR chybu…
Taky bych héo motivovala, poslala, pokud se mu tam libit nebude, tak dojet pro nej muzete vzdycky…
No já nevim, já byla v první třídě, to bylo v pohodě. A pak ještě v pátý a to bylo hrozný, všichni tam jeli s kamarádama a já jak kůl v plotě, nebyla jsem průbojná a prostě to bylo pro mě šílený. V půlce si naši pro mě přijely, psala jsem jim: jestli mě máte rádi, přijeďte si pro mě
Pak jsem jela s kamarádkou a bylo to skvělý, užily jsme si to. Možná je fakt lepší jet z někym koho zná, kor když není moc průbojnej, ale třeba u kluků je to jinak /já měla z toho trauma ještě dlouho, ani nevim proč/
Brrrr jak ja nesnasela tabory
kazdopadne asi to zkusit s tim ze pokud to bude nesnesitelne tak pro nej prijedete, ne vsechny deti jsou na tabory stavena, viz ja nebyla teda to radsi u babicky cele prazdniny, doted nesnasim tabory i ty vedouci tam. mam k tomu nehorazny odpor od te doby co me tam nasi dovezli a prez moje breceni tam nechali celej mesic ![]()
Ahoj, tak tábory jsem nesnášela a dodnes našim vyčítám, že mě tam šoupli. Pro ně to bylo výhodný, byl to tábor od zaměstnavatele, každej tam znal každýho a pěkně na 3 týdny, každý rok celou školní docházku. Pěkně jsme jezdili oba já a brácha.
Můj syn jel dvakrát a to vyloženě chtěl.
Marrčo, třeba u tvých kluků to bude ještě komplikované… Děcka dovedou být hodně kruté. O tom vím svoje. Kdyby byl u vás nějaký příměstský tábor, bylo by to myslím ideální…
Jinak obecně je ale velice fajn, že děcka dojdou do jiného kolektivu než je ten, se kterým se potkávají během školního roku.
Tak já třeba tábory úplně milovala, ale vim, že děti, co dojeli z donucení většinou trpěli (dělala jsem i vedoucí), takže toť otázka. Věk už na to rozhodně má, ale pokud se bojí, nešlo by vzít sebou např kámoše?
Já mám na tábor skvělé vzpomínky, poslala jsem kluky na tentýž.(kadibudka v lese, sprcha jednou týdně, stany
Šimon nesnáší přírodu a přežil bez úhony i když po druhé by už asi nemusel ![]()
zakladatelkoco kompromis? vydrž 3 dny a když ani pak se ti tam nebude líbit, přijedeme pro tebe
Neposlala bych. Nevidím důvod, proč nutit dítě k něčemu, co panicky odmítá. Chtěla bys ty, aby tě manžel přinutil, fyzicky donutil jet někam, kam bytostně nechceš? Bojíš se, toužíš tam nebýt? Chtěla bys to?
@marcellia píše:…A syn teď po týdnu, co jsme poslali přihlášku, začíná jančit, že tam nechce, brečí a dělá scény…
(Na tábory jsem jezdila jako dítě i jako oddílová vedoucí)
Podle mně je to hodně narychlo: jak pro dítě, co se týče přihlášení-odjezd (nestíhá to vstřeba, jestli takto ještě nikde nebyl), tak co se týče důvěryhodnosti tábora (souhlasím s Jurou, že dobré tábory bývají beznadějne rozebrané půl roku předem, takže také přemýšlím, co to ten váš je zač).
No ale na druhou stranu je velkej (já byla poprvé myslím v 7 letech, byť se spolužáky ze třídy, ale bez kamarádky) a vy už jste to rozhodli, zaplatili, moc bych neuhýbala. Spíš vysvětlovala, popisovala, co jsem zažívala na táboře já atd. Však zajet tam pro něj můžete vždycky, ne?
Btw na jak dlouho jede? Já v těch 7 letech byla na 3 týdny (opravdu celých 21 dní!), ve stanech s podsadou, vlastním spacáku, na prknech na nafukovacích matračkách, myli jsme se v lavórech ve vodě z potoka!!!
Takže jestli jede třeba do chatičky, na 14 dní, tak to přežije… ![]()
Na tabore jsem byla jedou, nedokoncila jsem ho
a to jsem se tam docela tesila, byla jsem ve stejnem veku..
Asi bych ho tam poslala, protoze je velka pravdepodobnost, ze ho to chytne, kazdopadne byh mu nechala otevrene zadni vratka - nebude se ti libit, za tyden pro tebe prijedem. Protoze kdyby to tam mel chudak protrpet s tim, ze rodice ho tam soupli..ztrati ve vas jistotu, oporu.
@Aghata nepřihlášená píše:
Neposlala bych. Nevidím důvod, proč nutit dítě k něčemu, co panicky odmítá. Chtěla bys ty, aby tě manžel přinutil, fyzicky donutil jet někam, kam bytostně nechceš? Bojíš se, toužíš tam nebýt? Chtěla bys to?
to si myslim ze je hodne prehnany, deti se vetsinou boji neznameho, ale kdyz zjsiti, ze tam je hafo jinych deti, pekna priroda, zabavny program atd tak jsou radi… najdou si nove kamarady, ja se takhle kamaradim leeeta,,
volila bych variantu jed a kdyz se ti po x dnech nebude libit, tak pro tebe prijedem…
@Jura007 píše:
Marrčo, třeba u tvých kluků to bude ještě komplikované… Děcka dovedou být hodně kruté. O tom vím svoje. Kdyby byl na Vsetíně nějaký příměstský tábor, bylo by to myslím ideální…
Jinak obecně je ale velice fajn, že děcka dojdou do jiného kolektivu než je ten, se kterým se potkávají během školního roku.
Juro bud tak hodny a konecne se prestan naazet neustale do mejch deti, kuli tomu ze jsou pri tele neznamena ze nemuzou zit jako normalni deti a uz uibec ne ze si tabor neuziji ja byla taky pri tele a nikdy jsem se se sikanou nesetkala, prestan konecne resit me deti. dik. ![]()