Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Běžela tu teď již uzamčená diskuse s názvem „Jak rozdmýchat touhu partnerky“:
Přicházím s dotazem a prosbou o radu.
S partnerkou jsme spolu již 18 let (děti relativně odrostlé) a jako každý pár jsme si prošli pár kritickými obdobími. Poslední je, že žena přiznala před půl rokem milence. Skončila to s ním sama aniž by se to na ní provalilo. Tížilo ji svědomí. Nechci diskutovat o tom, že si to raději měla nechat pro sebe. To rozhodně měla. Nicméně rozhodla se se mnou zůstat a já s ní. Je tu ovšem problém. Netouží po mě z pohledu sexu. Má mne spíše za kamaráda. Fyzicky mi prý nemůže nic vytknout, ale efekt 18 let spolu a vášně prožité s milencem, které nemohu po 18letech konkurovat, způsobil, že v této oblasti máme problém.
Napadá vás dámy co s tím? Podotýkám, že partnerka má velkou snahu to řešit.
Děkuji za rady a názory ať již budou jakékoli.
Jelikož do tématu nelze již přispívat, zajímalo by mě, jestli si skutečně myslíte, že ten vztah je mrtvý? Jinak na mě v podobných případech jako na ženu zafungovalo to, když se kolem muže začala intenzivně motat konkurence, tak to mě vždy zaktivizovalo (tedy když mi na partnerovi ještě záleželo)
@hopsalka Já jsem tomu zakladateli do té jeho diskuze už psal. Já jsem zkoušel rozdmýchávat a je to jako když se snažíš rozdmýchat oheň který chcípá. Foukneš do něj, on se na okamžik rozhoří, ale pak zase chcípne. Za mě je to zbytečné protahování bolesti a oddalování nevyhnutelného.
@Pan Dan píše:
@hopsalka Já jsem tomu zakladateli do té jeho diskuze už psal. Já jsem zkoušel rozdmýchávat a je to jako když se snažíš rozdmýchat oheň který chcípá. Foukneš do něj, on se na okamžik rozhoří, ale pak zase chcípne. Za mě je to zbytečné protahování bolesti a oddalování nevyhnutelného.
Já se teda vždycky probrala, když mi hrozilo nebezpečí od konkurence. Je jasný, že pak po čase, když nebezpečí odezní sklouznu zase do útlumu, ale vždycky mi postačí si na to vzpomenout a je to. Já asi ve vztahu potřebuju neustálé impulsy, i když jsou tohoto rázu. Podle mě když se ve vztahu 10 let nic neděje, tak spěje k záhubě snad každé druhé manželství
Kdyby se kolem zakladatele tématu začala motat nějaká vilná žena a manželka se to dozvěděla, viděl by hned jak to s tou obnovou jejich vztahu vlastně myslí.
@hopsalka píše:
Já se teda vždycky probrala, když mi hrozilo nebezpečí od konkurence. Je jasný, že pak po čase, když nebezpečí odezní sklouznu zase do útlumu, ale vždycky mi postačí si na to vzpomenout a je to. Já asi ve vztahu potřebuju neustálé impulsy, i když jsou tohoto rázu. Podle mě když se ve vztahu 10 let nic neděje, tak spěje k záhubě snad každé druhé manželstvíKdyby se kolem zakladatele tématu začala motat nějaká vilná žena a manželka se to dozvěděla, viděl by hned jak to s tou obnovou jejich vztahu vlastně myslí.
Těžko říct. To že když se dlouho ve vztahu nic neděje, tak to jde celé do háje, to je pravda. Ale to že někdo zmobilizuje své síly jen proto, že se kolem partnera/partnerky začne motat konkurence, tak to tak vůbec nemusí být. Někdy už ten dotyčný má toho druhého tak na háku, že už je to jedno. Možná někde vzadu v hlavě je ten trpký pocit, ale to je tak všechno. Vím o čem mluvím.
@Pan Dan píše:
Těžko říct. To že když se dlouho ve vztahu nic neděje, tak to jde celé do háje, to je pravda. Ale to že někdo zmobilizuje své síly jen proto, že se kolem partnera/partnerky začne motat konkurence, tak to tak vůbec nemusí být. Někdy už ten dotyčný má toho druhého tak na háku, že už je to jedno. Možná někde vzadu v hlavě je ten trpký pocit, ale to je tak všechno. Vím o čem mluvím.
jak říkám, toto se děje v případě, že se ti dva mají ještě rádi. Kdyby mi byl partner jedno, tak taky nic nemobilizuji. Tím chci ale říct, že občas by to v dlouholetém vztahu asi všude mělo takhle zajiskřit, aby ten druhý věděl, že má doma pořád „životaschopný“ protějšek. Někdy na to totiž zapomínáme, že to co nám přijde doma už lety okoukané a obyčejné někde jinde je pořád atraktivní.
@hopsalka píše:
Běžela tu teď již uzamčená diskuse s názvem „Jak rozdmýchat touhu partnerky“:Přicházím s dotazem a prosbou o radu.
Jelikož do tématu nelze již přispívat, zajímalo by mě, jestli si skutečně myslíte, že ten vztah je mrtvý? Jinak na mě v podobných případech jako na ženu zafungovalo to, když se kolem muže začala intenzivně motat konkurence, tak to mě vždy zaktivizovalo (tedy když mi na partnerovi ještě záleželo)
S partnerkou jsme spolu již 18 let (děti relativně odrostlé) a jako každý pár jsme si prošli pár kritickými obdobími. Poslední je, že žena přiznala před půl rokem milence. Skončila to s ním sama aniž by se to na ní provalilo. Tížilo ji svědomí. Nechci diskutovat o tom, že si to raději měla nechat pro sebe. To rozhodně měla. Nicméně rozhodla se se mnou zůstat a já s ní. Je tu ovšem problém. Netouží po mě z pohledu sexu. Má mne spíše za kamaráda. Fyzicky mi prý nemůže nic vytknout, ale efekt 18 let spolu a vášně prožité s milencem, které nemohu po 18letech konkurovat, způsobil, že v této oblasti máme problém.
Napadá vás dámy co s tím? Podotýkám, že partnerka má velkou snahu to řešit.
Děkuji za rady a názory ať již budou jakékoli.
Za mě jo. A pokud bych byl hypoteticky v takové situaci, tak by mě to, že manželku probrala teprve nějaká konkurence, leda tak pořádně nasjalo ![]()
Já na tohle říkám své oblíbené - nemá cenu snažit se jezdit na mrtvém koni.