Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ve 30 se mi mohlo o dětech tak akorát zdát. Ve 33 letech jsem potkala manžela, po půl roce chození jsme se dohodli na vysazení prášků, do půl roku jsem otěhotněla, takže dcera se narodila, když mi bylo 35 let. Syn pak když mi bylo skoro 39 let.
@Veroniiikaaaa píše:
Ahoj, jdu si pro uklidnění. Je mi 30 a aktuálně nemám ani přítele. První vztah byl jedna velká nevěra a druhý po letech prostě vyprchal (2 potraty k tomu) teď jsem ve fázi že nemám sílu se s někým setkávat, ale zároveň miluju děti. Je tu někdo kdo se i po 30 zamiloval a měl svoje první miminko![]()
![]()
![]()
No tak se uklidni…
hranice „30“ je dávno někde jinde. Já se ve 30 rozváděla, pak si našla současného přítele, první dítě přišlo ve 34
známej si ve 30 našel o 5 let starší přítelkyni a po pár měsících známosti byli v očekávání
takže kliiid
Ja jsem teda nerozchazela, jsem porad se svym prvnim “klukem” od mych 18. Ale pres 5 let se mi nedarilo otehotnet, takze jsem rodila v 30, 32, 33 a 36. A casto jsem patrila spis k tem mladsim rodickam.
Tak v CARech přibývá žen, kterým se nedaří otěhotnět. Někdy i mladší. Proto bys měla znát amh a ty horm. hodnoty fsh, lh, mít zkontrolovanou štítku..pro jistotu
Kolega má o 4 roky starší manželku, poznali se, když mu bylo 28. Jí je teď 35 a mají malého ročního klučíka. Taky na tebe někde čeká ![]()
@Veroniiikaaaa Tak bych řekla že znám většinu kdo měl děti či dítě po 30
V dnešní době úplně běžné…
Já spíš přemýšlím, jak se v týhle době může ženě, která chce být vzdělaná, alespoň trochu úspěšná i v práci, nezávislá a zajištěná, povést mít miminko před třicítkou
většina mých známých má to první mimi tak kolem třiceti a žádné stařeny nad hrobem to nejsou. Holt blbá doba, no ![]()
@Veroniiikaaaa Ja. Bylo mi taky čerstvých 30. Neměla jsem nic a nikoho. Přišla jsem o bydlení. Umřel mi přítel se kterým jsme to všechno plánovali. Že se vezmeme a budeme mít dítě. V jeho bytu jsem zůstat nemohla a v bytu u své rodiny jsem taky zpět být nemohla, byli jsme rozhádaní kvůli příteli. Neměla jsem tu hrdost tam za nimi jít a prosit se o to zda se můžu do domu do patra vrátit. Neměla jsem peníze, jen dobrou práci teda. Skončila jsem v depresích, málem jsem se pokusila o sebevraždu. Léčila jsem se několik měsíců. Nakonec jsem to zvládla i s pomocí druhých teda ale zvládla. Bude to už 5 let. Našla jsem si přítele, teď jsme manželé, máme dodělaný být, vztah funguje na jedničku, máme měsíčního novorozence. A to všechno jsme stihli během roku a čtvrt. Někdo si možná myslí že je to moc rychle ale je nám 35 a 38 takže už nebylo času na zbyt. A jsme tak šťastní. Je teda pravda že se známe dva roky ale ne jako partneři Takze ano zvládnout se to dá. Doufám že jsem uklidnila.
@Pruhovaný_mýval píše:
Já spíš přemýšlím, jak se v týhle době může ženě, která chce být vzdělaná, alespoň trochu úspěšná i v práci, nezávislá a zajištěná, povést mít miminko před třicítkouvětšina mých známých má to první mimi tak kolem třiceti a žádné stařeny nad hrobem to nejsou. Holt blbá doba, no
Mám (teda jen) bakaláře (magistr nevyšel kvůli práci), na brigády chodím od sedmnácti, takže i díky pracovním zkušenostem jsem si našla dobrou práci hned po škole (což bylo ale i dílem náhody, zájemců bylo dost), pracovala 2 roky, dostala smlouvu na dobu neurčitou a mám o 13 let staršího manžela, takže zajištěná jsem díky němu a taky zrovna v době pořizování rodiny mi přistál nějaký majetek od rodiny (opět náhoda), otěhotněla jsem plánovaně hned po svatbě, bylo mi 26, v 27 první dítě, teď budu rodit druhé ve 30 (na to jsme si teda rok počkali, jinak jsem měla rodit ve 29, to bohužel nevyšlo). Takže nevím, jestli do této skupiny úplně patřím, ale chci tím říct, že spousta věcí byla dílem náhody a štěstí, kdyby to záleželo jenom na mé snaze, tak nevím, nevím…
Takže jsem vděčná, jaké jsem v životě měla štěstí, ale nemají to dnes ženy jednoduché.
@Veroniiikaaaa Holka kliiid
Potkala jsem manžela, když mi bylo 32(1.dítě 33 let)druhé dítě, dá li bůh a vše dobře dopadne ve 35.letech…Sice ta síla a energie už není jak zamlada, ale nic není ztraceno, holt si na ně musíme někdy počkat no ![]()
Příspěvek upraven 30.05.22 v 10:42
@Týnka Kikina Síla a energie není jako za mlada
Ty ale mladá jsi ![]()
Kamarádka se v 31 rozcházela po delším vztahu, pak dlouho nikoho neměla nebo jen takové tragické epizody, nakonec v 35 našla stávajícího partnera a v 37 se jí narodilo dítě.
Jiná známá, opět po dost dlouhé známosti ve 30 ukončila velmi zraňující vztah, asi za rok potkala nového partnera, za pár let byla svatba a kolem 36 se jí narodil syn.
A znám i další případy, takových je opravdu hodně. Nic není ztraceno ![]()
Příspěvek upraven 30.05.22 v 11:13