Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
jak dva puberťáci, nejste náhodou ještě?
Já se divím, že se k němu ta informace o tvém příteli nedonesla už dříve, třeba z fejsbuku, či tak… a kdo říká, že si o něho jako kamaráda přišla? Že jste se pod vlnou alkoholu pohádali (teda spíše jsem čekala, že se spolu vyspíte
)neznamená, že už se nebavíte, ne?!
Já bych mu napsala, jestli ho z těch piv nebolí hlavička, nebo tak…prostě aby věděl, že jsem to přešla.
No proste neni jeste over, to je cele. Dej mu cas… a taky zvaz, jestli ma pro vas oba setkavani v dobe, kdy neni minimalne on jeste over, vubec smysl. Ja bych to utla do nemoty, a ozvala se mu za rok.
Nechápu toto setkávání s ex, beztak si ty dva po rozchodu dokazují kdo je na tom líp nebo hůř. Musí to přejít, vyšumět a po roce se třeba sejít, možná… i když já takovou potřebu nemám a moji bejválci už naštěstí taky ne
evidentně žádnou přítelkyni neměl, jen to zkoušel, jednoduše lhal a trošku to s ním zacloumalo no. Celkově nechápu proč máš potřebu se s ním scházet, pokud máš nového přítele, soustředila bych se na něj a neřešila bych nějakýho ex.
Asi to ex nemá úplně vyřešené.
Já mám taky ráda dobré vztahy s bývalými, taky ráda vím, že se mají dobře a jsou v pohodě.
Prestala bych se s ex vidat a hrat si na kamarady. K cemu to je? Tipicka chlapska jesitnost nic bic. On muz a ty ne ![]()
Je urazenej, ze jsi na nej zapomnela a nasla si jineho chlapa. Muj ex, kdyz se dozvedel, ze mam konecne pritele (ex odesel ode me a v dobe, kdy ja si nasla chlapa, uz s tou pritelkyni nekolik mesicu zil), mi zacal nadavat do ku*ev. Ze si taham do bytu chlapy a picham s nima, ze nespavam doma (samozrejme, ze ne, o vikendech jsem byvala u pritele) a co si to jako dovoluju. Ze jsem mu prece rikala, ze s nikym jinym spat nemuzu, protoze porad cosi citim k nemu. Ze bez lasky mi sex nejde, apod. No jo, tohle pravda byla, ja si tesne po rozchodu opravdu myslela, ze uz nikdy nikoho jineho mit nedokazu. Ale pak kdyz se stalo, ze jsem to dokazala, tak ex byl uplne jatej, fakt na me byl hrozne hnusnej, nadaval mi, psal mi hnusny smsky, naockoval proti me i lidi v praci. Proste urazena jesitnost.
Jeden kamarad mi jednou rekl, kdyz se rozesel s holkou: Ona si pak nasla borce a me to tak nas*alo!! Protoze ja si predstavoval, ze bude dolizat, ze me bude prosit a psat mi, at se vratim a misto toho ona je stastna s novym, spi s nim a uz na me nemysli.
A takhle to maji asi vsichni ![]()
To, ze ma chlap novou pritelkyni, mohlo byt jen takove to „hec, podivej, jak jsem žádaný“, nekteri to maji jako balici metodu na exky.
Plus existuji chlapi, kteri kdyz si zenskou " oznackuji", povazuji ji za svoji, i kdyz uz spolu nejsou.
Vase kamaradstvi fungovalo z jeho strany asi dost na jeho predstave, ze te za cas zase dostane ![]()
Asi máte pravdu, budu muset nějaký čas počkat, než se uklidní. Věřím, že to nakonec nějak zvládnem, ale tohle setkání mne dost zarazilo. Věřila sem, že jsme to zvládli oba, přecejen už je to ten rok a půl. Zase bych nerada o něj úplně přišla, myslím, že nám sice vztah nefungoval na partnerské úrovni, ale povídat jako kámoši to sme si dycky uměli dobře. Věřím, že když jsou lidi rozumní a oba ví, proč se rozešli, tak to může celé dobře fungovat.
Předem chci poděkovat za zachování anynomity, současný partner ví o tom, že sem chodím a pod jakou přezdívkou a asi by se mu nelíbilo vědět, co mi teď běhá hlavou.
Abych začala od začátku, cca. před rokem a půl jsem se rozešla se svým bývalým partnerem. Byli jsme spolu pět let a na začátku to byla velká láska, asi bych řekla u obou, ale nějak to časem vyšumělo spíše na expřítelově straně. To byl u důvod proč sem vztah nakonec po mém dlouhém trápení ukončila. Měla sem pocit, že bývalý se ani moc nebránil a rozešli sme se dost civilizovaně. Přestože jsme se rozešli, dál jsme se scházeli čas od času (jedno za 3 až 4 měsíce) na pivo, popovídat si o společných známých a koníčcích, jinak sme v kontaktu nebyli. Měla sem vždy z našich setkání dobrý pocit, že jsme ten rozchod zvládli a že zvládneme i být v rámci normy dobří přátelé. Náš partnerský vztah jsme od rozchodu nikdy neprobírali a doufala jsem, že to takto i zůstane, považovala sem to celé za uzavřené.
Včera jsme se zase po dlouhé době sešli a vypadalo to na zase jeden pohodový večer, bývalý mi vykládal, že začal chodit s kolegyní a že je to docela vážné no a tak sem se, ač nejsem příznivec probírání těchto témat před expartnery, přiznala, že taky teda někoho mám. Najedou bývalý zbělal, dostal tik do oka a od tý chvíle se začal chovat opravdu divně. Začal najednou do sebe kopat jedno pivo za druhým, vyjmenovávat věci, které v našem vztahu udělal špatně a věci které měl udělat a neudělal, stokrát se ptal, jestli jsem teda teď šťastná a pořád vyzvídal, jestli nejsem těhotná a kdy se budu vdávat. Zakončil to celý tím, že to vlastně s tou jeho není vůbec vážný a že ona se asi stěhuje do jinýho města (prostě info co sem nepotřebovala a nechtěla slyšet). Po celé této anabázi, kdy byl úplně na šrot sme se nepříliš srdečně rozešli před hospodou. Neříkám, že mi nelichotí, že konečně uznal co bylo v našem vztahu špatně i on, ale teda takto si rozhodně nepředstavuju příjemně strávený večer. Mám z toho teď hrozně špatný pocit, že jsem přišla o člověka se kterým se čas od času super pokecalo. Přece já taky zkousla, že má přítelkyni, tak sakra co je špatnýho na tom, že mám přítele i já. To mám zůstat do smrti sama, abych se s bývalým mohla normálně bavit? Měl to někdo taky takto a vyřešil to nějak rozumně. Nechci o něj přijít jako o kámoše, ale takovýhle debaty už s ním fakt nechci vézt. Díky za každou zkušenost.