Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj holky, omlouvam se, ze to zakladam do teto kategorie, ale nevim kde jinde to zalozit.
Chci se zeptat, zda tohle nekdo z vas mel nebo ma.
Mám v pohode praci, jsem v ni spokojena, neni ani fyzicky ani psychicky narocna. Plat v pohode. Ale… kazdy den, jak prijdu domu, jsem ve stresu, ze zas rano musim vstavat a jit do ni.. to same o vikendu, pocitam dny, kdy zas musim jit. Prijde mi, ze si ani neumim uzivat zivota, protoze porad myslim na praci a na to, ze musim jit brzo spat, abych se vyspala… Nejde mi do hlavy, proc to tak mam, kdyz neni nijak narocna. Mate to tak nekdo? Nebo uz mi hrabe?
![]()
Jak dlouho už do té práce chodíš? Já to měla ze začátku - tak možná i půl roku - stejně. Teď mívám podobné stavy v souvislosti s dětmi, třeba když dcera změnila školu nebo syn nastoupil do školky. Taky jsem nějak nemohla dostat z hlavy a pořád byla v takovém „napětí“. Asi je to o povaze, že prostě špatně snáším změny. Konkrétní radu nemám, jen si myslím, že to časem přejde.
@Lucie.luck píše:
Ahoj holky, omlouvam se, ze to zakladam do teto kategorie, ale nevim kde jinde to zalozit.
Chci se zeptat, zda tohle nekdo z vas mel nebo ma.
Mám v pohode praci, jsem v ni spokojena, neni ani fyzicky ani psychicky narocna. Plat v pohode. Ale… kazdy den, jak prijdu domu, jsem ve stresu, ze zas rano musim vstavat a jit do ni.. to same o vikendu, pocitam dny, kdy zas musim jit. Prijde mi, ze si ani neumim uzivat zivota, protoze porad myslim na praci a na to, ze musim jit brzo spat, abych se vyspala… Nejde mi do hlavy, proc to tak mam, kdyz neni nijak narocna. Mate to tak nekdo? Nebo uz mi hrabe?![]()
Vítej v realitě.
A nebo můžeš začít podnikat. Pak můžeš vstávat, kdy chceš. Ale zase možná nebudeš mít co jíst. Tyhle pocity jsem měla po škole taky. Je to normální.
@Lucie.luck já bych řekla, že ti hrabe
Ne, teď vážně - normální je, že si člověk po příchodu domů odfrnkne, že má konečně volno a užívá si ho. To samé o víkendu
Přijde mi, že práci vnímáš jako zlo, neměla si nikdy sny o tom, že budeš ženou v domácnosti? ![]()
@neila píše:
@Lucie.luck já bych řekla, že ti hrabeNe, teď vážně - normální je, že si člověk po příchodu domů odfrnkne, že má konečně volno a užívá si ho. To samé o víkendu
Přijde mi, že práci vnímáš jako zlo, neměla si nikdy sny o tom, že budeš ženou v domácnosti?
Napadlo me to
ale asi by to nebylo dobre z financniho hlediska
proc ji vnimam jako zlo, kdyz zlo neni?
Já jsem permanentně ve stresu, jestli se do té práce vůbec dostanu - jestli ani jedna z holek neomarodí, jestli se ráno vypravíme, jestli ani jedna nebude ráno kňourat, že ji něco někde bolí
Ta práce samotná už mi pak připadá procházka růžovou zahradou ![]()
@ivašot. píše:
Jak dlouho už do té práce chodíš? Já to měla ze začátku - tak možná i půl roku - stejně. Teď mívám podobné stavy v souvislosti s dětmi, třeba když dcera změnila školu nebo syn nastoupil do školky. Taky jsem nějak nemohla dostat z hlavy a pořád byla v takovém „napětí“. Asi je to o povaze, že prostě špatně snáším změny. Konkrétní radu nemám, jen si myslím, že to časem přejde.
jsem tu neco pres pul roku. Zacatek. Mela jsem to stejne i v minule praci, ale tam jsem to chapala, byla jsem tam porad ve stresu z klientu a ze vseho. Ale ted jsem v pohode. Kdyz si treba jedu na welnes odpocinout po praci, rikam ve virivce ze si odpocinu ale nejde to, porad na to musim myslet a me to uz zacina stvat… ![]()
@Lucie.luck píše:
Napadlo me toale asi by to nebylo dobre z financniho hlediska
proc ji vnimam jako zlo, kdyz zlo neni?
to si musíš uklidit v hlavě, bez toho to nepůjde
Zkus si třeba říkat, jaké máš štěstí, co by jiní dali za takovou pohodovou práci ![]()
@neila píše:
to si musíš uklidit v hlavě, bez toho to nepůjdeZkus si třeba říkat, jaké máš štěstí, co by jiní dali za takovou pohodovou práci
snazim se, rikam si to. Psala jsem jedne slecne nahore, ze jak si jedu odpocinout na welnes tak si ve virivce reknu, ze si odpocinu ale nejde to
porad na to musim myslet
![]()
@Lucie.luck pak to vidím jen na nějakého šlechetného a movitého gentlemana, který si tě vezme a budeš moct být doma ![]()
@neila píše:
@Lucie.luck pak to vidím jen na nějakého šlechetného a movitého gentlemana, který si tě vezme a budeš moct být doma
zkusim to navrhnout doma ![]()
@neila píše:![]()
![]()
tuším to neprojde, co?
mam stejne tuseni
ale za to nic nedam ![]()
Tak podle popisu ti hrabe… ![]()
Ten tvuj popis nedava smysl. Bud jsi v praci spokojena, nebo jsi z ni ve stresu. Obvykle nebyvame ve stresu z neceho, co nas uspokojuje…
Pokud pracujes teprv par tejdnu, tak je to asi normalni - racionalne si rikas, ze je prace v poho, ale emocne je to precijen zmena, protoze precijen mira svobody je mnohem nizsi nez ve skole…
Mela jsem to tak a vzdy mit budu… manzel to ma obdobne, vlastne i vetsina znamych…
Nechapu, co te vlastne trapi… ze musis rano vstat a jit pracovat, tedy ze nemuzes byt vzhuru do xx hodin? ze tam proste musis chodit?
Intenzivne myslis na praci i po ni, proc? zvladas ji a mas dobre vysledky? nebo mas tak velkou odpovednost (at uz financni ci lidske zdroje ci…)?
Mas sklony k perfekcionalismu a neda ti to pokoj?
Chces chodit do prace ci te vic bavi pecovat o domacnost?
Kazdy to ma jinak, citi veci jinak a neco jineho v zivote chce
prvni vec je na to prijit a druha to dokazat realizovat ![]()