Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Mám prosbu na kolegyně učitelky. Měli jsme ve škole inspekci. Nebudu se tady rozepisovat, co a do jaké hloubky sledovala.
Mám obavy, že byste ani nevěřily. Ale jako jeden ze závěrů máme, že se málo věnujeme kooperativnímu učení (což je nesmysl). Ředitelka školy nám na základě této připomínky zadala vypracovat eleborát s co nejvíce konkrétními nápady na skupinovou práci. Napsala jsem co dělám, případně, co jsem si celkově vzpomněla. Přesto si myslím, že toho není dost. Napsala byste mi, prosím, některá nějaký konkrétní námět na skupinovou práci? Předem moc děkuji.
To záleží i na věku deti ne? My třeba letos dělali dva dlouhodobě -trvající projekty. Tvořily svoje webové stránky a vkládají tam materiály a druhy byl. Vytvořte demokratickou zemi. Udrlaly si každý svůj kraj a tvořily svoje peníze, zákony, slova hymny, svoje noviny, atd atd
tak tu bych si fakt hoodně pomohla googlem
když dáš „kooperativní skupinový projekt na základní škole“ (nebo střední) vyjede ti spousta odkazů, prostě mrkni co by se ti hodila a v jakých oblastech a předmětech - ono to jde super ve výchovách.. v klasických předmětech to bude trochu náročnější..
mně by zajímalo vždy, kdy ti inspektoři/kontroloři byli naposled v praxi žijí už jen ve své TEORETICKÉ bublině, o praxi postupem let vědí tak velké kulové, ale samozřejmě mají zadání napsat do záv. zprávy nějakou výtku (aby nebyli zbyteční, že)
máme to (ve státním) totiž úplně stejně
kolikrát jim i ukazujeme aktuální programy, ve kterých se pracuje, protože už pár let jsou mimo praxi a pak si hrají na Einsteiny.. to fakt „miluju“
máš mou podporu ![]()
@Lucy75 Inspektor seděl i 2 hod. v družině, další dáma byla na hodině TV 2. st. kluků. Stála tam celou dobu ve střevíčkách na vysokých podpatcích.
Já hledám náměty pro děti na 1. st.
Nevím, jestli je to přímo na kooperaci, ale líbilo se mi uplatňování vrstevnického vyučování na ZŠ, kde jsem byla na praxi. Když měly děti nějaký úkol, tak ti, co skončili dříve, mohli chodit po třídě a pomáhat těm, c o to šlo pomaleji, za předpokladu, že o pomoc stály. Dá se to udělat formou nějakých signálů - dítě položí na okraj lavice pastelku, aby dalo najevo, že potřebuje pomoct. Ti, co mají hotovo, po skončení svojí práce zvednou ruku, takže učitelka vidí, může jim to zkontrolovat a dát jim svolení chodit mezi ostatní. Zdůrazněno bylo pravidlo, že po třídě nechodí ti, co pomoc potřebují a nemají hotovo, ale ti, co už hotovo mají, vyhledávají spolužáky a radí jim a vysvětlují postup.
V geometrii jsme pak třeba daly s učitelkou cvičení, kdy si děti měly vymyslet nějaký svůj obdélník, stanovit jeho název, rozměry apod., narýsovat si ho, a pak dát spolužákovi co nejpřesnější informace, aby zkonstruoval identický obdélník. Učitel dohlížel v této fázi jen na nějaký klid ve třídě k práci, a potom na konci vyhodnocoval, co a jak se komu povedlo - někdo třeba určil název obdélníku a délky stran, ale už neupřesnil, která strana je delší a která kratší, takže spolužák obdélník narýsoval na šířku a ne na délku apod.
@PenelopaW píše:
Nevím, jestli je to přímo na kooperaci, ale líbilo se mi uplatňování vrstevnického vyučování na ZŠ, kde jsem byla na praxi. Když měly děti nějaký úkol, tak ti, co skončili dříve, mohli chodit po třídě a pomáhat těm, c o to šlo pomaleji, za předpokladu, že o pomoc stály. Dá se to udělat formou nějakých signálů - dítě položí na okraj lavice pastelku, aby dalo najevo, že potřebuje pomoct. Ti, co mají hotovo, po skončení svojí práce zvednou ruku, takže učitelka vidí, může jim to zkontrolovat a dát jim svolení chodit mezi ostatní. Zdůrazněno bylo pravidlo, že po třídě nechodí ti, co pomoc potřebují a nemají hotovo, ale ti, co už hotovo mají, vyhledávají spolužáky a radí jim a vysvětlují postup.V geometrii jsme pak třeba daly s učitelkou cvičení, kdy si děti měly vymyslet nějaký svůj obdélník, stanovit jeho název, rozměry apod., narýsovat si ho, a pak dát spolužákovi co nejpřesnější informace, aby zkonstruoval identický obdélník. Učitel dohlížel v této fázi jen na nějaký klid ve třídě k práci, a potom na konci vyhodnocoval, co a jak se komu povedlo - někdo třeba určil název obdélníku a délky stran, ale už neupřesnil, která strana je delší a která kratší, takže spolužák obdélník narýsoval na šířku a ne na délku apod.
To vrstevnické učení doporučuji, praktikovala jsem ho hlavně s páťáky a čtvrťáky, ale i s druhým stupňem. Pomocníci si připadali důležití a spolužaci od nich lépe pochopili princip úkolu. Akorát je ze začátku potřeba hlídat to, aby pomáhali ti, kteří už mají hotovo a hlavně, aby odpovědi nediktovali, ale jen dopomáhali k tomu, aby si na to spolužák přišel sám.
Každá skupina (dvojice) dostane část textu o nějakém tématu (renesance, rasismus apod.) a udělá z něj výpisky, ty si pak předají mezi sebou (nemusí číst dlouhý text všichni). Ale to praktikuji spíš u starších školáků.
@sloninka Skupinovou práci dělám prakticky denně - 1.třída. Máme systém rozdělováčků do skupin, musí být předem rozděleny role ve skupině(kapitán, tišitel, časoměřič, mluvčí, zapisovatel…) Zvolené činnosti jsou pak různé od práce s písmeny, skládání a hádání slov, početní úlohy, tvoření příběhů - to je fakt cokoli, co se hodí. Ideální jsou k tomu taky všechny venkovní aktivity - zašifrované tajenky, plnění úkolů postavených na čtení s porozuměním na stanovištích. Pak je velice oblíbená aktivita Trenéři a rádci (z Hejného metodiky). Práce ve dvojicích, vzájemná kontrola, úspěšná dvojice - to je první krok k úspěšné skupinové práci.
Já tedy nevím, jak se u vás v hodinách stavíte třeba k opisování, ale pokud inspekce vidí, že je upozorňováno na to, aby děti neopisovaly nebo jsou děti samy naučené se opisování aktivně bránit tvořením „hradeb“, i to je signálem k tomu, že děti nejsou podporovány ve vzájemné spolupráci. Ty výtky inspekce nemusí plynout z toho, co vidí u učitelů, ale i z toho, jak se chovají děti. Ono se totiž samozřejmě pozná na atmosféře ve třídě, jak je spolupráce mezi dětmi podporována. A taky je pravda, že se výtka rozhodně nemusí týkat jedné třídy (tebe), jen je to člověku samozřejmě pak líto. Tak hodně štěstí.
@hanka.br. Dík za konkrétní rady. Na 1. st. máme 16 tříd. Pouze já a 1 kolegyně jsme měly to štěstí, že k nám inspekce nešla. ![]()
Měly jsme v práci to samé, nepomohlo nic, akorát tam byla paní chudák středem pomluv. Podle mě je nejlepší si ji vzít stranou a opatrně jí to říct…není to nic příjemného ale jsme lidi. Chvilku jí to třeba bude trápit ale pak to bude dobrý.