Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Druhé dítě - výhody/nevýhody
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
17.3.24 19:48
Druhé dítě - výhody/nevýhody
Ahoj holky,
chtěla bych vás - především maminky více dětí poprosit o vaše zkušenosti. Máme jedno dítě (chlapec, necelé dva roky) a přemýšlíme o druhém a můj názor je, že prostě NEVÍM. Chtěla bych vás tímto poprosit o nějaké rady, jak se to dá zvládnout, jak je na tom váš čas s manželem, domácnost, spánek atd.
Máme jedno vytoužené krásné miminko, které jako asi každá správná maminka moc miluji a nikdy bych ho nevyměnila, a i když je to klidný a moc hodný chlapec, nevím, jestli bych celou MD zvládla znovu a navíc se u toho starat o dvě děti.
Malý od začátku špatně spal budil se v noci každých 40 minut, pomohlo jen prso. Cca rok jsem v noci nespala ani 2 hodiny v kuse, přes den jsem byla jako zombík, pořádně jsem nefungovala. Do toho koloběh prebalit, nakrmit, spát, hrát a pořád dokola. Navíc je na mě malý závislý u každého jídla co jim brečí, protože se mu nevěnuju, když si čistím zuby řev, když jdu na WC řev, u vaření řev u všeho řev.. vím, že je to období, že to přejde, ale prostě nevím, zda to chci zažít znovu.. pro mě je tohle hrozně stresový spouštěč a u toho být ještě vždycky v klidu, utěšovat, jít na to respektujícím přístupem, přemýšlet co říct/udělat aby nepřišel záchvat vzteku.. všechny tyhle každodenní věci mě hrozně psychicky vyčerpávají, a i když už teď spí lépe cca 5-6 buzení za noc nevím, jak bych se v tomhle starala ještě o druhé dítě.. nevím, jestli to chci zažít znovu, hlavně tu neskutečnou spánku deprivaci a tu ještě větší nesvobodu co by s druhým dítětem přišla a tím nemyslím chození na párty a věnování se koníčkům, ale to najíst se, když mám hlad, jít na 30 minut na procházku, když chci apod… Hlídání u nás moc nefunguje a manžel je hodně v práci..
Vím, že druhé dítě může být jiné, ale taky to může být stejné nebo lepší/horší. A pokud horší nedokážu si představit fungovat a být šťastná..
Pokud by byl jedináček, tak bychom navíc měli s manželem i víc času pro sebe, lepší finanční stránka, mohla bych se mu věnovat více apod..
Ale mám velký strach, že by ho to nějak poznamenalo, když by byl sám.. spoustu jedináčků pak lituje, že jsou samy.. a pokud někdy druhé dítě, tak jen kdybych navazovala MD takže už nám opravdu tikají hodiny a já si pořád nejsem jistá
V podstatě jediný důvod proč chci druhé je, že se bojím, že by ho nějak negativně poznamenalo, že vyrůstal sám.. že by třeba pořád očekával, že je středem pozornosti, špatně by vycházel s ostatními dětmi apod.
Máte prosím nějaké zkušenosti, rady, typy cokoliv, jak se to dá zvládnout.. moc děkuji
Máma co prostě neví a prosí o radu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
17.3.24 20:02
Ahoj. S timhle se spatme radi, ja ksem sle obecne vzdy pro druhe. A to zadne leharo nemam, mam deti od sebe 21 m a cekam treti… tvuj syn je evidentne zvykly uz ted, ze je stredem pozornosti a ty jsi vzdy k dispozici. Za me za to hodne muze nepritomnost otce a jinych lidi obecne - hlidani.. planujes ho davat do skolky? Tohle je fajn. Ne jako hlidaci sluzba, ale ma plno jimych vyhod - socializace, zmena prostredi a samozrejme i klidnejsi dopoledne. Budete se na sebe vice tesit, od tech 4 let uz uplne krasa. Da se s nima lepe domluvit. To je muj nazor. S jednim ditetem jsem trpela, s dvema je to lepsi. Uvidime, jak s tremi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.3.24 20:02
A proč ti má navazovat MD? Já jsem naopak ráda, že mi nikdy nenavazovala. Že jsem se na nějakou dobu vrátila do pracovního procesu - i z pohledu potenciálního pracovního uplatnění mi to přijde lepší. Pokud si nejsi jista, další dítě bych si ted nepořizovala. Je jasné, že vám to režim ovlivní. Víc práce, starosti, náročnější logistika. Na absenci spánku jsem osobně už zvyklá. Jsou to prostě věci, se kterými podle mě počítat musíš. I když s nimi počítáš, tak přijdou chvíle, kdy toho najednou budeš mít nárazově jak se říká pokrk…proste chvilkovy nával blbe nálady. Proto si myslím, že by si člověk mel být jistý a dítě chtít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.3.24 20:15
Já to znovu zažít nechtěla a zůstala při jednom. Pohoda největší. Jestli to zanechá následky, neřeším. Nebudu si pořizovat dítě, které nechci, jen kvůli pseudodůvodům.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kolicek95
17.3.24 20:29
Já mám přesně proto děti po 15m. Rychle si tohle období odbýt a mít klid. Ale to už ty nestihneš. Možná by nebyl špatný nějaký větší rozestup, třeba šest let. 
My máme s manželem oba sourozence o šest let a pro rodiče je to zjevně komfortní rozdíl. Pro děti teda ne 
. Ale taky to jde.
- Citovat
- Upravit
17.3.24 20:30
Ja myslim, ze obavy jsou naprosto normalni, je to zase zmena. Bohuzel clovek nikdy nevi, jake to dite bude.
U prvniho ditete jsem ze zacatku rikala, ze tohle uz nikdy nechci zazit a to trvalo do cca prvniho roku. Ted uz mam dve deti po trech letech presne
A je to moc fajn!! Videt tu jejich vzajemnou lasku, jak si „hrajou“, kdyz starsi dobrovolne pomaha, bavi a obstarava mensi. Mensi se zase smeje jen tu vetsi vidi. To je fakt nadherny 
Dobry dny rozhodne velmi prevazujou horsi dny. Hodne pomaha samozrejme skolka, diky ktery mam cas jen na mladsi a praci doma.
Uz bych nemenila. Dva rodice, dve deti. Pro me je to takova rovnovaha.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.3.24 20:38
Podle všech relevantních moderních výzkumů nemá jedináčkovství na děti žádný negativní vliv.
My zůstaneme na 99% taky u jedináčka, a to se muž zapojuje nadprůměrně a nekojila jsem. Nicméně i přes nadprůměrné zapojení, chlap prostě neví, jaké to je, jeden příklad za všechny, když se třeba člověk s horečkou musí nejdřív laskavě dovolit partnera, zda si může chvíli lehnout, protože si prostě nemůže jednoduše vzít sick day nebo neschopenku a lehnout si, jako ten pracující.
U nás je tedy ještě komplikace věk a vady na děloze, z nichž jedna může kdykoli během těhotenství způsobit krvácení a smrt plodu i mě během ani ne dvaceti minut. Není to prý vysoká šance, ale věcí, které „nemají vysokou šanci“ a nám se staly máme už tak dost, takže nevím, jestli zrovna to mě nějak uklidňuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.3.24 20:46
@Jitka799 píše: Více
Buď chceš dvě a více dětí a nebo chceš jen jedno a nebo žádné. Vše je v pořádku, vše je normální, pokud rozhodnutí cinis s vědomím následků. Nemá smysl se v rozhodnutích hrabat. Peoste buď máš energii, peníze, čas na více dětí a nebo nemáš. Neřeš, že malé mimino se budí po 5 minutách, že to a tamto. To vše jsou jen dočasné věci. Ale zazemi a zodpovědnost za dítě máš minimálně 1/4 svého života, to není málo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.3.24 20:50
Nedá se poradit nic. To si musí každý ujasnit v sobě.
Já dvě děti chtěla, pro jistotu jsem radši ani moc neřešila, jak to (ne)budu zvládat, protože jsem si byla jistá, že nechci jedináčka.
No a druhé dítě vypadá, že bude autista a všechny moje plány se proměnily v prach.
Mám kamarádku, která druhého dítěte hrozně moc lituje. Zatímco první měla „za odměnu“ druhé bylo katastrofální. Problémy od těhotenství, přes porod, po porodu, neustále nějaké lítání po doktorech. Oddělalo to její psychické i fyzické zdraví, její manželství je v troskách a ona se proklíná, že druhé chtěla.
Pak mám kolegyni z práce, která momentálně čeká své páté dítě a doslova se vznáší radostí, svoje děti zbožňuje, nikdy neměla žádný zvláštní problém, všechno perfektní.
No a pak mám spousty kamarádek, které mají dvě děti a jsou (stejně jako já) na houpačce. Někde je to super a jsme rády, že je máme, někdy bych se zakopala tři metry pod zem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.3.24 20:51
Spoustu jedináčků pak lituje, že jsou samy
Vážně? Na to jsi přišla jak?
Dle tvého popisu druhé děcko nechceš, tak si ho nedělej. A spací psycha přejdou, neboj. Přestaň ho už kojit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.3.24 20:52
Druhé jsme planovali, nejstarší dítě po sourozenci velmi touzilo. Neplanovali jsme dvojcata, stalo se. Kupodivu na údržbu jsou dvojcata v něčem snazší. V něčem ne 
.
Starší dítě a jedno z dvojčat by bez sourozence nebyli šťastni, druhé dvojce by klidně bylo samo.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.3.24 20:59
@Jitka799 píše: Více
Jsem jedináček a skutečně mě to negativně poznamenalo. Nechci být středem pozornosti, ale od dětství jsem toužila mít sourozence. Cítím se osamělá. Podvědomě toužím po silných vztazích a vždycky doufám, že najdu nějakou nejlepší kamarádku a pak se pokaždé spálím, nebo to prostě není ono (jasné že s věkem jsem trochu vystřízlivěla). S rodiči jsem se dost často nudila, byla jsem hodně mezi dospělými. Kamarádi mi sourozence nenahradili. Přišli, odešli, v rámci různých životních období. Je fakt, že moji rodiče jiné rodiny moc nevyhledávali, co se týče návštěv, dovolených atd.
A dnes, když by se cokoli stalo rodičům, jsem jediná, kdo se o ně může starat. Nemám o koho se opřít. Pro mámu jsem vrba, hází svoje starosti na mě. Mít sourozence, nějak by se to rozdělilo, nebyla bych asi tolik pod tlakem. A až jednou nebudou, jsem na to zase sama.
I proto jsem od začátku věděla, že chci minimálně dvě děti, a mám je. Cca od dvou let mladší si spolu krásně hrajou, rozumí si, zastanou se sebe navzájem, podporují se. Nemusí to být u všech sourozenců, někteří se perou a nadávají si. Ale když vidím ty naše, vím, že jsme udělali dobře, ze jsou dvě. Trošku jim ten krásný vztah i závidím a přála bych si, aby jim vydržel na celý život. Když je slyším, jak si v pokojíčku povídají a jsou na sebe hodný, tak neznám hezčí pocit.
- Citovat
- Upravit
17.3.24 20:59
Já mám tři a je to super. Je to proste parta. Dokud byl nejstarsi sam, tak to bylo taky fajn, byl klídek, ale teď je to lepší, já mám rada takový ten shon a chaos nicméně s každým dalším sem musela vymyslet další a další vychytávky, neboť mám každé další dítě horší a horší 
takže bez šátku/ nosítka, bych toho neudělala moc, s tim sem stihala úklid, vaření, ukoly s nejstarším, najist se atak, jen sem u všeho měla dítě plaplacle na hrudníku v noci mi děti spaly se mnou v posteli, sice se taky budily co hodinu, ale já sem nechala prsa jako samoobluhu a když se vzbudily, tak se proste pricucly, napily a spaly dal a já o tom kolikrát ani nevěděla jedno dítě a dvě děti rozdíl je, ale není to nic strašného, spoustu věcí už zas delas jako ostrilena matka a hned tak te něco nerozhodi, jako prvorodicku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.3.24 21:01
Měli jsme druhé až 4 a půl roku od staršího a má to spoustu výhod. Starší už je soběstačné, dokáže počkat, chodí do školky, krásně spí, prostě už to není taková starost jako o batole, taky jsem stihla jít na dva roky do práce, takže si člověk od toho odpočinul a teď si to druhý užívám možná ještě víc, protože už to znova nezažiju a celkově už je to podruhé ve spoustě věcí o dost lehčí, protože už to má člověk zažitý a ví, co to obnáší, takže za mě druhý určitě jo! Ale je to samozřejmě na vás 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.3.24 21:01
Kamarádka dělala psí kusy aby měli děti od sebe kousek. Strašně to protěžovala. Hrozně ji mrzelo že to nevyšlo. Děti má od sebe 5 let a strašně si ti chválí. Skoro až doporučuje. Druhá často říká, že neměla mít děti tak brzo u sebe (3Roky).
Pokud už teď víš, že to nedáš, nechceš… Počkej! Třeba to zar měsíců budeš vidět jinak. Já si sebou v tomhle taky nejsem úplně jistá. Vstávání několikrát za noc mi nedělá dobře, hysteraky taky moc nedávám. Přitom si myslím, že zase tak náročný dítě nemáme.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
