Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Druhé dítě - výhody/nevýhody
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
17.3.24 21:07
Každá máme rozdané jiné karty, nikdo nemůžeme znát ani univerzální radu, ani tipy pro tebe, jen vím jistě, že ženská zvládne i věci, které by v životě dřív nevěřila, že může dát. Já chtěla dvě, mám tři (neplánovaně 
) a nejtěžší pro mě byly první týdny po narození druhé. Třetí už jak říkám „přibyl do smečky“. A to se ještě narodil o pár týdnů dřív, takže to bylo taky hooodně náročné období. Mám je dost brzy po sobě, 4, 6 a 8 let. Teď už jsou parťáci i pro nás, i pro sebe navzájem, a nikdy nelituji, že jsou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.3.24 21:07
Ridila bych se jen tim, zda chci nebo nechci, zda na dalsi dite mam finance a zda je partner fajn tata… rozhodne ne tim, zda dite nepoznamena to, ze je jedinacek. Stejne tak ho muze poznamenat psychicky rozlozena mama nezvladajici dve deti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.3.24 21:20
Mam deti tri roky od sebe a jsou to nejlepsi partaci. Jedinacka jsem nikdy nechtela, opravdu to maj v zivote tezky a fakt tu jednou zustanou sami. (Ano muze se stat i tak ze nekdo brzo zemre), ale furt je to dalsi do party. Nakonec k nim je jeste trojka a tim se to zas zmenilo. Oni jsou ty dva velky zodpovedny ktery jsou spolu jako ochranci mimina. Byly chvile kdy to bylo tezky (na ty dva jsem byla sama), ale ani jednou v zivote mi neprolitlo hlavou ze bych litovala. Kazdej je jinej, umej se pohadat, umej si delat naschvaly ale nic nevynahradi ty malickosti, jako treba kdyz je jdes v noci kontrolovat a zjistis ze jeden pokoj je prazdnej a jsou prituleny spolu v jedny posteli. Nebo kdyz si vypravej potme pred spanim. Ja bych taky bez sourozence byt nemohla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.3.24 21:33
Dve deti jsou masakr, je to velky rozdil jedno nebo dve. Sla bych do toho, kdyz budes jasne rozhodnuta. Ve 2,5 letech prvniho ditete jsem o druhem uvazovala kvuli praci, ale az ve 3,5 po nem zacala touzit. Rozdil mame necelych 5 let (driv to neslo). Kazde dite je uplne jine, vetsinu casu se hadaji, mladsi dite je typu ADHD, pritom je klidnejsi nez prvni, ale dohromady spolu je to proste narez. Nemenila bych nikdy, ale doporucuju se snazit o druhe, az si to budes opravdu prat, dokaze to byt fakt narocne. Myslela jsem si naivne, ze jedno nebo dve deti nebude zadny rozdil…
- Citovat
- Upravit
17.3.24 21:37
@Maky9887 píše: Více
Nejsem jedináček a sourozence jsem neviděla přes dvanáct let, pocházím teda ze špatného rodinného prostředí, ale spousta lidí v okolí má blíž k přátelům než k sourozenci. Manžel je jedináček, jsme spolu spoustu let, nijak poznamenaný tím není a celkově jedináčků mám kolem sebe hodně (asi je něčím přitahuju) a všechno to jsou fajn lidi, kteří opravdu sami nezůstanou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.3.24 22:03
@Serpentini ono si spousta jedináčků ty sourozence strašně idealizuje a představují si, jak by se o vše těžké podělili. Určitě to tak může dopadnout, ale je úplně stejně velká šance, že sourozenec nejen že nepomůže, ale ještě věci ztíží, speciálně na konci života rodičů (péče, majetky, atd).
Každá varianta má svoje pro a proti a žádný z jedináčků osamělých v dětství nebo po smrti rodičů ve skutečnost neví, zda by právě jemu sourozenec pomohl. Je to spíš taková hezká představa, já si takto občas představuju jaké by to bylo mít milující matku, přičemž ono by to v reálu taky přineslo negativa, která takto nevidím (nebo ne tolik). A můžu s klidem říct, že ani s osamělosti v dětství, ani s komplikacemi kolem úmrtí babičky mi sourozenec nijak nepomohl.
Ono totiž mnohem víc záleží na rodičích, než na počtu dětí. Proto je lepší, ať má rodič jen tolik dětí, kolik skutečně chce a věří, že zvládne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.3.24 22:21
Já si vysnila tři děti. První dítě byl šok, tři jsem si neuměla představit, až po třech letech jsme se odhodlali ke druhému. Dopadlo to špatně, pak to nešlo a nakonec byla kombinace miminko a první třída. Miminko bylo v noci vzhůru klidně dvě hodiny až do dalšího kojení, v šest konečně usnulo a v 6:30 zvonil budík do školy. Vydržela jsem to dva týdny a šlo k nám do postele. A po pár týdnech přišly myšlenky na třetí dítě. Narodilo se 2 roky po druhém, spalo ještě míň, v postýlce vůbec. Šla do postele po dvou dnech, v noci jsem jen vyndala prso a spala dál. Čas pro sebe téměř žádný, hlídání nemáme, ale stojí to za to. Když vidím tu lásku mezi nimi, sourozenec je to nejlepší, co jsme mohli dětem dát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.3.24 22:21
Náš kluk 9 let je tedy spokojený, že je sám a sourozence nechce. My s manželem oba pracujeme. Manžel chodí domů až večer, já blbá taky vzala celý úvazek a teď si ho budu zkracovat. I s jedním máme masakr. Jako mimino byl zlatý, krásně spal, vůbec jsem o něm nevěděla. Pravej blázinec začal s příchodem školy, vypadá to, že bude mít stoprocentně nějakou dys, možná i víc toho. Denně s ním musím pracovat, tím, že je jen on, tak má luxus, že mu dovoluji brát si k nám kamarády, včetně spaní, dost mu o volno vymýšlím program, platila jsem soukromou logopedii, kam jsme docházeli opravdu často. Kdybych do toho měla další dítě, tak bych nemohla ani do práce a s manželem bysme se pořád hádali, že na nás nemá čas. Být tebou, tak to nechám uzrát. Klidně běž někam na rok, dva do práce. Pokud máš takto náročné dítě, tak bych se na to vykašlala. Dnes není žádná ostuda mít jen jedno
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Taky_rodič
17.3.24 22:23
+sourozenecký vztah +zabaví se spolu
- kdyby se jednomu něco stalo, nebo jste třeba neměli dobře vztahy, ještě ti jedno zbyde
+pokud chceš být babička, tak to jedno třeba nemusí děti mit. U dvou je větší pravděpodobnost.
Jinak za mě rodina s jediná kem je v poho, ale když je to ve více generacích tak je to takové zvláštní. Znám rodinu… Jeden syn, jedna vnučka a ta teď měla ve 30 letech mrtvici…
Jinak dal asi záleží na tvých představách.
Jediné minus vidím v tom, že když chceš děti zajistit například co se bydlení týče, tak pak výdaje musíš násobit počtem dětí
- Citovat
- Upravit
18.3.24 00:00
Ja jsem vzdy pro sourozence. Mam se segrou v dospelosti bezva vztah a neumim si predstavit, ze ji nemam. Hodne si pomahame a nase deti si spolu hraji a tvori partu. Zvladne se to vzdycky, musi. Ja mela prvni dite strasne narocne a druhe mam za odmenu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.3.24 00:11
Ja mam jedno dite a asi to tak zustane.
Jsem utahana a jsem rada, ze dycham. Dceru miluji ze vseho nejvic. A ze bude sama? Ja mam sourozence, manžel taky a nijak extra se nestykame, nemame slatne vztahy, ale taky si nemame vecne, co rict.
Někdo, ze je jedno dite pro strach, a dvě, tri snad ne?
Za me to musis vedet hlavne ty a nemusís plnit nejaky spolecensky predstavy.
Navic deti muzeme mit dalsi, ne? A nemusi byt 2 nebo 3 roky po sobe. Je mi 36 a klidne budu mit dite ve 40, než ted a zblaznit se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Taky_rodič
18.3.24 00:20
@Chipmunks píše: Více
To je hezký, že klidně budeš mít dítě ve 40, ale aby to ještě šlo. Projeď si statistiky, abys pak nebyla překvapená.
- Citovat
- Upravit
18.3.24 00:30
@Taky_rodič tak osud no, jedno dite uz mam a kdyz to nepujde, na hlavu se nepostavim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.3.24 06:52
@Liberalissima píše: Více
Jojo je to takova hezka predstava rodicu, jak budou sourozenci v pozdejsim veku partaci a vypomuzou si v tezkych situacich a peci o stare rodice. U nas v rodine je teda realita dost odlisna, moje mama je na peci o svou starou matku nejenze sama, ale jeji bratr ji v tom jeste hazi klacky pod nohy, ruznymi zaludnostmi uz ze sve stare matky vyloudil prakticky veskery majetek, ale k peci o ni se nema ani minimalne. Nejhorsi je, ze z ni vyloudil i velmi velmi hodnotny rodinny dum s prislibem, ze se o ni pak postara, to se nejen nekonalo, ale zaroven tim babicka prisla o moznost, ze dum proda, koupi si nejaky mensi a ze zbytku penez by si zajistila velmi nadstandardni peci az do konce zivota a jeste by zbylo, aby podelila sve deti, pokud by o to stala. Z otcovy strany spolu bratri taky roky nemluvi, protoze je to dost podobna situace, pritom pochazi z dobreho rodinneho zazemi, tak tezko rict, kde nastala chyba. Tchan se svym sourozencem vychazel dobre az do doby, nez doslo na deleni rodinneho majetku po smrti rodicu, uz je to hromada let a padly tak osklive veci, ze uz se ten vztah nikdy nepodari napravit. Takze on ten sourozenec dost casto muze byt naopak zdrojem problemu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.3.24 07:05
Já jsem na tom podobně jako ty. Jen s tim že pořízení dítěte u nás nejde hladce a už by to pro mě byla dost i zdravotní zátěž, potratů, hormonální léčby apod. bylo hodně. Takže by to možná ani nevyšlo a ještě to byly nervy. Já bych srdcem ještě jedno chtěla ale ne, netroufám si. Stejně náročné druhé bez jakékoli pomocí v rodine bych nezvládla. Byla bych ta protivná nervni matka co je na pokraji sil a odnáší to děti. Radši jedno co teď už zvládám v klidu.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
