Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nebyla bych s nekym, kdo ve me vyvolava pocity viny a kdo pro me nema pochopeni, jen obvinovani. Je to psychicke nasili. Pokud mu reknes, ze Ti takove jeho chovani ublizuje a on to dela dal, tak co jineho nez rozchod. Jedine pak dal hrat roli obeti.
Ty jo to je dobrá manipulace už když předem uvazujes aby jste se nedostali do téhle situace. Já když udělám nějakou bytu, tak manžel je naštvaný právem ale jelikož ví, že nic nedělám naschvál, tak ne to za 5 minut za nama, to samé ja u něho.
V tomhle žít musí být síla. I když tady zaznely už horší story z manzelstvi
Na mě to působí dojmem manipulace a vymývání mozku. A evidentně se to daří. Už to bereš celé jako svoji vinu a za chvíli budeš mít pocit, že kdybys tohleto a tamhleto dělala jinak, mohli byste se mít tak krásně.
@Lexter píše:
A co si třeba udělala?
Ja myslím, že to není podstatě, neboť nic zasadniho asi ne, podle toho co pise
@Cizinka 999 píše:
Ja myslím, že to není podstatě, neboť nic zasadniho asi ne, podle toho co pise
Podstatné to je. Třeba je chlapík v právu a tady slečna se chce jen v místní babské bulbině ujistit kdovíjak není utlačovaná. Lidi to tak dělají a baby zvlášť. Sejdou se a přesvědčují se o tom, že jejich chyba to není.
Příspěvek upraven 05.12.22 v 09:26
@Svetluska55 píše:
Na mě to působí dojmem manipulace a vymývání mozku. A evidentně se to daří. Už to bereš celé jako svoji vinu a za chvíli budeš mít pocit, že kdybys tohleto a tamhleto dělala jinak, mohli byste se mít tak krásně.
No možná si to ani neuvedomuje, jaké je to pro ni, asi si ten vzor chování vzal z domu, přijde mu to možná normalni
@Lexter píše:
Podstatné to je. Třeba je chlapík v právu a tady slečna se chce jen v místní babské bulbině ujistit kdovíjak není utlačovaná.
To si nemyslím, v dobre fungující vztahu by se tak necitila, ani chlap ani žena.
@Cizinka 999 píše:
To si nemyslím, v dobre fungující vztahu by se tak necitila, ani chlap ani žena.
Očividně jim to moc nefunguje ne? Slečna si sem zašla postěžovat bez jediného příkladu. Co tedy čeká? Nastavené ramínko, že? Houbelec.
@Lexter píše:
Podstatné to je. Třeba je chlapík v právu a tady slečna se chce jen v místní babské bulbině ujistit kdovíjak není utlačovaná. Lidi to tak dělají a baby zvlášť. Sejdou se a přesvědčují se o tom, že jejich chyba to není.Příspěvek upraven 05.12.22 v 09:26
No jasně, chlapík dusí všechny kolem sebe, protože má pocit, že se proti němu spikl celej svět, žádný konstruktivní řešení nenavrhne, jen prostě prudí a dělá dusno, aby si na někom zchladil žáhu, ale určitě je mnohem víc v právu než chudák manželka, která se snaží udělat první poslední, aby se mu zavděčila. Můžeš prosím dát nějakej konkrétní příklad, jak by sis představovat, že by on byl v právu? Jakože ona si fakt řekl tvl, tak prostě to rozhodnu takhle, ať to tomu mýmu pěkně osolím
?
Je jen na nás, co dovolíme druhým, jak s námi jednají a chovají se k nám ![]()
Mimo realitu je i myšlenka dělat někomu něco schválně a žít s ním vesele dál ![]()
Pokud chceš pokračovat ve vztahu, tak vystrč hlavu z ulity a narovnej se v páteři. Měj svůj názor a postav se za sebe sama, protože tohle za tebe nikdo neudělá ![]()
@Lexter píše:
Očividně jim to moc nefunguje ne? Slečna si sem zašla postěžovat bez jediného příkladu. Co tedy čeká? Nastavené ramínko, že? Houbelec.
Ty jsi dnes vstal levou nohou? Co trochu empatie?
@Cizinka 999 píše: Ty jsi dnes vstal levou nohou? Co trochu empatie?
Empatický jsem především k lidem, kteří jsou mi blízcí. Ne k lidem, kteří položí otázku a nedodají data k posouzení. To nevzbudí empatii, nýbrž zvědavost. Myslím si, že jen někoho v něčem slepě utvrzovat ničemu nepomůže.
Jak to u vás probíhá po hádce nebo po nějaké rozepři, kdy je doma velké dusno?
Nechci říkat nic moc konkrétního, protože situace se čas od času opakuje v podobném duchu.
Udělala jsem něco, co jsem sice myslela dobře, pochopeno je to tak, že jsem to myslela špatně. I přes vysvětlování je mi neustále předhazováno, že jsem to udělala tímto způsobem schválně a že jsem to myslela špatně.
Bohužel se to vždy dozvím až ve chvíli, kdy už to nelze nijak napravit a tudíž nemám šanci s tím nic dělat, což mě mrzí, protože bych to změnit chtěla. Jsem schopna uznat, že to druhé řešení by mohlo být lepší. Jsem ochotna zvolit jiné řešení, jen kdyby ta informace o tom přišla dříve než za hranicí návratu.
Partner je složitá povaha, je tvrdohlavý a nenechá se jen tak o něčem přesvědčit. Takže jakmile si vloží do své hlavy myšlenku, že jsem to celé myslela špatně a že to takhle dělám schválně, tak ho ničím a nijak nejsem schopna přesvědčit, že to tak není. Jakákoliv snaha vede jen k tomu, že to obrátí proti mě.
Pak už nemám ani chuť ani odvahu cokoliv říct a obhajovat. Vlastně mám čím dál větší problém cokoliv rozhodovat, abych se nedostala do této situace.
Nevím zas a znovu co teď dělat. Jak z toho ven. Hrozně mě mrzí, že si o mně myslí, že to dělám naschvál, že to myslím špatně a i když vím, že to není pravda, tak tím, jak mi to opakuje, tak se mi to dostává do mysli tak hluboko, že si to o sobě začínám myslet taky…