"dvougenerační" bydlení

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu

Stránka: Předchozí 1 2

Napsat příspěvek

Velikost písma:

Alkelita

322

15.10.14 23:37

načítám...

My mame take spolecne bydleni s moji mamkou.
Upravili jsme velky dum tak, ze je to v podstate bytovka se spolecnym vchodem, sklepem a spajzem a zahradou. Jinak mame jakoby samostatne byty.
Mamka je hodne tolerantni a spis pomaha, do niceho nam nekeca a stara se o zahradku :-) clovek nema asi takove soukromi - preci jen se vidime kazdy den aspon na chvilku, ale jinak zatim prevazuji spis klady.. Bydleni, o kterem pises, by u nas fungovalo dobre.
Ale pravda je ta, ze si rovnou nastavte pravidla.
Mamka predtim bydlela s jejimi rodici a babka byla hrozny general, nic nemohlo byt jinak nez po jejim. Mamka moc dobre vi, jak neprijemne ji to bylo, takze se chova uplne jinak. A taky spolu mame dobry vztah.. I na tom vztahu dost zalezi

načítám...
Citovat
Zmínit

Pudloslava

43028

6677

16.10.14 06:00

načítám...

Ja tedy musim rict, ze mi blizkost rodiny dost chybi. Jsem na deti s manzelem sama a kdyz je nouze, nehorazna prani (pockej mi ted v 23:00 u deti, jedu s jednim na pohotovost) se peci jenom lepe zadaji po rodine, nez po sousedech.

načítám...
Citovat
Zmínit

hedabedna

768

16.10.14 08:24

načítám...

Já myslím, že je to o lidech s někým se vyjít dá a s někým prostě ne a jediné jak se dozvíš je to asi vyzkoušet, my bydleli několik let s tchýní, nejdříve jsme bydlei všichni v přízemí měli jsme jen svůj pokojík a děs :roll: po té jsme se raději zadlužili a na domku přistavěli podkroví v domění že když budeme oddělení bude líp :roll: no možná malinko, nakonec s příchodem dítěte jsem koukali po větším domě v domění že to bude ještě lepší, jenže máme i koně manžel hodně práce na domě, takže většinu času trávíme kolem domu a to se v tom malém nedalo, zahrádka jak dlan, tam malá nevydržela pul hodiny, takže sme pořád někde trajdali tchýni vadilo snad všechno samozdřejmě koně s kterými ona neměla nic do čínění, pořád koukala z okna a okřikovala malou aby s jí jako něco nestalo, byla málo oblečená, nebo zas moc, měla by se najíst měla by už jít spát protože její děti přece chodili po večerníčku :twisted: prostě to je asi na jinou debatu o tchýni a uzenym nakonec to ani manžel nevydržel a řekl že jí tam nikdo nedrží když se jí pořád něco nelíbí a ze dne na den se odstěhovala a obštastnuje ted svoji neteř!!neříkám že občas se nehodila na pohlídání, ale pokaždé s tim měla takové problémy jako že je to moc brzo, nebo je nastydlá, že kolikrát sem holku vezla k doktorovi radši sebou nebo řekla kamarádce takže prostě pokud jsou lidé rozumní dá se bydlet asi všelijak pokud né tak 100km ideální vzdálenost :palec:

načítám...
Citovat
Zmínit

anahita

1156

16.10.14 11:37

načítám...

Já jsem se z paneláku od rodičů odstěhovala ve 20. Nemohla jsem se s mamkou domluvit vůbec na ničem. A to jsem nebyla žádný puboš:-) Jsme naprosto jiné povahy. Hrozně moc se tím vyčistil vzduch a po 7 letech je už vše zapomenuto. A tohle by byl prakticky návrat ke kořenům. Mamka našeho syna pohlídá kdykoliv teď máme dobrý vztah jen se bojím aby se to nevrátilo ke starým časům. Ale jak už tu bylo řečeno asi se nedozvím dokud to nezažiju. Jinak přítel také s našima dobře vychází. Rozhodně bychom si ještě sedli na rodinné radě:-) díky všem za názory a zkušenosti