Dyshydrotický ekzém - nová léčba

Velice špatnĕ se léčí. Je velmi nepříjemný, drobné svĕdivé pupínky se zvĕtšují, praskají, prsty, celé dlanĕ i ruce bývají zasaženy. Trpĕl jsem jím i moje dĕti před cca desítkami let, ale dokázali jsme se vyléčit, trvalo to ale dlouho, než jsme našli řešení. Je jich zřejmĕ celá řada, každý musí najít svoji cestu. Nyní se mi ekzém vrátil na jednom prstĕ (asi mĕsíc jsem si do zeleného, neslazeného čaje dával kolečko citronu i s kůrou), tak jsem nyní vyzkoušel další léčbu. Pozor, nejsem léčitel, chci jen pomoci, protože klasické léčebné postupy zde selhávají a dermatologové moc neví co s tím, musí také léčit lege artis…

Jde především o vnitřní střevní problém způsobující alergii, typicky to může být kůra citronu, citronová šťáva, citrusy a jiné, především kyselejší ovoce. Zřejmĕ dojde ve střevech k přemnožení plísní např. Candida albicians, které pak podporují vznik alergické reakce. Pomáhalo mi částečnĕ před mnoha lety natřít ruce hustĕ modrou indulonou a strčit je do igelit. rukavic na noc a tak je zapařit, ráno znovu promazat, dále to byly nitrožilní injekce kortikoidů, kalciovek, imunoglobulinů, ale vždy to bylo jen částečné zlepšení, vždy se ekzém vrátil. Stav se zlepšoval i dietou bez všeho kyselého (pH tabulka potravin-i maso a obiloviny jsou kyselé!! vlastnĕ všechno co chutná je kyselé a plíseň ve střevech to podporuje), nebo třeba i týdenní totální hladovkou jen s pitím 2 l vody dennĕ. Dnes je možné zřejmĕ zkusit vnitřnĕ Candiōl od firmy Karel Hadek (původnĕ určený na problémy candidy v pochvĕ u žen), nebo odkyselovat se Tepperweinovu odkyselovací smĕsí (viz kniha Kurt Tepperwein: Pryč s kyselostí). Stále jsem nebyl vyléčen a zkoušel jsem proto řadu bylinek, teprve až jsem narazil na dubovou kůru v čaji na plíseň od bylinkáře, který jsem ale omylem užíval vnitřnĕ, i když byl určen na vnĕjší použití a po jeho pití jsem zaznamenal trvalý úspĕch. Problémem ovšem je, že kůra dubu z lékárny je stará, určená především na hemeroidy, hnusná na pití a málo účinná na ekzém. Vyzkoušeno!!! Řešení problému jsem našel v knize Rejdák: Páter František Ferda, kde se radí používat kůru jen čerstvou, max. pár mĕsíců starou, staženou z mladých vĕtviček do síly max. palce, vĕtví z dubů maximálnĕ 10 roků starých, tenké vĕtvičky se nemusí loupat, stačí je polámat, ideální jsou náletové dřeviny dubů. Hrst čerstvé nebo sušené kůry dáme do litru vařící vody, 10 min vařit, slít a přes den popíjet 2-3 týdny. Čaj je docela příjemný. Připravte se na to, že kůru budete možná muset i nĕkolikrát opakovat.

Kůra dubu (letní i zimní) se může sbírat po celý rok, nejlépe ale na jaře, z mladých vĕtví silných max jako palec a hned musíme kůru strhnout, jde to nejsnáze. Nejlepší je zřejmĕ čerstvá, ale i sušená max. 3 mĕsíce stará. Zlepšení by mĕlo nastat už do týdne. Vyvarujte se delší dobu i po vyléčení jíst citrusy a kiwi. Pokud vám ekzém hnisá, můžete jej zevnĕ omývat silným odvarem z řepíku, nebo i z dubové kůry a potom promazat. Dyshydrotický ekzém byl vyléčen v rodinĕ dokonce i homeopaticky, byly předepsány léky (základní lék podle homeopatické typologie a další terénní homeopatický lék na vlastní ekzém), bylo konstatováno, že do tří týdnů dojde ke zhoršení stavu a za další tři týdny bude ekzém vyléčen, což se také stalo.

Příspěvek upraven 30.01.24 v 22:17