Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Extrémní puberta
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
14.5.21 19:12
@Anonymní píše:,
Já jich pár chytla, táta byl přísný a jsem za to dnes ráda, nikdy jsem nekourila, nepila a měla jsem u rodičů respekt. Každopádně nemám na toto žádný názor, mnoho psychologů i na internetu v odpovědích schvaluje fyzické tresty, jiný od nich odrazují. Myslím si že správně použity může být vhodný, ale najít tu správnou chvíli a míru nemusí být lehké
mohla bys prosím citovat ty psychology, kteří doporučují fyzické tresty na pubertálních dětech? děkuji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.5.21 19:46
KLID 
puberta byla vymyšlena na to, aby se matka dokázala odpoutat od mláděte
moje čerstvé pubošky to zatím zkouší jen odmlouváním, držkováním, x důvodů proč neuklidí, proč nejde to a to.. takže zatím pohoda..
já se svou matkou to měla mnohem horší, padaly tam facky (od 16 už oboustranně, nenechala jsem si mlácení od určitého okamžiku už líbit), skákala jsem z okna, když mě zamykala na bytě apod.
Většina rodin tuhle etapu zvládne 
já pevně věřím, že my doma ano..
ale jsou situace a věci, které odpustit nejdou (s matkou se nestýkám už cca 25 let)
vše zlé je na něco dobré - vím, co zásadně dětem nemám dělat… (nemlátit, nevydírat, nezamykat, nekopat, netýrat…)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.5.21 19:53
Kdyby měl syn pubertu jako já, už nežije. Od 12 alkohol, od 13 chození do rockace přes noc, ut3jy z domova atd.. Naši mě nezabili, naštěstí.. U mě to skončilo tak v 15,kdy jsem získala volnost a rebelie mi přestala bavit. Jinak doma fungujeme metoda cukr bič,.. Včera byl bič, třeba.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.5.21 19:53
@Anonymní píše:
Ahoj, podělte se prosím jaké potíže jste měli s dětmi, které měly náročnou pubertu? Jedno z našich dětí nám dává pořádně zabrat a zajímalo by mě jestli se to srovnalo, nebo pak se problémy vlekly do dospělosti
Pište anonymně, ať děti veřejně nepomlouvame
Díky.
Já klidně veřejně. Prvorozeně bylo v pubertě příšerné, tak tři, čtyři roky to byl běs, včetně dlabání na školu… Na konci devítky dítě pochytilo rozum a teď (konec třeťáku) je absolutně úžasné. Před par lety nepředstavitelné.
Druhorozeně je jiné, tam prošla puberta v pohodě.
No a teď aktuálně jedeme třetí kolo s nejmladším potomkem. Směle konkuruje provorozenému, je to děs…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.5.21 19:53
@Lucy75 tak v tom, co nedělat, má pofiderní první cenu, má babička - má teta tehdy 16letá chtěla jít s klukem večer na rande, matka jí to zakázala, dcera chtěla vylézt z okna v 1. patře, kluk čekal dole, pod oknem byla „šopa“ - přístřešek, takže to v pohodě zvládnout šlo, babička zavolala rychlou s tím, že dcera páchá sebevraždu skokem z okna - přijeli a 16letá strávila 6 týdnů na uzavřeném oddělení v blázinci - teda psych. léčebně, byla v 1. ročníku gymplu a už se to s ní táhlo celý život
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.5.21 20:08
@Anonymní píše:
@stinga nepamatuji si to slovo od slova, ale myslím že je to poměrně známá věc a má internetu se to leckdo bojí napsat, já jsem to řešila jak s dětskou psycholožkou (2× různá z úplně jiného důvodu) tak s psychology pro dospělé, též na OSPOD kde mám blízkou známou jsme o tom debatovaly a minimálně polovina odborníků především mimo písemný projev rozumné fyzické tresty schvaluje, to neznamená řemen, ale nastavení hranic, některému dítěti stačí říct jinému ne, z USA je dobře vidět jak to vypadá když se to nesmí vůbec, někdy to může být účelné a užitečné o tom jsem přesvědčena, pokud tě to zajímá, popovidej si o tom s psychology, procti diskuze, pohledej na internetu, já tu nebudu rozpoutávat debatu na toto téma, je jich tu dost, u dcery to zatím nepovažuji ani za nutné, ale rozhodně některé děti v některých případech fyzicky potrestat potřebují aby nenastaly daleko horší věci, než facka od táty, jiné dítě k tomu nikdy nedospěje, ale tabuizovat to a odsuzovat jakékoliv fyzické tresty je dle mého chyba, znám dost takových, kteří kdyby přes tu pusu na začátku dostali, tak dnes nemuseli mít hubu nabitou od života
Jsem psycholog, proto prosím o anonymitu kvůli profesi. Neznám kvalitního odborníka kolegu, který by byl uznávaný, a který by schvaloval fyzické tresty u pubertálních dětí. Možná nabídne pochopení, že rodičům někdy ujedou nervy. Pokud je to jednorázové a není to extrém, tak se z toho asi nestřílí. To není to samé, jako to schvalovat nebo dokonce doporučovat. Něco jiného je nějaké to plácnutí přes ručičku batolete, tam vím, že k tomu kolegové přistupují jinak, jako k přirozenější věci.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.5.21 20:16
Nás naši drželi hodně zkrátka, pubertu jsme si v podstatě,, nemohly dovolit". Sestra si jí prošla cca v 25 letech a já v mírnější podobě zhruba ve 23. Podle mě to bolelo mnohem víc, já skončila u psychologa, ono osamostatňovat se až takhle pozdě je špatně. Moje dcera je zatím malá, tak jsem zvědavá, ale až takové mantinely, jaké jsme měly nastavené my, jí dávat neplánuji. Ale jsem na sebe zvědavá, jak to zvládnu.
- Citovat
- Upravit
14.5.21 20:26
Podpůrná skupina matek dětí v pubertě
Dceřina puberta nás s mužem zastihla naprosto nepřipravené, tu svoji jsme oba přežili v poklidu.
Alespoň už teď víme, co to vlastně je.
Už se s tím pereme, teda nepereme, ale snažíme se to přežít ve zdraví, asi 1,5 roku od 12-ti.
Má docela volnost, hlídám teda školu, přes týden je večerka na wifi, máme nastaveno do kdy má být doma, chci vědět kam jde a nějaké ty domácí práce, které si vybrala, že bude dělat.
Průsery nedělá, na to je chytrá. S čím ale bojujeme, jsou právě ty domácí povinnosti.
A pak takové úlety, že nechtěla jet s námi na týden na lyže (vloni, to ji bylo 12), že zůstane sama doma, a že si občas zavolá nějaké kamarády, aby ji nebylo smutno - to byla tenkrát šílená scéna.
Měli jsme odjíždět večer, ale nechali jsme to pak na ráno, ani jsme ji nebudili, počkali jsme až se vzbudí, muž se zeptal, jestli chce vzít lyže, řekla že jo. A jaký to byl pak hezký týden…
Narážíme právě na takové ty věci související s věkem - jakože nemůže zůstat na týden sama doma, že u nás do určitého věku nebude spát její láska a ani naopak a tak…
Myslím, že i ví, že to je blbost, ale nemůže si pomoct, prostě se o tom potřebuje dohadovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.5.21 20:30
@stinga 
JJ - a tohle jsou právě ty věci, které se neodpouští…
kdyby ji normálně s klukem pustila na dvě hodinky ven, tak mohl celý její život vypadat úplně jinak…
tyhle brutality se právě snažím nedělat.. ale je to těžké, těžké… na rande pustím holku na sídlák ve 12 (po poledni), naštěstí borec nedorazil 
poházené ponožky po bytě hážu jen do pračky, ale mívám 100 chutí předtím tou ponožkou drahouška pořádně plácnout..
páč to je po osmdesátéšesté pořád dokola..
ALE říkám si - nebuď jako svá matka, nebuď jako svá matka, nebuď jako svá matka…
zabírá to… zatím… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.5.21 22:14
@Anonymní píše:
A plácání batolat absolutně nechápu, to mi přijde hodně nepřirozené a špatné, to jsem nikdy nedělala. Naopak vymezení se s jistou ukázkou síly vůči agresivnímu drzemu flakaci co si myslí že už má na to převzít vedení mi přijde už z příkladu přírody když tedy mluvíme o přirozenosti daleko adekvátnější
no tak dceru zmlať, když si myslíš, že je to dobré a nevypisuj na emimino,
co tím docílíš, je otázka, možná ti to vrátí, možná se zaťatými zuby vydrží a v 18 uteče s prvním chlapem, kterého potká
a beztak si myslím, že jsi jenom troll, který založil kontroverzní diskusi, aby to tady jelo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.5.21 23:01
@Anonymní píše:
@stinga Prosím tě uklidni se
Co je kontroverzního na tom dát drzemu dítěti v pubertě facku? Kde žiješ? 2/3 Čechů fyzické tresty používají, takže na takovém tématu není kontroverzního vůbec nic. Zadruhé jsem psala že bych to použila v případně nějakého krajního překročení hranic, ne kvůli tomu že dítě hranice testuje. Zatreti dat facku ve správný moment déčku které jde z průšvihu do průšvihu a stahuje do něj další lidi, třeba tvoje dítě, a někoho zmlátit je sakra velký rozdíl. Za čtvrté když budu chtít zbít dítě nebudu to psát na eMimino. Tebe doma bili že jsi tak přehnaná nebo co?
proč by mě měli doma bít? přehnaná jsi ty, píšeš, že jsi dceru nikdy nebyla a teď v pubertě ji začneš fackovat? a to si myslíš, že bude fungovat? a opravdu jsem nikdy nikde nenarazila na to, že by nějaký psycholog doporučoval fackovat puberťáky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.5.21 13:31
@Anonymní píše:
@stinga můžeš mi ukázat kde píší že ji chci fackovat?! Tohle jsem psala v případě kdy jde o nějakou k tomu adekvátní situaci. Můj nevlastní syn (nejstarší dítě), jednou hrál hru a když jsem procházela nechtěné jsem mu vytrhla mobil z nabíječky, tak ho to naštvalo že vzal židli na které seděl a praskl s ní směrem ke mně, přede mně, židle mě udeřila do nohy. Dostal ránu bokem dlaně do tváře, docela slušnou. Modřinu rozhodně neměl, ale bolelo ho to. Rychle přepnul a omlouval se. A vzhledem k ojedinělosti trestu věděl okamžitě že tohle bylo mimo tolerované meze. Nic podobného se neopakovalo. Dostal takhle dvakrát. nelituji toho a stojím si za tím. Já dostala podobně párkrát, nemám trauma, byla to lekce, která mi ušetřila spoustu starostí do budoucna
Věřím že jsou momenty kdy je to adekvátní a kdy by takový zásah mohl do budoucna pro to dítě hodně změnit. Pokud se dítě rozběhne hlavou do zdi a místo aby si natlouklo, tak zeď uhne, dost možná se o nějakou další zabije.
tvoje pubertální dcera chce běhat hlavou proti zdi? ona je nějak psychicky postižená?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.5.21 13:49
Holky jak já vás čtu… Fakt se toho děsím. Nejstaršímu synovi bude teda zatím jen 6 let a vůbec všichni jsou (až na občasné zlobení) zlatí. Ale když si vzpomenu, co neteř dělá sestře od cca 6 třídy (teď jí bude 18 a lži, sem tam marjána a kašlání na školu furt pokračuje), tak mě fakt jímá hrůza.
Moje puberta byla pohodová. Já měla sport, byla v něm dobrá a kvůli výsledkům jsem si nemohla dovolit kouřit a chlastat. Od konce školy do večera sport a o víkendu zápasy…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pet p
16.5.21 09:45
@Anonymní píše:
Zezačátku to bylo jen sebrání kapesného a vždy v 6 jsme dceři sebrali noťas i mobil. Mobil dostala před odchodem do školy a noťas až když měla hotové úkoly a byla „naučená“ (nikdy jsem ji nezkoušela, takže spíš naučená nebyla) a dostala ho jen na 2 hodiny..to nepomohlo a vzhledem k tomu, že byla bez kapesného, kradla nám peníze z peněženky při každé vhodné příležitosti..vždy jsme se divili, kde je např ta 100 co nám vrátila pokladní z nákupu apod, dcera měla záhadným způsobem nové věci, tak jsme připravili past, manžel tenkrát hrozně vyjel a vrazil jí i facku a seřval ji. Týden s námi nemluvila a když jo, byla drzá apod. Manžel řekl, že už na ní nemá nervy a že pokud bude pokračovat tímhle stylem, jde od nás..buď ji prostě vyhodí z domu a ať si dělá co chce, nebo jí dáme do děcáku..tomu samozřejmě nevěřila, tak si vyhledal právník a na internetu našel nějaké podklady k tomu, které jsme vyplnili a schválně je nechali na očích..dcera si jich všimla, přečetla, rozbrečela a druhý den byla jak vyměněna
Tak tohle je fakt drsné 
Přijde mi, že jste ji nevychovali, ale že jste ji zlomili
Můžu se zeptat, jestli jste zkoušeli před těmi tresty taky nějaký jiný přístup k výchově než autoritativní? Třeba zajít na kurz respektující komunikace a naučit se s ní jinak mluvit? Jeden psycholog (jmenuje se Studnička) právě řeší ve své praxi často to, že dítě v pubertě přestane komunikovat, nic na něj neplatí, vysmívá se, hraje akorát hry, kašle na školu atd. A je v těch radách rodičích dost úspěšný - jeho názor je, že to co člověk zaseje do nějakých 10-12 let (a nejvíc do 6 let), to sklidí potom v pubertě. Zrovna jsem to psala včera v jedné diskuzi. Podle něj je příčinou problému ztráta důvěry v rodiče - k té ztrátě důvěry dochází postupně, a to hlavně tím, že rodič je direktivní a trestající, dítěti nadává, dává mu neustále příkazy, zákazy, chce po něm něco, co sám nedělá nebo naopak mu zakazuje něco, co sám dělá, trestá ho atd. atd. A jakmile dospěje dítě do puberty, kdy už začíná být od těch rodičů trochu odpoutanější, tak tohle všechno jde pak ven.
Základem pro to, aby to pak bylo s puberťákem lepší je obnovit tu důvěru - především začít s dítětem komunikovat jinak. Tady se můžeš mrknout https://www.dovychovat.cz
Jo a ještě je podle něj dost zásadní přistupovat rozdílně k výchově chlapců a dívek.
- Citovat
- Upravit
16.5.21 10:21
@pet p píše:
Tak tohle je fakt drsné
Můžu se zeptat, jestli jste zkoušeli před těmi tresty taky nějaký jiný přístup k výchově než autoritativní? Třeba zajít na kurz respektující komunikace a naučit se s ní jinak mluvit? Jeden psycholog (jmenuje se Studnička) právě řeší ve své praxi často to, že dítě v pubertě přestane komunikovat, nic na něj neplatí, vysmívá se, hraje akorát hry, kašle na školu atd. A je v těch radách rodičích dost úspěšný - jeho názor je, že to co člověk zaseje do nějakých 10-12 let (a nejvíc do 6 let), to sklidí potom v pubertě. Zrovna jsem to psala včera v jedné diskuzi. Podle něj je příčinou problému ztráta důvěry v rodiče - k té ztrátě důvěry dochází postupně, a to hlavně tím, že rodič je direktivní a trestající, dítěti nadává, dává mu neustále příkazy, zákazy, chce po něm něco, co sám nedělá nebo naopak mu zakazuje něco, co sám dělá, trestá ho atd. atd. A jakmile dospěje dítě do puberty, kdy už začíná být od těch rodičů trochu odpoutanější, tak tohle všechno jde pak ven.
Základem pro to, aby to pak bylo s puberťákem lepší je obnovit tu důvěru - především začít s dítětem komunikovat jinak. Tady se můžeš mrknout https://www.dovychovat.cz
Jo a ještě je podle něj dost zásadní přistupovat rozdílně k výchově chlapců a dívek.
No ano, ale tady, více než kde jinde, platí to o šedivé teorii a zeleném stromu praxe. Musí se vycházet z toho, jaké zrovna to moje dítě je. Mně s tím mým, neporadil žádný odborník. I přečíst můžeš co chceš, a ona si ta puberta stejně jde svou cestou. Hlavně se nesmí přestat komunikovat. Toho jsem se držela i za cenu drobných ústupků. I v letech, kdy je velmi,, in,, nadávat na rodiče, mi puberťák budoval tu nejlepší pověst i mezi svými vrstevníky. Jaká čest! Pravda je, že univerzální recept neexistuje. Já doufám, a nechci to zakřiknou, že dnes už můžu říct, že jsme ve zdraví všichni přežili. Zpátky se raději nedívám… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
