Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Naštěstí už ne. Řeknu ti, jak to bude pokračovat. Začneš si najíždět literaturu o psychických poruchách. Dás tomu velkou dávku energie. Aby jsi ho pochopila, aby jsi zvládla situaci. Zkusíš spoustu technik, jak s ním jednat. Nakonec budeš říkat a dělat věci, tak abys ho co nejmíň podráždila a stejně to nepomůže. Bude tě to vysávat. Taky jsem měla úžásného manžela pro okolí supermanžel. Vše zařídil, peníze vydělal, pomohl. Doma jsem snášela jeho výlevy a pak extrémní dokazování lásky. Po letech jsem se klepala hrůzou, když se vrátil z práce, co zas bude a s jakou přijde. Pak už se neostýchal a posunul hranici na veřejné scény. Teď má ženu, která si říká, jak že úžasnej..ale ona je od povahy jiná, asi dost stejná jak on. Tak mě docela zajímá, jak se to vyvine. Kdo koho bude nakonec usurpovat ![]()
Nemam, ale jestli si to uvedomuje, treba by mu pomohlo nekam chodit. Odbornik by mu urcite poradil, jak lepe zvladat tyhle situace.
@jasnahvezda Děkuju????ano jsem asi naivní, že na sobě zapracuje v kombinaci se strachem zůstat sama.
@Anonymní píše:
Zdravím všechny a prosím o názor. Mám za sebou 25let manželství, kvůli alkoholismu muže rozvod. Krátce nato jsem poznala nového partnera, zpočátku vše bylo hezké, když jsem se ptala jestli má vůbec nějakou špatnou vlastnost, řekl že když se mu něco nedaří vybuchne a je nepricetny. Když se s tím člověk nikdy nesetka, nedokáže si vůbec představit, co to znamená. Obzvlášť u muže, který vás oslovuje pouze lásko, miláčku, nosí kytičky, ráno vstane běží pro snídani, nakoupí, vymyslí a navaří oběd, večeři.. Je muzikant, velmi vtipný, zábavný, ve společnosti oblíbený. V sexu je nesmírně pozorný, v tomto věku denně. Mám syna, cokoliv potřebuje okamžitě pro něj zařídí, mám kočky a psa, miluje je, neřeší chlupy v autě.., Pro spoustu lidí z venku ideál. Ale… velmi špatně snáší rozdílný názor, už vůbec ne kritiku, úplná maličkost ho dokáže rozhodit tak, že opravdu vybuchne, zuří, žene věc do extrému. Má mnoho kamarádů, pravděpodobně kvůli nevyrovnane povaze i několik nevydarenych vztahů a kamarádi, kteří si mě myslím oblíbili, do něj občas rýpnou, že teď má konečně krásnou, chytrou blondýnu. Netěší ho to, naopak vyvolává vlny žárlivosti. Je to štír, jak pátrám kde je problém, tak typický cholerik a v kombinaci s žárlivostí zažíváme oba neuvěřitelné extrémy ve vztahu. On je schopný se rychle oklepat, omluvit, vyznává lásku a já si uvědomuji strach a obavy, jak toto může někdo vydržet. Zároveň je mi ho velmi líto, když jsem mu dala přečíst články o cholericích plakal, že to je šílené, že je to on. Chce s tím něco dělat, ale myslím že v padesáti to půjde zle. Jestli vůbec. Má to některá z Vás doma? Děkuji
Neřeší chlupy v autě
![]()
@Anonymní píše:
Zdravím všechny a prosím o názor. Mám za sebou 25let manželství, kvůli alkoholismu muže rozvod. Krátce nato jsem poznala nového partnera, zpočátku vše bylo hezké, když jsem se ptala jestli má vůbec nějakou špatnou vlastnost, řekl že když se mu něco nedaří vybuchne a je nepricetny. Když se s tím člověk nikdy nesetka, nedokáže si vůbec představit, co to znamená. Obzvlášť u muže, který vás oslovuje pouze lásko, miláčku, nosí kytičky, ráno vstane běží pro snídani, nakoupí, vymyslí a navaří oběd, večeři.. Je muzikant, velmi vtipný, zábavný, ve společnosti oblíbený. V sexu je nesmírně pozorný, v tomto věku denně. Mám syna, cokoliv potřebuje okamžitě pro něj zařídí, mám kočky a psa, miluje je, neřeší chlupy v autě.., Pro spoustu lidí z venku ideál. Ale… velmi špatně snáší rozdílný názor, už vůbec ne kritiku, úplná maličkost ho dokáže rozhodit tak, že opravdu vybuchne, zuří, žene věc do extrému. Má mnoho kamarádů, pravděpodobně kvůli nevyrovnane povaze i několik nevydarenych vztahů a kamarádi, kteří si mě myslím oblíbili, do něj občas rýpnou, že teď má konečně krásnou, chytrou blondýnu. Netěší ho to, naopak vyvolává vlny žárlivosti. Je to štír, jak pátrám kde je problém, tak typický cholerik a v kombinaci s žárlivostí zažíváme oba neuvěřitelné extrémy ve vztahu. On je schopný se rychle oklepat, omluvit, vyznává lásku a já si uvědomuji strach a obavy, jak toto může někdo vydržet. Zároveň je mi ho velmi líto, když jsem mu dala přečíst články o cholericích plakal, že to je šílené, že je to on. Chce s tím něco dělat, ale myslím že v padesáti to půjde zle. Jestli vůbec. Má to některá z Vás doma? Děkuji
Pokud by opravdu chtěl s tím něco dělat za pomoci odborníka, tak bych mu tu šanci dala.Jinak bych do toho nešla.
@nostress Děkuji
i se člověk může mít hezky, být šťastný, s povahou a asi i nějakou špatnou zkušeností dokáže pohnojit život sobě i druhému
@Hanyžka1 píše:
@nostress Děkujii se člověk může mít hezky, být šťastný, s povahou a asi i nějakou špatnou zkušeností dokáže pohnojit život sobě i druhému
Bohužel, člověk nemůže mít v životě všechno.
Ale jak jsem už psala, pokud by opravdu zodpovědně přistoupil na odbornou pomoc, za pokus by to asi stálo. Držím moc palce. ![]()
@nostress Vážně děkuji
i malá podpora potěší, přeju krásný den
No..takhle to vypadá, jako kdyby každý cholerik neměl právo s nikym chodit a měl by povinně chodit na terapii. Mě zase vytáčí doma naprostý flegmatik až ignorant, což je taky lahůdka, zase opačný extrém. Ale jinak si sedneme, zasmějeme..holt každý chlap má něco. U cholerika bych si asi stanovila nějakou míru toho, co jsem ještě schopna snést a co už mě vysává, jak někdo psal výše. Hranicí by byl samozřejmě fyzicky útok, to je jasny no a co se týče těch výbuchů, tak se snažit ho nevyvolat, ale zase ne za cenu nějakého nekomfortu, pretvarky a hraní. Jinak podle popisu se mi zdá jako fajn chlap, kvuli kterému bych byla občas schopna primhourit oko. Já třeba nemám takového (nevlastního) tátu, co by pro mě udělal, zařídil, to není samozrejmost.. Snídani do postele mi taky nikdo nenosi ![]()
Příspěvek upraven 06.07.18 v 13:31
@marg Tak mi to žene slzy do očí, jak je v každém příspěvku kus pravdy, děkuji
Já jsem na tom podobně jako Ty. Také nám prvé dlouholeté manželství nevyšlo. Třebaže jsme byli oba pohodáři a celkem flegmatici.
Mám partnera, který je trochu jako Tvůj. Absolutně jsem na to nebyla zvyklá, vůbec jsem si nevěděla rady. A časem jsem věděla celkem jasně, že není to nedám. Plánovali jsme společné bydlení a já věděla, že to opravdu neklapne. A jak jsem s tím byla tak nějak smířená, tak nějak podvědomě jsem změnila přístup, mé nastavení. A popravdě tím jsem také ovlivnila jeho chování v některých situacích. Ano, on vždycky bude mít tento povahový rys, ale u nás se během let podstatně otupily hrany, také je mu k 50, jinak je moc fajn a ![]()
Prosím anonym A
Podle mého - cholerik se v tomto věku nezmění. Kdyby jsi byla „splachovací“ a rychle na ty jeho výbuchy zapomněla a netrápila se tím, tak pak si můžete spolu spokojeně žít „až do smrti“. Ale já jsem třeba citlivka, na křivdu nikdy nezapomenu a i kdybych měla navždycky zůstat sama, s takovým člověkem bych nezůstala. Protože bych se zhroutila. U vás je ještě jedna, řekla bych i o něco závažnější věc - ta jeho žárlivost. Jestli si 50 let nikdy nevšiml, jak těmi výbuchy a žárlivostí ubližuje ostatním, tak je to divné. A jestli si toho všiml a nedbal, tak to o něčem svědčí. Kdybych se s ním opravdu nechtěla rozejít a byla by s ním řeč, dala bych jasné podmínky: "Nikdy na mě (na mé dítě) nekřič, řvaní ve vedlejší místnosti povoleno, bouchání do stolu ve vedlejší místnosti také, odchod ven na uklidněnou povolen, práskání dveřmi v mé přítomnosti ne, jakýkoliv fyzický atak NE!, jakýkoliv projev žárlivosti NE! A buď to dodrží (bez odborné pomoci to ovšem nejspíš nezvládne) a nebo prostě toho není schopen a v tom případě je mi líto, ale odcházím. Žádná kytka nenapraví to, co ti ve vzteku řekne.A pak je tu tvůj syn, který vidí, co se mezi vámi děje…
Cholerici prý věkem vychládají, to říkala psycholožka. Zkušenost z širší rodiny - extrémní cholerik, jeho žena se s ním naučila žít, jsou spolu snad šedesát let, možná déle
Ta žena je taková ráznější, ale on žádný podpantoflák, prostě to s ním uměla. To je asi recept.
Zdravím všechny a prosím o názor. Mám za sebou 25let manželství, kvůli alkoholismu muže rozvod. Krátce nato jsem poznala nového partnera, zpočátku vše bylo hezké, když jsem se ptala jestli má vůbec nějakou špatnou vlastnost, řekl že když se mu něco nedaří vybuchne a je nepricetny. Když se s tím člověk nikdy nesetka, nedokáže si vůbec představit, co to znamená. Obzvlášť u muže, který vás oslovuje pouze lásko, miláčku, nosí kytičky, ráno vstane běží pro snídani, nakoupí, vymyslí a navaří oběd, večeři.. Je muzikant, velmi vtipný, zábavný, ve společnosti oblíbený. V sexu je nesmírně pozorný, v tomto věku denně. Mám syna, cokoliv potřebuje okamžitě pro něj zařídí, mám kočky a psa, miluje je, neřeší chlupy v autě.., Pro spoustu lidí z venku ideál. Ale… velmi špatně snáší rozdílný názor, už vůbec ne kritiku, úplná maličkost ho dokáže rozhodit tak, že opravdu vybuchne, zuří, žene věc do extrému. Má mnoho kamarádů, pravděpodobně kvůli nevyrovnane povaze i několik nevydarenych vztahů a kamarádi, kteří si mě myslím oblíbili, do něj občas rýpnou, že teď má konečně krásnou, chytrou blondýnu. Netěší ho to, naopak vyvolává vlny žárlivosti. Je to štír, jak pátrám kde je problém, tak typický cholerik a v kombinaci s žárlivostí zažíváme oba neuvěřitelné extrémy ve vztahu. On je schopný se rychle oklepat, omluvit, vyznává lásku a já si uvědomuji strach a obavy, jak toto může někdo vydržet. Zároveň je mi ho velmi líto, když jsem mu dala přečíst články o cholericích plakal, že to je šílené, že je to on. Chce s tím něco dělat, ale myslím že v padesáti to půjde zle. Jestli vůbec. Má to některá z Vás doma? Děkuji