Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
AHoj, je mi jasný že podobný otázky proběhly už tímto i jinými fory už nejméně milionkrát. Jen mě zajímají vaše zkušenosti.
Jak jste se cítili několik hodin před začátkem porodu?
Myslím tím psychika, než vubec začali první kontrakce, jestli vás něco píchalo, bolelo, kolik hodin před odjezdem, nebo kolik dní vás předtím trápili poslíčci a kolik z vás mělo třeba pocit že to není porod ale jen další poslíčci
kolik z vás třeba naopak do posledních hodin netušilo, že je čas ![]()
Vím jak by to mělo asi vypadat a jak dlouho to všechno trvat, ale upřímně - každá jsme jiná a málokdo rodí podle daných pravidel, proto než čtení o tom jak to má vypadat mě zajímá jak to kde proběhlo ve skutečnosti
![]()
Rodila jsem v úterý v půl 6 ráno. Celé pondělí mi bylo „divně“, pálily mě stehna a bylo mi tak celkově těžko. Celý večer mě hodně píchalo v pochvě, že jsem ani usnout nemohla. po půl noci mi praskla voda a v ten moment začala psychika pracovat - nemohla jsem mluvit, ani se pohnout (ztuhly mi kolena) ![]()
Ale naopak jsem měla pozitivní pocit, že to celé není tak hrozné, jak jsem si představovala ![]()
Jinak jsem si já i doktoři mysleli, že budu rodit už dávno před termínem. Nakonec však 39+3
Poslíčky jsem měla cca od 7m.
Ja byla uplne v klidu, nic jsem netusila…pak mi vecer odteklo trochu vody, porad dobry, dojela jsem do porodnice, a ze se bude cekat na kontrakce, druhy den jsem uz byla dost nerovozni, kontrakce byly stale slabe a dalsi den rano by mi porod vyvolali a toho jsem se bala teda silene, nastesti se to rozbehlo samo…takze celkem pohoda.
Tak mne zacala asi tyden pred porodem odchazet hlenova zatka, tak jsem vedela, ze uz se to blizi. Den pred porodem jsem dostala slabe kontrakce, tak jako menstruaci bolesti, ovsem myslela jsem, ze to jsou poslicci. V noci jsem je necitila vubec, tak proto jsem si myslela, ze to jeste nic neni. Jinak mi nic nebylo. Druhy den mi ty bolesti zase zacaly, trosku silnejsi, ale jeste to bylo v pohode, porad nijak moc horsi, nez menstruacni. Jinak jsem nemela vubec zadne problemy, v pohode jsem vencila psa, jeli jsme s rodinou na obed. No a vecer pred desatou jsem si lehla do postele a praskla mi plodova voda. Tak to bylo jasny. Nastesti jsem mela kvuli te hlenove zatce vlozku, tak jsem nepromocila postel. Jak mi ta plodovka praskla, tak ty bolesti - kontrakce - asi na hodinu prestaly. Sbalila jsem manzela a tasku (teda tu uz jsem mela z vetsi casti nachystanou) a jeli jsme do porodnice. Tam mi rekli, ze uz jsem na 3 cm otevrena a do rana bude mimco na svete. Malej se narodil o pul pate rano.
Tak ja zadne poslicky nemela, cely den jsme se citila skvele, nikde me nepichalo, nic me nebolelo..Rano jsem upekla boruvkovy kolac, pozvala celou rodinu na navstevu a zbytek dne jsem smazila langose, udelala jsem jich hodne..K veceru jsem rekla, ze bych chtela rodit dneska 13.patek (2 dny pred terminem).S pritelem jsme meli sex a asi za 5 minut jsem mela prvni kontrakci..Ale byli slabe a ve velkych intrvalech, vecer jsem jeste zkousela usnout, ale uz to neslo..Kolem 3 rano jsem dojela do nemocnice, tam me prohlidli a rekli, ze porod je na zacatku.Uz si me tam nechali..V pul 7 rano mi prisli pichnout plodovku, od te doby jsme mela bolesti silne. V 11.08 jsem porodila chlapecka.. ![]()
Ahoj. Mám dvě děti, poslíčky neznám. Před prvním porodem jsem nic netušila do té doby, než mi praskla voda. Pak jsem začala být nervozní - v tom smyslu, že jsem měla jistotu, že do 2h bude miminko venku. Strašně jsem se těšila i bála současně. Porodila jsem pak po 13h (ve 40+0).
Před druhým porodem jsem poprvé poznala, co je tvrdnutí břicha, ale nebylo to nic hrozného. Večer před porodem jsem začala trošku krvácet, ale protože jsem ten den byla na kontrole, přikládala jsem to tomu. Pak jsem ale asi 2h necítila pohyby, což bylo hooodně neobvyklé, tak jsem se radši nechala odvézt do porodnice zkontrolovat. Bála jsem se, že je něco špatně, vůbec jsem nečekala, že už je to k porodu. V porodnici na příjmu jsem byla otevřená na 7 cm a pak už to bylo rychlé, stihla jsem akorát monitor a přípravu. Porodila jsem za 2h (ve 39+3).
Kolem poledne jsem jela z ranní prohlídky na gynekologii (38+3 tt), kde mi dr. řekla, že se stále nic nechystá. Už cestou vlakem mi ale nějak nebylo dobře, byla jsem ráda, že jsem si sedla. Doma jsem byla nějaká marná, pobolívalo mě břicho, neměla jsem na nic chuť. Odpoledne bolesti břicha zesílily, ale pořád jsem si myslela, že jsou to jen poslíčci a že jsem lemra líná, když se mi nic nechce
. V 8 večer už jsem prodýchávala a zjistila jsem, že prodýchávám každých 10 minut. O půlnoci už jsem se domnívala, že tohle jsou asi kontrakce a že možná rodím, ale pořád jsem si ještě nebyla jistá (i když už jsem prodýchávala každých 5 minut stočená do klubíčka vleže, no tele). V jednu ráno jsem volala do porodky, že mám kontrakce co 4 minuty, ale že nevím, jestli rodím
. No poslali pro mě sanitku (manžel byl na služebce), do porodky jsem dojela v 1:30 a v 6 ráno se dcera narodila. Takže ten spěch a sanitka asi nebyly nutné, zvládla bych to i taxíkem, ale už to nevrátím
.
Rodila jsem po třetí a kdyby mi nepraskla voda tak jsem to snad ani nepoznala. Poslíčky jsem měla asi měsíc před termínem, nic mimořádného. Na monitoru 2 dny před porodem vůbec nic.2 hodiny před porodem jsem ještě tady na netu hledala sms jak oznámit narození miminka, myla si vlasy a balila tašku co kdyby, už jsem totiž přenášela. Když praskla voda tak se skoro celou hodinu nic nedělo, pohodička. Zato tu druhou hoďku to byl teda masakr. Můj porod trval 2hod 14min, ale stálo to zato.Do porodky jsem dorazila za 2 min.5 ráno (průjezd vrátnicí podle parkovacího lístku) a v 5h14min byl malej venku.Ale jinak pohoda, teď už se tomu s manželem smějem, ale ta cesta přes vesnice 100km v hodině, nechtěla jsem manžela stresovat, ale bejt to někdo cizí tak řeknu ať zastaví, že rodím.
Prostě žáný kontrakce, natož pravidelný jen ukrutná bolest v podbřišku z ničeho nic. kdyby bylo někdy čtvrté dítko tak to bych asi fakt porodila doma ![]()
Poprvé mi lupla voda tak, že jsem jí měla v botách, bolesti se začali rozjíždět až pak, ale hned po 10ti minutách. Do té doby jsem byla úplně v pohodě, vůbec ten poslední týden mi bylo fajn. Přestala pálit žáha, na záchod už jsem nemusela každou půlhodinu, energie na rozdávání.
U druhého jsem byla ještě v 10 večer s manželem a kamarády na večeři, cítila jsem se skvěle. Po příjezdu domů se mi začali rozjiždět kontrakce a v jednu už jsem budila manžela, že mám kontrakce už hodinu po 5ti minutách a jedem.
Pokaždé jsem se začala strašně těšit, že už to břicho budu mít brzo pryč a prcka v náručí.
Já jsem rodila v neděli (kontrakce začli hned pravidelně po 10min v 1.15 ráno malej se narodil ve 21.37), v týdnu mi začla odcházet hlenová zátka, ale ne ta pravá (ta až při klystýru v porodce) a sem tam bolest jak při MS, den předtim jsem nic nepociťovala, byla u nás návštěva a nic porodu nenasvědčovalo, jen mamina a bráchovo přítelkyně mi po porodu řekli že jsem jim přišla taková jiná než jindy, já si připadala stejně ![]()
Necitila jsem absolutne nic… proste jsem se jednou v noci pretocila a rupla mi voda… ![]()
Co si tak pamatuju, tak mi celý den nic nebylo, v noci poslíci a od rána kontrakce, ale pořád jsem si říkala, že to ono nebude, ale radši jsme jeli a udělali jsme dobře.
Já jsem jako první příznak cítila normální bolest v zádech, jako když člověk třeba dlouho sedí, až kolem 4 hodin ranní jsem začala cítit jakoby menstruační bolesti, do porodnice jsem odjela až v 18:15, celou dobu jsem byla doma, ze začátku jsem přemýšlela, zda je to vážně ono
, nebyla jsem si tím jistá. Pak už mi bylo jasné, že rodím, také se mi začala rozpouštět hlenová zátka, to jsem poznala hned. Pravda je, že kdybych váhala s odjezdem byť jenom ještě jednu hodinu (manžel už byl ze mě pěkně nervozni a pořád se mě ptal, kdy už hodlám jet, já to pořád oddalovala, času habaděj), tak bych porodila doma
, v nemocnic nebyl čas ani na nějakou přípravu k porodu a doktorka ani nedělala odhad váhy, na to nebyl čas
, už na monitoru, kde jsem chvíli byla se mi chtělo hrozně tlačit, to byla situace
. Příště už pojedu raději dřív, aby nedošlo k domácímu porodu, či porodu v autě za jízdy
.
já zase byla na vyvolání - ve ČT nástup, dali mi tbl ráno, podráždil mě, začala jsem špinit a celý ČT bylo ticho po pěšině, večer další tbl protože se nic nedělo, to mi ji už dala hodně dozadu aby zapůsobila, píchli mi něco aby se to rozjelo podk je to připravené a pokud ne tak že se vyspím, žádná bolest nepřišla ale taky jsem ani moc nespala. Poslíčky jsem za celé těhu neměla ani jednou tak nevím co to je. Ve ČT po půlnoci jsem začala cítit takový ten pocit jako když přichází MS, po 4h ráno už jsem měla nepravidelné bolesti v křížích (celý porod jsem měla jen křížové boelsti, žádné tvrdnutí břicha, žádné kontarkce, nic - jen křižové boelsti), a potom to trochu začalo, pravidelně nepravidelně bolet, po 8h jsme šla na KO, ozvy a už jsem byla na 4 otevřená - takže klystýr, sprchy, ozvy, smaé křížové bolesti ale dalo se to rozdýchat a malou jsem tlačila způsobem - bolest do zad = tlačit, nejlepší bylo jak jsem cítila že mi to do těch kříží jde, tak mě por. aistentka nastřihla a ono to přestalo
takže jsem cítila jak mi po noze teče krev, ona mi ten nástřih držela a čekalo se, až mi zase půjde bolest do kříží abych mohla tlačit
no a malá se narodila 12:52h takže na prvorodičku od toho rána docela rychlé ![]()
A co se té psychiky týká, tak pohodička, žádný strach, žádný stres, nebála jsem se ani jednou za celé těhotenství a nebojím se ani teď ![]()