Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Hodnocení dětí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
15.12.11 20:00
Hodnocení dětí
Dobrý večer, mám dotaz a budu vděčná za názory. Mám dvouletou dceru, je to pěkně temperamentní dítko, dokáže dát o sobě pořádně vědět. Umí být hlučná, často mi připadá, že chce mít poslední slovo, když se vztekne, tak to opravdu stojí za to, ale vydá ze sebe pravděpodobně co může a pak je klid. Jinak umí být naprosto v klidu, hrajeme si, je dle mého názoru „normální“.
Chtěla bych se zeptat zda je normální, když se na tyto temperamentnější děti dívají v různých kroužcích, hřištích apod. aktivit kam se chodí s dětmi, jako na naprosto nevychované a zlé děti. Jsem z toho už docela zoufalá. O matkách, které mají děti typu, že kam je posadí tam je najdou ani nemluvím, ty umí být občas pěkně zlé.
Jsem trošku v koncích jak se chovat na veřejnosti, jakou zaujmout pozici, jsem prostě teď psychicky v koncích...........
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
15.12.11 20:06
Ahoj, mojí cácoře jsou 2 dneska. Že se umí pořádně vzteknout je jasná věc - doma si jí nevšímám a je hned klid. Venku to zatím nepředvedla. V kolektivu je zlatá díkybohu. Ale je jasné že kdyby ne, nic s tím nenadělám - jsou to děti proboha. Oni z toho vyrostou. Mám mladší dceru a už začínají i konflikty mezo nimi - uf! Ale říkám si bude líp.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.11 20:09
Snažím se to taky brát tak nějak v klidu, a asi si budu muset zvyknout na občasné reakce toho okolí, ale věřím, že to snad časem trochu přejde, dětem nijak neubližuje, prostě je to holčina, která si momentálně nenechá jen tak nic líbit asi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.11 20:13
mám taky relativně temperamentní dítka. oba jsou od pohledu pohodáři, ale jak je to chytne, tak se klidně válí po zemi a řvou… teda ta starší Klárka z toho už dost vyrostla, ale kolem toho druhého roku to bylo něžné. Viktor do toho začíná dorůstat, ale po klárce mě už moc věcí nepřekvapí 
záleží na tom, jak moc je dítě temperamentní. jestli se jenom vztekne, když není po jeho, tak bych se snažila těmto situacím předcházet, ale v případě vzteku zůstat klidná a nenechat se znervoznět. pravda je, že pokud temperamentní dítě ubližuje jiným, tak je potřeba mu být permanentně za zády a hlídat ho a v případě agrese důsledně zakročit.
zkus být v klidu a nad věcí. důležité je, aby ostatní maminky viděly, že ti není jedno, když dítě zlobí nebo ubližuje jiným dětem. uvidíš, že z toho časem vyroste!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.11 20:14
Ahoj. Starší dcera je taky hodně temperamentní, a já jsem za to ráda. Že není jako já (já bývala spíš ta v koutě). Okolí na to reaguje různě, ale myslím, že kdo to nepoznal, nepochopí, a tak se na to dívám. Sama za sebe musím přiznat, že jsem to taky dřív viděla jinak a dneska už děti takhle nesoudím 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.11 20:15
Mám doma přesně to samé a nepotěším tě, je to čím dál horší… Scény jsou už i na kroužcích. Prostě ty víš, jak to je, víš co máš doma. Nikdo jiný to neví, tak dobře jako ty. Na dobré rady matek hodných a zlatých dětí se vykašli. Nina je zase oproti ostatním šikovnější 
Určitě si také najdeš něco, v čem tvé dítě vyniká
A krušných chvilek, kdy na mě koukaly babky důchodkyně, kroutily hlavama, litovaly ji jsem si zažila až až… říkám si, že z toho prostě vyroste 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.11 20:16
Dokud je dítě temperamentní a jen se vzteká, tak je mi to jedno a ani nezasahuju, když je v okolí dcery v MC. Pokud jí ubližuje (shazování z trampolíny nebo schválně strkání až do pádu), tak to zasahuju domluvou a odvedením dcery jinam(pokud to neudělá maminka a většinou to tam i maminky samy řeší). Většinou nezasahuju ani když dcerku větší děti obírají o hračky (pouze na jednu holčinu jsem trochu alergická, ta obírá programově všechny malé děti o všechno, cpe si to do dětského domečku a nikoho tam nechce pustit).
Možná by na malou koukali jako na nevychovanou především ženy, co děti nemají a nebo to neznají. Mně to nechává celkem chladnou, řeším jen vztekání vlastní holčiny (a ta se zas tak moc nevzteká).
Na veřejnosti se tvař, že je to normálka a z lidí si nic nedělej. Dokud malá neubližuje a neničí, tak do toho nikomu nic není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.11 20:16
prosím tě, na negativní reakce se vykašli! kolikrát se na mě v obchodě koukali jak na vraha malých dětí, když se klárka válela po zemi a ječela na celý kolo jen kvůli tomu, že jsem nekoupila ten den už páté lízátko… a ještě chodily kolem babky a litovaly ji, což byla voda na její mlýn a řvala o to víc. prodavačky se křižovaly jen když nás viděly vcházet do dveří
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.11 20:16
Já se přiznám, že mám klidné a hodně dítě „mouchysežertemě“, poslouchá, neječí, klídek..A temperamentnější děti mě tím pádem lezou celkem na nervy..Ano lezou, je to blbý, ale je to tak..
Ale nikdy, opravdu nikdy bych se kvůli tomu na to dítě či na maminku nekoukala přes prsty..žádné vyvracení očí, úšklebky, významné všeříkající pohledy..Nic takového..spíš je mi maminek líto a lebedím si jak jsem to vyhrála..
Takže na jednu stranu přiznávám negativní pocity z přítomnosti hlasitých či rozjívených dětí, ale na stranu druhou to vůbec nesoudím. Je to můj problém.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.11 20:17
Moje dcera byla a je naprosto stejná, temperamentní, živá, ukecaná a tvrdohlavá. Je prostě živé stříbro a podle toho k tomu přistupujeme. Ve jejich dvou letech byla postrach kroužků, ale protože je hudebně nadaná, ráda se předvádí a je samostatná tak jsem byla ušetřena kritiky ze stran matek, radši na mne koukaly soucitně, že se asi doma nezastavím, ale opak byl pravdou, doma byla ve svém živlu a tudíž v klidu. Lektorky zase v kroužku měly radost, že někdo je ochoten s něma předvádět a realtivně smaostatně i když svou hlučností byla slyšet jen ona. Celkem musím říct, že se uklidnila s nástupem do školky, sice je pořád ráda středem pozornosti, ale stížnosti neslyším. Vždycky si řeknu, když se na mne někdo škaredě zadívá, že se prostě Klára ve světě nestratí a že každýho chlapa nezbalí na krásu ale na vyřídilku - btw. v den jejich 13. narozeni jí pořizujeme s manželem železnou koulu na nohu a dlouhý řetěz
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.11 20:25
Ahojda, temperamentni deti mi nevadi, dokud neublizuji nasi babovce tak, ze se jich boji 
Ja naopak maminkam prubojnejsich ditek zavidim, ja mam doma mamanka mamankovatyho, co mi mezi detmi visi na noze, vetsiny deti se boji a kdyz se vzdalim tak tise sedi nebo breci 
Doma se vztekat umi pekne, ale jakmile jde do kolektivu, obraci se jeji chovani o stoosmdesat stupnu. Neboji se jen mezi malo lidmi nebo tam, kde to dobre zna…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.11 20:31
A ještě napíšu - kdykoliv jsem jako bezdětná viděla někde dítě, které se chová obdobně jako naše Nina, tak jsem si říkala, že takovýho hajzlíka já tedy nikdy mít nebudu Prostě už je to tak dané… Jsem ráda, že je akční, ale někdy bych se mohla trochu vypnout
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nepřihlášená Judycum
15.12.11 20:33
Syn byl taky hodně svůj, narodil se předčasně, dlouho mu dozrávala nervová soustava, byl pořád před výbuchem..ze začátku mě pohledy, hodnocení a rady okolí dost drtily, občas jsem to i obrečela. Dělala jsem co jsem mohla, abych z něho vychovala slušného člověka, ale zase jsem ho odmítala ničit, když bylo jasné, že potřebuje hlavně čas..nejhorší jsou v tomhle směru matky hodných dětí..a samozřejmě bezdětní. Mě to naučilo nad žádným dítětem nedělat rychlé soudy..jasně, některé děti jsou prostě nevychované, ale málokdy je to černobílé.
Dneska si klepu sama sobě na rameno, odvedla jsem větší kus práce než některé maminky, co mají tři hodné děti (to je samozřejmě nadsázka
Každopádně dneska je synovi deset, je to milý, bezproblémový a oblíbený kluk..a Všichni ti, co mě kritizovali rychle zapoměli, jak se choval jako malý..když zlobil, tak za to mohla špatná výchova, teď když je hodný, tak je to prostě tím, jaký je..někdy mě to vytáčí, ale co, hlavně že já vím, jak to je.
- Citovat
- Upravit
15.12.11 20:34
Bavorov píše:
Snažím se to taky brát tak nějak v klidu, a asi si budu muset zvyknout na občasné reakce toho okolí, ale věřím, že to snad časem trochu přejde, dětem nijak neubližuje, prostě je to holčina, která si momentálně nenechá jen tak nic líbit asi.
Naše malá už se konečně naučila „ozvat“, když jí berou jiní hračky, jinak je fakt celkem málo vzteklá. Ale zase budíme pohoršení v metru, tam ji vše zajímá, tak huláká „pán“ „paní“ „haf“ a tak. A to se plno lidí taky netváří zrovna vlídně. Ale zatím ji nechávám, jsem ráda, že jí to cestování baví. Navíc utišování je k ničemu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.11 20:36
Nesnáším matky hodných a klidných dětí na hřišti. Starší syn má nejspíš ADHD a mladší toho má ještě krapet víc.
V životě jsem si na hřišti nesedla. Pořád bábovkuju, houpám, vodím po prolejzačkách. Ne, aby si kluci neublížili. To nesleduju, nestíhám. Ale aby někomu svou zbrklostí a živostí neublížili. Hřiště pro mě prostě pohodička není a jsem tam pořád ve střehu. A ty pohledy a někdy i řeči, jako že jsem ta nejneschopnější a neumím vychovat děti. Když tak lítaj a pořád povídaj a dohadujou se.
Já jsem tak vděčná, když vidím nějaké živější dítě nebo nějaký pěkný vztekací záchvatek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
