Hypnoterapie Jan Ille

Dobrý den,

v případě panické poruchy je vhodná (A) léčba pomocí léků, (B) výživové doplňky a režimová opatření, (C ) psychoterapie. Ke všem třem se postupně vyjádřím níže.

1. Farmakoterapie: léky 1. volby jsou antidepresiva ze skupiny SSRI, konkrétní typ vybírá lékař (Nedoporučím Vám konkrétní značku, každému sedí něco jiného, proto konkrétní typ léků vybírá lékař, ideálně psychiatr). Výhodou antidepresiv je, že nevyvolávají závislost. Nevýhodou je naopak pomalý nástup (min. 2 týdny) a to, že nemusejí vyhovovat všem.

Dalšími léky jsou „rychlé“ léky typu Neurol, Rivotril, Lexaurin (ze skupiny tzv. benzodiazepinů). Jsou určené pouze „pro strýčka příhodu“ jako první pomoc a už jen to, že víte, že ho máte v peněžence nebo kabelce, může být užitečná psychická podpora. Denně se užívají pouze dočasně, např. když je třeba se stabilizovat. Typicky je předepisuje lékař společně s antidepresivy, kdy se první 2-3 týdny užívají denně, jakmile však antidepresiva zaberou, tak se benzodiazepiny vysazují.

Neurol, Lexaurin a Rivotril jsou léky, které mají špatnou pověst kvůli nesoudným pacientům, kteří je užívali dlouhodobě, často měsíce, často i několikrát denně (!!!) a po vysazení pak měli nepříjemné abstinenční symtomy (třas, podrážděnost, výkyvy nálad apod.). Z tohoto důvodu jsou tyto léky pouze na předpis - pokud je užíváte podle pokynů lékaře, jsou to léky užitečné a bezpečné. Pokud je ale pacient potřebuje často, lékař doporučí přejít na antidepresiva.

2. VÝŽIVOVÉ DOPLŇKY a opatření

Z výživových doplňků je vhodný horčík, ale pouze ve formě BISGLYCINÁTU (magnesium bisglycinate, česky bisglycinát hořečnatý), nebo ve formě treonátu (magnesium threonate, česky treonát hořečnatý). U obou forem je klinicky potvrzeno, že zvyšují svalovou relaxaci, mírně redukují úzkosti a zlepšují kvalitu spánku, proto se typicky užívají večer. Kvalitní je například produkt od Brainmaxu, levnější značky mají obvykle nižší obsah účinné látky, ale jinak je obecně jedno, jakou značku zvolíte. Doporučuji ale objednávat online, mám zkušenost, že pokud jej klienti chtěli v kamenné lékárně, nechali si vnutit nějaký nesmysl, který (logicky) nefungoval. (Hořčík ve formě síranu, oxidu, hydrogenuhličitanu ani citrátu, který bežně prodávají v lékárně, totiž na úzkosti nefunguje.) Volte formu kapsle, snadněji se polyká.

Dalším vhodným doplňkem může být extrakt z MUČENKY PLETNÍ (latinsky Passiflora incarnata), tato bylina má minimum nežádoucích léků, snáší se dobře s jinými léky a několik menších klinických studií potvrdilo její schopnost redukovat úzkost. Nevýhodou je pomalý nástup - terapeutický efekt nastupuje až čtvrtý den užívání, z toho důvodu se užívá denně.

Z dalších doplňků už nedoporučím nic dalšího. V lékárně a na internetu Vám nabídnou kde co, ale ze zkušenosti už nic dalšího není třeba. Posledním doplňkem, který lze doporučit, jsou vitamíny skupiny B (B-KOMPLEX), které prokazatelně podporují správné fungování nervové soustavy a eventuelně VITAMÍN D (nejlépe formou kapek nebo jako součást rybího tuku v kapslích), kterého má významná část populace málo a který je nezbytný pro správné fungování psychických funkcí.

Doplňky, které jsou v případě úzkostí ze zkušenosti BEZ EFEKTU:

• melatonin (užívat jej orálně je zkrátka nesmysl. Melatonin je hormon tmy, vytvoříte ho tím, že si spíte v úplné tmě, večer nehledíte do mobilu a večer snížíte jas televizoru a počítače),
• třezalka (cílí spíše na klasické depresivní symptomy, obvykle se však nesnese s dalšími léky a s antidepresivy se nesmí užívat vůbec),
• ashwagandha (podle reklam by měla být téměř zázračná, klinický výzkum však prokázal, že nepůsobí ani na úzkosti, ani na libido, ani nezvyšuje testosteron, a zkušenost klientů je, že nedělá vůbec nic),
• L-tryptofan (u L-trypofanu je sice klinicky prokázáno, že snižuje mírnou úzkost, na panické ataky je však příliš slabý a jako doplňek se hodí spíše pro lidi, kteří „mají stres“, např. v práci).

Co naopak důrazně NEDOPORUČUJI, je marihuana a kofein. Uživatelé marihuany tvoří až třetinu pacient hospitalizovaných na psychiatrii (aktuální nápad Pirátů legalizovat marihuanu považuji za šílený).

Nenápadným záškodníkem je KOFEIN, který významně zvyšuje hladinu stresového hormonu kortizolu a u pacientů s úzkostnými poruchami je naprosto nevhodný. Vnímavost vůči kofeinu je individuální, doporučuji na zkoušku pár dní neužívat kávu. Pokud se budete cítit lépe, doporučuji kávu úplně vysadit, nebo nahradit kávou bez kofeinu. Pozor též na „spalovače tuku“, „nakopávače do fitka“, opakovaně mám v péči sportovce, kteří se díky nim předávkovali kofeinem a nyní mají panické ataky.

Pokud se zdá, že káva „v tom nemá prsty“ a i nadále ji budete užívat, nedoporučuji ji pít ihned po vstávání, první káva by neměla být dříve jako 1,5 hodiny po probuzení, kdy dochází k přirozenému poklesu hladiny kortizolu. Pokud např. vstáváte v sedm, první kávu byste neměla pít dříve než o půl deváté.

Z režimových opatření doporučuji vyhnout se expozici násilí, tozn. nesledovat zprávy, nesledovat kriminálky, ani dokumenty o masových vrazích na Netflixu, apod.

3. PSYCHOTERAPIE: doporučené postupy jsou KBT (kognitivně - behaviorální terapie) a speciální postupy hypnoterapie. Podpůrné techniky jsou mindfullness a některé dechové techniky (jmenovitě „Dýchání do čtverce“ a technika „4-7-8“ dýchání).

SKUPINOVOU psychoterapii obecně považuji u panických atak za nevhodnou, lidé s úzkostmi se snadno „inspirují“, proto je vhodná pouze psychoterapie individuální. Lidé s úzkostmi mají dostatek vlastních strachů a nepotřebují „být inspirováni“ k dalším.
Proto je dobré zredukovat kontakt s negativistickými lidmi a lidmi, kteří člověku nepřilepšují.

Co se týče HYPNOTERAPIE, je třeba si uvědomit, že „hypnóza“ je podobně obecný pojem, jako například „výživové doplňky“. Jsou výživové doplňky zdravé? Odpověď zní: jak co, jak od koho a jak kdy. Stejné je to s hypnózou. Pokud navštívíte deset lidí, co dělají hypnózu, zistíte, že každý z nich dělá úplně něco jiného, úplně jinak.

V případě hypnózy nefungují direktivní postupy klasické hypnózy. Není to o tom, že by to nešlo klasickou hypnózou řešit, ale jedná se o pokročilejší postupy, které se v Česku standardně neučí. Je potřeba používat specifické postupy, obecně se setkávám s tím, že je hypnoterapeuti v Česku neznají.

Já osobně se zaměřuji na práci s lidmi s úzkostmi (panická porucha, generalizovaná úkostná porucha, úzkostně-depresivní porucha, agorafobie, klaustrofobie a fobické poruchy obecně, posttraumatická stresová porucha, tréma) a na specifické oblasti zvládání emocí (afekty, emotivní záchvaty, reakce na kritiku a selhání), následky náročného dětství (rodič alkoholik, rodič manipulátor, rozvod, týrání, zneužívání, zanedbávání) a jiné.

Přibližně polovina mého pracovního dne se točí kolem panických atak a jsem přesvědčen, že panických atak je možné se zbavit. Neexistuje však jedno „zázračné řešení“, postup je vždy individální na míru, protože roli hrají jak osobnostní, tak jiné faktory.

Za jak dlouho se daný klient/klientka panických atak úplně zbaví, je individuální, u někoho to může být velmi rychle během pár schůzek, jiný klient musí bohužel vynaložit práce víc. Obecně však očekáváme významné zlepšení v rámci 3-4 schůzek.

Co se týče referencí, ty si snadno můžete vygooglit.

Doufám, že Vám tyto odpovědi byly užitečné a že najdete řešení, které Vám pomůže se úzkostí zbavit a že zase budete žít spokojený život.

S pozdravem
Jan Ille