Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
SaezPet píše:
Nedávno mi na facebooku přišel nádherný příspěvek.Který přesně vystihuje Tvoji situaci. „Na gynekologii přijde uplakaná paní s miminkem v náručí a s malým batoletem za ruku a prosí doktora,aby ji udělal potrat. Že je těhotná, má malé děti a nemá dost peněz a další dítě už nezvládne. Doktor se na ní podívá a říká, tak fajn. Když už další dítě nezvládnete, tak mi dejte jedno z těhlech dvou, já ho zabiju místo toho, co nosíte v břiše a bude to vyřešené!“
Já vím, že situaci nemáš nejlehčí. Ale dala bys zabít některé ze svých dětí? Nedala. Tak nenech ani toh malého tvorečka zabít.Potrat je vražda. V každém případě! Tak aby to byl jen shluk buněk, to by muselo být sakra brzy provedené.
Já jsem máme dvou adoptivních dětí a třetího biologického, takže když už nezvládneš výchovu dalšího dítěte, tak ho dej k adopci.Rozhodně lépe než ho zabít. Můj syn je taky od rodičů, kterí by to už ekonomicky nezvládli a dali ho. Je od 3 měsíců u nás a je to úžasný skvělý syn. Náš vztah by nám mohli závidět leskteří pokrevní příbuzní.
Ano, možná budeš mít výčitky, budeš na to dítě denně myslet, ale to dítě bude žít. Proč by mělo dítě umřít je proto, že nechceš mít výčitky, že žije někde jinde? Já vím, že jsi psala, že nemůžeš HA, ale pokud jsi fakt nechtěla dítě, proč jsi nedonutila muže aby si bral kondom? (nechceš ho? tak nic nebude!)Nebo jsou jiný metody.
Neber to, že tě odsuzuji, že Ti něco vyčítám, vůbec ne. Ale potrat je vražda a proč zabít toho jediného, kdo v tomhle příběhu za nic nemůže. Jen abys neměla vyčitky, že žije jinde? Já pevně věřím, že jsi skvělá máma a nenecháš toho nejmenšího z nejmenších padnout.Držím palečky. Nabízím Ti pomoc v podobě nějakých věcí po naší Terince.
Saezpet, radši takové příběhy necituj,já jsem ho citovala už před tebou, ale bylo mě řečeno, že je to nechutné
Prý to chce jinou formu, obsah je v pořádku
tak radši pozor ![]()
Já s tebou plně souhlasím…
Holky,asi jste nebyly v podobné situaci jako zakladatelka.Já sama také ne.Ale manželova maminka v lehčí,ale pro ní ne příjemné.Na třetí dítě se necítila,bylo jí 36 let,dvě děti 17 a 14 let.A když zjistila,že je těhotná,tak chtěla ukončit těhotenství.Ale u komise jí sdělili-máte manžela,auto,barák,nevidíme důvod.Ona to těžce nesla,snažila se až do konce těhotenství potratit.Dnes je nejmladšímu 27 let,bohužel upřímně říkám,že ten vztah k němu měla vždy jiný.A nejspíš si prožila těžké chvíle smiřování.A asi nikdy tu křivdu komise neskousla.Vím,že je to rouhání,ale píšu to tak,jak ona to vypráví,jak to cítila a dodnes cítí.Já bych se v její situaci zachovala úplně jinak,ale každý nejsme stejný.Ona má super manžela,podotýkám,že tam problém nebyl.Jen se na dítě necítila.
A druhý případ-moje maminka byla na interupci když jsme byli malý-nevím,proč jí to komise dovolila.Nikdy jsme o tom nemluvili,vím to od strýce,který si psal deníčky,kde popisoval vše okolo rodiny.Ale co znám maminky názory,tak to pro ní muselo být šíleně těžký.Určitě se tím trápí.Ale na druhou stranu vím,že ona měla dvě možnosti-buď si dítě ponechat a znemožnit rozvod se žárlivcem a despotou.Opravud nám s tátou bylo doma hodně zle.A nebo se vzdát dítěte,mít dvě,rozvést se a zvládnout ten život s námi mnohem lépe.A vím z náznaků-když o někom mluví-že řekne,že v tom případě interupci chápe,když je to v objektivním zájmu již narozených dětí.A u nás to bylo.I když vím,že bych dalšího sourozence brala všema deseti-s bratrem máme super vztah,ale na druhou stanu vím,že s tátou by nám nebylo dobře,ale doslova zle.Ty jeho scény,výkyvy nálad,nikdy jsme k sobě vztah nenašli.Takže takto chápu,proč to maminka udělala.A kdyby o tom začala sama někdy mluvit,tak jí podpořím,aby neměla výčitky.
Nebyla jsem v podobné situaci, to je pravda. Když jsem miminko nechtěla, tak jsem prostě s nikým nespala. Až jsem začala, tak jsem prostě vždycky počítala s tím, že může selhat antikoncepce. Beru, že každý má k životu jiný přístup, ale pak se není co divit, že ho má někdo jednodušší a někdo složitější a musí takovéto situace řešit. ![]()
Já docela chápu, pokud zakladatelka na interupci půjde…
to, to tu píšou některé holky o zabití dítěte - ano, je to zabití dítěte, ale i tohle někdy považuju za lepší než dítě přivést na svět do situace, která by nebyla zrovna růžová… mluvíme o 100% podpoře nového života, ale taky si asi musíme říct, jaký by to byl život…
já sama jsem rozhodla o tom, že se vzdám svého nenarozeného postiženého dítěte - je mi to pořád líto, obdivuji lidi s opačným postojem, ale myslím, že to bylo lepší pro mne /znám se/ i pro mé děti i pro manžela… ano, i teď si to vyčítám, ale asi je to lepší než to, co by bylo…
kdybych já zjistila za pár let, že čekám další dítko, nechala bych si ho, ale má situace je úplně jiná, takže opravdu těžko radit … za zásadní tady považuju postoj manžela…
a rady, že se ho má zakladatelka zbavit, chápu, ideální chlap to zrovna nebude… ale když se řekne A, tak by se mělo říct i B - co bude holka dělat se čtyřmi děti, na mateřské, s dluhy, bez podpory kohokoliv? A najde si někoho v této situaci, budou mít děti aspoň nějaký chlapský vzor? Žijeme bohužel v reálném světě, ne v pohádce.
El-Brno píše:
Nebyla jsem v podobné situaci, to je pravda. Když jsem miminko nechtěla, tak jsem prostě s nikým nespala. Až jsem začala, tak jsem prostě vždycky počítala s tím, že může selhat antikoncepce. Beru, že každý má k životu jiný přístup, ale pak se není co divit, že ho má někdo jednodušší a někdo složitější a musí takovéto situace řešit.
V tomhle máš ale naprostou pravdu - problém je už na začátku, mám také mutace, kvůli kterým nebudu HA brát, navíc otěhotnění je u nás téměř nemožné, ale počítám s tím, že další případné dítko by se zvládlo. I tady to mělo řešení - tělísko nebo kondom… jenže to už je jedno, stalo se… ale nemuselo se stát, jasně.
Jak jsem psala, znova bych to neudělala, naše společnost není připravena potkávat ženy s břichem, pak bez břicha i bez dítěte.
![]()
A že ekonomická situace není důležitá, možná souhlasím, za jistých situací ovšem:
a to za těch - ano nemusím mít dostatek peněz, ale potřebuji podporu a pomoc přátel a rodiny a pokud ani to nemám, pak nemohu sama, bez peněz a bez podpory ostatních vychovávat dítě, děti a zůstat se zdravým rozumem. Můj názor.
SaezPet píše:
Larr - klobouk před Tebou dolů. Děkuji Ti za všechny bezdětné páry, stejně jako jednou až potkám biologickou matku svého syna(své adoptivní dcery už jsem potkala, a nebylo o co stát,ale naše Bája byla odebraná pro zanedbání), tak ji ze srdce poděkuji. Poděkuji za ty jeho teplé tlapičky v noci kolem svého krku, za ty rozsvícené oči pod vánočním stromkem i za ty jeho slzy, když jsme prožívali nejtěžší dny našeho života(potrat miminka kvůli vrozené vadě).PODĚKUJI JI, ŽE NEŠLA NA POTRAT!!!! Poděkuji ji, že byla soudná, zhodnotila svoji situaci, že páté dítě neutáhnou a podepsali mu papíry k adopci.
hned po porodu, že nemusel trčet někde v dětském domově. Náš Daník mohl přijít k nám do rodiny jako 3 měsíční miminko. Za 22 dní mu bude 15 let a už to není dávno můj chlapeček, ale přesto jsem ho večer musela jít před spaním škrábat na zádech.
zdravim vsechny.mam stejny problem je i 35 let a minuly tyden jsem se dozvedela ze jsem tehotna ,mam 15 letou dceru,10 letoudceru a 7 mesicniho syna,kdyz jsem otehotnela s 10 letou dcerou,tak jsem byla v tak zle situaci,ze jsem nemela ani penize na potrat,tedy jsem se rozhodla pro adopci,ale nedokazala jsem to a dnes je dcerka moje slunicko,ktere miluji a jsem stastna ,ze ji mam,kdyz jsem otehotnela se synkem(neni to tak dlouho)taky jsem ho nechtela,ale ziji v Irsku a tady jsou interubce zakazane a uz jsem nemela sanci doletet do Cech ,tak jsem si ho nechala a dnes je to muj milacek!!!Jsem 5 tydnu tehotna nase financni situace neni moc dobra,diky ekonomice ani jeden z nas nema praci,zijem z tydne na tyden ze socialnich prispevku..dnes je sobota a v pondeli bych si mela objednavat letnku do Cech,abych to stihla na interubci,ale stale nejsem rozhodnuta a jen placu a premyslim,sama jsem strasne zvedava jak to dopadne,ale vim,ze vzdy je to rozhodnuti jen na matce…kazdopadne jsme se s partnerem rozhodli,ze si necha podvazat semeniky pro pripad,ze se to muze stat znova,protoze ja antikoncepci mit nemohu.
Ahoj. Je mi skoro 40. My máme 3 děti, 5, 12, 14. S mužem momentálně máme z různých důvodů, o kterých nechci psát hodne narušený vztah s tim, že jsme se v dubnu podstatě rozešli, teď se to snažíme lepit dohromady, ale je to těžký. Týden vím, že jsem těhotna, jsem asi 5 týden. (Ano byla to chyba). Nejdříve jsem si řekla, že to nějak dáme. Jenže pak začali myšlenky, že jestli máme právo přivézt do tak moc rozbitého vztahu dítě… Není ani jistota, zda spolu za rok budeme… Pokud by to skončilo, neměla bych kde bydlet, byla bych na mateřské s miminkem a 3 dětmi, rozchod by poznamenalo ne 3 děti, ale 4… Technická situace doma - auto v pohodě, malý byt, pokojík pro starší děti, s nejmenší spím v obýváku. Máme rozjetou přístavbu, kde bude pokojík, ale vyskytly se tech. problémy, takže teď dodělat nejde… Peníze bychom asi zvládli… Mě bude 40, muži 45… Oba se už na to cítíme dost starý… Oba jsme o tyhle situaci hodně mluvili, on to vidí stejně, neví, zda je dobrý v naší situaci mít 4 dítě…
Mě asi nejvíc děsí to, že bych na ně mohla zůstat sama, bez prostředků, bydlení, podpory…
Začínám se dost přiklánět k potratu… Ale furt jsem se úplně nerozhodla… Šli byste si dalšího dítě v totálně křehkém vztahu, kde je budoucnost hodně nejistá?
@Anonymní píše: Více
já bych v této situaci na potrat šla,
ale jiní ti napíšou zase, že ne
Do dítěte bych nesla. Mate jich dost, nestabilní vztah, to bydlení sileny
proto máme kromě organu i mozek.
Určitě bych do dalšího nešla, ale není podstatné jak bych to řešila já, na všechno jste si odpověděla sama a převažují negativa, hlavně ten špatný vztah
Já jsem proti potratům, pokud není vážné odůvodnění, proč na něho jít a u tebe je těch problémů tolik + věk, že bych šla.
Já bych si miminko nechala
Navíc ti bude 40, to je dar a pak už třeba nebude možnost, kdybys toho litovala a dítě chtěla…