Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
ahojky omlouvám se za takové téma ale jsem bezradná.Je mi skoro 40 mám 3 děti(14,4,2.5roku) ,jedno z prvního manželství dvě z nynějšího manželství a před 2 dny jsem si udělala test a jsem těhotná,jenže když porovnám situaci přemýšlím nad interupcí.Manžel mého syna z prvního manželství vůbec neuznává buď na něj jen křičí nebo ho ignoruje jako kdyby neexistoval,popřípadě mu za každou blbost něco zakazuje.Bydlíme v domku 2+1(v přízemí patro není hotové),dluhů máme taky spoustu jsme rádi když každý měsíc vše zvládneme taky rád chodí na pivko opilý nechodí ale pokud nemůže na něj jít tak je vzteklý.Je pravda že kdyby bylo doma vše ok tak bych se nerozmýšlela ale takhle?
Tak to máš docela prekérní situaci.Tak jak to popisuješ je cítit,že se na další dítě již necítíš.Nikdo nemá právo soudit tvé rozhodnutí,ať je jakékoli.Pokud se rozhodněš mimčo ponechat,tak budete na tom finančně zase hůř než nyní.Asi v bytě 2+1 mít o dalšího člena rodiny navíc je dosti znatelné.Klid a soukromí pro nikoho.Takto mlžeš jít za půl roku do práce a je šance na zlepšení situace.
Když se rozhodněš pro ukončení těhotenství,tak budeš mít výčitky svědomí a možná ti to bude trápit dlouho,zda rozhodnutý bylo správné.
A jak se na tve tehotenstvi vyjadril manzel? Nebo se zatim rozhodujes za sebe? Je to hodne tezka situace, kdyz si spocitas pro a proti, proti u tebe urcite prevazuje
Deti uz mas a vis, jak dalsi clen rodiny zatizi rozpocet, mate maly byt…ale tyhle veci se daji vzdycky nejak vyresit. Zalezi na tom, jestli se na dalsi tehotenstvi a miminko citis ![]()
VÍM,V JAKE SES SITUACI,A V TÍ BYCH ASI ŘEKLA NA INTERUPCI,,JINAK SE MUSELA TEZ ROZHDOUNOUT UZ JSEM TO PSALA V RŮZNÝCH DISKUZÍCH A TED JSEM STASTNÁ,ŽE JÍ MŮŽU MÍT,ZÁLEŽÍ TO JEN A JEN NA TOBĚ,ALE TY JSI VLASTNĚ ROZHODNUTÁ V PODSTATĚ JÍT NA INTERUPCCI,ROZHODNI SE,A HLAVNĚ SPRÁVNĚ
![]()
kikina1972 píše:
ahojky omlouvám se za takové téma ale jsem bezradná.Je mi skoro 40 mám 3 děti(14,4,2.5roku) ,jedno z prvního manželství dvě z nynějšího manželství a před 2 dny jsem si udělala test a jsem těhotná,jenže když porovnám situaci přemýšlím nad interupcí.Manžel mého syna z prvního manželství vůbec neuznává buď na něj jen křičí nebo ho ignoruje jako kdyby neexistoval,popřípadě mu za každou blbost něco zakazuje.Bydlíme v domku 2+1(v přízemí patro není hotové),dluhů máme taky spoustu jsme rádi když každý měsíc vše zvládneme taky rád chodí na pivko opilý nechodí ale pokud nemůže na něj jít tak je vzteklý.Je pravda že kdyby bylo doma vše ok tak bych se nerozmýšlela ale takhle?
Zeptej se svého partnera, jak se k tomu staví.
Máš to těžké.
Moje mamča mě měla taky ve 39, měla už tři děti z předchozího manželství. Taky to neměla snadné.
Chtělo by to partnera, co tě podrží, přeji ti hodně štěstí v rozhodování.
![]()
CokeLady píše:
No věřím, že v takové situaci není jednoduché se rozhodnout pro další mateřství.Nechtěla byste místo interrupce zapřemýšlet nad možnou adopcí? Dát dítěti a později neplodným párům naději místo ukončení těhotenství dítěte, které si nemůžete nechat?
Chápu ale, že to musí být velice náročné…
Dát dítě k adopci je jistě záslužný čin.Uděláš šťastným mnoho lidí-jak samotné dítě,které dostane šanci na život,tak nové rodiče a jejich okolí.Ale na druhou stranu chápu,že toto je hrozně těžké rozhodnutí a já bych ho neustála.Nedokázala bych žít s pocitem,že moje dítě nedostalo šanci žít se mnou.V našich dětech vidím své geny,své myšlenkové pochody a často chápu,proč tak uvažují,co se jim honí hlavou.Takže i kdybych chtěla rozumově tuto situaci zvládnout,dítě donosit,tak už bych ho nedokázala „odevzdat“ někomu jinému.To už bych si ho nechala,i kdyby to hodně zatížilo rodinu.Takže já bych měla výčitky svědomí podstatně menší po interupci,než po adopci.
Ale pokud by adopci zakladatelka ustála,tak když pominu emoce,tak je to nejlepší řešení.
Zakladatelko,nevím jak
manžel řekl,že bychom to neutáhli a ať se rozhodnu sama.Dát dítě k adopci bych nedokázala a jak píše lasička to už bych si ho nechala i kdyby to hodně zatížilo rodinu
ahoj ja bych taky sla na preruseni…jen nechapu kdyz uz dalsi deti nechces proc jses nechranila ![]()
Třeba se chránila,moje ségra nedávno otěhotněla přez prášky
![]()
protože mám v krvi zjištěnou nějakou mutaci nesmím ha,kondom odmítá manžel po přerušovaném styku to dopadlo takto
kikina1972 píše:
ahojky omlouvám se za takové téma ale jsem bezradná.Je mi skoro 40 mám 3 děti(14,4,2.5roku) ,jedno z prvního manželství dvě z nynějšího manželství a před 2 dny jsem si udělala test a jsem těhotná,jenže když porovnám situaci přemýšlím nad interupcí.Manžel mého syna z prvního manželství vůbec neuznává buď na něj jen křičí nebo ho ignoruje jako kdyby neexistoval,popřípadě mu za každou blbost něco zakazuje.Bydlíme v domku 2+1(v přízemí patro není hotové),dluhů máme taky spoustu jsme rádi když každý měsíc vše zvládneme taky rád chodí na pivko opilý nechodí ale pokud nemůže na něj jít tak je vzteklý.Je pravda že kdyby bylo doma vše ok tak bych se nerozmýšlela ale takhle?
Já považuji tzv. přerušení těhotenství za jeho ukončení a zabití člověka
. Takže si myslím, že i v tvé situaci se jedno dítě navíc uživit dá
. A ošatit taky - máš přece vše po starších. Přemýšlej ještě o tom. Nevyčítala by sis to po zbytek života? Není to jen tak, vzít si na sebe takové rozhodnutí. Zkus si dítě nechat, při svých zkušenostech to jistě zvládneš
Jestli budeš chtít, můžeš pak dát vědět, jak ses rozhodla.
Anonymní píše:kikina1972 píše:Já považuji tzv. přerušení těhotenství za jeho ukončení a zabití člověka
ahojky omlouvám se za takové téma ale jsem bezradná.Je mi skoro 40 mám 3 děti(14,4,2.5roku) ,jedno z prvního manželství dvě z nynějšího manželství a před 2 dny jsem si udělala test a jsem těhotná,jenže když porovnám situaci přemýšlím nad interupcí.Manžel mého syna z prvního manželství vůbec neuznává buď na něj jen křičí nebo ho ignoruje jako kdyby neexistoval,popřípadě mu za každou blbost něco zakazuje.Bydlíme v domku 2+1(v přízemí patro není hotové),dluhů máme taky spoustu jsme rádi když každý měsíc vše zvládneme taky rád chodí na pivko opilý nechodí ale pokud nemůže na něj jít tak je vzteklý.Je pravda že kdyby bylo doma vše ok tak bych se nerozmýšlela ale takhle?. Takže si myslím, že i v tvé situaci se jedno dítě navíc uživit dá
. A ošatit taky - máš přece vše po starších. Přemýšlej ještě o tom. Nevyčítala by sis to po zbytek života? Není to jen tak, vzít si na sebe takové rozhodnutí. Zkus si dítě nechat, při svých zkušenostech to jistě zvládneš
Jestli budeš chtít, můžeš pak dát vědět, jak ses rozhodla.
to je moudry
![]()
vzhledem k tomu,co zde popisuješ,nemáš situaci vůbec jednoduchou.
Nejsem příznivcem potratů,ovšem když si proberu celou TVOJI situaci svýma očima a představím si,v čem žiješ a vzhledem k tvému věku navíc a starostem,zachovala bych se stejně. Šla bych na přerušení.
Jsi jen člověk,lehko se řekne,vždyt´máš šaty po ostatních,další krk se dá uživit,ale to není všechno. Dítě roste a nároky se markantně zvyšují…
A doporučuji ti domluvit se s lékařem na tělísku,atˇmáš klid a víc se to neopakuje.
Těžko radit, ale asi bych si ho nechala. Přece jen máš doma malé děti, po kterých jistě spoustu věcí máš, takže věřím, že by se to zvládnout dalo. Teď je to asi šok, ale postupem času si myslím, že bys přerušení litovala. Mylsím si, že když už máš 3 tak to jedno už není takový problém. Já osobně bych nedala pryč i kdyby to bylo mé třeba páté. Je tohold na tobě a i na manželovi. Nebo to nech na přírodě a uvidíš jak se k tomu postaví. Dneska je tolik samovolných potratů či zamlklých těhu, tak to třeba příroda vyřeší za Vás. Je to hnusně řečeno, omlouvám se. Každopádně nezávidím a přeju mnoho sil a zdárné rozhodnutí!