Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já a švagrová
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
12.6.13 18:14
Takhle se s náma nebaví nevlastní brácha, po letech jsme zjistili, že se prostě baví jen s tátou a před námi se stydí…
To že ti někdo nedal hrnek bych nějak neřešila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
bara 1
12.6.13 18:18
Asi by mě napadlo taky to mimi. Třeba tě má ráda, ale nemůže se smířit že máš mimi. Jinak nevím proč by se tak chovala…Asi bych se jí zeptala jestli nepůjde na kafe a zeptala se jí co se děje…
- Citovat
- Upravit
12.6.13 18:23
Nebo se chytla s bráchou. Jinak moje švagrová byla RELATIVNĚ v pohodě, ale teď jí ujíždí vlak a nedá se vystát. Na poslední návštěvě u nás doma vytočila manžela, protože něco naplánovala tady u nás, manžel říkal, že v poho, ale v mezích slušných vztahů, tzn., když sem bude chtít chodit tak fajn, jen to předem ohlásí. Ta na to chytla takovej psotník, že při mé malé poznámce začala na mě, před dcerou která vše slyšela, hulákat, ať držím hubu… to je naposled, co jsem ji viděla. Nemám, problém s její společností, ale AŽ se přestane chovat jako asociál, do tý doby, ať mi neleze na oči
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.6.13 18:39
Není nic jednoduššího, než se zeptat přímo jí, kde je problém. V dobrém, sednout si, odchytnout jí, prostě se zeptat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.6.13 18:48
Neco podobneho taky mame, ale ja kdyz nemusim, tak se s ni nebavim.
Od ni je to taky asi nejaka neprejicnost, nebo zavist vuci vecem a vsemu moznemu.
Snazi se byt stredem vesmiru, ale na to ja moc nejsem.
Takze zalezi spis jestli to chces spis urovnat, nebo se dohadovat pripadne predtat komunikovat.
Asi bych zkusila nejdriv se ji otevrene zeptat jak radi holky a uvidis:-)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.6.13 18:57
Vyprdni se na ní, prosím Tě. Stejně určitě nestojíš o to, aby se z Vás staly kamarádky, tak to hoď za hlavu… viděla bych to na žárlivost… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.6.13 19:09
Také mám problémy se švagrovou. 2roky byla v po ho, jezdili SME na nákupy atd. A pak si našla přítele, otěhotněla a já byla svině, která se pro jejího brášku nehodí. Nejprve mě to mrzelo a po každé hádce sem brečela, ale pak sem se sní přestala bavit jen pozdravím a to je vše. Bydlíme naproti sobě a ona se najednou zase začala vynucovat, ale už má smůlu. Proto radím nechat být jak to je, horší je si promluvit a zkoušet to urovnat falešnými úsměvy. Pevné nervy
- Citovat
- Upravit
12.6.13 19:14
To nemá cenu řešit vůbec, ať si každý váží a užívá svého štěstí a nenechá se vytočit. Já se třeba domnívám, že problém u naší švagrové je v tom, že byla vždy dominantní v partě, velká hogo fogo a všichni za ní. Dokonce si nalajnovala své těhotenství a všechny zaúkolovala. Nicméně v dlouhém mezičase otěhotněly všechny její kamarádky a ona teď nemá co dělat, což si myslím, že je také důvod jejího odporného chování…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.6.13 19:21
Uplne se na ni vyprdni. Z vlastni zkusenosti Ti muzu rict, ze nejakou promlouvani mezi ctyrma ocima muze dopadnout jeste hur. Vubec ji neres a netrap se tim 
Ja to tak udelala a je mi nejlip
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.6.13 19:43
Já si myslím, že žárlí na tvé štěstí, že máš mimi. Nech ji být, ona se s tím musí poprat sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.6.13 20:19
Asi má nějaký vlastní deb..ní důvod. Něco, co ty si neuvědomuješ. Kolikrát tady na emimino holky napsaly nesnáším tchyni/švagrovou, protože se na mě křivě podívala. Vybavuju si třeba případ, kdy jedna holčina řekla manželovým příbuzným, že „mají nemocné děti a domluví se až těsně před návštěvou, jestli ano nebo ne“ a pak se tady v diskuzi vztekala, že to švagrová nepochopila a rovou neřekla, že nepřijede a naivně čekala na dohodnutý telefon.
Můžeš zkusit jen tak v klidu nadhodit „je mezi náma všechno v pohodě?“ Žádné „vyříkávání“. Ale jestli je to takový ten urážlivý typ, nic moc s tím neuděláš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.6.13 09:46
Co si o tom myslet?
Katla
Povídálka 44 příspěvků dnes v 09:45
Hezký den, ženy, dívky, maminky 
!
Mám 5měsíční miminko, hodného manžela, skvělou maminku, vlastní zázemí, ALE… jsem opravdu moc smutná, že vztahy v naší rodině nejsou takové, jaké by měly být a bohužel já s tím nemůžu nic dělat, ačkoliv jsme se o to s mamkou moc snažily.
Každý víkend a každou volnou chvíli jezdíme k manželovým rodičům, protože můj muž je kutil a stará se jim o dům, hospodářství atd., jeho rodiče jsou starší a na manžela dost fixovaní, a tak se jim snažíme pomáhat a vůbec umožnit, aby si užili vnučku. S rodiči žije i manželova sestra a dojíždí sem její manžel (pracovně bývá půlku týdne jinde).
Moje švagrová má taky čerstvě miminko, a tak jsem doufala, že nás to konečně trochu sblíží a přestaneme soupeřit (či jak to říct). Doteď jsme se k sobě totiž chovaly sice slušně a přátelsky, ale tak nějak s určitou rezervou. Švagrová je totiž pravý opak mě – nikdy nic nemusela řešit, a tak si žije svůj jednoduchý spokojený život a dle mého se chová dost suverénně. Těhotenství údajně neplánovala (HA vysadila měsíc poté, co jsem po 2 letech marného snažení přišla do jiného stavu já, hned byla v tom , o těhotenství prý skoro nevěděla, prcek vůůůůbec nekopal , bydlí u svých rodičů, kojení jí prý šlo taky samo (my teda ze začátku bojovaly), kluk jen spí, od porodnice ukázkově přibírá, vůbec nepláče (za to podle švagra je naše dítě ubulenec a můj muž by se měl přiučit, jak se dělají pořádný děti, ehm, kluci) a ona má čas na vše, neb je superžena, poporodní adaptace obou bez problémů, nyní už vše úúúplně super, skoro to vypadá, že se nic nezměnilo. To všechno jí přeju (kdo z nás by to nebral?), ale zároveň si uvědomuju, jak hloupě se vedle ní cítím já sama. S problémy se jí nesvěřuju, protože s těmi osobními by mi stejně nepomohla (zkrátka není zvyklá nic řešit a její jediná rada na cokoliv je „neřeš to“) a to, jak vykulená jsem byla z dítěte já, přejde bohorovným úsměvem (myslela jsem si, že se tak cítí všechny prvorodičky, ale už jsem poučená, že o tom nemám mluvit, ona to nepotřebuje a já se teď za své rady předem – odpočívej, budeš to potřebovat atd. cítím hloupě). 
Jsou mi zřejmý dvě věci – nejsme k sobě asi moc upřímný a žárlím. Čím dál víc totiž zjišťuju, že jednodušší lidi, kteří jdou životem prostě jen tak, to mají snazší. Jenomže co s tím? Prostě si toho nevšímat, to je jednoduchý, ale společná setkání jsou pro mě čím dál náročnější a nevyhnu se jim, pokud chci být alespoň občas se svým manželem, který je přes týden od rána do večera v práci a moje pocity samozřejmě nechápe. Přímo rady typu „tak tam nejezdi“ teda přímo nečekám, spíš by mě zajímalo, jestli jste to některá zažila taky a jak jste se s tím srovnaly. Díky. Z.
P. S. Omlouvám se za vložení příspěvku do tohoto vlákna, ale nemám dostatečně nadiskutováno a zrušit anonymitu nechci – přece jen je to docela citlivé téma… Díky za pochopení!
- Citovat
- Upravit
28.6.13 10:49
Hmmmm…
No, švagrová nemůže za to, že otěhotněla bez problémů, kojení jí šlo a má hedné dítě.
Tak to prostě je, že některým lidem jdou věci snadno a jiní bojují o každý byť malý úspěch. Svět není fér, lidi nejsou stejně chytří, stejně hezcí a ani stejně zdraví.
Chápu, že tě to trápí. Ale asi nepomůže nic jiného, než si to v sobě vnitřně srovnat. Nakonec, šťastné jste obě - máte zdravé děti. (vím, že se mi to snadno pindá) 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.6.13 11:29
Nemám problém nemluvit s těma, kteří se mnou mluvit nechtějí. Nevím proč někdo chce získat přátelství lidí, kteří o to nestojí. Prostě se přes to přenes a užívej si těch, kteří jsou pro tebe přátelé. I na rodiných oslavách je určitě dost lidí, se kterými můžeš pokecat.
A k druhé anon. - prostě někdomu jde život snadně, nebo o tom tak mluví a někdo z toho dělá divadlo, a nebo to má tak opravdu hrozné. S tím se nedá nic dělat. Příklad, nemám ráda lidi, kteří mě vykládají jak je náročné malé mimino, které spí odmalička celou noc, co všechno nestíhají, když se mi za zadkem prdelí děcka. Nemám ráda, když mi někdo vykládá, jak je náročné udržovat dva truhlíky na balkoně, když mám velkou upravenou zahradu. Dá se pokecat o lečems, s kýmkoli, ale divadlo, jak zrovna já trpím, to teda odpálkovávám, pokud to tedy není oprávněné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Zdravím všechny, je to pro mně citlivé téma.
. a já jsem otěhotněla přirozeně a tedka mám vedle sebe 2měsíčního syna. Nevím jak si to vyložit jestli žárlí. Ted k naším povahám. Ona je taková suverénka podle mého namyšlená a já jsem taková tichá. Já spíš poslouchám. Tedka vám popíšu co se stalo na vánoce. Ona dělala společný fotky na hrnečky. Oni to dali jenom ségře a rodičům, ale nám ne. Tedka tchyni říkala že má tvarůžky. že to dá tchyni a ségre. Bráchovi ne. Ale tedka přemýšlím proč to dělá. Když potřebuje a brácha ji pomůže. Kvůli ní jsme přijeli na oběd pozdě k mým rodičům. Tak by jsem chtěla od vás poradit co byste dělali na mém místě. Jestli by jste se bavili nebo ne. Já se do ničeho nevnucuju. Nemá důvod být na mně taková.
Tak začnu od začátku. S přítelem jsem už 4 roky. S jeho rodinou si celkem rozumím až na nejmladší sestru, přítel je nejstarší a má ješte jednu sestru. Ze začátku byla fajn, ale tedka poslední 3 roky je taková divná. Má 5 letého syna a manžela. Když se vidíme, tak řekne na můj pozdrav ahoj, ale málokdy řekne sama od sebe ahoj. Baví se se všema když třeba grilujeme, se mnou moc ne. Je mi z toho smutno. Předloni byla na umělým oplodnění a ono se jí to nepovedlo
PS:omlouvám se za text. Psala jsem myšlenky, které přicházeli, možná to je takové přeházené