Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Syn, 8. třída, puberta v plném proudu a mnohdy velice náročná, skoro k nevydržení., Ale učí se sám. Nejčastěji před hodinou, pokud potřebuje. Na vysvědčení má vyznamenání. Změna trochu nastala až tak od prosince… Jednak musí připravovat dost projektů a prezentací (doma, nad tím tráví dost času) a jednak si uvědomuje, že začíná jít do tuhého, takže se začal víc snažit. Chce na gymnázium (v Praze). Minulý týden jsem se s ním učila asi po 5 nebo 6 letech (vlastně tak potřetí za celou základku). Chyběl přes týden kvůli nemoci a učitel mu 2. den po návratu oznámil, že si napíše písemku z matematiky ze zcela nové látky. No, dal to. Zjistila jsem, že chápe rychle, jen dělá zbytečné malé chyby…
Nedokážu si představit, že bych se s ním musela učit. Zbláznili bychom se oba. Myslím, že to nemáte dobře nastavené. Stresuje ho učení? Nechceš po něm víc, než na co má? Netlačíš ho na školu a do známek? Chce je sám? Dle mého bys měla pomalu couvat, přenechávat mu iniciativu a dát mu prostor (i za cenu trochu horších známek). Co když se dostane na střední školu, na kterou nemá, jen proto, žes to s ním vydřela? Co pak? Budeš se s ním zase učit do 19? Třeba to tak není, ale zamysli se nad tím…
Nasi mysacci byli skveli, bezproblemovi; by me mrsklo se s nima v tomhle veku jeste ucit, holt spatne vedeni a vychova, pozde brecer nad rozlitym mlikem ![]()
Já tedy mám srovnání syn a dcera. Syn, který je v 7. třídě, se nemusí učit a má samé jedničky. Dcera je v 5. třídě a dvě dvojky na vysvědčení byly fakt vydřené. Na „velké“ testy se učíme několik dní. První den mi přijde, že na to ve škole ani nebyla, druhý den něco málo vytáhne z rukávu, třetí den je to celkem dobré a čtvrtý den umí na výbornou. Malé testy zvládá celkem ok. Ale byla jsem s ní loni v září v poradně, diagnostikována dysortografie, krátkodobá pracovní paměť a ještě něco. Takže to prostě se vším souvisí. Naučí se, ale musí se učit doma víc. Denně i se čtením cca 15 - 30 minut. Takže taky žádná tragédie. Ale prostě bez sluchové podpory a opakování by se to nenaučila. Zkus zvážit i takový problém.
A upřímně. Mně se taky lépe učí, když to můžu někomu říkat, případně po někom opakovat. Jsem taková věčná studentka. Takže já ty děti chápu. ![]()
@Anonymní píše: Více
Proč takovou zlomyslnost píšeš anonymně?
@rsisa skus si precitat knihu: Jucovicova Drahomira: Mame dite s ADHD. Su tam popisovane podobne problemy, ako opisujes, aj rady, co s tym.
Jucovicova ma viacero dobrych publikacii.
Ta poradna by ti mohla dat nejake tipy, ako sa menej trapit. mozno by vam to k niecomu bolo dobre, ak natrafite na odbornikov.
alebo potom diagnostiku u klinickeho psychologa.
@rsisa píše: Více
@rsisa
V PPP dite vysetri a pošlou zprávu do skoly. Kdyz je dys.. Nevnima treba čarky, háčky a ucitelka známkuje mírněji. Doporučí, jak se s dítětem učit atd. U starších nevím, já mám dítě v 3.třídě. Ale určitě by poradili i u starších. Jestli třeba nema nějakou poruchu učení na kteroz sr nepřišlo.
psychologa seženete, chce to hledat, ale levné to není
V pohodě
, nevnímám to negativně! 