Jak celý život učit a nevyhořet?
- Fotoalbum (3)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Jak celý život učit a nevyhořet?
Asi bych měla předeslat, že se vyhořelá necítím. Zatím. Učím bezmála dvacet let a svou práci miluju celým srdcem. Neumím si představit, že bych kdy dělala něco jiného. Ale na druhou stranu si stejně těžko představuji, že bych ještě dvacet pět dalších, které bych měla pracovat, je v lidských silách zvládnout v takovém nasazení, které bych si představovala. Nemám vůbec ráda, když se učitelé chovají k dětem povýšeně, nejsou trpěliví k potřebám dětí, k jejich potřebě si povídat, svěřovat, ptát se. Nemám ráda, když učitelé nemají čas si popovídat s rodiči, řešit jejich problémy, dotazy nebo připomínky, které sice mohou působit někdy úsměvně, ale od toho jsme profíci, abychom dokázali zachovat přátelskou tvář a vyhovět. Nemám ráda, když se učitel postaví před tabuli a něco odvypráví, bez nápadu, bez zkoušení nových metod. Ráda s dětmi jezdím na školy v přírodě, na výlety, ráda jim nabízím projekty, nové formy práce…Mám ráda své žáky a nikdy na ně nepřestávám myslet ani doma. Rodiče mi volají často i domů, přijde mi to v pořádku, když něco potřebují, pro ně tady být. Bohužel se poslední dobou cítím strašně vyčerpaná a to jsem vlastně na vrcholu svých sil. Nemám si vůbec na co ztěžovat. Moje nejbližší kolegyně, které denně vídám, jsou ty nejlepší bytosti pod sluncem a když na nic, na ně se těším vždy. Moje třída je sice náročná, ale pořád zvládnutelná. Jenže když mi někdy holky vypráví, co musí denně řešit, říkám si - no na to bych neměla. Ale přijít to s další třídou může. Máme stále víc dětí, které jsou více pacienty než žáky, my více lékaři a psychology než učiteli. Jsme neustále nabádáni k dalšímu vzdělávání, ke studiu. Abych si vydělala trochu slušné peníze "jen " učit nestačí. Je třeba organizovat celoškolní akce, věnovat se dětem mimo výuku formou zájmového kroužku nebo příprav na olympiády, případně doučovat. Nějak na to další nemám dost sil. Vím, že jsem prožila naprosto příšerný rok, když se dcera léčila z těžké nemoci, mám mimopracovní aktivity ve prospěch jiných maminek, které se nemohu a nechci vzdát. Mám rodinu, malé dítě i dospělé dcery, hezké manželství, které bych v žádném případě nechtěla obětovat tomu, že se ze mě stane klasická unavená protivná úča. Jak docílit toho, aby se tak nestalo? Abych vydržela pracovat podle svých představ, nevyhořela, neztratila lásku k práci, nepodlehla únavě? Je to vůbec možné? Jak se s tím vyrovnáváte vy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Reakce:
Já učím 6 let a už vůbec si nedovedu představit, že budu do 70 učit 
Vidina odpočinku je pro mě v hodně dlouhý mateřský Práci mám ráda, baví mě to.
A pousmála jsem se nad tím, že k tomu, aby se vydělaly slušné peníze, je nutno dělat mimoškolní akce, olympiády, kroužky atd U mě to teda ve výplatě dělá třeba 500 v odměnách a to mě fakt nevytrhne.
Ale pravdu díš, že jsme víc psychology, někdy psychiatry. Nedávno jsem ošetřovala kluka, co si kružítkem rozrejpal žíly docela brutálním způsobem a prohlašoval o sobě, že tady nemá co dělat, že je nula a nechce tu bejt.
- Citovat
- Upravit
Odcházím ze školky a „vypínám“…minimálně na 2-3 hodiny…dám si doma veeeelký kafe…pomalu piju…relexuju u emimina…a hlavně, nic psychického 
Ideální (pro mě) v dobrém počasí procházky, vyjet na motorce (provětrat hlavu 
) v špatném uklízím…vyčistím hlavu jinak…
Kroužky už nevedu…dělala jsem keramiku, ale záda mě po letech vypověděli službu…a být několikrát týdně hodinu nonstop skloněná nad stolečkama… 
nešlo to…
Pokud si potřebuju něco připravit, dělám to ve školce po práci…NE DOMA…!!!
Doma je doma…tam mi práce nesmí… 
- Citovat
- Upravit
Já doma taky nepracuju.
Sice o dětech něco prohodim, manžel je zná, ale nic do práce doma nedělám.
Jo vlastně jo, komunikuju s rodičema na FB. 
Ale to můžu kdykoli vypnout.
- Citovat
- Upravit
Učila jsem dva roky a už nikdy to nechci absolvovat znovu! nebo alespoň ne na škole s 90% romských žáků. a vyhořelé byly všechny učitelky, krom jedné a ta odešla..
- Citovat
- Upravit
Já taky miluju učení, užívám si, když mám fajn třídu, těším se na ní a tím se dá přežít třída nespolupracující. Manžel nechápem že mě to baví, ale tvrdí, že jsem prostě učitelka furt a je to pravda 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Díky moc za téma, ukládám si k oblíbeným a večer si ráda počtu. Tu únavu si taky pamatuju, fakt jsem se těšila na každé prázdniny.
Co se týče toho nevyhoření, já se snažila hodně věnovat svým koníčkům, chodila jsem na jazykový kurz, prostě jsem co nejvíce vypínala. Ale nevím, do jaké míry to bude možné, až se vrátím do školství po mateřské.
Také jsem se snažila dělat co nejvíc práce ve škole, ale jsem jazykář, málokdy jsem to stihla. Navíc, pokud nechce člověk učit pořád stejně, tak pořád vymýšlí, hledá, tvoří, stříhá…
Takže vlastně jednoznačnou odpověď nedám, ale základ vidím v dobrém kolektivu, dobrém vedení a ve schopnosti relaxovat a oprostit se aspoň na chvíli od problémů ve škole.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
No, ono se ne nadarmo říká, že každý učitel by měl povinně po pěti letech praxe mít roční oddych od školy. Já po čtyřech letech jsem toho začínala mít dost a šla na mateřskou. Teď se už nemůžu dočkat toho, až se opět vrátím… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Vcelku souhlasím, učila jsem do MD jen 3 roky, ale měla jsem toho dost. Učím ale na 2.stupni ZŠ. Co mi ale pomohlo bylo, že jsem z jiného města. Cestu domů autobusem jsem použila k relaxu a odpoutávala se od práce a doma toho do práce dělala už méně a ne hned, ale po nějaké příjemné činnosti, odpočinku. To jsem radši zůstala déle v práci, ale nebrala jsem si ji domů - např. opravování písemek atd.
V čem s tebou trochu nesouhlasím je dávat rodičům telefon a být s nimi v neustálém kontaktu. Chápu ale, že na 1.st. je to trochu něco jiného. Nicméně mně to právě pomohlo odpoutat se od práce. Rodiče na mě měli email a na tom jsem byla dostupná i večer, ale ne telefon, ptž to bych měla pořád někoho na drátě. Byla jsem jim vždy k dispozici po domluvě ve škola a vždy jsem s nimi vycházela.
Být tebou, zvolním a naučím se vypnout práci a netahat si ji domů na večery
- Citovat
- Upravit
Jo a moc si nedovedu představit, že přijdu po RD do práce v cca 35 letech (dle našeho střednědobého plánu) po x letech doma a budu učit dalších 30 let 
- Citovat
- Upravit
@KvetinkaS A co teprve taková kompetence - není na to místo v třídnici, to nevadí tak to pěkně napište do poznámky jakou kompetenci jste plnili…žádnou, nevadí i tak jí tam napište… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Učit už zřejmě nebudu, neb časově to nelze stíhat. Člověk musí volit - práce x rodina, obojímu se dá věnovat pouze s tím, že obojí budete šulit. A učitelský plat nás opravdu nevytrhne…
- Citovat
- Upravit
Moji rodiče mají můj telefon. Učím už svou 3.třídu a musím říct, že žádný rodič mi nikdy nevolal večer, vždy jen v době, kdy jsem ještě byla v práci. A jinak jsem s nimi domlouvená, že sms jsou pro mě výhodnější.
Já vypnout umím dokonale I když manžel mi občas připomene, že už nejsem ve škole Práci mám ráda, ale „nežeru“ ji tolik jako zakladatelka. Nebaví mě vyrábět pomůcky (nejsem tvořivá a výtvarně nadaná osoba). Všechny materiály mám zděděné, půjčené od moc šikovných kolegyň.
A je pravda, že důležitým prvkem je i dobrý kolektiv a vedení. U nás je tohle na jedničku s hvězdičkou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Bohulinka Jejda, já jsem svůj příspěvek omylem smazala. No teď už to psát znovu nebudu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@KvetinkaS Jj jsem si říkala, sakra teď to vypadá, že jsem úplně mimo mísu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
