Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ahoj,
jelikoz nemam skoro zadne kamaradky, rada bych se sverila zde. Jsem uz 8 let ve vztahu jsme jak nejlepsi kamaradi, muzeme si rikat vsechno. Pritel ma ode me naprostou volnost nezakazuju mu kamarady ani chozeni na pivko nejsem zadna hystericka zarlivka jak rikaji nasi kamaradi mel proste stesti. Ode me se ale ocekava ze budu chodit do prace vratim se vecer a budu delat sluzku coz me proste uz prestava bavit ze zacatku vztahu jsem to delala rada ted nejak nemam motivaci i prestoze pritele miluju. Nejezdime na dovolene ani na vylety jsme vecne doma nebo drepi v hospode s kamarady sice se neopiji ale travi tam po praci vetsinu casu. Zkouseli jsme se o tom bavit protoze mi to zacina vadit vzdy rekne ze to napravi ale nic se nedeje. Priznam se ze jsem proste vyhorela a nemam na nic doma silu takze posledni dobou nic moc nevarim a uklizim az kdyz me to samotnou vytaci…samozrejme se mu to prestalo libit a jsem ta nejhorsi a lina, podle nej vsechny zeny jeho kamaradu taky vsechno po praci stihaji a uklizeni vc vareni je proste automaticke, on doma nic nedela. Kdyz se ho zeptam proc si me po 8mi letech stale nevzal jeho odpoved je ze si me veme az zacnu fungovat jako normalni zenska, dite budeme mit az kdyz mu pry ukazu ze se o nej dokazu postarat. Zapomina ze stavkuju protoze mi to nijak nevraci. Kazdy kolem me ma deti a chodim ze svatby na svatbu jako host a to lidem, kteri se znaji kratsi dobu nez my on na ne se mnou odmita chodit prestoze je zvany takze tam vzdycky drepim sama a jeste posloucham kecy ze uprednostnuju kamarady misto uklidu doma. Vzdycky sem si prala velkou rodinu jedine co mam je pes a toho mam misto deti. V mych 29 letech me to nesmirne mrzi, zivot mi utika mezi prsty jsem na prvni pohled tak znicena strasne sem za posledni 3 roky zestarla. Podle poslednich vysetreni na gynde mi nezbyva moc casu na to abych mohla mit dite vypada to ze uz normalni cestoz ani neotehotnim. Rozchazet se s nim nechci ale rada bych radu jak mam vztah napravit ocividne je chyba v nas obou ale ja nevim kde zacit aby se to srovnalo a bylo to jako driv.
Ty sis ho rozmazlila a on si to zvykl. Takže teď si musí odvyknout. Musíte si spolu promluvit. Musis mu jasně a stručně říct, že nejsi jeho služka, aby přišel a měl doma navareno a uklizeno. Domácnost je Vaše, společná; na všem se musíte podílet. Ty mu to pořád neusnadňuj.
Za další co bych mu řekla, ať tě nesrovnává. Neříká ti, ze si liná a nejhorší, protože co je on, když tohle nezvládá a po tobe to očekává?
Pokud se nezmění, nebyla bych s ním. Aby mi někdo říkal, budeme mít dítě až budes zase má služka? Musíte se chtít změnit oba.
Je na čase aby o tebe trošku bojoval a ukázat mu, že tě nemá tak jistou.. už totiž asi zřejmě motivaci nemá, když tě může peskovat a ty mu za to do budoucna možná poděkuješ s tim, že má pravdu.
Tohle není v pohodě. Gratuluj si, že spolu nemáte dítě, bylo by hůř. Pryč od něj, pracuj na sobě, na své hodnotě a pak potkáš někoho, kdo se k tobě bude chovat hezky. Pořád tady čtu ty samé příběhy dokola. Je to strašný, co ženy mužům trpí. A kolik generací se tyhle vzorce budou předávat? Já sama s tím bojuju. Mám příšerného otce, matku, co se mu celý život podřizuje. Moje manželství pak podle toho vypadalo. Přinesla jsem si tam to nejhorší od obou. Chápu, že chceš dítě, ale pořiď di ho prosím do dobrýho vztahu.
Přijde mě, že si na začátku vztahu chtěla být ta nejlepší partnerka. Takže si dala partnerovi volnost - kamarádi - vařila, uklízela… Takže si se dostala do role uklízečky a hospodyně. On si zvyknul na tento komfort. A přestal tě brát jako plnohodnotnou partnerku. Ale člověka, se kterým se mu dobře, pohodlně žije. Samozřejmě teď si došla do určitého bodu. Tebe to přestalo takto bavit. Partner nemá potřebu něco měnit. Co dál?
Není to parťák pro život, který by pomohl, byl tu oporou ve zlých časech. Je pozvaný na svatbu a ani s tebou nejde. Máte něco společného, jak trávíte čas?
Máš ho ráda - není to jen stav, že se bojíš udělal krok a být třeba sama? Že je to určitý zvyk?
A jak na gynekologii poznali, že nebudeš moci otěhotnět přirozeně? Dělali testy, vyšetření, kvůli neplodnosti? Ty si již řešila, že se nedaří otěhotnět?
@electro píše:
Tohle není v pohodě. Gratuluj si, že spolu nemáte dítě, bylo by hůř. Pryč od něj, pracuj na sobě, na své hodnotě a pak potkáš někoho, kdo se k tobě bude chovat hezky. Pořád tady čtu ty samé příběhy dokola. Je to strašný, co ženy mužům trpí. A kolik generací se tyhle vzorce budou předávat? Já sama s tím bojuju. Mám příšerného otce, matku, co se mu celý život podřizuje. Moje manželství pak podle toho vypadalo. Přinesla jsem si tam to nejhorší od obou. Chápu, že chceš dítě, ale pořiď di ho prosím do dobrýho vztahu.
Napsala jsi to naprosto spravne. Z žen jsou dnes nesebevedome onuce, ktere si nechaji kalet na hlavu a nikdo si jich za to nevazi. A tohle nastavení asi chceme predavat dalsim generacim. Zakladatelka pise, ze ho miluje a rozcházet se nechce. Takze je to takova ta, co je rada, ze nekoho ma, protoze treba neni moc pohledna s x kilogramy navic?…Nejak se s timto setkavam poslední dobou az moc…a i tady je to stale stejne…sedi stale v hospodě, zatajil mi dluhy, nesexuje, nemame zadne spolecne zajmy, sedi stale u PC a hraje, musim ho zivit, x-krát mě podvedl, doma s nicim nepomaha…a po x letech vztahu a x detech tu pak napisou, ze byly mlade a blbe…nechci znit sprostě, ale asi je vhodnejsi vynechat to mlade. Takze zakladatelka se rozchazet nechce, tak at si tu za x let nevyleva srdicko, ze je v pudeli a nevi, co ma delat a kam s dětmi odejit.Za me je rozchod v tomto pripade nejvhodnější řešení.
Příspěvek upraven 24.07.22 v 07:35
Chyba na obou stranách? Kde? Možná tvoje jedině v tom, že jsi to dopustila. Od kdy má žena dělat domácí práce, když oba pracujete a on jde po práci do hospody? To jako opravdu je takový sobec?
PS: ví o tom, že máš posledních pár let na dítě?
Promluvit a vyřešit urgentně. Za mně, byť ho miluješ, je to vztah, kde se budeš trápit. A až se ti narodí dítě tak tuplem. Víš, jaký je to záhul? A bez pomoci partnera?! Nedáš to a bouchneš. A on na truc, zhrzený a zklamaný brzy přeskočí na milenku. Najdi si normálního, pečujícího a dospělého partnera.
@Amity píše:
Napsala jsi to naprosto spravne. Z žen jsou dnes nesebevedome onuce, ktere si nechaji kalet na hlavu a nikdo si jich za to nevazi. A tohle nastavení asi chceme predavat dalsim generacim. Zakladatelka pise, ze ho miluje a rozcházet se nechce. Takze je to takova ta, co je rada, ze nekoho ma, protoze treba neni moc pohledna s x kilogramy navic?…Nejak se s timto setkavam poslední dobou az moc…a i tady je to stale stejne…sedi stale v hospodě, zatajil mi dluhy, nesexuje, nemame zadne spolecne zajmy, sedi stale u PC a hraje, musim ho zivit, doma s nicim nepomaha…a po x letech vztahu a x detech tu pak napisou, ze byly mlade a blbe…nechci znit sprostě, ale asi je vhodnejsi vynechat to mlade. Takze zakladatelka se rozchazet nechce, tak at si tu za x let nevyleva srdicko, ze je v pudeli a nevi, co ma delat a kam s dětmi odejit.Za me je rozchod v tomto pripade nejvhodnější řešení.
Máš pravdu v tom, že zakladatelka má nedospělého sobce. Co bych jen doplnil je, že s ženami je to dnes bohužel dost podobné. Normální ženu je jako hledat jehlu v kupce sena. Zbytek neustále čumí do mobilu, nafukují si huby a prsa (nebo o tom sní), instagramují svý zadky a koz. y a jejich zájem jsou kabelky a kosmetika. Je to smutný, ale je to tak. Inteligentních, činorodých, pracujících, láskyplných a nesobeckých lidí moc bohužel není ![]()
@Veselej kluk píše:
Máš pravdu v tom, že zakladatelka má nedospělého sobce. Co bych jen doplnil je, že s ženami je to dnes bohužel dost podobné. Normální ženu je jako hledat jehlu v kupce sena. Zbytek neustále čumí do mobilu, nafukují si huby a prsa (nebo o tom sní), instagramují svý zadky a koz. y a jejich zájem jsou kabelky a kosmetika. Je to smutný, ale je to tak. Inteligentních, činorodých, pracujících, láskyplných a nesobeckých lidí moc bohužel není
To je ale bohužel vývoj lidské společnosti…stalo se z lidského společenství silně konzumní uskupení, kde je měřítkem úspěchu míra tohoto konzumu a jeho dávání na obdiv třeba na těch sociálních sítích…a máš pravdu… je to problém u obou pohlaví.
Po 8 letech si on těžko bude zvykat na něco jiného, kort s tou samou partnerkou.Od začátku to máte spatne nastavene.On je pěkný sobec. A aby řekl že až budu „pracovitá“tak třeba svatba a dítě bude? Co je to za manipulativní kecy
.
Podle mě by byl nejlepsi rozchod a s novým začít od začátku úplně jinak. A ponaučení máš že zas tak moc být hodná se nevyplácí. Hodne štěstí ![]()
S takovým člověkem bych rodinu nezakládala. On bude dál sedět v hospodě a ty doma s dětma čekat až se pan vrátí a pak ti ještě vynadá že tam máš bordel ![]()
Našla sis hospodského povaleče a primitiva. Úklid, vaření není činnost, která by měla něco společného s vlastnictvím orgánu, který se nazývá vagina.
Absolutně nechápu, jak si můžeš myslet, že libovlné pěstování koníčků bez ohledu na vztah(a to ještě nebudu rozebírat, že ten koníček je ožralectví), není se vztahem a výchovou dětí kompatabilní a někdo to musí nebo by měl tolerovat.
Pokud chceš s někým žít a hlavně mít rodinu, tak kromě toho, že se milujete, tak je vhodné si domluvit nějaká pravidla soužití ohledně bydlení, financů, trávení volného času a tato pravidla opravdu nebudou fukční, když jeden bude dělat co chce bez ohledu na druhého.
Nemyslím si, že po osmi letech toto půjde ve vztahu změnit, když jste v něm nějak usazení. Bylo by to velmi obtížné i se slušným člověkem a to tvůj přítel rozhodně není.
@Anonymní píše:
Ahoj,
jelikoz nemam skoro zadne kamaradky, rada bych se sverila zde. Jsem uz 8 let ve vztahu jsme jak nejlepsi kamaradi, muzeme si rikat vsechno. Pritel ma ode me naprostou volnost nezakazuju mu kamarady ani chozeni na pivko nejsem zadna hystericka zarlivka jak rikaji nasi kamaradi mel proste stesti. Ode me se ale ocekava ze budu chodit do prace vratim se vecer a budu delat sluzku coz me proste uz prestava bavit ze zacatku vztahu jsem to delala rada ted nejak nemam motivaci i prestoze pritele miluju. Nejezdime na dovolene ani na vylety jsme vecne doma nebo drepi v hospode s kamarady sice se neopiji ale travi tam po praci vetsinu casu. Zkouseli jsme se o tom bavit protoze mi to zacina vadit vzdy rekne ze to napravi ale nic se nedeje. Priznam se ze jsem proste vyhorela a nemam na nic doma silu takze posledni dobou nic moc nevarim a uklizim az kdyz me to samotnou vytaci…samozrejme se mu to prestalo libit a jsem ta nejhorsi a lina, podle nej vsechny zeny jeho kamaradu taky vsechno po praci stihaji a uklizeni vc vareni je proste automaticke, on doma nic nedela. Kdyz se ho zeptam proc si me po 8mi letech stale nevzal jeho odpoved je ze si me veme az zacnu fungovat jako normalni zenska, dite budeme mit az kdyz mu pry ukazu ze se o nej dokazu postarat. Zapomina ze stavkuju protoze mi to nijak nevraci. Kazdy kolem me ma deti a chodim ze svatby na svatbu jako host a to lidem, kteri se znaji kratsi dobu nez my on na ne se mnou odmita chodit prestoze je zvany takze tam vzdycky drepim sama a jeste posloucham kecy ze uprednostnuju kamarady misto uklidu doma. Vzdycky sem si prala velkou rodinu jedine co mam je pes a toho mam misto deti. V mych 29 letech me to nesmirne mrzi, zivot mi utika mezi prsty jsem na prvni pohled tak znicena strasne sem za posledni 3 roky zestarla. Podle poslednich vysetreni na gynde mi nezbyva moc casu na to abych mohla mit dite vypada to ze uz normalni cestoz ani neotehotnim. Rozchazet se s nim nechci ale rada bych radu jak mam vztah napravit ocividne je chyba v nas obou ale ja nevim kde zacit aby se to srovnalo a bylo to jako driv.
Gratuluj si ke zkušenosti. Teď už víš, jak to vypadat nemá, takže to prostě teď hned už poznáš. Tady promluvy nepomůžou, protože je to vůl. Hned se s ním rozejdi a hledej dál. Jsou i normální chlapi. ![]()
Příspěvek upraven 24.07.22 v 10:23
Pověz mi… ty sis dala za cíl ve svém životě trpět? Být ponižována, nemilována, osočována, vysávána od vší energie…? Já doufám, že ne. Máš k tomu totiž solidně nakročeno a ano - chyba je v tobě. Že sis nechala namluvit, že nestojíš za nic a že nejsi hodna lásky, svatby, dětí ani štěstí.
Tvoje jediné řešení situace je definitivní rozchod, tlustá čára za tím individuem, které si s tebou radostně vytírá již neskutečných 8 let zadek, a vědomá cesta za svým vlastním štěstím, touhami a životním naplněním.
Jsi očividně už tak zhlouplá tím jeho chováním, odmítáním, ústrky a vyčítáním, že jsi cestou někde potratila úctu k sobě samé, sebevědomí, ztrácíš krásu, ztrácíš plodnost, energii, ztrácíš den co den svůj čas vyměřený na této zemi. Plýtváš zbytkem energie na někoho, kdo jí není hoden a ještě se masochisticky přesvědčuješ, jak se nechceš rozcházet, přičemž moc dobře hluboko uvnitř víš, jak se věci mají a tady v tomto svazku tě prostě štěstí a klid a rodina a láska nečekají.
Tak a teď ti povím něco nadmíru krásného. Ta ženská v zrcadle má na to rozhodnout se správně, nakopat vepře do koulí, sbalit si švestky a změnit od základu svůj život. Představ si, byť na vteřinu, že jsi svobodná. Jsi mladá, bezdětná, bez závazků, jsi šikovná krásná holčina, co se o sebe i domácnost umí bezchybně postarat. Jakmile tomu začneš věřit a přestaneš poslouchat ty bludy o tom, jak jsi neschopná a nehodná lásky a dětí a svatby, zjistíš do jaké černé díry se (dobrovolně!!!) ubíráš, a zjistíš, že máš na výběr. Chceš se probudit ve 40 bezdětná, svobodná, osamělá, vrásčitá a prošedivělá? Nebo chceš mít milujícího partnera, děti, domov…? Máš to vše ve svých rukách. Jsi na křižovatce, teď si jen konečně vybrat ten správný směr. Držím palec.
Na první pohled to vypadá jako špatně nastavený a ještě k tomu přechozený vztah. Nechci říkat že sis ho takhle rozmazlila, spíš to od začátku očekával a tobě to s růžovými brýlemi nevadilo a dělala jsi to ráda. To nadšení už ale vyprchalo a teď ti to vadí.
Dle tvého psaní tam nevidím perspektivu. Máte nějaké společné zájmy? Proč nemáš kamarádky? Máš ho fakt ráda, nebo je to už spíš zvyk?
Zkus popřemýšlet jestli by pro tebe nebylo lepší ho poslat k vodě a najít si někoho kdo ti bude opravdu partnerem.
Další chudera, které radit, je jak házet perly svinim; nechceš se s ním rozchazet, tak trp.
A konec s prokrastinaci na netu, mazej vařit, prat, žehlit, uklizet a vyhlizet to tvoje podivne stvoření z roku razdva. Jste pro sebe stvoření a velmi se k sobě hodíte! To myslím vážně, bez ironie.
Ahoj,
jelikoz nemam skoro zadne kamaradky, rada bych se sverila zde. Jsem uz 8 let ve vztahu jsme jak nejlepsi kamaradi, muzeme si rikat vsechno. Pritel ma ode me naprostou volnost nezakazuju mu kamarady ani chozeni na pivko nejsem zadna hystericka zarlivka jak rikaji nasi kamaradi mel proste stesti. Ode me se ale ocekava ze budu chodit do prace vratim se vecer a budu delat sluzku coz me proste uz prestava bavit ze zacatku vztahu jsem to delala rada ted nejak nemam motivaci i prestoze pritele miluju. Nejezdime na dovolene ani na vylety jsme vecne doma nebo drepi v hospode s kamarady sice se neopiji ale travi tam po praci vetsinu casu. Zkouseli jsme se o tom bavit protoze mi to zacina vadit vzdy rekne ze to napravi ale nic se nedeje. Priznam se ze jsem proste vyhorela a nemam na nic doma silu takze posledni dobou nic moc nevarim a uklizim az kdyz me to samotnou vytaci…samozrejme se mu to prestalo libit a jsem ta nejhorsi a lina, podle nej vsechny zeny jeho kamaradu taky vsechno po praci stihaji a uklizeni vc vareni je proste automaticke, on doma nic nedela. Kdyz se ho zeptam proc si me po 8mi letech stale nevzal jeho odpoved je ze si me veme az zacnu fungovat jako normalni zenska, dite budeme mit az kdyz mu pry ukazu ze se o nej dokazu postarat. Zapomina ze stavkuju protoze mi to nijak nevraci. Kazdy kolem me ma deti a chodim ze svatby na svatbu jako host a to lidem, kteri se znaji kratsi dobu nez my on na ne se mnou odmita chodit prestoze je zvany takze tam vzdycky drepim sama a jeste posloucham kecy ze uprednostnuju kamarady misto uklidu doma. Vzdycky sem si prala velkou rodinu jedine co mam je pes a toho mam misto deti. V mych 29 letech me to nesmirne mrzi, zivot mi utika mezi prsty jsem na prvni pohled tak znicena strasne sem za posledni 3 roky zestarla. Podle poslednich vysetreni na gynde mi nezbyva moc casu na to abych mohla mit dite vypada to ze uz normalni cestoz ani neotehotnim. Rozchazet se s nim nechci ale rada bych radu jak mam vztah napravit ocividne je chyba v nas obou ale ja nevim kde zacit aby se to srovnalo a bylo to jako driv.