Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak dát život dokupy?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
12.8.21 20:16
No začala bych návštěvou psychologa, kvůli těm depresím a fobiim. Pak pokračovala doplněním toho vzdělání, jak budes mít kvalifikaci, tak dosáhneš na lepší práci a nebudeš chodit strhana z práce, co ti nic neříká a ani v ní moc nevyděláš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.8.21 20:23
@Kriss Tina píše:
No začala bych návštěvou psychologa, kvůli těm depresím a fobiim. Pak pokračovala doplněním toho vzdělání, jak budes mít kvalifikaci, tak dosáhneš na lepší práci a nebudeš chodit strhana z práce, co ti nic neříká a ani v ní moc nevyděláš.
Děkuji. Někdy mám pocit, že je to horší a horší. O tu školu bych i zabojovala nebýt těch špatných stavů 
paradoxně jsem nikdy nebyla negativní člověk, ale teď v ničem nevidím smysl, vše je. černé. Když občas nejsem schopná zbednout ani telefon, vypadám jak největší magor a hrozně se za sebe stydím 
- Citovat
- Upravit
12.8.21 20:24
@Kriss Tina píše:
No začala bych návštěvou psychologa, kvůli těm depresím a fobiim. Pak pokračovala doplněním toho vzdělání, jak budes mít kvalifikaci, tak dosáhneš na lepší práci a nebudeš chodit strhana z práce, co ti nic neříká a ani v ní moc nevyděláš.
Přesně tak, všechno postupně, krůček po krůčku a bude líp
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.8.21 20:25
@Asiina píše:
Přesně tak, všechno postupně, krůček po krůčku a bude líp
Bojím se, že to nezvládnu, že zas selžu, že zklamu, že to zkrátka nedám
- Citovat
- Upravit
12.8.21 20:27
@Anonymní píše:
Děkuji. Někdy mám pocit, že je to horší a horší. O tu školu bych i zabojovala nebýt těch špatných stavů
Dokopej se k tomu doktoru, musíš si dát do pořádku tu psychiku, jinak to bude jen horší a horší. Když už ne kvůli sobě, tak kvůli dítěti, přece si zaslouží mámu v pohode a ne trosku v depresi, co pak z toho dětství bude mít?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.8.21 20:41
Začni péčí o duševní zdraví - když s tímhle nebude potřeba bojovat, bude snazší najít lepší práci a případně dodělat školu, pokud naznáš, že to je to, co chceš.
Takže se objednej na psychiatrii, pokud tam ještě nechodíš, a až srovnáš nespavost, přidej psychoterapii, pokud v ní ještě nejsi.
Pokud jsi v péči psychiatra a v psychoterapii, ale nikam to moc nevede, zvaž stacionář a nebo lázně s indikací na duševní problémy - většinou mají i dětské léčebné programy, takže byste tam mohli být oba/ě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.8.21 21:10
Ahoj. Netrpíš syndromem vyhoření? Jak je staré tvoje dítě? Bylo by ideální ho dát na chvilku pohlídat. Taky jsem sám s dcerou- ale když je třeba, pohlídá brácha, rodiče. Nebo třeba kamarádka by nepohlídala?😊
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.8.21 21:39
Taky to vidím na syndrom vyhoření, jsi mladá, zajdi za odborníkem a zpracuješ to rychle. Bez léčby se v tom můžeš plácat pár let a to by bylo škoda hlavně kvůli dítěti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.8.21 22:45
@Ou píše:
Začni péčí o duševní zdraví - když s tímhle nebude potřeba bojovat, bude snazší najít lepší práci a případně dodělat školu, pokud naznáš, že to je to, co chceš.Takže se objednej na psychiatrii, pokud tam ještě nechodíš, a až srovnáš nespavost, přidej psychoterapii, pokud v ní ještě nejsi.
Pokud jsi v péči psychiatra a v psychoterapii, ale nikam to moc nevede, zvaž stacionář a nebo lázně s indikací na duševní problémy - většinou mají i dětské léčebné programy, takže byste tam mohli být oba/ě.
Děkuji. Vůbec jsem netušila, že to s těmi lázněmi takto jde. V péči psychiatra jsem byla, proběhla jedna hospitalizace na dva týdny. Bohužel jsem se vykašlala na brani léků, protože jsem si myslela, že to zvládnu sama, že je ta chyba ve mně. Dnes už vím, že to byla blbost největší a opět se rozjel ten kolotoč.
Myslíš, že nejdřív nasadit léky, a pak až psychoterapie? Když já mám fakt problém i zvednout jen ten blbý telefon. Streuju ze všeho, furt se něčemu vyhýbám, i kdyz uvnitř vím, že je to blbě
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.8.21 22:48
@mrav píše:
Ahoj. Netrpíš syndromem vyhoření? Jak je staré tvoje dítě? Bylo by ideální ho dát na chvilku pohlídat. Taky jsem sám s dcerou- ale když je třeba, pohlídá brácha, rodiče. Nebo třeba kamarádka by nepohlídala?😊
Ahoj a díky. Upřímně jsem o vyhoreni neuvažovala. Hlídání mám a to poměrně časté, ona jezdí ráda za babi, mají zahrádku, někdy je mi líto, že toto ji já dát nemůžu. A když jsem sama, místo abych byla ráda a něco dělala, užívám se myšlenkami, civim doblba. Zkrátka už na to nějak nemám.
Hodně štěstí oběma
- Citovat
- Upravit
12.8.21 23:34
@Anonymní píše:
Děkuji. Vůbec jsem netušila, že to s těmi lázněmi takto jde. V péči psychiatra jsem byla, proběhla jedna hospitalizace na dva týdny. Bohužel jsem se vykašlala na brani léků, protože jsem si myslela, že to zvládnu sama, že je ta chyba ve mně. Dnes už vím, že to byla blbost největší a opět se rozjel ten kolotoč.
Myslíš, že nejdřív nasadit léky, a pak až psychoterapie? Když já mám fakt problém i zvednout jen ten blbý telefon. Streuju ze všeho, furt se něčemu vyhýbám, i kdyz uvnitř vím, že je to blbě
jo, nejdřív léky, aby se trošku srovnala neurochemie. Bez toho je psychoterapie celkem naprd, když je člověk rozbitej, tak se nějaké změny dělají blbě.
To vyhejbání je úplně klasická úzkostní reakce. Nemůžeš poprosit třeba kamarádku, aby tě objednala? Není někde v okolí nějaký psychiatr, ke kterému se dá objednat on-line?
Kdyžtak můžeš zajít za svým praktickým lékařem, ten ti může napsat nějaká jemná antidepresiva co pomůžou s tím spánkem jako třeba trittico, když ti bude sedět tak fajn, když ne, tak holt to bude chtít psychiatra.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.21 11:48
Tak tohle zhruba jsem si taky zažila. 
Nu, jestli ti mohu doporučit - zajdi k obvodnímu lékaři, popiš mu své potíže a požádej ho o žádanku na psychoterapii. V takovém případě ti to totiž proplatí pojišťovna a to je příjemné (jinak tě to vyjde cca na 800 Kč krát 4 sezení měsíčně). Na pojišťovnu pracuje menšina terapeutů, ale s internetem určitě najdeš. 
Celkově se školou, prací… jsem to měla podobný. Podle mě je klíčový, aby se člověk naučil být k sobě upřímnej (a někdy člověk jen kouká, co všechno se o sobě nedozví). Pak se jen plácneš do čela se slovy: „Vždyť já to věděla! Proč jsem tohle neudělala už dávno! Tolika trápení bych si ušetřila…“ 
No a pak když člověk ví, kde má preference a hranice, tak už v životě ví, kam šlápnout, a taky ale ví, že i když občas šlápne vedle, tak se nic nestane, protože je silnej a dobrej a pracovitej a všechno zvládne vyřešit.
S těmi léky je to takové… jako se všemi léky. Mají spoustu vedlejších účinků a vždy je potřeba zvážit risk vs. zisk (to je postoj mé doktorky). Když jsi hodně v bahně, tak ti to na té psychoterapii nebude moc myslet a nebude to efektivní. Na druhou stranu, když se pak dáš do cajku za pomoci léků, může se stát, že při vysazování bude mít mozek tendenci zase „depkovat“, mně se to stalo, vysazovala jsem postupně asi 6 měsíců všechny prášky a byla to makačka jak sviňa (ale já jich brala opravdu hodně, byla jsem na tom fakt špatně). Určitě si nech poradit od lékaře, ale rozhodnout si to musíš sama, nejsou to pilulky na štěstí.
Moje rada je teďka ovlivněná tím, co jsem zažila já. Jen ti chci dát najevo, že to není konec světa a vyřešit to jde. Držím ti palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj všem,
padla na mě nějaká blbá nálada.
Začínám zjišťovat, že celý můj život je špatně. Chodím do práce, ale moc nevydělám, nedokončila jsem školu, a k dokončení se furt jaksi nemám, nevidím v tom smysl, na dítě jsem zůstala sama.. do toho se už něco přes rok potýkám s depresema, sociální fóbii, uzkostna atp.
Nevim, kde uchytit tu pomyslnou nit klubka, co se nabalilo a začít rozmotavat. Někdy se cítím opravdu špatně a cítím, že je toho na mě nějak moc. Přijdu domu z práce, vyčerpaná, ale spát nemůžu. Cucim doblba.
Vlastně asi ani nevim, proc to cele píšu. Nejspíš je to stejne jedno..