Jak jsem začala podnikat
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
Tak nejtěžší je podle mě dostat ten dobrý nápad, vymyslet něco, co na trhu chybí nebo co je perspektivní 
a pak už zbývá jen se do toho vrhnout po hlavě 
my jsme měli velkou výhodu, že jsme začínali podnikat už na VŠ - měli jsme čas, živili nás rodiče, takže jsme chodili na brigády, ze kterých jsme platili rozjezd podnikání, jakmile jsme měli mezi přednáškami nějaké volno, vystáli jsme si ve škole frontu na počítač a makali jsme (na kolejích v té době internet ještě nebyl)… v tom byla naše velká výhoda, že jsme vlastně v té době nemuseli řešit existenční problémy, takže jsme všechny volné prostředky vydělané na brigádách mohli vrazit do podnikání + jsme měli relativně dost volného času na to, abychom na tom mohli pracovat
vyšlo nám to a po škole už jsme ani nemuseli nikam do práce, uživíme se podnikáním 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
No jako úředník podnikat nemůžeš… Nebo alespoň né na sebe. Nejtěžší je vymyslet opravdu dobrý podnikatelský záměr 
- Citovat
- Upravit
@evill píše:
No jako úředník podnikat nemůžeš… Nebo alespoň né na sebe. Nejtěžší je vymyslet opravdu dobrý podnikatelský záměr
Můj táta je úředník v oblasti dopravy a podniká ve stavebnictví 
Schváleno starostou. Podnikat můžeš, ale nesmí to být střet zájmů.
- Citovat
- Upravit
Já si upřímně neumím představit rozjet podnikání při práci. Když budeš potřebovat cokoli zařídit, setkat se pracovně, cokoli, nebudeš moct, protože jsi v práci, a odpoledne zase nebudou moci druhé strany. Já mám obchod, přítel firmu (servis výpočetní techniky a webové studio) a jediné, co se dalo dělat „při práci“, byly www stránky
Jestli jsem šikovná, nevím, ale můžeš mi napsat, ráda odpovím a poradím
- Citovat
- Upravit
Já teda nevim, jestli jsem zrovna dobrý případ, ale napíšu ti, jak jsem to měla já. Po základce jsem šla na účňák-kedeřnice(od malička to bylo mé vysněné povolání),pak jsem si udělala dvou letou nástavbu, poté rok jazykovka.Pak jsem nasoupila do svého prvního zaměstnání, kde jsem dojížděla 40 km a vydělala 9 tis. hrubého. Dlouho jsem nevydržela, ale dost se přiučila. Mezitím jsem dostala nabídku za ty samé peníze 10 km od baráku, tak jsem přijala. Začínala jsem úplně od nuly, šéfová teprve kadeřnictví zařizovala, takže jsme vše dělaly společnou domluvou.Po třech letech, když se to jakštak rozjela mi řekla ať si udělám živnost nebo, že mám skončit, tak jsem si živnost udělala a první rok byl docela dobrej.Pak se to začalo zhoršovat. Přijde mi, že je blbá doba a lidi fakt nemaj peníze. Měla jsem převážně stálou klientelu, jen se objednací lhůty oddalovaly.Samo některé odešly, ale jiné zase přišly. Ale když jsem zjistila, že vydělávám půlku co před rokem, tak jsem si uvědomila, že něco není dobře. S manželem jsme měli čerstvě po svatbě, tak jsme se rozhodli, že budem mít mimčo. Byl taky měsíc, že jsem si vydělala 7 tis. Což je v dnešní době hrozný. Teď mám měsíc do porodu. Když jsem opět zjistila jeké,,výhody,,jako živnostník mám, tak se mi točily panenky. Jestli to jenom trochu půjde, tak už se k živnosti nechci nikdy vrátit. Sehnat práci za 12 tis. neváhám ani minutu. Nevím je to můj názor, třeba budeš mít štěstí budeš vydělávat deseti tisíce. Moc bych ti to přála, mě se to bohužel nepovedlo.
A jinak jestli budeš dělat s lidmi, tak budou taky prudit. Já vim, že máš pocit, že to nemůže být horší než to jak se k tobě chová šéfová, ale veř, že některé zákaznice 
Ale holt náš zákazník, náš pán. Takže zatnout zuby as úsměvem vydržet 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jen za me lidi peníze maji, maji jich dost, jen musíš vybrat správné odvětví. A taky maji peníze na to co sami chtějí.
- Citovat
- Upravit
@Ivettka129 Jj,já si taky myslim, že třeba v Praze je mají, ale tady na malém městě. 
Asi taky hlady neumíraj, ale přesně jak jsi napsala mají na co chtějí. A když se můžou za 50 Kč nabarvit doma, tak proč by dávali 700 Kč cizímiu 
Jde i o to zaměření a hlavně i o místo, kde chceš podnikat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já jsem začala tak, že po návratu z Francie jsem se přes kamaráda dostala k tlumočení jednoho obchodu. Jedna česká firma potřebovala odlít nějaký kus do výroby, ale nikde v Evropě na to neměli kapacity nebo je odmítli, že se jim to nevyplatí, a tak si našli firmu v Argentině a já jim měla ten obchod tlumočit. Po skončení tlumočení jsem zjistila na internetu, že ta poptávka je docela velká, ale většinou je problém to zařídit, protože si musí najímat tlumočníky a překladatele na technickou španělštinu. Takže jsem začala s tou argentinskou firmou spolupracovat a de facto jim dělám zastoupení pro Evropu. Už znám prostředí firmy, vím, jak to tam funguje a na koho zatlačit, aby to šlo snáz. Měsíčně si vydělám okolo 40 tisíc, ale jsou i chudší měsíce, kdy mám jen 20 tisíc. Brigádně si občas najímám asistentku, ale je těžké najít dobrou, navíc potřebuji aby měla aspoň základy španělštiny a angličtiny.
Bohužel, vím, že tu práci nebudu moct dělat věčně, protože firmy si začaly najímat vlastní španělsky hovořící manažery, takže počítám tak s časovým horizontem 7 let a pak něco dalšího. Nějaké nápady v hlavě už mám, ale zatím nemám čas s nimi začít. Při vymýšlení podnikatelského plánu je dobré uvažovat stylem, co vám ve službách chybí a rádi byste sehnali. Třeba mě napadlo, že by se docela uživil internetový obchod s punčochami, kde ji bych byla fakt hromada, ne jen dvoje černé a pár tělových. Ale při ekonomické kalkulaci mi vyšlo, že zisk by byl jen nějakých 10%, což je dost u prodeje drahých věcí, ale málo u punčoch.
Jinak mi trvalo asi rok, než jsem podnikání rozjela tak, aby mě uživilo. Do té doby mě částečně živily překlady a lektorství španělštiny a francouzštiny.
Jo a podnikání není lehárko. Když fakt chcete vydělávat, tak musíte dřít a vyjít klientovi ve všem vstříc. Nemáte dovolené (to, že ležíte na pláži, neznamená, že máte dovolenou - stejně s sebou musíte mít počítač a telefon), musíte mít hodně velkou sebedisciplínu a neustále počítat, kolik co stojí, kolik na tom vyděláte apod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Zuuzzka Třeba mě u kadeřnic chybí jedna věc, a to že většina z nich pracuje tak do třetí hodiny a pak letí domů, ale já nemám čas jít dopoledne ke kadeřníkovi. Uvítala bych kadeřnici, která pracuje v pohodě i v podvečer, kdy se vracím z práce. A i kadeřnice na malém městě se uživí dobře, pokud fakt dřou, mají nějaké služby navíc, sledují trendy a stříhají fakt všechny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@montchitchi Tvůj článek o tvém podnikání se mi líbí, ale s těmi kadeřnicemi bohužel musím nesouhlasit.Ono to asi není vždy, tak jednoduché, jak to vypadá Já jsem třeba měla zákaznice, které pracovaly do 7 večer v Praze, takže než se ke mě dostaly, tak bylo 8 a já tam s nima byla třeba do 10 do večera
Neměla jsem s tím žádný problém. Myslim si, že jsem se vždy snažila vyjít vstříc. Já přesně vím jaký byl u mě problém. Měla jsem drahý materiál a nízké ceny. Teď si každý řekne, že jsem měla zvýšit ceny nebo koupit levný materiál, ale levný barvy jsou šunty to by se fakt rovnou mohly barvit doma a kdybych zvedla ceny, tak budu mít zákaznic ještě míň. I tak pořád remcaly, že jsem dráhá. Nevim, nemyslím si, že bych byla drahá. Stříhání se vším okolo 300 a barva většinou okolo 550 na krátké vlasy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Zuuzzka Tak ale ono je vždycky lepší obsloužit méně zákaznic za vyšší cenu, než více zákaznic za menší cenu. A nešlo třeba vybrat levnější materiál, ale kvalitní? Nevím, jak ve tvém oboru, ale jsou značky, které produkují kvalitně, ale za nižší ceny, protože neinvestují tolik prostředků do marketingu, nejsou tak profláklé a nemají super certifikáty na vše. A asi je důležité se rozhodnout, jestli se teda budeš profilovat jako high-end kadeřnice a budeš mít ty super kvalitní, ale drahé barvy a pak si můžeš říct i o víc. Nebo budeš směřovat spíše do toho low-end sektoru zákaznic, ale pak musíš mít levnější, i když ne tak kvalitní, produkty. Každá snaha o cestu uprostřed často vede do pekel. A pak asi bude i důležité, aby si docílila toho, aby se jednorázové zákaznice staly těmi věrnými zákaznicemi. Teda si udělat něco jako průzkum trhu mezi nimi a mít od nich stálý feedback, abys mohla reagovat pružně. A případně si udělat nějakou nízkorozpočtovou reklamu v okolních městech a vesnicích, dneska jsou lidé ochotni za kvalitními službami dojíždět.
Za sebe třeba můžu říct, že mám problém najít kvalitní kadeřnici a to bydlím v Ostravě. Mám dost krátké vlasy, nepoddajné a jen málo kadeřnic s nimi umí pracovat a ostříhat je tak, aby účes držel a já nepotřebovala flašku laku na týden. Většina salónů se sice dnes tváří, že cílí na high-end zákazníky a mají i high-end produkty, ale nemají ty znalosti, co s mými vlasy udělat. Teď neříkám, že je to tvůj případ, ale mám dojem, že kadeřnice se dál nevzdělávají a nemají přehled (sestra si chtěla minulý týden nechat udělat ombré a její kadeřnice ani netušila, o co jde), takže salón sice je super, ale co z toho, když kadeřnice nejsou nic moc. Abych to shrnula, tak já osobně jezdím za kadeřnicí jednou měsíčně 15 km a klidně bych jezdila i dál.
Edit: omlouvám se za chyby, právě jsem pokořila textový editor na mobilu a ještě ne úplně dokonale.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@montchitchi píše:
@Zuuzzka Třeba mě u kadeřnic chybí jedna věc, a to že většina z nich pracuje tak do třetí hodiny a pak letí domů, ale já nemám čas jít dopoledne ke kadeřníkovi. Uvítala bych kadeřnici, která pracuje v pohodě i v podvečer, kdy se vracím z práce. A i kadeřnice na malém městě se uživí dobře, pokud fakt dřou, mají nějaké služby navíc, sledují trendy a stříhají fakt všechny.
Svatá pravda..sehnat kadeřnici, která tě moderně ostříhá je nadlidský výkon.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj
Pročítám diskuse zde na emiminu a překvapuje mě, že většina tvrdí, že vydělává 40 - 60 tisíc (viz. Kolik vydělává váš muž). U nás tolik má místostarosta (jsme trojková obec 30tis. obyvatel). Já sama dělám v samosprávě na pozici, která by měla být dobrá a mít celkem postavení, no ale po poslední změně ve vedení města se cítím spíš jako onuce, moje šéfová po mně dupe neuvěřitelným způsobem - a nejsem sama, i kolegyně je stejného názoru, pro samosprávu obce jsme spíš cvičené opice, kterým mohou zadávat nesmyslné nebo nesplnitelné úkoly, jsou to strašné nervy, ani všechno nebudu vypisovat, co se děje, a plat mám 12 tisíc základ 
Přemýšlím, že bych si bokem rozjela nějaké podnikání a časem ho rozšířila, abych mohla z toho blbákova pryč! Ten stres se nedá a jiná práce se sehnat nedá - šla bych k pásu, kdybych věděla, že mě vezmou (v autodílech nebo kovošrotu mají někteří lidé bez vzdělání klidně 18 tisíc).
Je tady nějaká šikovná podnikatelka? Pomohlo by mi slyšet jak jste začínaly, co bylo nejtěžší atd.
Píšu anonymně, protože se bojím naší starostky, která je mstivá a zákeřná