Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Adaptace v MŠ, nová paní učitelka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
12.3.14 23:00
Jak jste prováděli adaptaci v MŠ?
Holky, začali jsme chodit do školky. Je to asi týden. Zatím tam chodím s malým a to vždy od rána 8h do svačinky (10h). Zatím je vše v pohodě, baví ho to tam, těší se tam. Teda od pondělka trochu zlom - vystřídala se paní učitelka a malý je jí dle jeho slov „bojí“, takže s ní nekomunikuje a nechce k ní, ale s dětmi v pohodě. Jen hned po sváče už mně táhne ke dveří, že jdeme. Přemýšlím jak dál. Dnes jsem mu řekla, že musím na záchod, že se hned vrátím, řekl že ne, že jde se mnou, tak jsem zůstala. S paní učitelkou jsme to ještě neprobíraly, nějak tam není čas. Jak pokračovat? Ráda bych s ním byla déle a šla na procházku, ale to paní učitelka nechce. Takže jak? Prostě mu oznámit, že dnes už tam s ním nebudu, dát ho tam a odejít nebo být tam s ním a odejít v průběhu a na jak dlouho. Jak probíhal proces adaptace u vás? předem díky za postřehy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
12.3.14 23:13
Co treba az si bude s detmi hrat, zajit na ten zachod, zreba se i domluvit s ucitelkou aby v pripade zavolala, prvni den treba jen na pet minut na zachod, druhy den na 10-15 minut… Kolik mu je?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.14 23:15
Zavrela jsem dvere a odesla…
Nejak si neumim predstavit, ze by v zari, az bude nastupovat maly do skolky sedelo ve skupine krome deti dalsich patnact maminek… 
Podle mne si to delas zbytecne tezsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
teresa20
12.3.14 23:16
U nás taková adaptace neprobíhala vůbec, popravdě si to vůbec nedovedu představit v praxi 
já jsem prostě syna první den přivedla a došla si pro něj po obědě 
kolik mu je?
- Citovat
- Upravit
12.3.14 23:19
Nemám osobní zkušenost, ale známá má dcerku na sebe hodně fixovanou a toto řešila v září, u nich ve školce povolili jen 5 dní, kdy tam mohla být s ní na ty 2h, pak už musela malá sama a zůstat do oběda, známá říkala, že vždycky seděla v šatně, dokud slyšela, že malá uvnitř brečí, ale zkracovalo se to 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.14 23:19
Já s oukromé, kam chodil od 2 let žádnou adaptaci neprováděla… byli jsme se tam párkrát podívat (den otevřených dveří, třídní schůzky) a pak jsem ho prostě ráno přivedla a odpoledne po spaní vyzvedla. Byla jsem domluvená, že kdyby byl zásadní problém, zavolají, nevolali a odpledne mě čekalo spokojené dítko. Trochu problém byl, když pochopil, že to bude pravidelně, to ráno trochu brečel, ale pak odpo nechtěl domů…
Horší to bylo ve státní školce, tam mají ve školním řádu, že prvních 14 dní musí v rámci zvykání chodit po obědě 
no nebylo nic horšího, než pak dítko do té doby zvyklé, že se ve školce spinká přeučovat, že teď se nespalo a už zase bude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pavlats
12.3.14 23:24
Já jsem to takhle vůbec neřešila. Nemyslím si, že je to dobré. Neteř si takhle postupně zvykala ve školce déle než rok. Já tam malou odvedla hned napoprvé na celé dopoledne. Vysvětlila jsem jí, že tam bude s dětmi a že tam už maminky nejsou. Přišla jsem pro ní normálně po obědě a bylo hotovo. Žádný problém. Učitelka mi sice nabízela, že pro ni mohu napoprvé přijít dřív, ale já nechtěla. Jak bych jí vysvětlovala, že jednou tam jíst oběd nemusí a podruhé jo? To samé je to s tím být tam s ní - jak potom vysvětlit, že doteď tam maminka být mohla a dál už to nejde?
Jak říkám, mohe sestra to dělala taky takhle postupně a malá si tam za celý rok nezvykla. To je má zkušenost. Uznávám, že jsem Ti nepomohla. Poradit bohužel neumím. Vím, že sestra pak vždy na chvíli odcházela do šatny, malou tam nechávala a prodlužovala to. Asi po měsíci si už i „dovolila“ dojít třeba na nákup, než se zase vrátila do školky zpátky, ale bylo to strašně zdlouhavé a neteř trávila čas, kdy s ní sestra ve školce nebyla v koutě u okna a absolutně odmítala s kýmkoliv komunikovat. Tak jen držím palce, aby to u Vás probíhalo lépe.
- Citovat
- Upravit
12.3.14 23:41
To já tam s ním nebyla vůbec, předala jsem ho pí učitelce, rozloučila se s ním a šla jsem domů. První měsíc chodil domů po obědě, ted už tam pár měsíců spí a kolikrát nechce vůbec domů 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.14 23:49
Nezlob se, ale nechápu tyto matky, co musí být s dítětem ve školce Vždyť pak je ta adaptace horší i pro ty děti. Vidím to v naší MŠ. Děti, které tam byly 1. září odvedeny a zůstaly tam samy, si po týdnu zvykly a od té doby nebyl nikdo, kdo by ráno křičel, že tam nechce. Děti matek, které s nimi první měsíc chodily do třídy, řvou každé ráno doteď Když už adaptace, tak pozvolná, ale jen pro samotné dítě - nejdřív ať je tam samo do svačiny, pak může domů po ní a tak to postupně prodlužovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.14 23:49
Malý bude mít za 2 měsíce 3 roky. Toto pomalé zvykání mi bylo nabídnuto samotnou paní učitelkou a já to ráda přijala. Jsem měkota a nedokázala bych to takto na tvrdo. I dudlík jsem stříhala. Nedokázala jsem mu ho ze dne na den vzít. Ale teď nějak nevím jak dál, jak se posunout na další metu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
teresa20
12.3.14 23:54
@LL ale děláš si to takhle mnohem těžší než je nutné. tohle je zbytečné trápení pro to dítě hlavně, bude mít v hlavě akorát guláš. Kolikrát je lepší prostě ten řez udělat s tím, že dítě se rychle oklepe, zvykne si a po týdnu není problém než to takhle natahovat. Moje kamarádka to dělala takto také a trvalo půl roku než si dítě ve školce zvyklo, pokaždé odcházela ze školky až v deset, i když už to neměla v úmyslu a dítě řevem málem zbořilo školku.
Další meta je asi v tom, že mu musíš vysvětlit, že tam teď bude sám, ale jak, když doteď jsi tam s ním byla 
- Citovat
- Upravit
12.3.14 23:54
@LL Mně to učitelka také nabídla, dcera šla do školky, byly jí 2 roky a 8 měsíců. To, že jsem šla do třídy, jsem udělala jednou (po 14 dnech docházky) jen s tím, že mi ukáže hračky, se kterými si hraje. Odchod byl pak hrozný a narušilo to i další rána, kdy po mně požadovala, abych tam šla znovu. Chce to jen vytrvat, i když je to pro všechny těžké. Ale takhle si to děláš, dle mého názoru, ještě mnohem těžší
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.3.14 00:06
@LL píše:
Malý bude mít za 2 měsíce 3 roky. Toto pomalé zvykání mi bylo nabídnuto samotnou paní učitelkou a já to ráda přijala. Jsem měkota a nedokázala bych to takto na tvrdo. I dudlík jsem stříhala. Nedokázala jsem mu ho ze dne na den vzít. Ale teď nějak nevím jak dál, jak se posunout na další metu.
Přiveď ho zítra do školky a nech ho tam do oběda, on si zvykne. Když bude řvát, tak ho učitelky zabaví.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.3.14 00:29
Junior 3,5 roku. Týden byl nadšen a vypadalo to… super. Druhý týden zlom. Jak jsme přišli, táhly ho učitelky dovnitř smykem a zamykaly dveře. Malej má sílu, vytrhl se jim a pokoušel ty dveře rozkopat. Rval se s nima. Nemějte mě za matku nemající špetku citu. Až čas dal zapravdu tomu, že to může být normální reakce. To se opakovalo další a další roky, první týdny v září. Další a další týdny. Když mámy odcházely, skoro s brekem, s výrazem studu, že tam to dítě (ty decibely, bylo jasné, KTERÉ je to dítě) nechaly… Když pak anstupoval mladší brácha, bylo to v bledě modrém. Přestože měl obrosvkou výhodu - měl tam bráchu. (Děti jsou bez ohledu na věk u nás na vsi pohromadě.)
Vybudovaný vztah matka - dítě je jasný a matka má šílený pcoit odpovědnosti, že nesmí dítě opustit. Že dítě, které řve, je v nebezpečí. To je podvědomé, tomu se těžko brání.
Jenže musí. Pupeční šňůru je nejlépe odstřinout… po porodu.
(Neberu to takhle strikntě. Jasně že s citlivějšími dětmi se takhle zacházet nemůže. Jenže ty naše potvůrky dokážou zahrát tyátr, který s našima mateřskýma homronama dokáže to, že začneme hejbat zeměkoulí proti jejímu směru. Tak jsou nevědomě sobečtí. A tak jsou mámy nevědomě obětavé.)
PS. Tuhle jsem se zasekla před školkou s „předposlední“ maminkou - „teta“ ze školky mě viděla - přišla jsem pro kluky fáááákt pozdě. Děkovali mi - že byli poslední!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.3.14 00:40
Ja vidim rozdil na vlastni oci.
Starsi mel luxus pozvolne adaptace, mladsi byl hozenej do vody ze dne na den.
Oba chodi do skolky sami v podstate stejne dlouho, starsi v klidu, mladsi doted denne place /a to je tam s brachou/. Jasne, je to dane i vekem, ale evidentne ta moznost postupneho zvykani byla hodne velke plus.
Vidim rozdil v tom, ze jeden si zvykl sam. Druhej je zlomenej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
