Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj.
Chtěli jsme s manželem začít více jezdit se synem na kole. Zvažovali jsme jestli pořídit kola se sedačkou pro dceru(20 měsíců).
Půjčila jsem si kolo se sedačkou od kamarádky a dva dny po sobě bez problému. Tak jsme koupili kola.
Dojedeme domu a dcera si do sedačky nechce ani sednout. Pláč, křik, scéna.
Tak jsem si půjčila cyklovozik a tak si nechce taky ani sednout. Přitom kočárek ma ráda.
Mate nějaké zkušenosti? Nebo je špatne období to zkoušet? ![]()
Naše děti měly sedačky rady. Ale projížďka se samozřejmě musela uzpůsobit jim. Takže to bylo povětšinou tak do 10 km od hřiště ke hřišti přes nějaká zvířátka a zmrzlinu. ![]()
Ještě teda dodám, že kola byla před dětmi u nás takový životní styl. Takže s nimi žila decka od narození, a chtela pak samozřejmě dělat taky to co táta/máma.
Kdybychom se po narození dětí rozhodli začít horolezt, tak nevím, jestli by je šlo navnadit a přesvědčit účastnit se tak snadno.
Edit: a začínali jsme s nima jezdit dřív, po roce. Takže ještě neměly tolik svoji hlavu. ![]()
@Svistice To mam právě trochu strach, že už ma svoji hlavu 😔
@bastidlo píše:
@Svistice To mam právě trochu strach, že už ma svoji hlavu 😔
Tak zkoušet vysvětlit a navnadit na něco cool. Chceš na super hřiště? Fajn, ale jedeme tam na kolech, ty jdeš do sedačky.
A opravdu přizpůsobit vyjížďku dítěti. Nebude ho bavit sedět pruimurtovane 20 km v sedačce, být je to jen hodinová projížďka.
@bastidlo my porizovali cyklovozik, kdyz bylo synovi 16 mesicu. Ve voziku ma repracek s detskyma pisnickama, co ma rad, je obskladany hrackami a mlsanim a manzel jede vedle voziku a vyklada si s nim. Diky tomu zvladne cca 40 minut az hodinu jizdy vkuse. Pak se musi udelat delsi prestavka nekde na hristi a pak muzeme pokracovat dal. Vozik jsme nejdriv parkrat pouzili jako kocarek na prochazku a teprve pak jsme ho zaprahli za kolo.
@Ernais
Právě takto bych to chtěla. Ja doufám, že časem by ho vzala na milost ale manželovi se nechce kupovat ještě vozík za 10 tisíc když tam jezdit nebude
Každé dítko je jiné, takže každá rada drahá, každopádně to nevzdávejte, je dost dobře možné, že se to náhle změní, ale přes koleno bych to nelámala, zvlášť, pokud dítě výrazně protestuje. Některé mladší děti tam jsou někdy v pohodě, někdy ne, tak to pak nějak jde, člověk si u každého vyzkouší, co asi tak vydrží a prostě podle toho se snaží max. přizpůsobit. Mám zkušenost, že dětem od dvou - 2,5 let se tam líbí více a hlavně i více vydrží, u nás tedy hrál významnou roli fakt, že jsem nepoužívala klasický kočárek a děti nosila, takže byly velmi zvyklé na kontakt, který jim ve vozíku mohl chybět. Cyklosedačku jsem nikdy neměla, ale v současné době jezdím s pátětem a nějak od doby, co umí sedět, je ve vozíku víc a víc spokojené, ale čtvrtě, s tím se nedalo dát ani 3km a spustil tak hrozný pláč, že to nešlo..a to přitom bylo takové věčně spokojené dítko, které brečívá velmi málo. Zkoušela jsem to jednou za čas a výsledek stále stejný…Pak, ve dvou letech zlom a od té doby si jízdu užívalo a mimo kojení mi usnulo pravě jen ve vozíku, mohli jsme podnikat i dlouhé výlety. Starší děti zvládaly tak napůl od malička, prostě jak kdy, uměly tam být spokojené i nespokojené, ale jako starší 2-3r+ tam bývaly už dost spokojené ![]()
Díte jezdilo ve vozíku od 1/2 roku. Čím dřív si na něj zvykne, tím líp. Jezdili jsme na denní spánky, později jsme brali nějakou knížku, křupky, Albi tužku. A v pohodě. Čím je dítě starší, tím to chce líp motivovat. Hřiště, zmrzka a tak. V sedačce ty děti sebou kolikrát dost hazou a je to opravdu na kratší vzdálenosti.