Jak nekřičet?

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu

Stránka: Předchozí 1 2

Napsat příspěvek

Velikost písma:

Everly

26.2.12 22:38

načítám...

Hojuza píše:
Já doporučuji knížku Osvobození rodiče, osvobozené děti. Principy jsou tam ale asi podobné. Také mě to učí komunikovat s dětmi a opravdu mi to hrozně pomohlo, abych se já přestala rozčilovat. Metody tam opravdu fungují. Když se začne vztekat řeknu něco jako: Teda vidím, že tě to opravdu rozčílilo. Nebo: Je to k vzteku, když se ti tohle nedaří… Když vyjádřím, že chápu jeho emoci, většinou rychle odezní. Nebo když se přetahují s dcerou o hračku tak řeknu: No máme tady problém, oba dva chcete jednu hračku, máš (na syna tomu jsou 3.5 a víc to chápe) nějaký nápad jak to vyřešit? Většinou se okamžitě přestane vztekat a něco vymyslí (třeba že dá sestře jinou hračku nebo jí řekne, že se o ní vystřídají nebo tak něco). Je toho hodně, pro sourozence doporučuji: Sourozenci bez rivality od stejných autorek.

To zni fakt zajimave..kdo je autorem?

načítám...
Citovat
Zmínit

Hojuza

1116

1779

27.2.12 07:17

načítám...

Autorky jsou: Adele Faber a Elaine Mazlish. http://www.zbozi.cz/…adele-faber/?…
Je to takové čtivé. Spoustu ukázek jak se rodiče chovají a jak se to změnilo, když se začali chovat jinak. Měla jsem to nejdřív půjčené z knihovny a pak jsem si to i koupila, abych si to mohla občas přečíst znovu popř. dělat poznámky. Stejně jako ty Sourozenci bez rivality. Dám třeba příklad: Syn mi jednou ujel na kole dost daleko, že jsem na něj neviděla a nevěděla jsem kde je (byli mu asi 3). Čekal na mě u silnice (naštěstí), já se přiřítila s kočárkem a na něm bylo vidět, jak se bojí - stylem to zase bude, zase mě seřve, naplácá mi - celej jako napjatej. Já měla teda fakt vztek, protože už jsem se o něj bála. Řekla jsem ale něco jako: Teď se teda opravdu zlobím, ujel jsi moc daleko a já se o tebe bála. Hned začal být pozorný a začalo mu to být líto, že se zlobím. Chvilku jsem ho nechala a pak řekla: Máš nějaký nápad jak tohle vyřešit? Hned začal přemýšlet a pak řekl: Příště až budu ujíždět, tak ujedu jenom úplně malinko, aby na mě maminka viděla a nebála se o mě. Pak se opravdu ohlížel, jestli na něj ještě vidím. Šlo to bez křiku, ponižování a trestu. A připadalo mi to na něj hrozně vyspělé. Jo je ještě jedna kniha od těch autorek, ale tu jsem teprve začala číst, ale metody jsou stejné.