Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak odejít z manželství?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
21.2.23 20:56
Manžel mi taky oznámil, z ničeho nic, ze mě nemiluje. Proste jeden měsíc mi říkal, ze mě miluje a choval se naprosto normàlne a další měsíc už ze prý zvažuje rozvod a nemiluje mě už roky. Takže hlavní za mne je asi komunikovat. A nejlépe dopředu v tom vztahu. Když už není cesty zpět, je důležité si přiznat, proč se to stalo. U manžela je to tak, ze nedokáže žít trvaly vztah. Proste u nej funguje zamilovanost, pak to ještě nějak dává chvíli, když je akce a pořad se něco děje. Ale jak je klid a klidná plavba, začne se nudit. Nemůže lovit, nic. Takže všechny vztahy konci do par let z jeho strany. Přede mnou max dva roky, se mnou déle, kvůli dětem pravděpodobně a společné firmě a zájmům. Teď vymýšlí důvody, proč se k sobě nehodime a snaží se vinu házet na mě. Zachází až do absurdit. Třeba mu vadi to, ze nemám rada adrenalin. A teď se dostáváme k odpovědi na tvoji otázku. Priznej sama sobě, proč se to stalo a hledej vinu na sobě především, pokud te otec tvých deti nebije, nechlastá, mate sex a nebo to není totální i diot, narcis, sebestredny sobec apod. Pokud tam nic takového není, vezmi to na sebe, omluv se mu a zeptej se ho, jak můžeš pomoct, abyste to zvládli aspoň jako přátele, řekni, ze je to tvoje vina a vychazej mu vstříc. Pokud je chyba na jeho straně, viz výše a přidávám chronické neverniky apod., snaz se mi vysvětlit, proč už nemůžeš dal. Až se s tím dotyčný po par mesicich smíří alespoň do stadia diskuse, zkuste se dohodnout na peci o deti a vypořádaní majetku. Řešte to spolecne s právníkem. Ohledně rodiny, zkus jednotlivě se všemi promluvit. V tomhle ti ale mužu na rovinu rict, ze te pravděpodobně nikdo odsuzovat nebude. Dneska je rozvod jako na běžícím pasu. Rodina si zvykne. Proste běžná věc, což alentreba pro mne je naprosto nepochopitelné, protože je to naprosto hrozné, pokud rozvod nechtějí oba a pokud ho nechtějí deti. A ještě poslední věc. Nastavte si pravidlo, ze se nikdy nebudete hadat před detmi. Jinak jak to oznámit dětem, na to jsem četla knihu. A taky je dobré neočerňovat toho druhého před detmi. I když to asi bude problém z druhé strany.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.2.23 21:03
Já vím proč jsem nespokojená, manžel na to reaguje tak že jsem jen rozmazlená, už si nedovedu představit že s ním strávím dalších 10 let. Bohužel moje rodina, především rodiče se k tomu staví jako ty. Rodina je nadevše a když to není žádný extrém, tak ať se člověk klidně po zbytek života trápí s někým koho už nemiluje a nechce. Jak se jmenuje ta kniha?
- Citovat
- Upravit
21.2.23 21:12
Jsem na tom podobně, akorát s tím, že mám asi uvedomelejsiho manzela. Dlouhodobě jsem nebyla spokojená, řešili jsme to spolu milionkrát, ale jemu se rozsvítilo až ve chvíli, kdy nahlas zaznělo slovo rozvod. To on nechce, tak jsme dlouze debatovali o tom, co se komu nelíbí, co kdo chce změnit atp. A dohodli jsme se, že to ještě zkusíme. Tak to teď zkoušíme. Uvidíme, jak to bude fungovat. Kdyby ale jeho reakce byla taková, jako u vás, tak bych se na to vykaslala hned. Rodina tvůj život nežije. U nás to nikdo neví, ale kdyby jo, tak by řeči byly určitě stejný. Bohužel no, s tím se musí počítat, oni to vstřebají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.23 21:20
@Anonymní píše:
Já vím proč jsem nespokojená, manžel na to reaguje tak že jsem jen rozmazlená, už si nedovedu představit že s ním strávím dalších 10 let. Bohužel moje rodina, především rodiče se k tomu staví jako ty. Rodina je nadevše a když to není žádný extrém, tak ať se člověk klidně po zbytek života trápí s někým koho už nemiluje a nechce. Jak se jmenuje ta kniha?
Rozmazlená blbka?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.23 21:23
Kolik je dětem? Jsou na manžela hodně fixované?
Za mě určitě lepší se rozvést, žít pak v klidu, než být po zbytek života nešťastná. Pokud teda všechno sama zvládnete, tak bych šla do toho. Rodina to časem vstřebá a zvykne si.
S bývalým mužem nejsem už přes dva roky a naši, když vidí, jak mě to prospělo, tak jsou rozhodně rádi, že jsem ten krok udělala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.2.23 21:31
@Zoe1 Dětem je 8 a 6, se svým otcem mají hodně dobrý vztah, manžel je dobrý otec. Takže v tomhle mám obavy, jak to děti budou zvládat.
- Citovat
- Upravit
21.2.23 21:31
@Anonymní píše:
Dobrý večer, jsem v manželství už delší dobu nespokojená, láska k manželovi vyprchala. Manžel o tom ví, staví se k tomu tak že jsem rozmazlená a on je pan božský. Rozhodla jsem že takhle dál žít už prostě nechci, nic už mě nepřesvědčí abych s manželem zůstala. Potřebovala bych návod jak odejít z manželství, s co nejmenším trápení děti. Jak všechno v klidu vyřešit, co dělat pokud manžel bude dělat problémy. Jak se vypořádat s nátlakem od rodiny a od okolí, hlavně tedy od rodiny.
Je potřeba se zamyslet nad tím, kde bys bydlela, jak by byla rozdělená péče o děti jak bys financovala svůj život.
Bydlení: kdo by se musel odstěhovat? Pokud Ty, máš se kam odstěhovat?
Finance: máš plat? Zvládneš z toho financovat sebe a děti? Jsi finančně závislá na manželovi?
Děti: Tvoje péče? Střídavá nebo společná péče?
Tohle si pořádně promysli a pak teprve můžeš začít podnikat kroky k rozvodu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.23 21:34
@Anonymní píše:
Já vím proč jsem nespokojená, manžel na to reaguje tak že jsem jen rozmazlená, už si nedovedu představit že s ním strávím dalších 10 let. Bohužel moje rodina, především rodiče se k tomu staví jako ty. Rodina je nadevše a když to není žádný extrém, tak ať se člověk klidně po zbytek života trápí s někým koho už nemiluje a nechce. Jak se jmenuje ta kniha?
Bych mu na to řekla, „fajn, aspoň budeš mít příležitost si najít nějakou nerozmazlenou“
Jako nenapsala jste moc důvody té nespokojenosti, pokud je důvod jen ten, že se jedná o stereotyp, který Vás nebaví, tak s tím se dá pracovat, ale myslím si, že důvody budou daleko rozsáhlejšího charakteru.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.23 21:38
@Anonymní píše:
@Zoe1 Dětem je 8 a 6, se svým otcem mají hodně dobrý vztah, manžel je dobrý otec. Takže v tomhle mám obavy, jak to děti budou zvládat.
Tak toto bude problém no, děti v tomto věku už to ponesou daleko hůř, proto já vzala nohy na ramena, když z toho ještě vůbec neměly rozum. I když, pokud budete s mužem rozumní a vysvětlíte to dětem, bude spolu komunikovat po rozvodu, nedělat si problémy, normálně se bavit, tak by to pro ně nemuselo být tak těžké. Já bych teda za každých okolností hledala cestu takovou, aby děti měly jen jeden domov a k druhému rodiči třeba jezdily jen na víkend nebo prázdniny. Osobně si myslím, že střídavá péče zanechá na dětech největší šrámy, že v podstatě nemají svůj domov, kde vědí, že je prostě doma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.23 22:14
Já můžu poskytnot pohled jako dítě rozvedených rodičů, co si myslím, že by mi to tankrát ulehčilo - ale samozřejmě je možný, že jiný dítě bude mít některý věci trochu jinak. Jen pro kontext - naši se rozváděli, když mi bylo asi 12.
- Dát dítěti co njvíc informací. Nebo možná ne co nejvíc, ale ať ví, co se děje, co se bude dít, co má čekat, jak budejeho život vypadat. Např.: „Táta si zkusí najít jiné bydlení, jak něco najde, tak se odstěhuje. Můžeš se s ním vidět kdykoliv budeš chtít, půjdete třeba na zmrzku, ale sem už chodit nebude.“ Pokud jsou děti starší, klidně bych jim řekla jak je to s rozvodem, jak to probíhá, jestli k němu budou muset jít, nebo ne, kdy zhruba bude. Mě třeba hodně vadilo, že jsem nevěděla, jestli jsou už naši rozvedení nebo ne, ale zároveň jsem se bála zeptat.
- Zajistit dítěti někoho, kdo tu pro něj bude, když vy si budete řešit svoje starosti. Moje mamka se nám třeba snažila během rozvodu věnovat, ale já jsem zároveň věděla, že na ni nemůžu nakládat svoje starosti a tak jsem je odkládala a neřešila. Kdybych měla někoho, kdo je „v pohodě“ a tím pádem kdo je tu „pro mě“, tak by mi to pomohlo.
- Emočně dětem nelhat. Děti poznají, že je rodič smutný, nebo že má starosti. Pokud před nimi pořád dělá, jak všechno zvládá, za a jsou z toho v napětí, za b nemají možnost rodiče utěšovat. A děti chtějí rodiče utěšovat, když je smutný. Chtějí mu pomáhat. Chtějí být v té situaci užitečné, protože to je nejleší způsob, jak se přes nepříjemnou situaci dostat (máme to tak všichni - kdy se při bouřce víc bojíte? Když jste sami, nebo když máte někoho na starost „kvůli komu to musíte zvládnout“?).
Neříkám vychrlit na děti úplně všechno, co při rozvodu zažívám, ale aspoň občas jim ukázat, jak se cítím, nechat se utěšit.
- NIKDY ZA ŽÁDNÝCH OKOLNOSTÍ NESRÁŽET PŘED DĚTMI PARTNERA!!! (obzvlášť v jeho nepřítomnosti) Pokud je to špatný člověk, děti na to sami časem přijdou. Pořád je to ale jejich rodič a každá výtka vůči němu je výtkou vůči kousíčku v nich samých. Děti obecně špatně snáší, když se jejich autority vzájemě pomlouvají. Navíc čím víc špatných věcí jeden rodič o druhém říká, tím víc dobrých se na něm dítě snaží (za každou cenu) najít a přestane ho vnímat objektivně. I pokud je jeden rodič při rozvodu „na vině“ nakonec z toho u dětí vyleze líp, protože děti tolik nevnímají co bylo, ale vnímají, že tohle je ten rodič, který druhého pomlouvá, kdyžto ten druhý je ten pomlouvaný chudák.
- Chovat se k dětem co nejvíc to jde stejně jako předtím. Neslevovat z pžadavků, nesnažit se jim „kompenzovat újmu“ cukrárnou, hračkami… Už tak jim otřesete jistoty a režim, rutina, je jedna z nich. Leda až když dítě třeba přestane něco zvládat, protože řeší guláš v hlavě, tak ho do toho nenutit, ale ne povolovat mu preventivně.
Přeju hodně síly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.23 22:22
@Anonymní píše:
Já vím proč jsem nespokojená, manžel na to reaguje tak že jsem jen rozmazlená, už si nedovedu představit že s ním strávím dalších 10 let. Bohužel moje rodina, především rodiče se k tomu staví jako ty. Rodina je nadevše a když to není žádný extrém, tak ať se člověk klidně po zbytek života trápí s někým koho už nemiluje a nechce. Jak se jmenuje ta kniha?
Pokud to nefunguje, je lepší se rozvést dřív než později. Když nic jinýho, tak kvůli těm dětem. Dokud si nejdete po krku, dokud jste schopní to zvládnout civilizovaně (hádky jsou pořád ještě civilizovaně. Problém je, když se začnete nenávidět až za hrob. To bych těm dětem pak nepřála).
U našich si myslím, že to mohlo probíhat líp, kdyby se rozvedli o pár let dřív. Jenže jsou věřící a zvlášť mamka s tím měla dost problém. Jenže ani církev, ani vaši rodiče s váma v tom manželství nejsou. Kdy to rozpustíte si musíte určit vy sami, nikdo jiný. A mělo by to být v momentě, kdy už se vám dál nechce zkoušet to opravit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.23 22:25
@Proskurník souhlasím se vším, co jste napsala, ale ten bod 4. super, toto by si měla přečíst každá matka, kde se rozpadne manželství, nikdy za žádných okolností nesrážet toho druhého. Děti tomu nerozumí, mají oba rodiče, mají je rády at jsou jací, co jsou, nikdo není dokonalej a dítě podle mě opravdu nepotřebuje poslouchat v čem je špatnej ten druhej. Já toto za mého dětství slyšela např. od babičky z tátové strany, to jsou teda naši spolu do teď, ale jak jsem to nesnasela, když jsem poslouchala jak je máma hrozná, moje maminka, která by se pro mě rozkrajela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.23 22:38
@Anonymní píše:
@Zoe1 Dětem je 8 a 6, se svým otcem mají hodně dobrý vztah, manžel je dobrý otec. Takže v tomhle mám obavy, jak to děti budou zvládat.
Tak hlavně je uklidnit, že o tátu nepřijdou. Jak jsem psala, co nejdřív a co nejpřesněji jim ujasnit, kdy a jak ho budou vídat. Jestli střídavá péče nebo ne, je podle mě hodně individuální a záleží to na milionu věcí.
Jedno z hodně dobrých řešení (ale nejde to všude) je třeba pokud má rodič, u kterého dítě bydlí odpolední nebo noční služby a v tu dobu chodí k dítěti domů druhý rodič. Nebo pokud rodiče bydlí blízko a (starší) dítě si může kdykoliv vybrat, ke komu půjde. Mám kamaráda, jehož rodiče bydleli po rozvodu v jednom domě, ale každý v jiné části. Ten to měl podle mě úplně nejlepší, alechápu, že pro rodiče to asi ideální není. Nevím no.
Ale asi bych se snažila, aby to bylo co nejmíň ve stylu „jdeme k tatínkovi na návštěvu“. Aby ten vztah mohl mít co nejvíc obrysy jako předtím (tzn. delší návštěvy, co nejvíc aspoň přes jednu noc, co nejvíc se to snažit zařídit tak, aby s tatínkem dělali třeba domácí úkoly, domácí práce - to mám asi na mysli tím, aby to nebylo „na návštěvu“).
No a tohle všechno právě nejlíp jde, když se rodiče rozvedou zavčas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
- Partnerovi se asi nelíbím
- V 50 začít znovu?
- Hysterie kolem stěhování
- Střídavá péče syn 3 roky
- Lhaní po rozchodu
Užitečné odkazy
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Dobrý večer, jsem v manželství už delší dobu nespokojená, láska k manželovi vyprchala. Manžel o tom ví, staví se k tomu tak že jsem rozmazlená a on je pan božský. Rozhodla jsem že takhle dál žít už prostě nechci, nic už mě nepřesvědčí abych s manželem zůstala. Potřebovala bych návod jak odejít z manželství, s co nejmenším trápení děti. Jak všechno v klidu vyřešit, co dělat pokud manžel bude dělat problémy. Jak se vypořádat s nátlakem od rodiny a od okolí, hlavně tedy od rodiny.