Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Taky mám strch, ale za nájem a hypo dáme 11tisíc, kdyby jsem byli v podnájmu tak platím 9500. JJ je to pravda, nejhorší jsou půjčky v rodině. A my blbci jsme ten byt i předělali a do teďka nemáme ani vyjádření, zda nám část peněz alespoň vrátí. ![]()
@Mefag-r píše:
Taky mám strch, ale za nájem a hypo dáme 11tisíc, kdyby jsem byli v podnájmu tak platím 9500. JJ je to pravda, nejhorší jsou půjčky v rodině. A my blbci jsme ten byt i předělali a do teďka nemáme ani vyjádření, zda nám část peněz alespoň vrátí.
My jsme schopný mít nájem (když bude skromný) tak za 6-7tis. Kdežto u hypotéky na bydlení ve kterém bychom chtěli být celý život, bychom míň než 10tis. neplatili. Co jsem zběžně koukala, tak hypotéka by byla cca. za 12tis. což je hrozný úvazek, když jsem na mateřský a manžel má v práci smlouvu na dobu určitou (jistotu práce má třeba teď 3měsíce dopředu)… S tím do hypotéky nejdem už kvůli tomu, abychom vůbec někdy byli spolu..ne jen v práci.
Moc vám děkuju za reakce:)). Zatím nikdo se nevyjádřil, že by naše situace byla normální, což mě potěšilo. Rodiče mi totiž stále tvrdí, jak je to úžasná věc, že líp to vymyslet nejde, že sourozenec by klidně mohl chtít ty peníze najednou, takže můžem být rádi, že je tak velkorysý a vyhověl nám, že můžem splácet po částech a navíc bez jakýchkoli úroků…přijde mi to uplně směšný ![]()
@Mefag-r píše:
Taky mám strch, ale za nájem a hypo dáme 11tisíc, kdyby jsem byli v podnájmu tak platím 9500. JJ je to pravda, nejhorší jsou půjčky v rodině. A my blbci jsme ten byt i předělali a do teďka nemáme ani vyjádření, zda nám část peněz alespoň vrátí.
Taky jsme ten byt předělali.. Ale ani nepočítám, že něco bychom dostali, s tím jsem se už rozloučila. Pokud půjdem pryč, musíme začít znovu.
Takže podle toho, co jsi tu napsala, máš 3 sourozence, ale peníze platíte a budete platit skoro 17 let jen jednomu s tím, že až vaši jednou zemřou, tak dům bude tvůj (nemohu napsat váš, protože manžel sice pomůže vyplácet, ale dědit nic nebude). Teda, pokud se ho ostatní sourozenci vzdají.
Zkušenost říká, že nevzdají. A strkat peníze do nečeho, o co se pak se sourozenci třeba za 30 let pohádám. (beztak nemáte účty za rekostrukci podkroví)
Takže za mne, doporučuji nechat si na sebe napsat část domu. 1/4, nebo ekvivalent toho, co jste do toho investovali. A nebo se sebrat a odejít, s tím, že bratra je mi líto, ale takový je prostě život.
Navíc, jak tady někdo zmínil, pokud by se ti něco stalo, tak manžel nemá na nic z tvého teoretického dědictví nárok, pokud budeš mít na sebe přepsánu část domu, tak by to po tobě zdědil on a děti…
@Brontik píše:
Takže podle toho, co jsi tu napsala, máš 3 sourozence, ale peníze platíte a budete platit skoro 17 let jen jednomu s tím, že až vaši jednou zemřou, tak dům bude tvůj (nemohu napsat váš, protože manžel sice pomůže vyplácet, ale dědit nic nebude). Teda, pokud se ho ostatní sourozenci vzdají.
Zkušenost říká, že nevzdají. A strkat peníze do nečeho, o co se pak se sourozenci třeba za 30 let pohádám. (beztak nemáte účty za rekostrukci podkroví)
Takže za mne, doporučuji nechat si na sebe napsat část domu. 1/4, nebo ekvivalent toho, co jste do toho investovali. A nebo se sebrat a odejít, s tím, že bratra je mi líto, ale takový je prostě život.
Navíc, jak tady někdo zmínil, pokud by se ti něco stalo, tak manžel nemá na nic z tvého teoretického dědictví nárok, pokud budeš mít na sebe přepsánu část domu, tak by to po tobě zdědil on a děti…
Sourozence mám jen jednoho… A rodiče fakt nepřepíší nic. Jedině až uviděj, že je splaceno a pak jen tu půlku na mě. Druhá bude jejich. Nevěří nám, že bychom se o to dokázali postarat…I přesto, že je komplet předělané podkroví. Když jsme jednou vyslovili, že možnost jak to vyřešit je i přepis domu, strašně se jich to dotklo, že je chceme okrást a od té doby nemají moc v lásce mého muže, který by k tomu přišel (podle nich) moc snadno… I přesto, že splácené peníze vydělává on:)
@Anonymní píše:
Na vyplácení prostě řekli, že to hodnota vydělí čtyřma (jsme celkem čtyři) a my budem platit tu čtvrtinu. A když odejdem, rozhádá se celá rodina, protože budem za špatný, že sourozenec s těmi penězi už počítá (platí hypotéku).
Tak já jsem z příspěvku výše pochopila, že jste čtyři sourozenci.
V rodině mám zkušenost, že babička svoji polovinu domu a přilehlé zahrady vnučce a jejímu manželovi prodala. Ti v domě s jejími rodiči (druhá polovina byla jejího otce) pak dál bydeli, ale nedělalo to dobrotu a tak si nakonec postavili vlastní…(ti rodiče pak v tom domě bydeli do svých 89-ti let) stejně to nedělalo dobrotu a pak po smrti jejích rodičů byly i tak komplikace a nadělalo to v rodině jen zlo, ale to už je na jiný příběh…
Podle mne by bylo rozumné řešení to, že pokud máte splácet čtvrtinu, měli by vám (nebo tobě) čtvrtinu prodat. Ale bude to dražší, než když to na tebe jen „normálně“ přepíší a pak si se píšete smlouvu, že z té 1/4 bratra vyplatíš. I tak ještě zbyde na dědění a dělení mezi vás 3/4 domu, se kterým si tvý rodiče mohou dělat co chtějí, třeba ho zastavit lichváři a přijít o něj, nebo ho prodat někomu cizímu, prostě cokoliv. Je to jejich majetek a oni si s ním mohou dělat co chtějí. Ale bylo by fér, kdybyste se vyrovnali za ivnestice, co jste tam udělali a kterýma jste ten dům zhodnotili (či jste si řekli, že jste si tím odmakali nájem, ať máte jasno). Máte nechané alespoň účtenky, pro případ nouze?
Říct, nic vám teď přepisovat nebudeme, ale ani do toho nebudeme 30 let strkat ani korunu, ale vy plaťte, to je od nich opravdu nefér… (ostatně u případu, co jsem ti napsala, do toho domu druhý spolumajitel pak už taky za těch 30 let nedal ani korunu…)
A to já zase zakladatelku chápu, že vyplácí sourozence v dobré víře. Moji rodiče mají dům, který je ovšem celý psaný na bráchu. A když brácha před lety vychyloval, báli se moji rodiče, aby je nevyhodil. Tak jsem jim řekla, ať se tam napíšou jako věcné břemeno. Už je to pět let a dodnes to mají v plánu. Taky jsem požadovala právní úpravu budoucího dělení majetku (abyste rozuměli, dům vyměnil brácha s našima za byt ve stejné hodnotě, ovšem bez čehokoli. Dům je stále na bratra, byt stále na rodiče. Teoreticky já budu dědit společně s bráchou dva byty - tolik jich mají. Jenže brácha může uplatnit vydržovací právo, protože byt zrekonstruoval, tudíž už nejsem poloviční dědic. Když se něco stane, zůstane bráchovi byt, barák a ještě bude mít nárok na půlku druhého bytu. Mně zůstane jen polovina bytu.). Upřímně, jsem dcera svině, protože jsem řekla, že pomáhat na baráku jim nebudu, dokud nebudou mít aspoň věcný břemeno, protože můj brácha je dement a je schopnej to kdykoli prodat, aby měl třeba na nový lodičky pro manželku. A moji rodiče mi pokaždé řeknou „jo, on nás tam napíše“ a tím to končí. Vůbec si nepřipouští možnost, že se může cokoli ve vteřině změnit, přesto věří mému bratrovi a stejně jako zakladatelka uvažují tak, že můj brácha je čestnej a férovej (a sami se na vlastní kůži, tedy spíš konto v bance, přesvědčili, že tomu tak není).
@Anonymní píše:
A to já zase zakladatelku chápu, že vyplácí sourozence v dobré víře. Moji rodiče mají dům, který je ovšem celý psaný na bráchu. A když brácha před lety vychyloval, báli se moji rodiče, aby je nevyhodil. Tak jsem jim řekla, ať se tam napíšou jako věcné břemeno. Už je to pět let a dodnes to mají v plánu. Taky jsem požadovala právní úpravu budoucího dělení majetku (abyste rozuměli, dům vyměnil brácha s našima za byt ve stejné hodnotě, ovšem bez čehokoli. Dům je stále na bratra, byt stále na rodiče. Teoreticky já budu dědit společně s bráchou dva byty - tolik jich mají. Jenže brácha může uplatnit vydržovací právo, protože byt zrekonstruoval, tudíž už nejsem poloviční dědic. Když se něco stane, zůstane bráchovi byt, barák a ještě bude mít nárok na půlku druhého bytu. Mně zůstane jen polovina bytu.). Upřímně, jsem dcera svině, protože jsem řekla, že pomáhat na baráku jim nebudu, dokud nebudou mít aspoň věcný břemeno, protože můj brácha je dement a je schopnej to kdykoli prodat, aby měl třeba na nový lodičky pro manželku. A moji rodiče mi pokaždé řeknou „jo, on nás tam napíše“ a tím to končí. Vůbec si nepřipouští možnost, že se může cokoli ve vteřině změnit, přesto věří mému bratrovi a stejně jako zakladatelka uvažují tak, že můj brácha je čestnej a férovej (a sami se na vlastní kůži, tedy spíš konto v bance, přesvědčili, že tomu tak není).
uprimne - dcera svine nejsi jen si umis dat pet a pet dohromady
![]()
Já bych od tohohle utekla.. Může se stát, že rodiče umřou dřív než to doplatíte a zdědí to i sourozenci a co pak? Počítat s tim, že budou tak fér a vzdají se dědictví se mi zdá dost pošetilé… No neni to jednoduchá situace…
Neplatila bych nikam ani korunu. Co když jeden z rodičů zítra zemře (pardon), druhý rodič, Ty a sourozenec dědíte. Jak budete řešit již vyplacenou částku opravdu nechápu. Další - až to doplatíte a rodiče Ti přepíšou půlku domu, jak asi? Patrně darovací smlovou… jakmile jednou dojde k dědickému řízení a sourozenci rupne v hlavě nebo bude mít nějakou nouzi, uplatní klidně kolaci, kdy se započte Tvůj dar vůči ostatnímu dědictví jako neběžné darování za života a o to se Tvůj podíl stejně zmenší, i když už jsi ho jednou zaplatila vlastně… prostě nebudu fabulovat dalších X případů, kdy to končilo pomalu domácí vraždou a šla bych pryč. Pokud by tedy rodiče nepochopili, proč je tohle nesmysl a nepřepsali Ti slíbenou polovinu a nezačalo se to řešit ofic.
@Brontik píše:
Tak já jsem z příspěvku výše pochopila, že jste čtyři sourozenci.V rodině mám zkušenost, že babička svoji polovinu domu a přilehlé zahrady vnučce a jejímu manželovi prodala. Ti v domě s jejími rodiči (druhá polovina byla jejího otce) pak dál bydeli, ale nedělalo to dobrotu a tak si nakonec postavili vlastní…(ti rodiče pak v tom domě bydeli do svých 89-ti let) stejně to nedělalo dobrotu a pak po smrti jejích rodičů byly i tak komplikace a nadělalo to v rodině jen zlo, ale to už je na jiný příběh…
Říct, nic vám teď přepisovat nebudeme, ale ani do toho nebudeme 30 let strkat ani korunu, ale vy plaťte, to je od nich opravdu nefér… (ostatně u případu, co jsem ti napsala, do toho domu druhý spolumajitel pak už taky za těch 30 let nedal ani korunu…)
Podle mne by bylo rozumné řešení to, že pokud máte splácet čtvrtinu, měli by vám (nebo tobě) čtvrtinu prodat. Ale bude to dražší, než když to na tebe jen „normálně“ přepíší a pak si se píšete smlouvu, že z té 1/4 bratra vyplatíš. I tak ještě zbyde na dědění a dělení mezi vás 3/4 domu, se kterým si tvý rodiče mohou dělat co chtějí, třeba ho zastavit lichváři a přijít o něj, nebo ho prodat někomu cizímu, prostě cokoliv. Je to jejich majetek a oni si s ním mohou dělat co chtějí. Ale bylo by fér, kdybyste se vyrovnali za ivnestice, co jste tam udělali a kterýma jste ten dům zhodnotili (či jste si řekli, že jste si tím odmakali nájem, ať máte jasno). Máte nechané alespoň účtenky, pro případ nouze?
To jsem napsala blbě. Myslela jsem čtyři jako i s rodiči:)
Bez papíru s notářsky ověřenými podpisy ani kačku! A za svini jsem byla! „Ty mi nevěříš? To jako mi ty peníze bez papíru nepůjčíš?“ Ne! A jak jsem byla o dva roky později ráda… ![]()