Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Je to tvůj život a tvoje štěstí. Jsi příliš mladá na to, aby jsi se trápila v nefunkčních vztazích. Však jsi do toho staršího, vyzkousis něco nového s uvidíš.
To, jaký vztah máš s tím prvním, tak rozhodně není láska. To by ti nic nezakazoval a nehádali byste se po roce vztahu - to fakt do funkčního vztahu nepatří.
A ohledně toho druhého. Můžeš zkusit tomu dát šanci, můžeš si nechat chvíli jen pro sebe, srovnat si priority a užívat si chvíli ten single život, kdy zjistíš, co chceš.
@Anonymní píše:
Zdravím, obracím se s problémem, nevím jak ho řešit, proto bych potřebovala radu někoho staršího. Je mi 18 let, mám rok prítele, který mě miluje nebo to tak vypadá? Zakazuje mi přátelé, říká, že mám muže zdravit jinak než „ahoj“, hádame se, hodněkrát jsem kvůli němu brečela, ale nikdy mě nepodvedl nebo tak něco (teda aspoň o tom nevím), každopádně problém (nebo štěstí?) je, že jsem potkala muže, vzhledově mých snů, cítím z něho mužskou energii, strašně mě přitahuje, nikdo mě nikdy takhle nepřitahoval, naše setkání bylo náhodný, myslím si, že se mu taky líbím a povahově vypadá taky fajn, prostě to co cítím k němu jsem nikdy necítila. Jenom je problém, že mi je 18 let a jemu asi 30.
Nevím co teď dělát a říkám si jestli se mám vůbec trápit v 18cti se vztahama a neužívat si. Bojím se prítele opustit, všechno za mě také platí, tak bych se bála, že by mi to vyčítal, že ho opouštím a nechci vidět jak předemnou brečí.
Co by jste na mém místě dělali vy?
V 18 bych úplně neřešila, jestli jít do toho druhého, ale to, ze nechci být s tím současným hova.dem. Promiň, ale tohle není ani láska, ani vztah a nemáš to zapotřebí, ani pro peníze bych s ním nebyla.
V 18 jsi v obdobi hledani. Sama vidis, ze to ted stoji za prd, tak to ukonci a hledej dal. I ten 30lety nemusi byt pro tebe ten spravny, ale muze. Kdyz to nezkusis, tak to nezjistis ![]()
Toho současného kopni do zadku, je to deb.il a další vztah uvidíš časem.
@Anonymní píše:
Zdravím, obracím se s problémem, nevím jak ho řešit, proto bych potřebovala radu někoho staršího. Je mi 18 let, mám rok prítele, který mě miluje nebo to tak vypadá? Zakazuje mi přátelé, říká, že mám muže zdravit jinak než „ahoj“, hádame se, hodněkrát jsem kvůli němu brečela, ale nikdy mě nepodvedl nebo tak něco (teda aspoň o tom nevím), každopádně problém (nebo štěstí?) je, že jsem potkala muže, vzhledově mých snů, cítím z něho mužskou energii, strašně mě přitahuje, nikdo mě nikdy takhle nepřitahoval, naše setkání bylo náhodný, myslím si, že se mu taky líbím a povahově vypadá taky fajn, prostě to co cítím k němu jsem nikdy necítila. Jenom je problém, že mi je 18 let a jemu asi 30.
Nevím co teď dělát a říkám si jestli se mám vůbec trápit v 18cti se vztahama a neužívat si. Bojím se prítele opustit, všechno za mě také platí, tak bych se bála, že by mi to vyčítal, že ho opouštím a nechci vidět jak předemnou brečí.
Co by jste na mém místě dělali vy?
Rozešla se. Ale nenabrnkla bych si hned o polovinu staršího chlapa.
Ok, takže se necháváš vydržovat od nezralého emocionálně manipulujícícho chlapa a teď se ti roztřásla kolena z nějakého Chada.
No dobře, v 18 na takovouhle nezralost máš nárok, primárně tedy proboha odejdi z té patologie, ve které jsi teď. Důvod že si budeš muset sama platit zábavu a že teda nechceš být konfrontována s jeho emocemi je dost idiotský pro to v tom vztahu zůstávat.
Když se ukáže že objekt tvých hormonálních bouří -tedy nový objekt je taky nefunkční pro vztah, který by sis potřebovala - navrhuju přiznat si že holt stojí za to trošku věnovat pozornost vztahu k sobě samotné.
@Veselej kluk píše:
Po roce hádky, zákazy, nejistota… to není zřejmě ten pravý…
Viděla bych to co nejdřív na mimíska. Ať je to dokonalé.
Ten tvůj je nepoužitelný rozejdi se, ale přiznej si že máš chut na toho druhého, to si přiznej na rovinu, zkusit to můžeš, ale dej si pozor at za chvíli nemáš pověst rozhoďnožky
@Anonymní píše:
Zdravím, obracím se s problémem, nevím jak ho řešit, proto bych potřebovala radu někoho staršího. Je mi 18 let, mám rok prítele, který mě miluje nebo to tak vypadá? Zakazuje mi přátelé, říká, že mám muže zdravit jinak než „ahoj“, hádame se, hodněkrát jsem kvůli němu brečela, ale nikdy mě nepodvedl nebo tak něco (teda aspoň o tom nevím), každopádně problém (nebo štěstí?) je, že jsem potkala muže, vzhledově mých snů, cítím z něho mužskou energii, strašně mě přitahuje, nikdo mě nikdy takhle nepřitahoval, naše setkání bylo náhodný, myslím si, že se mu taky líbím a povahově vypadá taky fajn, prostě to co cítím k němu jsem nikdy necítila. Jenom je problém, že mi je 18 let a jemu asi 30.
Nevím co teď dělát a říkám si jestli se mám vůbec trápit v 18cti se vztahama a neužívat si. Bojím se prítele opustit, všechno za mě také platí, tak bych se bála, že by mi to vyčítal, že ho opouštím a nechci vidět jak předemnou brečí.
Co by jste na mém místě dělali vy?
Tak stejně je jen otázka času, kdy si něco začneš s tím druhým ![]()
S tímhle bych ale nebyla, co ti má co zakazovat kamarády, přikazovat jak máš zdravit, atd?
@arinecka bohužel, jednou dokonce mi řekl, že jestli půjdu s kámoškou do kina místo něho tak mi dá konec, otevřelo mi to oči, když jednou seřval v restauraci 15ti letého kluka, který se zaučoval, že si nepamatoval co si objednali a že se nezeptal jestli máme už objednáno, také říkal, že mu je jedno, že umírají na Ukrajině děti a ženy, smutné. ![]()
Zdravím, obracím se s problémem, nevím jak ho řešit, proto bych potřebovala radu někoho staršího. Je mi 18 let, mám rok prítele, který mě miluje nebo to tak vypadá? Zakazuje mi přátelé, říká, že mám muže zdravit jinak než „ahoj“, hádame se, hodněkrát jsem kvůli němu brečela, ale nikdy mě nepodvedl nebo tak něco (teda aspoň o tom nevím), každopádně problém (nebo štěstí?
) je, že jsem potkala muže, vzhledově mých snů, cítím z něho mužskou energii, strašně mě přitahuje, nikdo mě nikdy takhle nepřitahoval, naše setkání bylo náhodný, myslím si, že se mu taky líbím a povahově vypadá taky fajn, prostě to co cítím k němu jsem nikdy necítila. Jenom je problém, že mi je 18 let a jemu asi 30.
Nevím co teď dělát a říkám si jestli se mám vůbec trápit v 18cti se vztahama a neužívat si. Bojím se prítele opustit, všechno za mě také platí, tak bych se bála, že by mi to vyčítal, že ho opouštím a nechci vidět jak předemnou brečí.
Co by jste na mém místě dělali vy?