Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak si stát za svým - mateřství
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
24.4.23 10:03
@Anonymní píše:
Ahoj maminky, prosím anonym. Jak si stát za svým?Často jsem měnila názory podle toho kdo mi co řekl, ale naučila jsem se s tím pracovat. Pak přišlo mateřství a jsem kde jsem byla.
Malá nechce dudlík, v postýlce spí jednou za čas, spíme spolu v posteli, kojím, nechci dát sunar, nosím v šátku a tak. Často se setkávám s klasickými větami “Ty ještě kojíš?” “Proč jí nedáš dudlík?” “Vy spolu spíte? Zaděláváš si na problém!” “Dej jí sunar!”
A já na tohle neumím reagovat. Většinou řeknu že to tak prostě dělám, častěji raději odkývu, že jsem to tak dělat nechtěla, ale jinak to nešlo. Nebo se naštvu, urazím a pak shazuji sama sebe.
Malá bude růst, budu si muset stát za svým hlavně ve výchově, v jídle a tak. Věřím, že je ještě čas a tak prosím o pomoc. Jak si stát za svým?
Nevyžádané rady pouštět jedním uchem dovnitř, druhým ven. Ale pokud si to potřebuješ nějak ospravedlnit sama před sebou, tak se spíš zamysli, zda na tom není něco pravdy. Přece když děláš něco z vlastního přesvědčení, tak taky víš proč, ne? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.23 10:04
Úplně normálně. „Ty ještě kojíš?“. Ano. „Dej jí sunar.“ Ne…Hotovo, není to žádná věda. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.23 10:15
Jak pise @unuděná, prijdes mi nejista a nejsi pevne presvedcena, ze delas to nejlepsi. Takze musis prepnout hlavu na mod, ze jsi matka sveho ditete a delas pro nej to nejlepsi co v dane chvili umis/muzes. Pak to pujde samo. Tyhle kecy o „zadelavani na problem“ miluju, kdybych je byla schopna hazet za hlavu hned s prvnim ditetem, moc by se mi ulevilo. S druhym jsem si nenechala kecat do niceho a se tretim se uz nikdo ani neodvazil 
. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.23 10:28
@Anonymní píše:
Ahoj maminky, prosím anonym. Jak si stát za svým?Často jsem měnila názory podle toho kdo mi co řekl, ale naučila jsem se s tím pracovat. Pak přišlo mateřství a jsem kde jsem byla.
Malá nechce dudlík, v postýlce spí jednou za čas, spíme spolu v posteli, kojím, nechci dát sunar, nosím v šátku a tak. Často se setkávám s klasickými větami “Ty ještě kojíš?” “Proč jí nedáš dudlík?” “Vy spolu spíte? Zaděláváš si na problém!” “Dej jí sunar!”
A já na tohle neumím reagovat. Většinou řeknu že to tak prostě dělám, častěji raději odkývu, že jsem to tak dělat nechtěla, ale jinak to nešlo. Nebo se naštvu, urazím a pak shazuji sama sebe.
Malá bude růst, budu si muset stát za svým hlavně ve výchově, v jídle a tak. Věřím, že je ještě čas a tak prosím o pomoc. Jak si stát za svým?
Opakovat si to stále dokola: je to moje dítě, moje rozhodnutí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.23 10:49
Odkývu neřeším. Takto jsem se naučila odpovídat i doktorce. Jak často kojíte? Jak si řekne. To je špatně, musíte vydržet 3 hodiny. Odkývu a dál si jedu dle svého, protože nám to vyhovuje, bříško nebolí a co.
Proč nemá sunar - kojení mu stačí a já tady nebudu jak trubka vyvařovat flašky, shánět venku teplou vodu atd, když kojení je vždy připraveno Šátek - neřešit, sama víš jak je to super a to je to nejdůležitější. Chytrý se koukne pochválí, hlupák ať si je hlupákem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.23 10:54
Dite je dalsi „zkouska“, aby ses to konecne naucila.
Klidne si to natrenuj dopredu:
„Ne, nechci.“
Proc? „Protoze nechci.“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.23 11:38
Neboj, to se časem otrkáš 
je úplně jedno, co a jak děláš, protože stejně se to vždycky někomu nebude zdát. Kdybys dávala sunar, ptali by se té, proč ho davas, když kojis, kdybys nekojila vůbec, ptali by se, proč nekojis, kdybys s kojením přestala, ptali by se, proč už nekojis a když kojis, ptají se, proč kojis a proč nedáš sunar to samé s dudlikem, kdybys ho teď dala, budou dotazy, proč jsi ho vlastně dala, když jste ho tak dlouho neměli jak u blbejch
Takže neřešit a dělat po svém, jediná rada. Aby se někdo na něco nezeptal, tomu nezabráníš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.23 11:47
Já bych prostě nevyžádané rady pouštěla jedním uchem dovnitř a druhým ven. a takovým těm všeobecným samozvaným odborníkům na výchovu bych klidně řekla slušně ale striktně : prosím vás nevšímejte si nás…Jinak takové to naučit se stát za svým názorem prostě přijde samo ruku v ruce s tím jak malá poroste
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.23 11:51
Ono je to taky prostě všechno o tom, že cizí děti se vždycky vychovávají líp a cokoliv uděláš bude stejně spatně 
Například mně se jednou mrňous kvůli něčemu vztekal a samozřejmě jsem si vyslechla že už by měl dávno dostat na zadek.
Jindy se mi zas vztekal a to už jsem mu na zadek teda dala a to jsem zase slyšela že bych ho bít neměla že tělesné tresty už jsou překonaný a blablabla… 
Tak jako kurwa co mám dělat
Prostě na lidi kašlu a jedu si to svoje👊
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.23 14:32
To já mám opačnej problém, nevystartovat na první drcnutí 
teda jako jen u dětí, to mi nikdo nesměl nic říct. JÁ jsem měla jasnou představu a té jsem se držela a běda, když mi do toho někdo kecal, uměla jsem být i hodně nepříjemná. Postupem času to parádně eliminovalo ty chytrý radobyrady…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.23 14:38
@Anonymní píše:
Ahoj maminky, prosím anonym. Jak si stát za svým?Často jsem měnila názory podle toho kdo mi co řekl, ale naučila jsem se s tím pracovat. Pak přišlo mateřství a jsem kde jsem byla.
Malá nechce dudlík, v postýlce spí jednou za čas, spíme spolu v posteli, kojím, nechci dát sunar, nosím v šátku a tak. Často se setkávám s klasickými větami “Ty ještě kojíš?” “Proč jí nedáš dudlík?” “Vy spolu spíte? Zaděláváš si na problém!” “Dej jí sunar!”
A já na tohle neumím reagovat. Většinou řeknu že to tak prostě dělám, častěji raději odkývu, že jsem to tak dělat nechtěla, ale jinak to nešlo. Nebo se naštvu, urazím a pak shazuji sama sebe.
Malá bude růst, budu si muset stát za svým hlavně ve výchově, v jídle a tak. Věřím, že je ještě čas a tak prosím o pomoc. Jak si stát za svým?
S dětmi to jde naučit paradoxně nejlíp. Vůči nim se někdy vymezovat musíš, aniz bys o tom přemýšlíela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.23 18:28
„Tak když mi ho potom uspite, až bude půl noci řvát, že nemá prso, tak klidně. Můžete zítra?“ 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.5.23 07:21
@Lucie_Sx píše:
Dite je dalsi „zkouska“, aby ses to konecne naucila.Klidne si to natrenuj dopredu:
„Ne, nechci.“
Proc? „Protoze nechci.“
Přesně tak. Naučit se říkat “Protože jsem se tak rozhodla” má neskutečnou sílu, a to v mnoha tématech.
Hlavní je, ve věcech, které jsou takhle osobní, se vůbec nepouštět do obšírného vysvětlování nebo dokonce obhajování. Mnoho lidí si to vyloží jako pozvánku do diskuse.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.5.23 07:28
@Anonymní píše:
Ahoj maminky, prosím anonym. Jak si stát za svým?Často jsem měnila názory podle toho kdo mi co řekl, ale naučila jsem se s tím pracovat. Pak přišlo mateřství a jsem kde jsem byla.
Malá nechce dudlík, v postýlce spí jednou za čas, spíme spolu v posteli, kojím, nechci dát sunar, nosím v šátku a tak. Často se setkávám s klasickými větami “Ty ještě kojíš?” “Proč jí nedáš dudlík?” “Vy spolu spíte? Zaděláváš si na problém!” “Dej jí sunar!”
A já na tohle neumím reagovat. Většinou řeknu že to tak prostě dělám, častěji raději odkývu, že jsem to tak dělat nechtěla, ale jinak to nešlo. Nebo se naštvu, urazím a pak shazuji sama sebe.
Malá bude růst, budu si muset stát za svým hlavně ve výchově, v jídle a tak. Věřím, že je ještě čas a tak prosím o pomoc. Jak si stát za svým?
ale život je o tom, že se snažíš správně reagovat na danou situaci.Něco si nalajnovat a trvat na dodržování většinou nefunguje nebo přinese zklamání, stres.
Dělej vše jak nejlépe umíš a cítíš. Nebudeš mít výčitky před sebou a okolí nemusíš nic vysvětlovat. Mě nejvíce poučovali právě ti, kterým se ta výchova a život moc nepovedl. Tak to bývá, že poučují ti, co se jen cítí být dokonalýma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Ahoj maminky, prosím anonym. Jak si stát za svým?
Často jsem měnila názory podle toho kdo mi co řekl, ale naučila jsem se s tím pracovat. Pak přišlo mateřství a jsem kde jsem byla.
Malá nechce dudlík, v postýlce spí jednou za čas, spíme spolu v posteli, kojím, nechci dát sunar, nosím v šátku a tak. Často se setkávám s klasickými větami “Ty ještě kojíš?” “Proč jí nedáš dudlík?” “Vy spolu spíte? Zaděláváš si na problém!” “Dej jí sunar!”
A já na tohle neumím reagovat. Většinou řeknu že to tak prostě dělám, častěji raději odkývu, že jsem to tak dělat nechtěla, ale jinak to nešlo. Nebo se naštvu, urazím a pak shazuji sama sebe.
Malá bude růst, budu si muset stát za svým hlavně ve výchově, v jídle a tak. Věřím, že je ještě čas a tak prosím o pomoc. Jak si stát za svým?