Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zkus si vzpomenout, proc jses s manzelem, co Te na nem pritahovalo zkraje. Bezte na rande. Mluvte spolu. Proste na tom vztahu zacnete pracovat. A neutoc. Za nic. Bud laskava. ![]()
@Anonymní píše: Více
Popsala ses celkem slušně… Tohle je snad nejčastější téma tady ne? Naivní ženský rozbijou rodinu kvůli falešný představě, že jejich vysněnej milenec rozbije tu svoji zrovna kvůli nim
Uvědomujete si, že když je někdo schopnej podvádět s váma, tak už to nejspíš dělal i s jinou a kdyby vám to náhodou vyšlo, tak časem začne podvádět i vás? Neuvěřitělný. No gratuluju ti k rozbití rodiny a doufám, že tvůj chlap tě taky začne podvádět, ale narozdíl od tebe mu to vyjde. A nezapomeň potom svým blízkým a rodině vysvětlit, že za všechno můžeš ty.
@prvnidruhej presne, celou pubertu a polovinu dospělosti sem od matky slýchala spinu na tátu, kdyz se odstěhoval, za jinou, mladší.
Surprise!!! Hadejte, kdo to tehdy odpalil.
Tata mi to vykecal snad o deset let později, ve slabe chvilce u lahve vína ![]()
Zakladatelko, co ti poradit, kdyz nic menit nechceš? Tak holt nech dítěti i vam rozpadnout rodinu, kdyz holt milujes, no…
Prace na vztahu je nekdy lehká a někdy těžší, zalezi na tobe, jak se k tomu postavíš.
Víš jak se říká “sejde z očí, sejde z mysli”. Jsi na dobré cestě zničit rodinu, jen protože si byla veselá v rozkroku, no gratuluji ![]()
@prvnidruhej vždyť nic nerozbila, snaží se to zpracovat a uzavřít, za city a emoce nikdo nemůže, ovlivnit se dá jen to jak s tím naložit a ona se snaží, nepálí mosty
Zakladatelko diskuze, podle mě máš to nejhorší za sebou, máš to v hlavě dobře srovnané, ale snažila bych se kontakt spíš omezit, on tě bere jako fajn kamarádku co s ní kdysi měl sex, baví se s tebou o rodině, tebe to týrá, ne že ne. Neptej se ho na rodinu, co dělali se ženou a pokud o tom sám začne, mluv i ty o své rodině. Ale lepší by bylo kontakty omezovat a soustředit se na to, co máš, ne na sny.
Hlavně neživ romantické představy, ať se v tom neplacas ještě za 5 let a vztah s manželem odumře úplně. Predstav si maximálně realitu, není to žádný pan Darcy, dělá přesně to, co tě na tvém muži nepritahuje, jen s jinou manželkou. Taky si neustále připomínej, že byl své ženě nevěrný a přesto s ní dál je, takže ona asi není tak hrozna a že bys mohla být jednou ty na jejím místě. Zatímco by ses starala doma o dítě, vařila večeři, tak on by měl v práci sex s jinou a říkal by ji, jak nechce rozbijet vasi rodinu. Prostě se snaž sundat si ho z piedestalu v tvoji hlavě a postavit zpátky na zem.
Snaž se dál postupovat rozumně, tak jako doteď, ne zůstat na místě a přiživovat fantazii. Jak ti radila už Tarjei, pokud nechceš manželství ukončit natvrdo, rozvést se, začni vědomě v sobě otáčet pozornost k manželovi a k tomu, co byste mohli dělat, podnikat společně. Buď ráda za to jaký je a místo snů o někom, kdo je úplně obyčejný chlap jiné ženy, se vědomě snaž oživit vztah se svým mužem, než mu bude věnovat pozornost jiná žena. Společné zážitky, výlet, dovolená, nějaký dlouhodobý projekt - zahrada, pes, chata, prostě společné zájmy. Odvede ti to myšlenky zpátky.
@adresa Vždyť se snaží jen kvůli tomu, že milenec ji chtěl jen na matraci a ne společný život a ona není dost frajer na to, aby byla sama, tak radši dělá z manžela idiota ![]()
Nehádej se s manželem, snaž se o vztah. Přidejte společné aktivity. Třeba změňte večerní rutinu, ať si můžete společně sednout s vínem
nějaký výlet, dovolená, nová společná sportovní aktivita ![]()
@Anonymní píše: Více
V téhle situaci je fakt nejlepší změnit zaměstnání, třeba si polepšíš. Takhle tě jen bude mít na háku a nakonec se toli ještě rozpadne rodina. ![]()
Tak po 10 letech nikdy hormony neblázní tak, jak na začátku, ale ten v práci tě stejně nechce, nemiluje, takže za mne ti to ještě prošlo a dopadlo hodně dobře, mohlas být dnes úplně sama s děckem ve střídavce…
takže bych si dooost vážila svého muže, držela jazyk za zuby, myšlenky na milence si zakázala, netulila se k němu ani hodinu nevyvolávala, naopak bych se koukla po nové práci a dost bych makala na vztahu doma, protože to vypadá, že manžel nic špatného nedělá a tohle si fakt nezaslouží.. jeďte na wellness, zkuste nastartovat znova intimitu..
nebo přijdeš o všechno…
Zkus se zaměřit na manžela. Jakoby to skutečně byl cizí člověk. Nepoznaný. Dívej se na něho novýma očima, skus s ním navázat nový vztah, ne se vrátit ke starému. A nevím no, zvážila bych, jestli přeci jen neobětovat stávající zaměstnání. Není moc rozumné ho vídat.
No, obecně pokud je člověk zamilovaný do někoho, koho nemůže mít, tak prostě jiná cesta není než tzv. sejde z očí, sejde z mysli. Bohužel jestli ti to doma nefunguje, je otázka času, než se zamilujes znova někde jinde. Tělo chce hormony a pokud mu domácí stereotyp nestačí, vyrobí si je někde jinde. Jsi asi v nejlepším věku na plození dětí a to tělo se ošálit dá těžko. Takže i když změníš práci, je potřeba se zaměřit na tvůj vztah s manželem, protože vztah „brácha a ségra“ je velký problém. Ne, že by se tak nedalo žít. Ale stačí, aby se kolem ochomýtnul někdo další… není to vůbec o kolegovi, ten ti jen doplňuje to, co ti chybí. Potřebuješ být asi zamilovaná a cítit adrenalin. Škoda, že neexistuje nějaký napoj lasky, který by člověk mohl vypít, aby se znova zamiloval do toho člověka doma. Můj bývalý vztah mimo jiné na tomto skončil, přechodili jsme to. A to se asi stalo i u vás doma, i když tedy máte děti a byla svatba. Možná zkus manželskou poradnu sama pro sebe. Třeba rozklíčujete, proč ti to doma nefunguje. Kolega je jen důsledek a upřímně, kdyby to nebyl tenhle, byl by to jinej.
V první řadě si uvědom, že milenci jsi úplně ukradená, kořist se podařilo ulovit, dokonáno jest a už pracuje na další kořisti. Jen, i když je pr. cák, tak je asi slušnej, neodpálil tě a prohodí s tebou nějaký slovo, kterýho ty se chytáš jak naivní zamilovaná puberťačka.
Na druhou stranu, chybu dělá i tvůj manžel, tenhle tvůj stav musí vnímat a divím se, že tě nekopl někam, trochu mu asi chybí koule a tím pro tebe není imponující.
Příspěvek upraven 29.08.24 v 08:23
Přestat se vídat s milencem. Žádný obijmání, volání. Prostě snažit se ho ignorovat. A ono to časem přejde. Ne nejsi silná, vidíš to snad sama, že se v tom plácáš už rok. Musíš si uvědomit, že on tě už nechce. Když mě nechal první kluk a já měla tendence ho pořád vyhledávat, tak jsem si vždycky říkala nechce tě, nevnucuj se, jsi trapná, nestojí o to. Aby mě to trošku blokovalo se mu vnucovat.
Takový rozchody holt jsou. Bolavý, dlouhý. Člověk si musí najít nějaký aktivity aby zaměstnal mozek a nenimral se furt v minulosti. To buď ještě ráda, že to neprasklo v práci a nemáš tam pověst k*rvy.
Hele nejsi první ani poslední, takovýhle přešlapy se lidem stávají. Nemá cenu tě nějak moralizovat, nikdo není bez chyby. Teď už je ale potřeba si uvědomit, že to takhle dál nejde. Vyšla jsi z toho jen se zlomeným srdcem a to se časem zase zahojí, když do něj teda nebudeš ňuchňáňím s kolegou pořád sypat další sůl.
Ahoj holky,
Předem říkám, že vím, že jsem blbka a vlastní vinou jsem se dostala do situace, ve které teď ani nechci být. Nebyla jsem schopná domyslet důsledky svého jednání a teď za to platím.
Mám manžela, jsme spolu už skoro 10 let a máme 6 letého syna. Manžel byl můj první. Poslední roky jsem měla pocit, že věci už mezi námi nefungují tak, jak by měly, často jsme se hádali, vztah se moc nezdražoval. Přesto měl a má pořád řadu vlastností, za které ho mám ráda. Bohužel už ho ale několik let nemiluji, nepřitahuje mě, spíš bych řekla, že je něco jako můj nejlepší kamarád.
Tenhle stav už trvá déle, ale teď jsem si úplně zavařila. Ano, jsem blbka, a začala jsem si něco s velice blízkým kolegou z práce (asi není nutné popisovat co, jak, kde a kdy). Prostě se tak stalo. Cca 3 měsíce jsme spolu udržovali poměr a já se samozřejmě zamilovala. Kolega, který je také ženatý, se na začátku také zamiloval, pak si ale uvědomil, že rodinu opustit nechce, což mi řekl a já to pochopila.
Jenže jsem to přijala asi jen mozkem. Ještě jsme spolu dál trochu něco měli, ale už ne tak intenzivně jako na začátku a já si myslela, že to prostě nějak vyšumí a budu mít klid. Jenže tenhle stav už trvá skoro rok a já kolegu stále miluji, myslím na něj každý den a nevím, co s tím.
Teď už spolu ani nespíme ani nemáme žádný vyloženě intimní poměr, ale pořád, přestože jsme se dohodli, že do budoucna nemůžeme spolu nic plánovat, tak tam ještě nějaké city z obou stran jsou. Občas si třeba zavoláme a hodinu si povídáme, jen tak, o všem. Nebudu lhát, občas se ještě třeba obejmeme, nebo se k sobě nějak přitulíme, máme rádi jeden druhého. On už se ale prý odmiloval a zdá se, že funguje celkem normálně.
Já normálně nefunguji, ty city tam pořád mám. Nechci spát s manželem, je to pro mě, jako spát s cizím člověkem. Přestože se doma snažím hledat všechna pozitiva, a manžel se docela i snaží, aby to mezi námi bylo dobré, nedokážu to na 100%. Mám v hlavě furt milence, jsem do něj stále zamilovaná a nejraději bych, aby to už přestalo.
V práci končit nechci, je to práce, která mě moc baví, teď tam máme spoustu plánů a řekla bych že mě čeká po pracovní stránce fajn budoucnost. Kolega taky končit nebude a já bych to asi ani nechtěla, jako člověk by mi chyběl a zároveň si myslím, že jsme po pracovní stránce velice dobře sehraný tým.
Já se prostě nějak zasekla v té mojí romantické představě o něm, nemůžu ani koukat na romantické filmy, nic, protože si vždy akorát vybavím tu vášeň a tu přitažlivost, která mezi námi dřív vzájemně byla. Vím, že je to špatně, dokonce racionálně chápu, proč nemůžeme být spolu. Přeju mu štěstí, i jeho rodině, sama se rám, jak se má žena, děti, co společně dělali atd., ve finále jsem i strašně ráda, že to nedopadlo tak, aby se jeho i moje rodina rozbily kvůli naší blbosti… Ale to mi říká mozek, srdce se zbláznilo a já nevím, co s ním…
Asi jsem se chtěla spíš vypsat, vím, že rada asi není. Vy poradíte, odejít z práce, ukončit veškeré kontakty, ale popravdě jsem vždy doufala, že můžu být silná a zvládnout celou situaci i bez tohoto radikálního kroku. Že mám třeba silnou vůli… Ale nejsem si jistá