Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Potřebovala bych poradit, jak vhodně usměrnit vztekající se mimino-11m. Dcera nikdy nebyla vyloženě klidné dítě, je dosti náročná. Vyžaduje téměř pořád pozornost, málokdy si vystačí sama. Málo spí, málo jí, je dosti akční, i když je opravdu hodně drobná. Každý den s ní zápasím u přebalování - neustále se točí, vzteká, nechce ležet, než jí dám novou plinku. U jídla se většinou také vzteká, to je jedna velká kapitola - někdy mi oddělává ruku se lžičkou hned, někdy se nechá trochu nakrmit a pak mi ji začne oddělávat, když jsem vytrvalá, tak se začne kroutit, pleskat do lžičky, vztekat se. V kočárku také nechce vydržet - naštěstí už sedí, tak sedí i v tom kočárku, ale neuspokuje jí to, většinou chytne hysterák. Dokud nebyla taková zima, nosila jsem ji často v manduce, teď už se mi ji v tom nechce nosit-nebo alespoň ne tak často. Můj dotaz proto zní, jak ji usměrnit, aby se třeba u toho přebalování a jídla tak nevztekala? Ukazuju hračky, zpívám, podávám různé předměty, ale nepomáhá to. Se vším hned mrskne na zem a stejně se točí a řve. Někdy bych ji nejraději lepla po zadku, ale ještě mi připadá malinká. Za 14dnů má jít na kardiologii na kontrolu - narodila se s vrozenou srdeční vadou, ale na poslední kontrole v červnu to vypadalo dobře, tak si nás pozvali až teď za půl roku. Tam bude muset v klidu ležet minimálně čtvrt hodiny a to určitě nedá a mě to stresuje už teď:(
Úplně ti rozumím. Syn je to samé, je mu 1,5 roku a pořád je takový:) Ale teď už vidím malé zlepšení. Musíš vydržet, jiná rada není.. Ale co se jídla týká, s tím problém nebyl, je to jedlík, ale taky se u něj časem začal „nudit“ a „ztrácel“ u něj drahocenný čas:-D Teď to řeším tak, že si vždycky pustím na notebooku Prostřeno a bud jen poslouchá, nebo kouká taky:) Jeden čas jsme se bez toho nenajedli, teď už to zas tak nepotřebuje. Přebalování je boj dodnes, někdy pomůže nějaká zajímavá věc v ruce, co jindy mít nemůže - svíčka, ovládačka, mobil,… foťák… tak to střídám, vázička, keramickej anděl..:-D cokoliv na co smí normálně jen koukat.. Rychle zapnu plenku a je to:D Vydrž!!! ![]()
Prebalovani bude čím dál horší, počkej, až ti začne zdrhat. Co se týče jídla, já praktikuju metodu - nechceš jíst, tak nejez, ty budeš mít hlad, já ne.
@Lejaa no u jídla chvilku pomáhala televize-máme dětský kanál Duck, ten je vyloženě pro mrňata. Ze začátku civěla a mechanicky otevírala pusu, teď už je to asi nuda, takže ji hned tak neoblafnu.. No sama si říkám, kde jsem brala trpělivost u starší dcery(ta už bude mít 9let a je to naprostá pohoda)
@Jitka79 Syn v tomto věku taky potřeboval hodně pozornosti, to mi u kojence tak nějak přijde normální, pokud ho člověk nechce odstrčit do ohrádky nebo nevím kam. Jinak u přebalování u nás fungoval nejlépe mobil do ručiček, u jídla dvě lžičky, jedna pro mimčo a druhá na krmení pro mě. Pokud dřív byla zvyklá na nošení hodně a teď nenosíš kvůli zimě, nosila bych víc aspoň doma, třeba jí to chybí. Kardiologii jsme absolvovali taky, bylo to hrozné, syn pořád řval a nechtěl ležet a to máme skvělého doktora, takže napsal zprávu s přibližným výsledkem a s vyjádřením, že dítě bylo neklidné, to stejné se opakovalo i na kontrole ve dvou letech. My teda měli „jen“ tu dírku, co synovi asi zarostla, ještě půjdeme na kontrolu před zahájením školní docházky, to už snad bude lepší ![]()
@Jitka79 Tak se vztekáním neporadím, to asi dělá většina dětí. Třeba u strojení jsem zpívala, nebo začala dělat nějaký obličeje. Dneska nejvíc pomáhá, že si nahlas začnu povídat jako sama se sebou, to vždycky syn kouká a přemýšlí na koho mluvím
U jídla se mi hodně pomohlo to, že jsem mu dala do ruky lžičku. Nejí sám, ale vrtá se lžičkou v jídle. Odhrabuje jídlo, aby viděl obrázek. Musí mít prostě v ruce lžičku a pak se láduje jedna báseň. No a to že málo spí se asi taky projevuje na její náladě ![]()
@kacz nj, jenže ona je fakt malinká a sní toho fakt hrozně málo. Má 7,5kg. Myslím, že absence jídla by jí vůbec nevadila:(
@Jitka79 Zkus jí dát při přebalování do ruky mobil a nebo ovladač od televize, to jsou nejoblíbenější hračky. Nebo jí hodit látkovou plínečku na pusinku, a bafat na ni a to stihneš u toho ještě přebalit, protože se jí to možná bude líbit. Neboj se přes plínku plesknou a nebo zvednout hlas, uvidíš, že z toho bude překvapená, co se děje. U jídla jsem dělala to, že jsem chytla obě ruce, aby to ochutnal, pak už obvykle jedl. Pokud ale papá dost, tak když nechce, tak bych ji nenutila. Nebo pokud ještě nezkusila můžeš třeba dělat zvuk mašinky, že je jako lžička vláček a jak otevře papulku tak zahoukat, že jede do tunelu. Tak jsem vždy malýho donutila spolupracovat, když nechtěl kvůli zoubkům papat.
U jidla ji zkus dat nejakou velkou plinu starou za krk, vyhrn rukavy (jeji) a nech ji jidlo zkoumat. At si olizuje prsty, dej ji tu lzicku, at to nahna, klidne ma az ve vlasech apod. Je to dukezity krok ve vyvoji. Talirek s obrazkem - odhalujem koniky. Nakrajet chleba na kostky strcit do z7dle a at sni co sni. To same mango, banan, broskve, cokol7v mekkeho. Ukaz ji, ze muze sama objevovat, co to je to jidlo. ![]()
@Jitka79 jako kdybys popisovala myho syna
je stejne stary jako tva dcerka, prebalovani je neco strasnyho, porad si stoupa, otaci se, vzteka se.. oblikani to samy. Je strasnej zivel. Jak usmernit - to neporadim, mam stejny problem
Jinak co se tyce kardiologie, my byli pred mesicem na kontrole a ja z toho mela hruzu uz 14 dnu dopredu ze ho na zadech neudrzim. Byly jsme tam na nej se sestrickou dve, sice jsme pak po tom ultrazvuku byly zpoceny az na zadku, ale zvladly jsme to. Oni tam pocitaji s tim, ze jim tam prijde obcas nerizena strela a maji pripraveno spoustu hracek, dokazou ty deti rozptylit, zabavit… i my jsme to tam zvladli ![]()
U nás při přebalování zabraly taky věci, co normálně mí nemohl, nejvíc tuby od krémů, nevím proč
. Ovladač nebo mobil je taky tutovka, ale to dávám jen v případě krize, což bývá minimálně.
Jídlo ho taky nebaví, zabírá střídavě pouštění Rákosníčka, nebo mu dám do ruky lžíci a prázdnou misku a může si míchat, nebo mu dám do ruky kousek chleba a on si u jídla přikusuje, s tím si většinou vystačí. S tím doděláváním lžičky neporadím, píšeš, že je drobná, takže jsi asi ráda za každou lžičku, kterou do ní dostaneš. Většinou se radí, že když nechce jíst, tak přestat s krmením a nabídnout až další chod, ale to se lehce dělá u desetikilového dítka a hůr třeba u osmikilového…
V podstatě ve všech situacích, které ho nebaví, je základ dát něco do ruky, otázka je najít něco, co zaujme, což nebývá jednoduché.
Od té doby, co syn sedí, tak je kočárek celkem v klidu, ale dřív nesnášel leh na zádech, nebo pololeh, takže jsem ho dávala na bříško na kšíry a on si v kočárku mohl klekat a víc se hýbat, než v tom sedu. Co zkusit tohle?
@Jitka79
jj, teď je to takový pitomý věk:) Jo a nebo si teď ještě vzpomínám, že jsme u jídla měli třeba 5 lžiček a syn měl 4 k ruce a já jednu a pořád jsme to museli nějak střídat, co sousto, to jiná lžička
pak postupně přibývaly misky, metlička… a vařilo se ![]()
@Paaajka No musím říct, že u nás hračky vůbec nezabraly, doktor zlatý, ani nechodí v bílém, aby ty děti neděsil a stejně. Dokonce když jsme mu podávali ruku na rozloučenou na kontrole ve dvou letech, tak syn řval a táhl nás z čekárny pryč
myslím, že zrovna ti kardiologové, jak dělají to vyšetření v přítmí, plus pak to ekg s těmi pacičkami, co dostanou děti na ruce i nožičky, bohužel nejsou u prcků populární.
Ovladač, mobil, tuby od krémů - vše letí na zem, jen co je dostane do ruky. Plinku přes pusu vztekle strhne, na mé povídání, zpívání nijak nereaguje. Je to děs:((
U jídla je chvilku klid, jen když dostane křupky, ale ty moc často zatím nedostává, neb nejí normální jídla. Chlebík, rohlík nechávám zpracovat jí samotnou-ale moc toho nesní, je úžasná zábava drobit to na zem.
Kočárek - i když už sedí, není velká zábava, zvlášť teď v zimě, kdy je celá zachumlaná ve fusaku. Na bříšku ani bývat nechtěla, proto jsem ji začala nosit v té manduce.
Myslela jsem ze píšeš o mem synovi. Úplně ho v tom vidím. Akorát, ze on od 10m chodí, takže jak vidí plenu rovnou zdrha a jeste se hihňá. Na přebalivani fígl nemam, nic nepomáhá. A jídlo pomáhá, kdyz mu dam jeho lžičku a nechám ho šťourat v tom jídle, on se taky krmí a je šťastnější. O opatlanem dítěti, máme, stolu a podlahy nemluvím. (On mi vůbec nejí v zidlicce, nesnáší byt uvezneny) možná by vám taky pomohlo vyndat z židle a mit ji na kline treba. Syn rad stojí na židli a ja za nim sedím. Jinak s jídlem taky dost zlobil, ale od te doby co ho do toho tolik nenutim a muze se v tom šťourat sám je to lepší. Jo a my měli v roce 7,3kg.