Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zajímalo by mě u těch z vás, které žijete v zahraničí a děti jsou narozené tam, jak dobře mluví česky a kolik je jim let? Zajímá mě hlavně situace, kdy otec dítěte nemluví česky a spolu mluvíte jeho jazykem nebo třetím jazykem. Dítě tedy má češtinu pouze od vás. Moje dcera rok a půl se teprve rozpovídává a teda všímám si, že převážuje ten druhý jazyk (tím mluvíme doma + samozřejme ve školce, okolí atd.). Je mi jasné, že v takové situaci čeština bude tak nějak na druhé koleji, ale předpokládala jsem, že časem bude česky umět každopádně plynně (jestli bude chtít česky mluvit je pak druhá věc, když v podstatě nemusí).
Ale byla u nás na návštěvě švagrová, která má kluky 5 a 7 let. A ona žije taky v zahraničí a je ve stejné situaci jako já, tedy ona jediná na děti mluví svým mateřským jazykem. A kluci mají samozřejmě jako hlavní jazyk ten jejich místní a taky tak mezi sebou mluví. Co mě ale překvapilo je, že oni jejím jazykem mluví poměrně špatně, jakoby ne úplně plynule a se silným přízvukem. Jasně, jsou ještě malí a třeba se to časem zlepší. Švagrová jim určitě čte ve svém jazyce a samozřejmě na ně mluví atd., ale asi je to dítě od dítěte. Znám i další rodiny v podobné situaci a některé děti mluví menšinovým jazykem dobře, jiné zase tolik ne. Jak je to u vás?
Ja znam několik rodin, kde jeden rodic je Čech, druhý Slovák a žijí tady. Všechny děti mluví pouze česky. Slovensky rozumí vic nez děti v českých rodinách, ale nemluvi tak. Sem tam nejake slovo spis z legrace, kdyz to řeší s vrstevníky, ale jinak nic. Pak mame známé, co žena je Slovenka, muž Anglican a žijí ve Francii. Deti mluví plynne anglicky i francouzský, ale slovensky vubec. Trochu rozumi, ale to je tak vsechno.
Je to různé, znám několik takových rodin znám a některé děti mluví perfektně, některé vůbec. Příklad u příbuzné, jedno z jejich dětí mluví plyně česky, druhé se domluví, ale menší slovní zásoba, špatné skloňování.
Ja jako rozená ze Svycarka, žijící v ČR.
Dite ovládalo postupně od detsvi češtinu i němčinu. Používaný oba jazyky. Kontakt s rodinou ve Švýcárku
.
Jeste přehnané aktivní jsme byla k brzo používaní angličtiny ![]()
Většinou to přebije jazyk prostředí. My doma mluvíme jen česky a i tak dcera mluví jak němec v Čechách na výletě ve 13
občas se stydí, ze ji blbě rozumí, tak prý radši mluví anglicky v Čechách. Číst treba česky moc neumí, to jsem vzdala. Znám rodiny kdy umí česky děti velmi dobře, ale taky kde když mají ještě další jazyk tak treba rodiči odpovídá v jiném jazyku a česky uz vůbec.
Nám tlačili když byla malá ať mame doma vše v němčině atd, německy na ni teda odmítám mluvit. Časem to prebilo tu češtinu stejně
Moc ne. Víc rozumí než mluví a když jsou v Čechách tak se rozmluví, ale lámou to všelijak. No, děti. Jsou tři a nejmladší se narodila v roce 00.
Doma jsem mluvil česky jen já a snažil jsem se to držet, ale když jsem zjistil, že jsme jazykově na psí úrovni - pocem, jez, nech toho… - tak jsem přešel na angličtinu.
Mám kolegy z Indie, doma se mluví jen paštu, rodiče oba indové plus prarodiče a děti spolu mluvěj víc anglicky než mateřštinou.
Edit: musím se opravit. Nejsou z Indie ale z Pakistánu.
Synovci Angličani neumí téměř nic. Jeden dohání až teď dospělý na Duolingo. Že se učí sám.
@pikola A můžu se zeptat, vy teda na dceru mluvíte česky a ona odpovídá německy?
Já jsem také předpokládala, ale bohužel není to tak jednoduché. U nás čeština a němčina. Jediné řešení by asi bylo trvat na tom, že mají odpovídat česky, ale to mi přišlo drsné. Hodně vždy pomůže, když jsem s nimi nějakou dobu v kuse sama, nebo jsme u příbuzných v ČR, to se trochu rozmluvi.
My žijeme v Německu, na syna mluvím odmalička česky, s manželem doma mluvíme taky česky a on se synem německy. Syn začal mluvit až ve dvou a půl letech, a to pouze německy. Spolu mluvíme tak, že já na něj mluvím česky a on mi odpovídá německy. A to často jezdíme do ČR a zůstáváme delší dobu u prarodičů, stejně tam česky nepromluvil, babička byla vždycky nešťastná, že si s ním nepopovídá. On jí všechno rozuměl, ale odpovídal jí německy. Teď mu bude pět let a když jsme byli v červenci zase na návštěvě v ČR, začal tam teprve konečně trochu mluvit česky, už i v krátkých větách. Teď když mluví se mnou, už do německých vět občas míchá česká slova. Tak jsem zvědavá, jak to půjde dál. Česky začal mluvit docela hezky ![]()
Bývalá kolegyně z práce žije ve Francii, mají již dospělého kluka. Od mala na nej mluvila česky, on rozuměl, ale odpovídal francouzsky. Ona o prázdninách nějakou dobu tu byli s nim v rámci rodinné dovolené, pak ho nechávala u natěšených prarodičů a když byl větší tak i na táborech, kam chtěl a jezdil rád s bratranci a prý mu vždy stačili cca dva týdny, aby se česky rozmluvil. ![]()
@Zuz186 píše: Více
Jestli chcete češtinu u dětí udržet, tak mluvte se synem jen česky, ten tlak němčiny je velký a s každým rokem se bude zesilovat, hlavně po nástupu do školy.
Muž má sestřenici v Anglií, její manžel český ani slovo. Mají jednu dceru, jezdí tady tak max 1-2× ročně. Ona na dceru mluví jen český ale ona v Anglií odpoví anglicky, no ale rozumí. Jak přijedou tady tak se rozmluví nějak a s námi komunikuje český, ale je tam přízvuk a není ta čeština prostě úplně čistá. Holka má 15. Ale třeba jsou slova co nerozuměla… třeba veslování.. netušila co to mluvíme ![]()
@Pučálkovic.Amina píše: Více
Ano, snažím se, je mi jasné, že po nástupu do školy ta němčina převáží. Pak už taky nebude možné tak často jezdit do ČR. Ale v hlavě mu to snad zůstane. Manžel se třeba česky rozmluvil až v dospělosti, když jsme se seznámili. Češtinu znal jen z dětství od babičky, ale sám česky nikdy nemluvil, ani s jeho matkou.
Příbuzní z Ameriky. Mluví česky ale dcera jim odpovídá anglicky i když Česky rozumí. Mluví špatně s přízvukem a často si pomáhá. Její děti ale už vůbec český nemluví. Nejmladší dělá, že vysloveně nerozumí. U staršího to jde. Dorozumí se když musí. Ale jistotu už moc nemá.
Pam máme známé, kteří žijí v zahraničí. Dítě se tam narodilo. Dítě ale mluví pouze český. Druhému jazyků rozumí ale nechce mluvit. Občas si pomůže nějakým slovíčkem a to je max.
A pak ještě jedna rodina že Švýcarska, kde děti mluví dobře třemi jazyky ale pokud je hlídá babička v ČR a něčím je naštve, mluví buď německý nebo anglicky. A obráceně u druhých prarodičů.