Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak vychovávat dvě dcery, s manželem jsme oba měli bratry
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
18.10.25 06:19
Hlavně buď spravedlivá. Neupřednostňuj jednu před druhou, vždy je poděl spravedlivě a stejně tak každé stejně věnuj svojí pozornost a lásku. Aby se ani jedna necítila, že ta druhá má něčeho víc. To je asi základ. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.25 07:24
@Anonymní píše: Více
Jsem nejstarší a sedí na mě bod1,snažila jsem se mamce zavděčit a stejně měla radši sestru v té době mě to trápilo, ale teď už mi je to asi jedno mám svojí rodinu hodného muže, ségra 2krát rozvedená
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.25 07:54
Mam sestru o dva roky mladší a žádné komplikace v našem dětství, výchově nebyly. Kazda mame uplne jinou povahu, v dětství jsme si hodně vyhrály. Rivalita mezi nama nebyla, přestože ja jsem byla hezčí a ona šikovnější 
Od maminky jsem nikdy nepocítila žádnou nespravedlnost, měla nás rada obě stejně. Celkově u nás v rodine jsou ženy takové spojenkyne. I ja mam dvě dcery, s velkým věkovým rozdílem, ale milujou se nadevše. Ja vnímám jako ideál mít dvě dcery, chybu ve výchově muže člověk udělat i když budou kluci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.25 07:55
@Anonymní píše: Více
Myslim, ze to zbytecne resis. Nevidim v tom rozdil.
Jako kazdy vztah i vztah sester prochazi vyvojem v prubehu let.
Starsi sestra je chytrejsi, byla dokonce i hubenejsi cele detstvi.
Ve finale diky ambicim jsem na tom lip jak vzdelanim, tak praci a vypadam take lip, protoze se o sebe staram.
Vztah jsme mely az na vyjimky moc hezky a porad mame.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.10.25 09:20
Jsem starší sestra, vezmu to popořadě:
1. Rády jsme se úplně neměly, jiné povahy a rodiče nás odmala stavěli dost proti sobě, mladší sestra byla ta preferovaná. Cokoliv udělala, tak byla omluva, že je malá a já jsem velká. Já byla velká už od čtyř let, ona malá až do dospělosti.
2. U nás to objektivně platilo. Já mám VŠ, sestra stěží vystudovala na prodavačku. Naopak já nejsem hezká a za ní v pubertě táhly zástupy nápadníků.
3. U nás mě nutili mladší sestru neustále hlídat, vyzvedávat ve družině, vodit do školy, hlídat večer, aby mohli jít ven a to jsem byla jen o necelé tři roky starší, učit se s ní. Hodili na mě svou rodičovskou roli. Cokoliv provedla šlo za mnou. Často jsem i dostala vynadáno, když něco provedla a já si toho nevšimla.
Rady: neupřednostňovat jedno dítě, pravidla platí pro všechny, dítě není rodič
- Citovat
- Upravit
18.10.25 10:09
My máme se sestrou krásný vztah. V dětství jsem se také třeba hádaly i praly, ale zároveň jsme pořád držely při sobě. Teď v dospělosti jsme nejlepší kamarádky. Myslím si, že ta soutěživost je spíš mezi kluky sourozenci a když je zase vztah sestra-bratr, tak ti si spolu tak nerozumějí jako sourozenci stejného pohlaví. Jinak gratuluju, myslím si, že je lepší mít holky než kluky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.25 10:12
@nick mandarinka píše: Více
Tohle je ale obecný problém, že většinou mají rodiče nejraději to nejmladší dítě. A nemusí to být zrovna holka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.25 10:17
Já mám o dost mladšího bratra, tak v tom pohledu ti neposkytnu rady. Ale mám dvě dcery a nejmladšího syna, tam tedy už trochu nápomocna být můžu. Starší se blíží do prepuberty, její náladovost a trochu nesnášenlivá osobnost někdy eskaluje situace až do vyhrocených konfliktů. Máš pravdu v tom, že jako nejstarší se sama pasuje do role odpovědné osůbky za své sourozence. Několik málo situací bylo, kdy jsme ji o to výslovně prosili. Ale jinak jí zdůrazňujeme, že ona za nikoho nezodpovídá a přesně nechceme, aby se cítila povinná starat se o sourozence. Každá z dcer je jedinečná svým nastavením, schopnostmi, dovednostmi, povahou, temperamentem, dobrými i špatnými vlastnostmi. Snažíme se je někdy rozdělovat, např. my rodiče trávit konkrétní čas jen s jedním dítětem, aby aspoň chvíli mělo pocit, že nás má pouze pro sebe. Dělá to hrozně moc. Při povídání večer jen tu jednu opravdu poslouchat, nebrat je pořád v jednom houfu všechny tři sourozence, i když to k tomu občas pro zjednodušení svádí. Čas ukáže, jestli se na nich výchova podepíše negativně nebo pozitivně. Shrnuto: poslouchat je, povídat si s nimi, dávat jim najevo, že jsou v rodině samy za sebe jedinečné a mají své jedinečné postavení. Když jedna ví, že v něčem není tak dobrá jako sestra, obratem zdůraznit její silné stránky.
PS: Dcery mají mezi sebou rok a půl rozdíl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.25 10:24
Jdeš na to strašně vědecky, nech všemu volný průběh. Já mám starší sestru, jako holky jsme se hádaly a praly, ale taky jsme se měly rády. Dneska jako dospělé máme krásný vztah.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.25 11:26
Ahoj. Myslím, že to co popisuješ, se ne nutně vztahuje pouze na sesterské vztahy. Stačí mrknout na sourozenecké konstelace a zjistíš, že některé věci jsou typické bez ohledu na pohlaví. Taky to, že jsi ty nebo tvůj muž měli bratra, neznamená, že bys uměla vychovat dva bratry lépe.
1. Rivalita bývá mezi sourozenci často. Čím jsou si věkově blíž a spíš sourozenci stejného pohlaví, tím vic. Navíc tomu přidává i nestejný přístup rodičů. Kluci se strašně řežou a mladší se snaží vyrovnat staršímu. Holky používají zas jiné metody. Každopádně, starší má svou pozici danou a nikdo tu pozici prvního neohrozí. Ten druhý si musí svoji pozici získat, neustále se bude se starším srovnávat. Nejméně konfliktní bývá vztah holka - kluk, zvlášť pokud je kluk starší. Mladší sestra se srovná snaž s pozicí „slabšího“ a staršího bratra tolik neohrožuje.
2. Nejstarší dítě (kluk i holka) bývají zodpovědnější, jsou na ně kladeny nejvyšší nároky a očekává se, že"dohlidnou" na mladší, že budou ti rozumnější. Mívají kolem sebe jenom dospělé vzory. Statisticky dosahují nejvyššího vzdělání i mívají vyšší prijmy než jejich mladší sourozenci (statistika!). Nejmladší dítě zas bývá rodinný šašek. Silou nebo umem na staršího nemá, tak využívá své roztomilosti. Bývá méně samostatné, vice se mu pomáhá, vice se mu ustupuje, jsou na něj kladeny menší nároky, zároveň nemá pozornost jenom pro sebe (jako to zažil nejstarší když byl sám). Pokud je druhé dítě zároveň nejmladší, platí to na něj. Pokud je v rodině prostřední dítě, má nejvice konfliktní pozici. Bývá to rebel, docela zlobí. Nemůže využít síly nejstaršího ani roztomilosti nejmladšího, tak k získání svého mista provokuje a zlobí. V tomto případě nejstarší vypadá jak zodpovědný slušňak a druhý vychc*ny potížista 
prostřední děti bývají ale výborní vyjednávači. Samozřejmě do toho ještě vstupují kombinace kluci/holky/smíšené. Ale obecně to takto platí.
Co dělám jako rodič? Snažím se neuprednostnovat. Vědomě se snažím nenakládat povinnosti na nejstaršího, aby nebyl přetěžován a nehrál roli dospělého. Nikdy nenese zodpovědnost za mladší sourozence, to je úkol rodičů. Snažím se trávit čas s každým dítětem o samotě. Hlídám, aby se nejmladší neosvobozoval z povinností, aby věděl, že tím že udělá šaška nebo miláčka, tak stejně nepolevim z nároků (a tu myčku vyklidí, a ty boty si obuje sám…).
3. Nejstarší někdy figuruje v rodině jako malý dospělý, kluci i holky. samozrejme, je dobře, aby se děti učili odpovědnosti, ale ne aby převzali role které mají zastat rodiče. Je dobré si to uvědomit, úkoly v rodině rozdělovat rovnoměrně a děti nepretezovat (třeba moji starší nikdy nehlídají nejmladšího, a když ano, dostanou zaplaceno jako za brigádu, takže to není povinnost ale příležitost).
Zkus si o tom něco přečíst, spoustu věcí ovlivnis už jenom selským rozumem, když o tom víš. Nemá cenu úplně převracet role v rodině dané pořadím sourozenců, je to přirozené. Spíš se zaměřit na každé dítě podle toho, k čemu má sklony, a snažit se vytvořit z každého funkční a šťastnou bytost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.10.25 13:33
@Hrnekmleka píše: Více
- zároveň nemá pozornost jenom pro sebe (jako to zažil nejstarší když byl sám) * Tomuhle nerozumím… Nejčastěji je mezi dětmi rozdíl rok a půl až tři, už v těhotenství je ta pozornost věnována hodně břichu, takže reálně má to první dítě matku pro sebe jen první rok až dva a z toho si těžko něco pamatuje. Plus kolem tří let jde starší sourozenec do školky a ten menší zůstává s matkou doma sám až do odpoledne, takže má pozornost jen pro sebe stejně jako to měl ten starší sourozenec.
- Citovat
- Upravit
18.10.25 13:55
@Anonymní píše: Více
To jsem četla. Je to samozřejmě individuální podle rodiny. U někoho se to může projevit jako jeden z faktorů. Není ani dané, že má rodina 2 děti. Když jde nejstarší do školky, už klidně může být 3. Na cestě. 2. dítě se prakticky nikdy neocitne ve stejné situaci jako první. Ta pozornost, nejen od matky, už se vždy dělí mezi sourozence. Nevím jak u vás, ale první těhotenství člověk víc prožívá, to druhé uběhlo ani nevím jak, břicho nedostávalo moc prostoru, vše se točilo kolem batolete. Babičky se o první málem popraly, druhé brali akože ok, a stejně si braly samotné starší, aby pomohly.
Přesto, že první může být sám relativně krátkou dobu, tak se na něm projeví třeba to, že má kolem sebe pouze dospělý vzor ke srovnání. Druhé dítě už se pak učí od staršího sourozence, proto se i chová méně „dospele“. A na to stačí i věkový odstup třeba 2 let.
V knížkách na tuto problematiku je to vysvětleno komplexněji a opřeno i o studie sourozenců. Je to zajímavé čtení už kvůli odhalení jak to bylo nastaveno v naší původní rodině.
- Edit: ještě k tomu bylo popsáno i to, že první dítě zažije i to, že rodiče vychovávají na základě svých představ, předsevzetí, mají na něj víc času a jsou tím pádem důslednější. U dalšího rodiče většinou přizpůsobují výchovný přístup svým již získaným zkušenostem, nároky většinou snižují, je méně času a jsou méně důslední. Starší si „vyžere“ tu pozornost i v negativním slova smyslu, je pokusný králík.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Ahoj, čekáme druhou holčičku a já už teď dumám nad tím, jak holky vychovávat. Sama jsem měla jen bratra a samé bratrance, muž měl taky jen bratra. Vztahy dvou holek-sester mi jsou tedy docela cizí. U kamarádek jsem ale pozorovala různé podivné konstelace a ráda bych něčemu takovému předešla:
Tak se chci zeptat nejlépe těch z Vás, co jste měly sestru a něčím z výše uvedeného trpíte (případně máte nějak jinak nehezky pokřivený vztah se sestrou), tak čím myslíte, že to bylo způsobené? Jak byste poradily rodičům, jak tomu předcházet?