Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já myslím, že je i introvert. Čas tráví nejraději sám, kdy si něco tvoří. Neumí příliš rychle řešit problémy, nebo umí, ale je vidět, že by potřeboval více času, jinak je ve stresu. Když má klid, vypadá klidněji.
Nepotřebuje kolem sebe příliš lidí.
Snažím se už se zamýšlet i nad tím, že to tak prostě má, každý řešíme problémy jinak, někdo chce mít hned vše vyřešeno a uzavřeno a někdo potřebuje víc času. Já mám jen pocit, že on ho potřebuje strašně moc, než se něco stane.
@david85lbc píše:
To co popisuješ ovšem není introvert, ale spíše pohodlnost.
Přesně tak, tohle nemá s introverzí nic společného a myslím, že jsi udělala dobře, žes ho poslala do oběhu. Časem by tě buď stáhl k sobě do nicnedělání, nebo bys byla čímdálvíc frustrovaná. Pořád nechápu vztahy, kde partneři nemají společné zájmy, koníčky, aktivity.
Tohle není tím, že je introvert, nebo alespoň ne úplně. On nemá na vztah čas a nehodlá na tom moc měnit a je mu přednější ten koníček než ten vztah.
Já si nemyslím, že by byl problém v tom, že nemáme společné zájmy, koníčky, aktivity…
Rozumíme si, máme stejné názory, stejný humor. To že spolu něco netvoříme, podle mě není zásadní, ano, určitě to partnery spojí, ale nemyslím, si, že pokud nemají společné koníčky, že by je to rozdělovalo.
@Anonymní píše:
Já si nemyslím, že by byl problém v tom, že nemáme společné zájmy, koníčky, aktivity…Rozumíme si, máme stejné názory, stejný humor. To že spolu něco netvoříme, podle mě není zásadní, ano, určitě to partnery spojí, ale nemyslím, si, že pokud nemají společné koníčky, že by je to rozdělovalo.
Vždyť ten úvodní příspěvek je litanie na téma „nikam ho nejsem schopná vytáhnout, nejraději by byl sám doma nebo dělá svůj koníček“ ![]()
@Mariane.B píše:
Tohle není tím, že je introvert, nebo alespoň ne úplně. On nemá na vztah čas a nehodlá na tom moc měnit a je mu přednější ten koníček než ten vztah.
Ten koníček (sport) dělá už řadu let. Mnohem víc, než jsme spolu.
Je pravda, že nemá na vztah čas a nechce moc měnit, ale já bych zase rozhodně nechtěla, aby tomu obětoval dny, kdy jde trénovat, vypne si hlavu.
@david85lbc píše:
To co popisuješ ovšem není introvert, ale spíše pohodlnost.
To co píšeš je ovšem velká pravda.. zakladatelko, udělala si dobře, žes to ukončila, časem by tě to začalo ubijet ještě víc než teď..
@unuděná píše:
Vždyť ten úvodní příspěvek je litanie na téma „nikam ho nejsem schopná vytáhnout, nejraději by byl sám doma nebo dělá svůj koníček“
Já se spíš snažím pochopit jeho a jeho myšlení. Asi chápu, že vy ostatní to vidíte černobíle - nechce se mnou být, jinak by to změnil. Já to vidím ale jinak… on to prostě neumí, jeho to nenapadne, někam jít, jeho nenapadne, že by to mohl být až takový problém, a to i když mu to řeknu, odpoví že je prostě takový, omluví se, ale změna žádná.
@Anonymní píše:
Já se spíš snažím pochopit jeho a jeho myšlení. Asi chápu, že vy ostatní to vidíte černobíle - nechce se mnou být, jinak by to změnil. Já to vidím ale jinak… on to prostě neumí, jeho to nenapadne, někam jít, jeho nenapadne, že by to mohl být až takový problém, a to i když mu to řeknu, odpoví že je prostě takový, omluví se, ale změna žádná.
Ale jistě, on je prostě takový a změnit se moc nemůže. Partnera nemůžeš předělat tak, aby ti vyhovoval.
Tak všem děkuji za rady ![]()
Já se jen snažila tomu porozumět, ale vlastně je to jednoduché… poslat do oběhu…
Díky všem
@Muz007 píše:
A do sexu ho taky musis nutit nebo tam je akcnejsi?
Ne… tam je naštěstí akční dost - to je zajímavé ![]()
@Anonymní píše:
Zdravím… potřebuji asi trochu náhled od ostatních.
Mám 4 roky přítele. Rozešli jsme se, tedy já jsem se s ním rozešla.
Přiznávám, že jsem ho tím chtěla rozhoupat, protože dokud se něco nevyhrotí, on prostě nefunguje. Nic neřeší, nic mu nevadí. Veze se. Sám nic nevymyslí, na výlety nejezdíme - on nemá čas, mají rodinnou firmu kde musí trávit většinu času - no většinu, má tak 2-3 dny volné, ale to mu zase zabere jeho koníček, který má, má ho rád a já to respektuji.
Takže to vypadá tak, že dvakrát do roka něco naplánujeme - ono se to častěji nějak nedá. Když jednou za měsíc vyrazíme na kávu, je to moc.
Já ho mám ráda, jsem trochu akčnější, ale když mám potřebu, jdu s kamarádkou. Mně jen začíná vadit, že i když začnu protestovat, on se nijak nesnaží to udělat jinak, až když je velká hádka - s ním teda spíš „tichá domácnost“ a to už zase nechci nikam já, po tom, kdy si to vyhádám.
No, při jedné větší SMS hádce, jsem to prostě ukončila, že toto nemá cenu. Já vím, že mne má rád, je se mnou rád. Ale on vypadá, že mu to je úplně jedno. Nabízí se, že je mu to vyhovuje a chtěl to taky tak, možná na to neměl jen odvahu. I to mě napadá, ale úplně si to nemyslím. On prostě nerad věci řeší, nerad cokoliv děla jinak, nejraději se ve volnu povaluje doma, prostě mouchy snězte si mě a to, mám pocit že dělá i v hádkách, vypjatých a nepříjemných situacích atp.
Já nebudu teď nic dělat, nechám ho na pokoji, to asi chce a potřebuje, jen se snažím pochopit jeho myšlení.
To co popisuješ není introverze, ale prostě s tebou nechce trávit život, jen teda občas pokecat a občas sex.
Rozhodně se k němu nevracej. Jak myslíš že by to vypadalo, kdybyste spolu žili? Nebo se nedejbože starali o dítě? A co kdybyste spolu žili a měli dítě a ty si najednou onemocněla?
Vykašli se na něj, seber někde trošku sebeúcty a za příští model si vyber někoho, kdo s tebou bude chtít trávit čas a nazná že posléze byste spolu mohli strávit i život.
Jedna věc je hledat porozumětí pro toho druhého. Druhá věc je Obětovat čas, energii a budoucnost někomu, kdo prostě není ochotný nabídnout to samé.
@Anonymní píše:
Já se spíš snažím pochopit jeho a jeho myšlení. Asi chápu, že vy ostatní to vidíte černobíle - nechce se mnou být, jinak by to změnil. Já to vidím ale jinak… on to prostě neumí, jeho to nenapadne, někam jít, jeho nenapadne, že by to mohl být až takový problém, a to i když mu to řeknu, odpoví že je prostě takový, omluví se, ale změna žádná.
Syndrom spasitelky - von se kvůli mně určitě změní.
No tak ne - takhle zdravé vztahy nefugnujou. Zejména ne dlouhodobě. JE možné že moc nemáš ráda sama sebe a nic lepšího si nezasloužíš, ale to tak vážně není.
Stejně tak jaksi pokud se vrháš do vztahů, kde zachraňuješ případně ještě větší zoufalce, než lenocha co o tebe moc nestojí, ale když se nabízíš, tak si šukne, tak ta dynamika není o lásce, ale o moci. A pokud vztah začne na tom, že jeden zachraňuje a druhý se bez něj nemá odejít, tak ve skutečnosti ten, kdo má popsaný problém se nikdy zlepšit nemůže - protože pak ten vztah končí.
Dokonce ani když si ho pokoušela se domanipulovat k aktivitě - tedy si ho poslalala do háje, tak mu „nedošlo“ že tě nutně potřebuje a miluje a nezačal tě nahánět.
Takže si pár věci přiznej, trošku si srovnej věci ve vlastní hlavě a pokud se srovnáš sama se sebou, je docela pravděpodobné, že se pak budeš schopná zamilovat do někoho, kdo prostě o tebe bude stát.
Zdravím… potřebuji asi trochu náhled od ostatních.
Mám 4 roky přítele. Rozešli jsme se, tedy já jsem se s ním rozešla.
Přiznávám, že jsem ho tím chtěla rozhoupat, protože dokud se něco nevyhrotí, on prostě nefunguje. Nic neřeší, nic mu nevadí. Veze se. Sám nic nevymyslí, na výlety nejezdíme - on nemá čas, mají rodinnou firmu kde musí trávit většinu času - no většinu, má tak 2-3 dny volné, ale to mu zase zabere jeho koníček, který má, má ho rád a já to respektuji.
Takže to vypadá tak, že dvakrát do roka něco naplánujeme - ono se to častěji nějak nedá. Když jednou za měsíc vyrazíme na kávu, je to moc.
Já ho mám ráda, jsem trochu akčnější, ale když mám potřebu, jdu s kamarádkou. Mně jen začíná vadit, že i když začnu protestovat, on se nijak nesnaží to udělat jinak, až když je velká hádka - s ním teda spíš „tichá domácnost“ a to už zase nechci nikam já, po tom, kdy si to vyhádám.
No, při jedné větší SMS hádce, jsem to prostě ukončila, že toto nemá cenu. Já vím, že mne má rád, je se mnou rád. Ale on vypadá, že mu to je úplně jedno. Nabízí se, že je mu to vyhovuje a chtěl to taky tak, možná na to neměl jen odvahu. I to mě napadá, ale úplně si to nemyslím. On prostě nerad věci řeší, nerad cokoliv děla jinak, nejraději se ve volnu povaluje doma, prostě mouchy snězte si mě a to, mám pocit že dělá i v hádkách, vypjatých a nepříjemných situacích atp.
Já nebudu teď nic dělat, nechám ho na pokoji, to asi chce a potřebuje, jen se snažím pochopit jeho myšlení.