Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Jaké to je s vašimi tříleťáky?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
25.3.24 14:21
Tak uričtě to takto u každého není. Naopak spíše to bývá přesně opačně že do 3 lech velký špatný a pak se to zlepšuje. Z textu není poznat zda chodí do školky? Určitě by měla začít. Mohlo by to pomoct.
Takto z textu mi přijde že nemá hranice bikdy pořádně neslyšela jasné ne a jen si prostě vždy vyřve to svoje. To je dáno i osobností jsou děti dominantní a děti submisivnější. Pokud je dítě dominantní o to těžší ale důležitější je tu hranici udělat. JInak všechno graduje.
Klasické období bzdoru je kolem 2 let (terible Two) kolem 3 let končí tohle uplně klasické období vzdoru nebude. Už má nějaký rozum a právě si to umí vyřvat. Tady to období u vás začalo naopak v době kdy mělo skončit.
Podle mě tohle samo o sobě nepřejde s tím budete muset pracovat.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.3.24 14:33
Nakouse 10 jídel? Proč tolik? Nesni jedno, dvě a už nic! Hlad určitě mít nebude. Tady bych asi najela na hodinový režim. Alespoň na chvilku prostě snídaně, oběd večeře… Nechceš? Nejez počkáš do večeře. Rozhodně nemůže rozpatlat 10 jídel! Vy jí to nejspíš dáte aby byl klid i když ona to v podstatě nechce. Jenom otravuje protože ví, že může.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.3.24 14:38
„pokud neustoupím = řev jako na lesy na půl hodin“
A to je ono.
Zase netřeba dělat z 3.5 letého dítěte mentálně neschopné, které je jen v období vzdoru. Momentálně moc dobře ví, co dělá neboj. Ona vi, že pokud ustoupiš, bude to tak, jak řekne, protože si to může tzv vyvztekat. Malá diktátorka, která má rodiče omotané kolem prstu.
Holt příliš benevolentní výchova, sociální sítě se tímto jen hemží, ale je potřeba nezapomínat, že tohle je taky extrém, výsledek vidíš na vlastní oči.
Nikdy by se nemělo stát, že dítě si dělá co chce, diktují si a rodiče mezitím padají na pusu, to je prostě nezvládnutá výchova.
- Citovat
- Upravit
25.3.24 14:39
A kdopak jí dá těch 10 jidel, které nakouše? 
ale už jsem se s tím setkala, máme známou, co dela holcickam snídani třeba nactyrikrat, dokud se jim netrefi do vkusu 
ta za celou dobu přípravy snídaně pro ty holky pouzila skoro všechno nadobi, co máme v kuchyni, a když jsme už mysleli, ze má konečně hotovo, začala vařit svačinu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.24 14:41
Nechat zažívat důsledky (binec je potřeba uklidit, když něco spadne, zvednout, když obout botu, tak rozeplou, jinak to nepůjde) trvat na tom, že co řeknete, to platí (nočník ne, použijeme wc jako velcí, protože nechcete, aby se polila, pokud je to nutné, tak i fyzicky zabránit a počítat se vztekem), „neživit“ pláč „pro nic, za nic“ (to naštve, že ti něco upadlo, ale stačí si to zvednout a je to, ne, teď nemůžeš malovat, protože máš rozložené stříhání/lego/kostky/panenky, prvně si to ukliď, stačí, když tu botu rozepneš a je to, bez litování, rozčilování, nejlépe si dělat svoje, jakoby nic), pokud si poručí jídlo a nesní, nechat o hladu do dalšího jídla, nechystat nové jídlo, pokud je to jen o tom, že vymýšlí, začít učit, že je čas, kdy se bavíme všichni spolu a pak čas, kdy se baví sama, a vy s tatínkem si také děláte své. Na odmlouvání, drzost a tak klidně okřiknout, že takto doma spolu nemluvíme (a zamyslet se, jestli to jen neopakuje po vás). To pomohlo u nás.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.3.24 14:50
@Annonymní_007 Vždyť to Z. píše, protože má hodně rýmy a do školky nemůže s rýmou.
A beztak co by si s ní ve školce počali, je nezvladatelná i doma a ve školce to nebude o moc lepší.
- Citovat
- Upravit
25.3.24 15:00
@Anonymní píše: Více
Nemusi to tak nutne byt, zalezi na schopnostech ucitelek. Pokud nastavi jasne pravidla, tak mala muze ve skolce fungovat uplne v pohode. U nas to tak take bylo, ve skolce dite fungovalo, doma s tatinkem vyvadelo az dokud mu nedoslo, ze se musi vymezovat a nezivit tyto „manipulace“ a ze neni jeho ukolem jen to, aby ditko proste neplakalo za kazdpu cenu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.24 15:10
Podle mě se nudí, jestli je porad doma s rýmou.. Chybí jí nějaká činnost, řád, hraní s detma, takhle neví coby a vymysli blbosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.24 15:16
Myslím, že tvoje dcera napodobuje tebe. Ty se potřebuješ srovnat.
Myslím, že je třeba se jako matka zamyslet sama nad sebou, třeba si něco přečíst a změnit malinko přístup.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.24 15:21
Ještě ad tohle :…Neustále pláče, ale to jsou takové kraviny, jako že jí upadla hračka…
To je důležité, nejsou to žádné kraviny. To je malé dítě. To ty jsi dospělý člověk, který má za své dítě zodpovědnost, aby mu ukázal svět a dovedl ho do dospělosti. Ty to znáš, ale ona ještě ne. Její problémy nejsou o nic menší, než tvoje problémy.
Mě tohle mrzí, když rodiče zlehčují potíže dětí. Zkusila jsi někdy klidně k ní přijít, až se jí stane taková „kravina“ a láskyplně to s ní vyřešit? Zeptat se, co se stalo, panenku zvednout a zkontrolvat, že je v pořádku?. A nebýt psycho matka, která začne ječet, že co to řešíš za blbosti, vždyť si tu botu normálně obuj a tu panenku si seber ze země.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.3.24 15:21
Zakladatelka: ve školce si nestěžují, jen ze začátku měla také záchvaty vzteku, ale asi je to v nějaké normě teď. Nevím, nic neříkali. Asi jí ten režim dělá lépe, ale doma nás stejně potřebuje postavit do latě. Zabránit fyzicky často nejde, i když se snažím, ale mívám na rukách ještě druhé dítě. Slovo ne zná velmi dobře, protože pomalu nic jiného neříkám. Ignoruje mě, pokud se jí to nehodí do krámu. Nevychovu rozhodně nejedeme, naopak jsem i několikrát dala na zadek, efekt žádný, řvala jako normálně. Já už jsem z těch scén tak vypsychovaná, z toho, že vím, co zase bude, že si opravdu často asi vyřve svoje… manžel ji už kolikrát bere násilím se slovy, že stejně bude ječet, tak co. Často nás zkouší schválně vyprovokovat, přitom bychom mohli mít doma takovou pohodu…opravdu nevím už co s ní. Nastavit časový režim je pro mě velmi obtížné, protože mám adhd a neodhadnu správně čas.
- Citovat
- Upravit
25.3.24 15:27
@paní Droběna píše: Více
Sorry, ale když je ten brek xkrat za den, tak to proste nelze takto dělat donekonečna. Kazdej má své limity a stejně jako dite má ty sve, o kterých píšeš, tak má i dospělý, že 
to zase chapu, ze to zakladatelce vadí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Hodně by mě zajímalo, jak se chovají vaši tříleťáci, respektive 3.5 roku staré děti? Jestli je to takhle na budku jen u nás nebo všude…
Holčička je hodně chytrá, zvídavá, krásně mluví, je šikovná. Jenže - nic nechce sama dělat (od malinka měla období SAMA a teď jako když utne), neobléká se, nekreslí, nevyrábí, všechno chce, všechno vytahá, hned běží jinam, pořád abych za ní chodila jako za miminem, dnes ječela půl hodiny, že si neumí utrhnout toaletní papír (umí). Neustále v opozici, pořád poučuje, všude byla 2×, od všeho má klíče, hádá se s námi od rána do večera. Dřív s ní byla pohoda a legrace, jako náročná byla vždycky trochu, ale teď už s ní žádná legrace není, jen celodenní opruz. Začalo to ve 3 letech asi tak. Drzá je, nadává, odmlouvá, ječí, nakouše 10 jídel, všechno nechá, roztaha hračky a běží zase dál.
Jako já už fakt nemůžu. To není chvíle klidu. Neustále pláče, ale to jsou takové kraviny, jako že jí upadla hračka, že jí nejde obout bota, kterou si ani po 1000 upozornění nerozepla, že někam nemůže nebo musí, zkrátka každá byť miniaturní nepohoda znamená pláč a nudle všude.
Bojí se tmy, bojí se hmyzu, bojí se i vymyšlených broučků, drobků, které připomínající brouka nebo prachu, který je vidět proti světlu. Takže pláče a pláče.
Samozřejmě má i světlé chvilky. Ale mě už to tak unavuje všechno kolem ní. Za celý den si nesednu, protože kolem ní lítám. Chodí do školky, když má ale trochu rýmu, už ji nevezmou. A tu má skoro celý školní rok
Pořád se po nás s manželem věší, válí, nedá si říct. My už jsme tak zmordovaní, navíc ona vstane v půl 7, spát chodí v 9, uspává ji manžel, jinak nechce usnout, prý se bojí i se světlem. Často vstává i v noci na wc, samozřejmě z pláčem, to chodím řešit já. Za celý den si s manželem neřekneme souvislou větu, pořád skáče do řeči a upozorňuje na sebe, vriska, ječí, zpívá, cokoliv.
Jsem už strašně vyčerpaná. Beru prášky na nervy a i tak stále ječím, zvažuju terapii. Nevím, jestli to přejde a jestli je to takhle náročné i u ostatních?
Já už nechci pokaždé, když vlezu na nějaké wc a je tam nočník, řešit, že už je na to velká a nemá chodit na nočník a má jít normálně na wc (pokaždé chce nočník, ale čůrá už vedle, navíc to pak musím vymýt případně ona trvá na tom, že to udělá sama, takže se polije, wc polije…, pokud neustoupím = řev jako na lesy na půl hodiny.) A takových situací máme denně milion.
Uklidnete mě, že je to u vás podobné a že tohle „období vzdoru“ zase přejde. Jestli teď je to takové, tak co bude v pubertě, to už budeme rozvedení a já v blázinci
Prosím anonym, je to pro mě prohra, jak to u nás vypadá a nechci, aby to věděla širší rodina