Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jako máma selhávám
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
tartaletka
29.6.17 16:31
Tohle je typicke obdobi vzdoru, ktere ma kazde dite v mensi ci vetsi mire. Spatna urcite nejsi, tohle se proste neda zvladbout levou zadni, naopak je to o nervy. Ale koukej na to tak, ze pro dite je to zasadni obdobi, kdy začíná poznavat svou osobnost, zkousi, kde jsou jeho hranice a kde tvoje.
- Citovat
- Upravit
29.6.17 16:55
Kromě nočníku úplně normální, dcerka má skoro 4 roky a v obchodě (velkém) musí jedině do vozíku, jinak bych ji hodnila všude možně. Bonbonek jí teda koupím, pokud to hlídám, nevím, proč ne, nechám ji vybrat si, nebo navrhnu sama, pokud vybere něco šíleného. Když jí řeknu, ať něco nedělá, vždy to min. 1× zkusí:-), ideální je neříkat nedělej to, ale když tohle budeš dělat, stane se to a to, dělej raději tohle, ale někdy to nejde…
Já jsem se obrnila a hlavně jsem se naučila nezakazovat každou kravinu, v první řadě je třeba se zamyslet, zda je opravdu nutné dítěti tu danou věc zakázat, nebo třeba zda nelze ji dělat společně, pod dohledem nebo trochu jinak. Co se týče nakupování, prostě vždy dcerce něco koupím. Nevím, možná to není výchovné, ale je to dítě, má radost a nebude se vrhat na obchody útokem, až bude větší a tajně pojídat sladkosti. Pár bonbonů neuškodí, dávkuju jí to a nechodíme nakoupit denně:-). Stejně tak nanuky, zmrzliny a jiné dobroty. 
.
Pomáhá hodit se do klidu a prostě zvonit v zákazech.:-) Ale scény samozřejmě máme taky, někdy prostě není zbytí na zákazu trvat, a holt se to musí nějak přežít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.6.17 17:12
@Fazulina
U nas si vybara typ lentilky nebo stigls (ted nevim jestli to pisu dobre) on si na to sahne sam a veme si to (pokladny maji uzke ulicky) tak mu to vemu s tim ze s enezeptal a nebo ze to prvni musi prodavacka namarkovat, a to zas hysterak. Rikam chvilku pockej, za chvili ti to dam. Nic nezabira. Prestane az mu to dam zas do ruky. A jak mile zacne musi s nist cely pitlik dokud nevidi ze je prazdny. JInak hysterak opet neprestane. Taky by mi to nevadilo. Ale jak mile jedne den polevim a dostane bombony druhy den uz to chce po vsech. U babicek, u tetek a strejdu. A furt bonbon, a jen ty co chce, a jen cely pytlik jinak u vsech hysterak
- Citovat
- Upravit
29.6.17 18:25
Chápu, no. Ideálně ho nebrat na nákupy, ale to asi vždycky nejde. Jinak musím teda říct, že se nám občas taky stalo, že prodavačka už markovala prázdný obal, nebo jsem jí třeba nahlásila, že jsme ještě měli koblih, který dcerka snědla. Já dokážu pochopit, že nakupování je pro dítě fakt pruda, zvlášť ve velkém obchodě, kde od oddělení pečiva nebo cukrovinek k pokladně uběhne třeba ještě nějakých 15 minut:-), ne-li víc. Raději mám ve vozíku klidné dítě, co žvejká koblih, než otravu, co se každou sekundu ptá, zda si to může už rozbalit… . Ale čím je starší, tím je to lepší a pomůže třeba, že si to drží a hlídá, pomáhá třeba házet do vozíku věci atd. a cítí se důležitě. V malém obchůdku na vsi si už sama jde k pokladně zaplatit a řekne si prodavačce.
Zkus mu to nechat v ruce a k tomu mu dej třeba desetikorunu (penízek) a že to musí hlídat, aby se to třeba nevysypalo, aby se paní prodavačka nezlobila, že musí paní prodavačce nahlásit, že to má a zaplatit, pak si to může rozdělat. Ať má pocit, že si to jakože koupí sám a všechno zařídí sám:-).
Bonbony doma dávám do mističky na příděl, jinak jsou na místě, kam nedosáhne:-).
Chce to přežít to nejhorší:-). Tetkám a babičkám se asi člověk nevyhne, vždycky něco mají…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.17 19:00
Já hodně hrotila obchod, ale přišla jsme na to, že je to ještě horší..
To člověk pořád něco po dítěti, ne, neotrírej, nešahej, nekoupím atd..
Teď ot máme tak, že kluk ví, že mu maličkost koupím a prostě dostane do ruky třeba lízátko a je klid.. Někdy mu stačí koláček někdy třeba fruko…
Má teda pomalu 4 roky a nároky, se nezvyšují.. Máma mě strašila, že si na to zvykne a bude chtít víc a víc..
Jediné co teda nedělám a osobně napíšu, že to nechápu, tak radši koupím dvě lízátka a nebo nějaký oplatek nebo prostě něco, že bych pak prodavačce nedávala, otevřené, uňuňané lízátko a nebo oplatek.. U koblihu a rohlíků se to nahlásí, ale třeb otevřené Fruko bych ji nedala, aby se třeb a kvůli mě nepolila nebo tak..
Koupím dvě lízátka a nebo dvě Fruka..pak dám doma do skřínky
Ještě dodám, že jako malí ot musel mít otevřené hned, teď už počká, když mu řeknu, že počkáme, až zaplatíme…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.17 19:39
Nejste neschopná, jen k vám dorazilo období vzdoru.
Respektive jeho mozek už dozrál natolik, že si uvědomuje že on sám se může rozhodovat a že může dělat věci podle toho, jak si usmyslí a že když dělá něco co ty nechceš, tak to vyvolává reakce.
Je to naprosto běžná situace, děje se to všem dětem a rozhodně neselháváš. Je to dost podstatná životní fáze, ve které se učí pracovat s hranicemi.
Zároveň je to období, kdy je tedy pořádně konfrontován s frustací, že teda on sice může dělat různé věci a různě reagovat a že to samé ale dělají i všichni ostatní a že většinou se neděje to co chce. A přitom se mu do mozku vyplavuje ohromný hormonální koktej, který tedy vede ve vzdor, vztek či pláč a on se s tím musí naučit nějak zacházet…
Hlavním úkolem pro rodiče je pokusit se zachovat chladnou hlavu, nezaplétat do toho vlasntí emoce, nenaučit ho že si vztekáním dosáhne svého a tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anais
29.6.17 19:48
Jo, období vzdoru je peklo 
Na obchod mám výmluvu, že nám tolik věcí paní prodavačka neproda, nebo prostě, že na to nemám peníze. Kašlu co si lidi myslí. Funguje to a bohudík žádné scény v obchodě nemáme. Může si vybrat jednu věc, většinou se už domluvíme doma… ono spíš jsem vypozorovala, že děcka chcou nakupvat jako my, dělat to rozhodnutí, co půjde do košíku, takže dneska už je větší, má 3,5 roku a dostává úkoly, co má do košíku donést (jen když je dost času… ).
Jinak pevné nervy. Já byla v tomhle období ráda, že mlaďoch byl ve školce ( chodil od dvou). Jinak bych asi proskočila oknem… 
- Citovat
- Upravit
29.6.17 20:25
U nás na nočník dost pomohlo, že ho po sobě mohl vynášet a spláchnout. Snad se mu zalíbila ta zodpovědnost, že si po sobě může uklidit a tím mi pomáhá, pomáhá totiž rád, zapíná myčku, vytírá mopem apod. Jinak období vzdoru zvládáme se střídavými úspěchy. Někdy je to tak, že ječí jedno batole kvůli naprosté kravině, tím rozječí druhé batole, které je třeba už ospalé a tak nemá náladu, manželovi vstávají vlasy hrůzou a odchází na pivo, přesto nemám pocit, že bych v něčem selhávala nebo že by moje děti byly o tolik horší než ostatní. Prostě to chce zatnout zuby a vydržet a doufat, že ta trpělivost jednou přinese růže.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.6.17 00:37
Najdi si na webu naomi aldort a jeji metodu s. a.l. v.e. prvnimu ditku zachranila zivot a me od kriminalu. 
uvidime, zda to bude fungovat u mladsiho satanase 
na druhou stranu, deti v tomto veku se vztekaji. Prvni potomek sebou mlatil na verejnosti po zemi a i tak jsem neustopila. Kdyz se reklo ne, tak to platilo.
Nocnik bych neresila. Kazde dite si k tomu najde cestu. Mozna bych mu koupila redukcni prknko a posadila ho tam-je prece velky kluk a proto uz muze tam, kde mama a tata.
Ad pocit selhani. To chce klid, kazde ditko si projde prvni pubertou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.7.17 11:23
Hlavne me ted teda trapi ten nocnik. Chodi bez pliny a cura pod sebe a pak ukaze na to a rekne nocnik. I kdyz vi kam to patri stejne to tam nudela a ja nechapu proc
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Já už nevím co dělat. Syn má 28 měsíců a je to s ním peklo. Na nočník si sice sedne, ale uz tam dlouho nic neudělal. Dřív sem měla vychytané, že po snídání kakal, tak sem mu sundala plínu dala na nočník a vykakal se. Ted vstává uz rok v 5 hod ráno a pokud hned nevstanu, jak zacne poknouravat, tak se pokaka do pliny. Ted uz má on vychytane, ze se v postylce prvne vykaka a pak zacne knourat. Doma i na zahrade chodí bez plíny. Čůrá a kaká výhradne mimo nocnik. Pusti to pri hrani, pak na curani nebo kakaní ukazuje a rika „nočník“ a ja na nej taky ze musi na nocnik tak si tam sedne potom, to uz je ale pozde. Jednou dokonce hovinko ze zeme přenesl do nocniku a pak na nej ukazoval a rikal „nocnik“.
Venku nechce chodit za rucicku. Kdyz mu za ni chytnu, vzteka se. Uz se s nim bojim chodit i do obchodu. Mám ho vzdy jen v kocaru nebo sedí v košíku. U pokladny uvidí sladkosti, zacne rvat bonbon, bonbon, bonbooon Nevím co mu říkat. Nic nezabírá. Kdyz reknu ze bonbonek ne, nebo potom je to jeste horší, snad je lepsi kdyz nerikam nic a jdu dal s hysterickým dítetem.
Neposloucha ani kdyz mu neco reknu nebo zakazuju. Reknu nesmís a on jeste naschval pokouší apson prstíčkem. Já uz nevím. Připadám si neschopná