Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj uživatelky. Dlouho jsem se odhodlávala, zda sem vůbec psát ale rozhodla jsem se, že ano. Asi je mi trochu jasné, co mi napíšete ale jdu se sem asi jen ujistit nebo jak to mám říct. Žiji s partnerem 3 roky a nějaký měsíc k tomu. On má dvě děti ve své péči, protože matka (údajně veliká) alkoholička. Já mám své dítě z předchozího vztahu. Ze začátku bylo vše růžové, krásné, jeho rodina mě přijala i s dítětem. Vše fajn. Postupem času jsem si však začala všímat skutečností, které se kolem mě a přímo mně dějí. Ani nevím, jak to začalo a čím ale tak pro příklad. Jednou v noci jsem se probudila a on seděl na gauči a s úsměvem na rtech si pročítal můj telefon. Později jsem zjistila, že si spoustu konverzací přeposlal k sobě. Opakovalo se to ještě (nevím kolikrát), přistihla jsem ho potom ještě jednou, kdy mi opět odvětil, že je se mnou spokojen. A já blbá nad tím mávla rukou. Načež mi jeho matka napsala potom dopis do mailu, jak lezu jeho synáčkovi do telefonu a co si to vůbec dovoluju. O tom, že to byl on nechtěla slyšet anebo „tak k tomu měl své důvody“. Jeho rodina se se mnou potom přestala bavit, jelikož jsem odmítla jít k soudu křivě vypovídat proti jeho exmanželce, kdy jsem měla tvrdit, že jsem jí viděla pít alkohol. Od té doby se mnou nikdo z jeho větve nemluví. On mi to vyčítá také často, přitom je nic nezměnilo. Děti jsou stále „jeho“. Jeho děti mi nedávno do očí řekli, že u babičky s dědou je to stejné jako tenkrát s mámou, že jim říkají, co mají říkat a dělat aby mě naštvali. Když jsem to říkala partnerovi, tak nad tím dá se říct mávl rukou, nijak to neřešil. A to jsou jen zlomky toho, co se tu děje. Jeho děti mi řekli, že si stěžují u babičky, že jsem zlá, protože je pak litují. Že na mě můžou být drzí, protože na ně nic nemůžu…a to vše před zraky a ušima jejich otce. Nic se neděje, nijak to neřeší, nemluví s nimi.
Vrchol všeho byl před pár dny, kdy pozval svého otce a sestru ve večerních hodinách k nám. Řekl mi to deset minut před příjezdem. Načež na mě nastoupila jeho sestra, kterou jsem přes rok neviděla, že mi chtějí pomoct, protože mám nějaké zdravotní komplikace…ale že…chtějí doložit zprávu a tohle a támhle. Když jsem poděkovala a odmítla, tak začala zvyšovat hlas, takže došlo k výměně názorů, kdy jsem se zvedla od stolu a odešla jsem do jiné místnosti. Oni tři spolu seděli ještě následující hodinu, kdy se bavili šeptem. Snažila jsem se pochytit nějaká slova ale horko těžko…Zaznamenala jsem však, že otec mu radil, že mi má vlézt do počítače…co dál…nevím… mezitím byl u nich několikrát doma a podle mého názoru spřádají plány co se mnou. Protože se úplně vidím v roli jeho ex. Ta měla velké mínus v tom, že pila a oni toho pak využili a rozcupovali jí. Na mě nemají nic. A vzhledem k tomu, že vím hodně informací ať už ohledně ovlivňování dětí, praktik proti bývalé manželce…obávám se toho, co přijde. Možná už jsem jen schizofrenní ale úplně si to nemyslím.
Prosím vynechte komentáře typu, že jsem s ním jen kvůli penězům, majetku… Mám kam jít, o to nejde. Jde o to, že toho člověka mám, přes to všechno, pořád ráda a jen tak nějak nevím, co se sebou. Ale zdravý rozum mi říká… Zmiz dokud je čas…
Děkuji za přečtení a případný názor.
@charlotta799 píše:
Ahoj uživatelky. Dlouho jsem se odhodlávala, zda sem vůbec psát ale rozhodla jsem se, že ano. Asi je mi trochu jasné, co mi napíšete ale jdu se sem asi jen ujistit nebo jak to mám říct. Žiji s partnerem 3 roky a nějaký měsíc k tomu. On má dvě děti ve své péči, protože matka (údajně veliká) alkoholička. Já mám své dítě z předchozího vztahu. Ze začátku bylo vše růžové, krásné, jeho rodina mě přijala i s dítětem. Vše fajn. Postupem času jsem si však začala všímat skutečností, které se kolem mě a přímo mně dějí. Ani nevím, jak to začalo a čím ale tak pro příklad. Jednou v noci jsem se probudila a on seděl na gauči a s úsměvem na rtech si pročítal můj telefon. Později jsem zjistila, že si spoustu konverzací přeposlal k sobě. Opakovalo se to ještě (nevím kolikrát), přistihla jsem ho potom ještě jednou, kdy mi opět odvětil, že je se mnou spokojen. A já blbá nad tím mávla rukou. Načež mi jeho matka napsala potom dopis do mailu, jak lezu jeho synáčkovi do telefonu a co si to vůbec dovoluju. O tom, že to byl on nechtěla slyšet anebo „tak k tomu měl své důvody“. Jeho rodina se se mnou potom přestala bavit, jelikož jsem odmítla jít k soudu křivě vypovídat proti jeho exmanželce, kdy jsem měla tvrdit, že jsem jí viděla pít alkohol. Od té doby se mnou nikdo z jeho větve nemluví. On mi to vyčítá také často, přitom je nic nezměnilo. Děti jsou stále „jeho“. Jeho děti mi nedávno do očí řekli, že u babičky s dědou je to stejné jako tenkrát s mámou, že jim říkají, co mají říkat a dělat aby mě naštvali. Když jsem to říkala partnerovi, tak nad tím dá se říct mávl rukou, nijak to neřešil. A to jsou jen zlomky toho, co se tu děje. Jeho děti mi řekli, že si stěžují u babičky, že jsem zlá, protože je pak litují. Že na mě můžou být drzí, protože na ně nic nemůžu…a to vše před zraky a ušima jejich otce. Nic se neděje, nijak to neřeší, nemluví s nimi.
Vrchol všeho byl před pár dny, kdy pozval svého otce a sestru ve večerních hodinách k nám. Řekl mi to deset minut před příjezdem. Načež na mě nastoupila jeho sestra, kterou jsem přes rok neviděla, že mi chtějí pomoct, protože mám nějaké zdravotní komplikace…ale že…chtějí doložit zprávu a tohle a támhle. Když jsem poděkovala a odmítla, tak začala zvyšovat hlas, takže došlo k výměně názorů, kdy jsem se zvedla od stolu a odešla jsem do jiné místnosti. Oni tři spolu seděli ještě následující hodinu, kdy se bavili šeptem. Snažila jsem se pochytit nějaká slova ale horko těžko…Zaznamenala jsem však, že otec mu radil, že mi má vlézt do počítače…co dál…nevím… mezitím byl u nich několikrát doma a podle mého názoru spřádají plány co se mnou. Protože se úplně vidím v roli jeho ex. Ta měla velké mínus v tom, že pila a oni toho pak využili a rozcupovali jí. Na mě nemají nic. A vzhledem k tomu, že vím hodně informací ať už ohledně ovlivňování dětí, praktik proti bývalé manželce…obávám se toho, co přijde. Možná už jsem jen schizofrenní ale úplně si to nemyslím.
Prosím vynechte komentáře typu, že jsem s ním jen kvůli penězům, majetku… Mám kam jít, o to nejde. Jde o to, že toho člověka mám, přes to všechno, pořád ráda a jen tak nějak nevím, co se sebou. Ale zdravý rozum mi říká… Zmiz dokud je čas…
Děkuji za přečtení a případný názor.
![]()
Opravdu zmiz. Toto je banda psychopatů.
Brzo tě rozloží taky. Možná, že ex začala pít kvůli nim.
No mozna mas rada jeho, ale sebe urcite ne. jak se chova k tvemu diteti? chlap a cela rodina te ponizuje, chce te vystipat a ty ho mas i pres to rada a drzis se ho jako kliste?… za me jedna velka ubohost, tobe nevadi, ze se k tobe nekdo chova jak ke kusu hadru?
Příspěvek upraven 07.01.23 v 12:59
Ano, zmiz dokud je čas. Nebo aspoň na čas odejdi, aby jsi dala jasné najevo, že takhle se k tobě chovat nemá ![]()
@charlotta799 píše:
Ahoj uživatelky. Dlouho jsem se odhodlávala, zda sem vůbec psát ale rozhodla jsem se, že ano. Asi je mi trochu jasné, co mi napíšete ale jdu se sem asi jen ujistit nebo jak to mám říct. Žiji s partnerem 3 roky a nějaký měsíc k tomu. On má dvě děti ve své péči, protože matka (údajně veliká) alkoholička. Já mám své dítě z předchozího vztahu. Ze začátku bylo vše růžové, krásné, jeho rodina mě přijala i s dítětem. Vše fajn. Postupem času jsem si však začala všímat skutečností, které se kolem mě a přímo mně dějí. Ani nevím, jak to začalo a čím ale tak pro příklad. Jednou v noci jsem se probudila a on seděl na gauči a s úsměvem na rtech si pročítal můj telefon. Později jsem zjistila, že si spoustu konverzací přeposlal k sobě. Opakovalo se to ještě (nevím kolikrát), přistihla jsem ho potom ještě jednou, kdy mi opět odvětil, že je se mnou spokojen. A já blbá nad tím mávla rukou. Načež mi jeho matka napsala potom dopis do mailu, jak lezu jeho synáčkovi do telefonu a co si to vůbec dovoluju. O tom, že to byl on nechtěla slyšet anebo „tak k tomu měl své důvody“. Jeho rodina se se mnou potom přestala bavit, jelikož jsem odmítla jít k soudu křivě vypovídat proti jeho exmanželce, kdy jsem měla tvrdit, že jsem jí viděla pít alkohol. Od té doby se mnou nikdo z jeho větve nemluví. On mi to vyčítá také často, přitom je nic nezměnilo. Děti jsou stále „jeho“. Jeho děti mi nedávno do očí řekli, že u babičky s dědou je to stejné jako tenkrát s mámou, že jim říkají, co mají říkat a dělat aby mě naštvali. Když jsem to říkala partnerovi, tak nad tím dá se říct mávl rukou, nijak to neřešil. A to jsou jen zlomky toho, co se tu děje. Jeho děti mi řekli, že si stěžují u babičky, že jsem zlá, protože je pak litují. Že na mě můžou být drzí, protože na ně nic nemůžu…a to vše před zraky a ušima jejich otce. Nic se neděje, nijak to neřeší, nemluví s nimi.
Vrchol všeho byl před pár dny, kdy pozval svého otce a sestru ve večerních hodinách k nám. Řekl mi to deset minut před příjezdem. Načež na mě nastoupila jeho sestra, kterou jsem přes rok neviděla, že mi chtějí pomoct, protože mám nějaké zdravotní komplikace…ale že…chtějí doložit zprávu a tohle a támhle. Když jsem poděkovala a odmítla, tak začala zvyšovat hlas, takže došlo k výměně názorů, kdy jsem se zvedla od stolu a odešla jsem do jiné místnosti. Oni tři spolu seděli ještě následující hodinu, kdy se bavili šeptem. Snažila jsem se pochytit nějaká slova ale horko těžko…Zaznamenala jsem však, že otec mu radil, že mi má vlézt do počítače…co dál…nevím… mezitím byl u nich několikrát doma a podle mého názoru spřádají plány co se mnou. Protože se úplně vidím v roli jeho ex. Ta měla velké mínus v tom, že pila a oni toho pak využili a rozcupovali jí. Na mě nemají nic. A vzhledem k tomu, že vím hodně informací ať už ohledně ovlivňování dětí, praktik proti bývalé manželce…obávám se toho, co přijde. Možná už jsem jen schizofrenní ale úplně si to nemyslím.
Prosím vynechte komentáře typu, že jsem s ním jen kvůli penězům, majetku… Mám kam jít, o to nejde. Jde o to, že toho člověka mám, přes to všechno, pořád ráda a jen tak nějak nevím, co se sebou. Ale zdravý rozum mi říká… Zmiz dokud je čas…
Děkuji za přečtení a případný názor.
Něco na tebe kuje a ty ho máš stále ráda? Máš nějakou kamarádku? Co je možná jen schizofrenní? Máš diagnózu od lékaře?
@markytka3 píše:
No mozna mas rada jeho, ale sebe urcite ne. jak se chova k tvemu diteti? chlap a cela rodina te ponizuje, chce te vystipat a ty ho mas i pres to rada a drzis se ho jako kliste?… za me jedna velka ubohost, tobe nevadi, ze se k tobe nekdo chova jak ke kusu hadru?Příspěvek upraven 07.01.23 v 12:59
K dítěti hezky, tam problém nevidím.
@Russet píše:
Něco na tebe kuje a ty ho máš stále ráda? Máš nějakou kamarádku? Co je možná jen schizofrenní? Máš diagnózu od lékaře?
Nemám, to byla řečnická, že to možná jen přeháním a vidím černě to, že si myslím, že se něco chystá.
Zdrhej a rychle. Dohnali k chlastu tu první ženskou, zničí i Tebe. Na co čekáš? ![]()
@topazio píše:
Opravdu zmiz. Toto je banda psychopatů.
Brzo tě rozloží taky. Možná, že ex začala pít kvůli nim.
Kvůli nim asi úplně ne ale hodně to podpořili. Také k nim potom nesměla jezdit, vynechávali jí z oslav, ze všeho,… protože pila… ale ono jedna věc je, že pila a druhá… prostě se nehodila do krámu. Aspoň tak to vidím já, i u sebe teď.
@charlotta799 píše:
Nemám, to byla řečnická, že to možná jen přeháním a vidím černě to, že si myslím, že se něco chystá.
Mně by stačilo, že mi leze na mobil. Co chystá? Chce tě vyhodit z bytu? Zbavit svéprávnosti nebo co?
Co je to za argument, že ho máš ráda?
Vždyť je to banda totálně narušených lidí, v tom necháš vyrůstat svoje dítě? Co jsi to za rodiče, že ti je nějaké tvoje mám ráda víc než to, že jsi matka?
@charlotta799 píše:Černě? Začínáš to vidět správně. Opravdu zdrhej. Tohle klubko zmijí se v ničení vyžívá.
Nemám, to byla řečnická, že to možná jen přeháním a vidím černě to, že si myslím, že se něco chystá.
Pises zo presne, zmiz, dokud je cas..nic te u nej nedrzi..najdi si nekoho normalniho