Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Jednou nahoře, jednou dole
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
7.10.13 22:21
Jednou nahoře, jednou dole...
Mně v přijde, že co začal rok 2013, tak jsem pořád dole. Měla jsem skvělou práci, která mi vyhovovala ve všech směrech, dělala jsem externího kontrolora pro jednu zahraniční firmu, courala jsem si po různých podnicích, práci jsem si přizpůsobovala jak mi vyhovovalo, vedení fajn, peníze taky hezký. Žila jsem s přítelem (35let) pátým rokem v baráčku, který jsme si zrekonstruovali, práce na domečku se chýlily ke konci, už se jen dodělávala fasáda zvenčí. Měli jsme doma klid, nehádali jsme se, ve všem si vyšli vstříc, bylo nám dobře.
Jeden den jsem si sedla k pc s tím, že si odešlu fakturu na firmu a hle, co jsem na ploše nenašla, složku s fotkama, kde se můj přítel objímá a líbá se svojí bývalou žákyní, s holkou, která akorát měla končit 9.třídu….předchozí roky jsem ji hlídávala jako doprovod na školách v přírodě. Byl to pro mě šok. Tohle nebyl můj chlap, tohle nebylo možný. Nevěděla jsem, co mám dělat, jak se zachovat, v prvních chvílích mi to snad ani pořádně nedocházelo. Odjela jsem ten den pracovně do jednoho podniku cca 60km od nás, kolega do mě celý den hučel, co se děje, že nemám svůj den a nakonec mě ukecal večer na sklenku, na jednu stranu se mi vůbec nechtělo domů a řešit danou situaci, na druhou stranu se mi chtělo brečet a jet rychle domu za ním…nejela jsem. Jeli jsme s kolegou na nedalekou konskou farmu, páteční večer utekl rychle, povídali jsme si do rána, pak kolega na chvilku usnul a mně se furt honily hlavou myšlenky, jak to doma ted bude. Na farmě jsme strávili ještě celou sobotu, neděli a kdybych neměla na pondělí zakázku, jsem tam ještě snad i další den. No, ale v neděli ráno, před odjezdem domů jsme se spolu vyspali. Nevím, co mě to popadlo dovolit to, byla jsem v tu chvíli střízlivá, kolega byl sice pohlednej, charismatickej chlapík, po kterým ženský koukaly, ale já bych si nikdy takovýho typa sama nehledala. Jela jsem domů s ještě větším gulášem v hlavě. Co dělat, přiznat první svojí chybu a pak se zeptat na něj? Nešlo mi to, nemohla jsem, pořád jsem to odkládala. Po pár dnech, kdy jsem to nedostala přišel další šok, jsem těhotná s kolegou. Já, která rodinu pořád odkládala, protože jsem chtěla být maximálně připravená, abych miminku mohla dát to, co já jsem sama neměla. Chtěla jsem první pořádné zázemí. První dny jsem uvažovala nad interupci, ze to sama nezvládnu, že dítě by za moji chybu jen trpělo, prostě se mi v hlavě honily nesmysly, fakt už jsem nevěděla co, na co dřív myslet, co dřív vyřešit. Navíc mám celiakii a doktoři mi tvrdili, že pro mě bude problém otěhotně, že mi k tomu budou muset dopomoci a že když už se zadaří, tak je vysoké riziko potratu. Tak jsem si řekla, že to nemůžu udělat. Že jsou mnohem horší situace a ty ženský to zvládnou.
Přítel odjel lézt s kamarádem do Itálie a já udělala tu největší srabárnu jakou jsem mohla, během toho týdne jsem se sbalila, vystěhovala a doma mu nechala dopis, kde jsem napsala vše, co jsem měla na srdci, napsala jsem tam uplně o všem. V životě by mě nenapadlo, že něco takovýho udělám, že uteču a budu psát papírky, ale já fakt neměla odvahu, ta představa, že budeme mluvit o tý jeho aféře, o mně, o tom, co bude….já měla rozhodnuto, že si dítě nechám, takže bych tak i tak odešla a tohle v tichosti bylo lepší. Doma jsem vše nechala tak, jak bylo, i v ty situaci jsem pořád myslela na to, aby se doma cítil pak jako doma, aby tam pro něj nebyla jiná změna, aby nemusel nic sám pořizovat.
Vzala jsem si jen oblečení, svoje osobní věci a odjela. Ten pocit, kdy jsem zavírala za sebou dvěře, kdy jsem zamykala a hladila naše kočky, to bylo něco hroznýho, ted když to píšu, tak cítím jako by to bylo zpátky. Dodnes mám klíče od baráku, dodnes jsme se neviděli a je to 6měsíců. Nejsem na to připravená, pořád to strašně bolí, komunikujeme jen po sms. Když poprvé zavolal a já to zvedla a slyšela ho, šla jsem do kolen, zavěsila jsem. Tak mě to všechno bolelo, co udělal on, co jsem udělala já, jak se mi ten život změnil. Odstěhovala jsem se do bytečku, který mi domluvila přítelova sestra. Akorát ten barák prodala svýmu amantovi a on tam pronajímal celé podkroví. Moc se mi do toho městečka nechtělo, ale říkala jsem si raději klidné mésto, baráček, zahrádka, jak někde ve velkém městě v paneláku. Na bydlení jsem spěchala a jelikož minulý nájemníci si dali načas s vystěhováním, nebyl čas na úpravy. Novej majitel i bývalá,,švagrová,, mi navrhli, at si tam potřebné rekonstrukce udělám sama s tím, že mi veškeré náklady uhradí. Minulý nájemníci si odmontovali i kuchynskou linku, kterou mi teda pan majitel objednal novou s tim, že do dvou tydnu ji budu mit. Já si mezitím ze svých úspor nechala udělat podlahy, vymalovat, opravit toaletu a nechala ve všech místnostech udělat od elektrikáře osvětlení, protože vyrvali i to. Měsíc pryč a kuchyn nikde, furt výmluvy, na zahradu jsem nakonec vůbec nemohla, protože z majitele vypadlo, že ji pronajal nájemnici podemnou a že na to zapomněl. Když jsem neměla kuchynskou linku ani druhý měsíc, tak už jsem byla zoufalá, pan se ani neměl k tomu proplatit mi náklady na rekonstrukce. Peklo pokračovalo, začalo zatýkat jedným oknem, na půdě bylo sršní hnízdo, ze sousedky se vyklubala pěkná ochmelka, takže doma neustále hádky, scény po domě. Když už to jednoho dne vyvrcholilo tak, že soused vzal na druhýho sekeru a přijeli policajti, dala jsem výpověd a odstěhovala se. Z ušetřených peněz, které jsem hloupá narvala do cizýho baráku jsem neviděla ani korunu. Narychlo jsem si sehnala částečně vybavený byt ve městě, z posledních drtků zaplatila kauci a nastěhovala se. Vlastně my, on se mnou celou dobu putoval i tatínek naší holčičky, který se ale vůbec po finanční stránce nezapojoval. Neustále se vymlouval, že má hodně placení doma (nebyl z čech), že musí ještě zaplatit tohle a tohle…a pořád něco. V září už mi došly peníze úplně, zaplatil se nájem, energie a já zůstala celý měsíc bez koruny. Od srpna jsem na neschopence, jako živnostník jediný, co pobírám je 98kč denně, což je 2940kč měsíčně. Je říjen a do ted mi ještě nepřišla ani koruna, na jiný příspěvěk prej nemám nárok, jelikož mám podnájemní smlouvu a ne nájemní, dál, že tu nemám trvalý bydliště. Na mateřskou dovolenou, na kterou se nastupuje 6-8týdnů před porodem a trvá 28týdnú taky nemám nárok, protože jsem vůbec nevěděla, že si musím platit nějaký připojištění. Platila jsem si normální sociální a zdravotní. Na rodičovský příspěvěk nárok mám, ale můžu na něj nastoupit až 7týdnů po narození dítěte ( do tý doby budu pobírat jen těch 2940kč, přivydělat si nikde nic nesmím a navíc i po narození dítěte musím dodržovat vycházky a ven můžu pouze od 14h – 19h, protože pořád budu na té neschopence, aby mi ze sociálky aspon tohle posílali. Nemám nárok si ani vybrat délku rodičovské, automaticky musím jít na 4letou variantu, kde budu pobírat 3800kč měsíčně. Nevím, z čeho a jak budu žít, protože tohle mi nedá ani na nájem, natož na potraviny a potřeby na miminko. Přišel říjen a doma nastaly opět výmluvy, že mi nemůže přidat ani korunu, že nemá, sbalil se a odešel. Zadlužila jsem se, šla jsem na kartě do mínusu, abych zaplatila nájem a děsím se toho, co bude dál, vůbec nevím, co mám dělat. Minulý týden jsem byla u doktora, tam na mě čekalo další překvapení, miminko je menší, než by mělo být a doktor řekl, že pokud na další kontrole 17.10. už bude vše potřebné vyvinuté, pošle mě na císaře, že miminku bude líp venku jak vevnitř, že u mě nemá dostatek živin. Jsem už z toho vyřízená, já, která se vždycky postarala o všechno, neměla jsem problém s financema, s ničím ted nemám nic. Vlastní blbostí jsem skončila sama těhotná, zadlužená, na miminko nemám nic, ani základní výbavičku, kočárek, postýlku, vaničku, prostě nic. Sama nemám pro sebe nic těhotenského, nikam nechodím, jen když jdu k doktorovi, tak si vezmu teplákový leginy, přes ně letní šaty a k tomu boty na podpatku, protože jiné nemám. Z dřívějška mám samé vysoké. Nemám na kosmetiku, jím pořád dokola vařené brambory, rýži, nasbíraný jablka z venku a každej den si říkám, že hlouběji jsem už klesnout asi nemohla. Snažím se ted prodat aspon tv, kterou jsem si kupovala po novém roce novou. V těhotenské průkazce ještě nemám ani potvrzení od doktora, protože se stydím jít k zubaři, když by mi něco dělal, tak bych se styděla říct, že na to nemám, těhotenství mi šlo hodne do zubů, v létě jsem kousla do brambory a začal se mi kývat přední zub, měsíc takhle vydržel, dávala jsem si na něj pozor, až jsem na něj zkousla omylem zase, všude krev, zub mi v puse trčel šejdrem, tak jsem si ho vyrvala, bylo to hrozný a doted chodím bez zubu. Tak strašně moc se sama za sebe stydím, kam jsem to až dopracovala. Bojím se co ještě přijde, bojím se porodu, mrzí mě, že tam na to budu sama, přála jsem si mít tatínka u sebe. Tak moc jsem byla pečlivá, chtěla mít na rodinu všechno nachystaný, ještě chvilku popracovat, dodělat baráček, až jsem přestřelila, stačila jedna chyba, jeden den. Nevím, proč to sem píšu, asi už to doma sama nezvládám a mám potřebu to někde ventilovat. Nemlůu v noci spát, furt brečím, mám strach, cítím se hrozně sama a strašně si vyčítám, že přivedu dítě do něčeho takovýho, i to, že určitě cítí jak mi ted je a sama mu ubližuju.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
7.10.13 22:31
Musím říct, že ten tvůj příběh je až neuvěřitelnej… Jako první věc mě napadlo, ty nemáš rodinu, na kterou by ses mohla obrátit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.13 22:38
To snad ani není možné, horší než ve filmu, je mi to strašně líto. A co tvůj bývalý přítel nepostaral by se o tebe i když uděla chybu s tou dívkou nebo bůh ví jak to bylo, třeba to byla nějaká náhoda ty fotky? A co rodiče? Měla sis to s ním možná vyříkat, nevím, nechci radit. Můžu ti darovat aspoň vaničku pro mimčo
Příspěvek upraven 07.10.13 v 22:39
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.zizi
7.10.13 22:38
@Simonaaa no a co predesly partner..myslis, ze byste to spolu nemohli zkusit???..
- Citovat
- Upravit
7.10.13 22:38
Taky mi to přijde až neuvěřitelné a je mi tě líto opravdu. Není možnost se ještě přestěhovat někam jinam, kde by ti dali klasickou nájemní smlouvu? Pak by jsi měla nárok na příspěvěk na bydlení, který by ti asi hodně pomohl. Až se malé narodí budeš mít nárok na porodné a dostaneš přídavky na dítě, ale to je 500 Kč. Budeš uvádět otce do RL? Poté by ti mohl dávat nějaké výživné na dítě až se narodí. Nemáš nějaké příbuzné co by ti pomohli?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.13 22:39
Mám tatínka, který pracuje v zahraničí, scházíme se tak 5-6ročně na večeři. Za těhotenství jsem ho viděla jednou a jen mi řekl, že jestli si miminko nechám, udělám chybu. Začal proslovem o tom, že nechám práce, že otce neznám a že dopadnu špatně. Trval na tom, abych to dala pryč a zůstala u bývalého přítele. Mamku mám taky, ta mi finančně pomáhá, přidala mi na tu kauci, ted mi zaplatila elektriku, ale sama je na tom špatně. Podniká, má malej krámek, ale spíš ho dotuje, než aby vydělávala, ještě minulý podzim jsme jí s přítelem půjčovali 50.tis na to, aby obchod zrušila, pozemek uvedla do původního stavu, což je povinnost. Peníze si nechala, ale obchod dál stojí, zase to do nějk narvala, navíc má na mě vybranou ještě kreditní kartu, kterou si teda sama platí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ncc1701
7.10.13 22:39
Tohle je ukázka toho, že nic netrvá věčně. Ale ona ani ta smůla se tě nebude držet pořád. Moc ti držím palce, aby se na tebe to štěstí usmálo co nejdříve. Je mi z tvého příběhu smutno.
- Citovat
- Upravit
K-Black
7.10.13 22:40
@Simonaaa nějak nevím co si o tom myslet, takže nechám bez komentáře… ale na rodičák můžeš nastoupit v den porodu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.zizi
7.10.13 22:41
@Simonaaa a co kdyby jsi navrhla mamce, aby ti hlidala dite a ty by jsi mohla treba hned po sestinedeli zpet do prace???
- Citovat
- Upravit
7.10.13 22:41
Fíha 
,to je šílený, jak si člověk udělá ze života peklo během jednoho dne.Taky je mi to líto. A co tvá rodina??Sama to asi takhle v tomhle bytě nedáš, co zkusit nějaké spolubydlení s nějakou mamčou na mateřský??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
malinada
7.10.13 22:41
Mě spíš překvapuje tvrzení, že „musí“ být nadále na nějaké minimální nemocenské (?), přeci neschopenku může člověk ukončit i ze svojí vůle a nastoupit na RP ode dne narození dítěte.
Dále RP čtyřletý je prvních 9 měsíců 7600,–.
K ostatnímu, nechat si bydlení dohodit od sestry chlapa, kterýho jsem podvedla a opustila ze dne na den těhotná, rvát do jejího bytu peníze, to muselo být fakt zatmění.
Ale znám jednoho podobnýho tydýta, který „nechce do paneláku“ a raději jako nezaměstnaný vezme o několik tisíc dražší byt, který se vinou trvání na životním standardu, na který neměl, dostal do absolutních finančních sraček…
Jinak co se stalo s tím skvělým zaměstnáním? Rekonstruovali jste domek za společné peníze? Kde jsou nastávající prarodiče? Kde je ten pan zploditel, bude mít povinnost výživného na dítě a na matku…
Jsem na vážkách, jestli je tohle pohádka na dobrou noc nebo vážně pravda 
- Citovat
- Upravit
MV313
malinada
7.10.13 22:43
@Simonaaa píše:
Mám tatínka, který pracuje v zahraničí, scházíme se tak 5-6ročně na večeři. Za těhotenství jsem ho viděla jednou a jen mi řekl, že jestli si miminko nechám, udělám chybu. Začal proslovem o tom, že nechám práce, že otce neznám a že dopadnu špatně. Trval na tom, abych to dala pryč a zůstala u bývalého přítele. Mamku mám taky, ta mi finančně pomáhá, přidala mi na tu kauci, ted mi zaplatila elektriku, ale sama je na tom špatně. Podniká, má malej krámek, ale spíš ho dotuje, než aby vydělávala, ještě minulý podzim jsme jí s přítelem půjčovali 50.tis na to, aby obchod zrušila, pozemek uvedla do původního stavu, což je povinnost. Peníze si nechala, ale obchod dál stojí, zase to do nějk narvala, navíc má na mě vybranou ještě kreditní kartu, kterou si teda sama platí.
Koukám, že ta finanční genialita je u váás vázaná na dna.
Zkoušela jsi sehnat azylák?
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Těhotenství i přes krvácení ?
- 06.06.26
- Jadwiga7
Objeví se ještě srdíčko?
- 02.06.26
- Linkoping142
Farmakologické ukončení těhotenství a menstruace
- 29.05.26
- Anonymní
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
