Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Velmi časté u zakomplexovaných chlapů - nezvládnou vyšší vzdělání ženy než mají oni. Dokud spolu nemáte děti (?), radila bych ti jít od něj pryč. Bez podpory a s urážkami se ti nebude žít hezky.
„tak už dej s tím pokoj a teď mě zase budeš poslouchat a budu tady jen já“ asi by mojí reakci na tuhle větu pár let nezapomněl ![]()
Co si to k tobě dovoluje?
A jinak, nevadí mu, že jsi vzdělaná - schopná - můžeš sehnat dobrou práci - mít dost peněz - být samostatná? Nemáš vyšší vzdělání, než on?
Je to chudák. Co víc k tomu říct.
@Anonymní píše:
Pomooooc, asi mu ublížímTři roky jsem dálkově dělala VŠ Bc., při práci. Bylo to dost náročné, skoro od počátku mi házel klacky pod nohy.
Když jsem se třeba učila na zkoušku, tak nadával, že u toho sedím, večer před zkouškou jsem si to vzala do postele a zase se vztekal, že se svítí a on chce spát anebo že se mnou nic nebude.
Chápu, ale taky jsem nic neříkala, když třeba na tři dny odjížděl pracovně pryč anebo si dělal natřikrát kapitánský kurz.
O státnicích jsem mu radši neříkala, protože by mě zase večer předtím vydeptal, takže nervy se mnou neměl žádné, nevyšilovala jsem, nemohla jsem, domácnost jela normálně, doma to skoro nepoznali, že studuju.
Dokonce jeden čas měl pocit, že to jde samo.Teď je po promocích podrážděný a tuhle na mě zase vyletěl s tím, jak on celé roky čekal, až to dodělám, abych se mu věnovala - něco jako, no dobře, tak už dej s tím pokoj a teď mě zase budeš poslouchat a budu tady jen já, to mě docela naštvalo a řekla jsem mu, že prokaučoval svoji příležitost, že když jsem potřebovala pomoct, neudělal nic, to je pravda, že úlevy jsem neměla žádné, naštval se a práskl dveřma.
Fakt jsem tak jedovatá na něj anebo nemůže překousnout, že já mám Bc a on ne?
Utíkej, dokud můžeš. Nenech se trápit, partner by měl pdporovat ve vzdělání. Divím se, že jsi to tak dlouho vydržela - co ti přináší? Proč ho máš ráda?
Je to sobec, nezajímá ho tvůj zájem a vzdělání a to je dostatečný alarm. Nechala bych ho ať se vzteká, ty za to nemůžeš. Naopak by tě měl podporovat, radovat se z úspěchů a ne tohle.
Co teprve až budou děti, to bude naštvaný že se víc věnuješ dětem než jemu, zase bude práskat dveřma. No skvělé vyhlídky.
@radkka píše:
„tak už dej s tím pokoj a teď mě zase budeš poslouchat a budu tady jen já“ asi by mojí reakci na tuhle větu pár let nezapomněl
Co si to k tobě dovoluje?A jinak, nevadí mu, že jsi vzdělaná - schopná - můžeš sehnat dobrou práci - mít dost peněz - být samostatná? Nemáš vyšší vzdělání, než on?Je to chudák. Co víc k tomu říct.
To on doslova řekl - celé roky jsem čekal, až to doděláš a budeš se mi věnovat.
@Anonymní píše:
To on doslova řekl - celé roky jsem čekal, až to doděláš a budeš se mi věnovat.
A ty ses mu nevěnovala?
@Anonymní píše:
To on doslova řekl - celé roky jsem čekal, až to doděláš a budeš se mi věnovat.
Teda, já bych mu asi řekla, že jsem celé ty roky čekala, až to dodělám, abych od něj mohla odejít. ![]()
@radkka píše:
A ty ses mu nevěnovala?
Věnovala, vždyť nahoře píšu, že to doma skoro nepoznali. Učila jsem se nebo psala až večer, až bylo všechno hotovo anebo v práci. Večer on koukal třeba na TV anebo na Internet, myslím, že kolikrát měl pocit, že taky brouzdám, jenže já se učila.
@Anonymní píše:
Věnovala, vždyť nahoře píšu, že to doma skoro nepoznali. Učila jsem se nebo psala až večer, až bylo všechno hotovo anebo v práci. Večer on koukal třeba na TV anebo na Internet, myslím, že kolikrát měl pocit, že taky brouzdám, jenže já se učila.
Nepoznali? Kdo všechno? Bydlíte u rodiny, nebo fakt máte děti?
@Anonymní píše:
Věnovala, vždyť nahoře píšu, že to doma skoro nepoznali. Učila jsem se nebo psala až večer, až bylo všechno hotovo anebo v práci. Večer on koukal třeba na TV anebo na Internet, myslím, že kolikrát měl pocit, že taky brouzdám, jenže já se učila.
Že doma nepoznali, že studuješ neznamená, že ses mu věnovala, můžu mít volných 24h denně, naklizeno, navařeno a neznamená to, že bude můj muž mít pocit, že se mu věnuji a že ho miluji.
Dovedla bych pochopit, že by po skončení školy chtěl trávit víc společného času, ale stejně ho to neopravňuje k tomu, aby vypustil z pusy to, co jsi tu psala. Nebyla bych s ním, nechci chlapa, kvůli kterému se budu učit po nocích, aby se pán cítil milovaný. Ty chceš někoho, před kým budeš tajit zkoušky, protože by tě akorát vydeptal? Nechtěla bys chlapa, který tě vezme večer do náruče, pohladí tě, řekne ti, že to zvládneš a odpoledne ti přinese kytku, protože jsi to zvládla?
@Anonymní píše:
Pomooooc, asi mu ublížímTři roky jsem dálkově dělala VŠ Bc., při práci. Bylo to dost náročné, skoro od počátku mi házel klacky pod nohy.
Když jsem se třeba učila na zkoušku, tak nadával, že u toho sedím, večer před zkouškou jsem si to vzala do postele a zase se vztekal, že se svítí a on chce spát anebo že se mnou nic nebude.
Chápu, ale taky jsem nic neříkala, když třeba na tři dny odjížděl pracovně pryč anebo si dělal natřikrát kapitánský kurz.
O státnicích jsem mu radši neříkala, protože by mě zase večer předtím vydeptal, takže nervy se mnou neměl žádné, nevyšilovala jsem, nemohla jsem, domácnost jela normálně, doma to skoro nepoznali, že studuju.
Dokonce jeden čas měl pocit, že to jde samo.Teď je po promocích podrážděný a tuhle na mě zase vyletěl s tím, jak on celé roky čekal, až to dodělám, abych se mu věnovala - něco jako, no dobře, tak už dej s tím pokoj a teď mě zase budeš poslouchat a budu tady jen já, to mě docela naštvalo a řekla jsem mu, že prokaučoval svoji příležitost, že když jsem potřebovala pomoct, neudělal nic, to je pravda, že úlevy jsem neměla žádné, naštval se a práskl dveřma.
Fakt jsem tak jedovatá na něj anebo nemůže překousnout, že já mám Bc a on ne?
hmmm, to druhé… a dá ti to celý život sežrat, takže…?
@radkka píše: Že doma nepoznali, že studuješ neznamená, že ses mu věnovala, můžu mít volných 24h denně, naklizeno, navařeno a neznamená to, že bude můj muž mít pocit, že se mu věnuji a že ho miluji.
Dovedla bych pochopit, že by po skončení školy chtěl trávit víc společného času, ale stejně ho to neopravňuje k tomu, aby vypustil z pusy to, co jsi tu psala. Nebyla bych s ním, nechci chlapa, kvůli kterému se budu učit po nocích, aby se pán cítil milovaný. Ty chceš někoho, před kým budeš tajit zkoušky, protože by tě akorát vydeptal? Nechtěla bys chlapa, který tě vezme večer do náruče, pohladí tě, řekne ti, že to zvládneš a odpoledne ti přinese kytku, protože jsi to zvládla?
Krásně řečeno.
Co si asi muži představují pod tím, že je žena miluje a věnuje se jim.,když na vaření, uklizeno. nestačí?
A jinak jsi s ním proč, když to očividně není partner? Kdyby byl, tak by se k tobě takhle nechoval, ale podporoval tě a fandil ti. Vždyť tohle není parťák pro život, když mu ani nemůžeš říct že tě čeká tak důležitá událost jako jsou státnice. ![]()
Pomooooc, asi mu ublížím
Tři roky jsem dálkově dělala VŠ Bc., při práci. Bylo to dost náročné, skoro od počátku mi házel klacky pod nohy.
Když jsem se třeba učila na zkoušku, tak nadával, že u toho sedím, večer před zkouškou jsem si to vzala do postele a zase se vztekal, že se svítí a on chce spát anebo že se mnou nic nebude.
Chápu, ale taky jsem nic neříkala, když třeba na tři dny odjížděl pracovně pryč anebo si dělal natřikrát kapitánský kurz.
O státnicích jsem mu radši neříkala, protože by mě zase večer předtím vydeptal, takže nervy se mnou neměl žádné, nevyšilovala jsem, nemohla jsem, domácnost jela normálně, doma to skoro nepoznali, že studuju.
Dokonce jeden čas měl pocit, že to jde samo.
Teď je po promocích podrážděný a tuhle na mě zase vyletěl s tím, jak on celé roky čekal, až to dodělám, abych se mu věnovala - něco jako, no dobře, tak už dej s tím pokoj a teď mě zase budeš poslouchat a budu tady jen já, to mě docela naštvalo a řekla jsem mu, že prokaučoval svoji příležitost, že když jsem potřebovala pomoct, neudělal nic, to je pravda, že úlevy jsem neměla žádné, naštval se a práskl dveřma.
Fakt jsem tak jedovatá na něj anebo nemůže překousnout, že já mám Bc a on ne?