Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Jsem hrozná (budoucí) matka?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
3.6.23 19:37
Mě tyhle myšlenky začaly přepadat až když bylo miminko na světě, protože to teprve přišla ta nesvoboda, teď máte ještě pořád hodně svobody, i když jste unavená, ale na to všechno přijdete až s narozením dítěte, jak jste ještě v těhotenství byla svobodná, tak užívejte každou chvilku, kterou nejste unavená
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tosidelassrandu
3.6.23 19:37
@Anonymní píše:
Cítím se děsně a popravdě nevím, jak s tím pracovat.. Zajímá má mě, jestli jste to taky některá měly, pokud ano, kdy tyhle pocity přešly. Jsem aktuálně 33tt. A Tajně doufám, že v tom nejsem sama 😔
Jde o to, že poslední dobou, vlastně od té doby co začíná být hezky a já vidím, jak si všichni okolo užívají (fesťáky, zahradní grilovačky, venkovní párty atd.) tak těm lidem hrozně závidím. Vlastně ani nevím proč, protože jsem svoje ‚bláznivý období‘ už měla. A před těhotenstvím jsem chodila takhle si někam sednout popřípadě někam zatančit třeba jednou za 2 měsíce, někdy i déle. A teď když projíždím třeba městem a vidím, jak se ti lidé baví, někam vyráží a já vím, že jedu domu, protože jsem úplně vyšťavená, pořád unavená a nejlépe mi aktuálně je v pyžamu doma. Pořád častěji mě přepadá takový ten pocit, že teď už nebudu svobodná, nebudu si moct jen tak někam vyrazit, přijdu si jak svázaná.
Je mi děsně, protože toho mrňouska miluju a každý jeho pohyb je pro mě štěstí a proklínám se za to, že on za to nemůže a já takhle vůbec přemýšlím 😒
Kolik že ti je? 😐
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.6.23 19:47
Nojo, je to prostě taková nostalgie.
Trocha smutnění za něčím, co už nebude jako dřív je v pohodě.
Jaké to bude s miminem si představit neumíš, tak máš strach, že to je konec.
Pravda je, že nutně nemusí. Období, kdy se nedá dát nikým pohlídat je docela krátké a i během něho nemusíš ty sama, ani vy jako pár sedět doma na zadku.
Neházej flintu do žita 
Příspěvek upraven 03.06.23 v 19:48
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.6.23 19:48
@Zoe1 ano, to je pravda, ale stejně, tím, že nejsem sama ve svém těle, 90% šatníku mi není, nemám ani žádnou náladu, někam vyrážet..
A kdy to přešlo, tyhle vaše pocity?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.6.23 19:50
Popravdě řečeno, já se s kočárem promenádovala pořád někde. Města, trhy, cyklostezky, festivaly( dál od chumlu a vrevy), zámecké zahrady a parky…
Před tím bych tam nejela, neměla jsem energii.
Těhotná jsem byla na léto a asi jediné co mě štvalo bylo teplo a to, že jsem dělala řidiče.
- Citovat
- Upravit
3.6.23 19:50
Dětem bude ted 4 a 5 a ty pocity mám pořád 
ale méně častěji, zatímco u mimin jsem na to myslela defacto denně, tak teď si vzpomenu tak jednou týdně, že bych někam vyrazila, ale nemůžu
Ale jsem na děti sama, třeba kdybych měla chlapa, kterej by se taky staral, tak by to bylo o něčem jiném
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.23 20:17
To všechno pomine, ale chce to čas…
Pokud sis užila, máš na co na co vzpomínat.
Teď tě čeká jiná etapa života, budeš máma 
Makačka pár let, to ano.
Ale až odrostlou, bude tě zas mrzet, že už tě nepotřebují 
Už nejsi holčičkou, budeš maminkou se vším všudy…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.23 20:35
@Anonymní píše:
@Zoe1 ano, to je pravda, ale stejně, tím, že nejsem sama ve svém těle, 90% šatníku mi není, nemám ani žádnou náladu, někam vyrážet..
A kdy to přešlo, tyhle vaše pocity?
az se samostanejsimi detmi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.23 20:40
@Zoe1 píše:
Dětem bude ted 4 a 5 a ty pocity mám pořád
Ale jsem na děti sama, třeba kdybych měla chlapa, kterej by se taky staral, tak by to bylo o něčem jiném
Ještě bych teda dodala, že ty pocity u mimin byly daleko silnější, jako daleko větší závist právě třeba když jsem šla kolem venkovní hospůdky, kde sedávali a bavili se lidi nebo ani to nemusela být hospoda, stačilo vidět mladé lidi bavící se na ulici, jako ta myšlenka, že ja už nikdy svobodná nebudu, ty myšlenky jsem měla zlý hlavně kvůli tomu, že dcera byla opravdu náročný mimino a kvůli prořvaným nocím jsem v tu dobu záviděla všem bezdětným teď už aspoň toto mám za sebou, takže jako tolik mi nevadí, že se nikam nedostanu, protože jsem z nejhoršího venku a aspoň ty večery mám sama pro sebe, i když ven jít nemůžu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.23 20:43
@Zoe1 píše:
Ještě bych teda dodala, že ty pocity u mimin byly daleko silnější, jako daleko větší závist právě třeba když jsem šla kolem venkovní hospůdky, kde sedávali a bavili se lidi nebo ani to nemusela být hospoda, stačilo vidět mladé lidi bavící se na ulici, jako ta myšlenka, že ja už nikdy svobodná nebudu, ty myšlenky jsem měla zlý hlavně kvůli tomu, že dcera byla opravdu náročný mimino a kvůli prořvaným nocím jsem v tu dobu záviděla všem bezdětným
já jsem si na zahrádku na pivko klidně sedla i s kočárem, když už jsem nekojila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.23 20:43
@Venetia píše:
az se samostanejsimi detmi
proč by museli být samostatnější - pokud je hlídání, tak v pohodě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.23 20:48
@stinga píše:
já jsem si na zahrádku na pivko klidně sedla i s kočárem, když už jsem nekojila
To já právě nemohla, dcera měla strašný problémy s bříškem, podle mě měla ABKM, jenže já o tom v tu dobu moc nevěděla a doktorka mi říkala, že děti prostě brečí, teď už bych ji neposlouchala, ale v tu dobu jsem byla ještě hodně nezkušená v mateřství, u syna jsem nic takového nezažila, ale s dcerou jsem nemohla jít skrz ty její problémy skoro nikam.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.23 20:53
@stinga píše:
proč by museli být samostatnější - pokud je hlídání, tak v pohodě
to určitě, ale Kdyz uz se nemusíš honit, vyzvedávat…tak uz to je dobry
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
Cítím se děsně a popravdě nevím, jak s tím pracovat.. Zajímá má mě, jestli jste to taky některá měly, pokud ano, kdy tyhle pocity přešly. Jsem aktuálně 33tt. A Tajně doufám, že v tom nejsem sama 😔
Jde o to, že poslední dobou, vlastně od té doby co začíná být hezky a já vidím, jak si všichni okolo užívají (fesťáky, zahradní grilovačky, venkovní párty atd.) tak těm lidem hrozně závidím. Vlastně ani nevím proč, protože jsem svoje ‚bláznivý období‘ už měla. A před těhotenstvím jsem chodila takhle si někam sednout popřípadě někam zatančit třeba jednou za 2 měsíce, někdy i déle. A teď když projíždím třeba městem a vidím, jak se ti lidé baví, někam vyráží a já vím, že jedu domu, protože jsem úplně vyšťavená, pořád unavená a nejlépe mi aktuálně je v pyžamu doma. Pořád častěji mě přepadá takový ten pocit, že teď už nebudu svobodná, nebudu si moct jen tak někam vyrazit, přijdu si jak svázaná.
Je mi děsně, protože toho mrňouska miluju a každý jeho pohyb je pro mě štěstí a proklínám se za to, že on za to nemůže a já takhle vůbec přemýšlím 😒