Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsem na manžela protivná
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
13.10.12 14:15
A co čekáš za radu… začněte spolu pořádně o všem mluvit a na vztahu pracujte. Nikdo není bez chyby, ale tím, že budeš hledat chyby jen na něm si ničemu nepomůžeš, první začni u sebe 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.10.12 14:32
Moc ti neporadím, ale u nás je to podobně…manžel ted udělal hroznej kopanec(nejde o nevěru) a mně se zhnusil…spíme už pár měsíců odděleně, byla jsem těhotná a syn spal se mnou a nevešli jsme se tam …pusu si nedáme, nic hezkýho si neřeknem, žádnej kontakt…pokud spolu mluvíme tak se bud hádáme, nebo jsou to věci běžného provozu…Když to tak vidím, každej jsme úplně jinej, máme jiný zájmy a priority a nemáme se o čem bavit…Když doma není je tu líp, není tu bordel, děti jsou hodný…v podstatě mi přijde a vím že je to hnusný to napsat…že ho mám jen aby nás živil(máme třetího dítě).Jsem ještě šestinedělka, takže třeba i hormony dělaj své, ale nemůžu si pomoc…Kdybych byla po finanční stránce zajištěná asi bych odešla…nejsem štastná, ne s chlapem jakej se z něj stal(takový nebýval).Neváží si mě, lže mi…Strašně mi chybí láska. Mluvit s nbím tom už ani nedokážu když jsem to zkoušela bylo to marné…ani si vlastně neumím představit, že bysme někam šli a držel by mě za ruku, dali si pusu apod…přišlo mi to…já nevím divný, nechutný…těžko říct…Ježiš a když to ted tak po sobě čtu, máme asi pěknej problém:(
ANONYM X
- Citovat
- Upravit
13.10.12 14:41
@Nenulka88 Možná nečeká radu, jen se chtěla ze všeho vypsat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.10.12 14:53
Elilen Ano, přesně tak to cítím, potřebovala jsem si někde vylít své myšlenky. V minulosti toho bylo více. Už na začátku našeho vztahu jsme měli nedorozumnění a občas dost hádek. Nevím, jestli si to jednou nepřivolám svýma myšlenkama, ale mám takový zvláštní pocit, že od nás stejně jednou odejde kvůli jiné. Vnitřně to tak cítím, že se mnou není natolik citově spjatý, aby mě kvůli jiné (se kterou si bude více rozumnět) neopustil. Svým chováním mi připadá občas jako můj taťka a ten od mamky odešel kvůli jiné, finančně zajištěné, bezdětné ženě… a tam taky nebyla v jejich vztahu láska (mamky a taťky), jaká by měla v dlouhodobém vztahu být.
- Citovat
- Upravit
13.10.12 15:01
V tom případě o. k., ale proč jsi si brala člověka, se kterým už od začátku víš, že to není tak, jak to má být a ještě k tomu sis s ním udělala dvě děti?! Co tě k tomu vedlo?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.12 21:01
@Nenulka88 píše:
Nikdo není bez chyby, ale tím, že budeš hledat chyby jen na něm si ničemu nepomůžeš, první začni u sebe
Neměla by mu k tomu pornu ještě otevřít lahváče a namazat chlebíčky 
Zakladatelko čas ukáže, může to být jen momentalní krize, i začátek konce manželství. V každém vztahu člověku dříve či později spadnou ty pověstné ‚růžové brýle‘ a člověk je konfrontován s tvrdou realitou, ve které se drahá polovička jeví v úplně novém světle, vztahy překypující chemií nevyjímaje. Definice pojmu Láska se může stát tím co pár rozděluje, i když jeden druhého stále miluje. Každý si pod ním totiž může představovat něco úplně jiného=
1. Zjistit co
2. Své představy vzájemně sladit
3. Vytvořit si společný žebříček hodnot, které jsou pro nás důležité a které nás budou spojovat, jako např. vzájemná úcta, tolerance, přátelství, sex, whatever…
4. Zajistit si hodně společných příjemných zážitků, na které budeme moct v krizi s láskou vzpomínat 
5. Nezapomenout, že vztah musí chtít OBA, jednotlivec sám nic nezmůže, i kdyby se na hlavu stavěl 
…a bohužel ani to někdy pro ‚nepřekonatelný odpor‘ nepomůže 
To Ti samozřejmě rádi někdo, kdo má doma to samé v bleděmodrém 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.10.12 08:00
Nenulka88 píše:
Nikdo není bez chyby, ale tím, že budeš hledat chyby jen na něm si ničemu nepomůžeš, první začni u sebe
Neměla by mu k tomu pornu ještě otevřít lahváče a namazat chlebíčky 
Myslím, že zrovna to k tomu potřeba není Spíš by se k němu mohla přidat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.10.12 09:41
Tohle je hodně blbá situace, když už máte k sobě nějaký závazky a jste manželé, možná bys měla zkusit jednu věc (tedy v případě, pokud ti na něm ještě záleží a ráda by si ten vztah udržela), zkus prostě jednou zapomenout na vše, co dělá špatně, veškerý porno, urážky i nevšímání si tě, prostě uvař něco, co má rád, vem si něco hezkého na sebe a buď v pohodě, nepředkládej mu na stůl žádné výčitky, prostě mu dej jen najevo, že ho máš ráda a hlavně buď nad věcí, žádný pláč, no a pokud to bude k prdu a on po véče zas půjde sledovat porno, asi bych začala uvažovat otom, jestli by nebyl lepší rozvod, život máme jeden a proč ho celej proplakat žejo 
Já vím, ono se to snadno píše a hůře dělá, ale třeba to jednou zkušíš a oba si uvědomíte, že ste se k sobě zbytečně chovali blbě, může mít on problémy v práci, pak i ty a to pak nervy vybuchujou hned 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.10.12 21:45
Zakladatelko, napiš mi na sz, mohu si s Tebou popovídat o Tvém problému, něco podobného znám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.1.13 07:20
Ahoj,
od příspěvku uběhly 3 měsíce. A dnes jsem zase ve fázi, ve které jsem byla v době prvního příspěvku. Manžel je mi stále protivný. V poslední době se i dost hádáme. Pořád jsem náladová. Vadí mi na něm spousta věcí. Nedokážu jeho negativní stránky ignorovat. Myslím si, že se stejně dříve nebo později rozvedeme. Protože tenhle vztah nestojí za to, abychom se v něm oba trápili další dlouhé roky. Zasloužil by si někoho, kdo bude podobný jeho vlastnímu charakteru, kdo bude rád sledovat s ním péčko, holku, která nebude na nikoho a nic žárlit, holku, která bude věčně milá a usměvavá. Já šťastná prostě nejsem. 
V pátek jedu k mamce a budu tam do neděle abych si taky od toho věčného kolotoče kolem dětí, odpočinula. V sobotu na mě nechápavě vyjel kvůli králíkovi, bouchl naštvaně dveřma. Jako by mu snad přeskočilo v hlavě. Ale já si myslím, že to vše má nějaký hlubší význam než králíka, který za nic nemůže. Podle mě ho tenhle vztah taky ubíjí a jen čeká, kdy ho konečně osvobodím. Mluvila jsem s ním o rozchodu nesčetněkrát jenže to on vždycky odmítl.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.3.16 20:07
Ach jo holky, snad mi poradíte. Od doby co začal manžel podnikat mám pocit, že naše manželství jde do kytek. Prostě ráno vypadne večer se vrací. Já celý den sama doma s malou, když je hezky tak to ještě jde, ale jak leje, je škaredě, to vím, že budu příšerná.
Manžel se snaží, to vím a moc si toho vážím, jenže jak jsme prakticky pořád od sebe, začínáme se nebavit, jak bylo v práci, co malá dělala atd…nejvíce jsem citlivá, když slíbí něco a není to tak. Tohle je často. Třeba dnes a už mě to donutilo se vás zeptat a svěřit se. Říkal mi „v pátek bouchnu dlouho abych mohl být v sobotu doma“ samozřejmně „bochnul dlouho“ a zítra na šichtu jde. Přitom příští týden v sobotu musí někde mimo práci jít a to ví dopředu, že v sobotu určo nepůjde. Prostě nechápu to. Mrzí mě, že na nás nemá vůbec čas, že i když ho má, raději ho prolenoší doma a já tak furt v jednom kuse trčím doma. Sex, to už nevím pořádně co je. Za to si ale můžu sama, protože, vždy večír když příjde, zjistím, že bude něco úplně jinak, než jsme si plánovali a já nasadím ten svůj xicht. Prostě veškerá nálada ze mě vyprchá.
Nevím jak to popsat. přes den mi strašně chybí, těším se až dorazí a tajně doufám, že příjde jak říkal, jenže ne. Příjde až kolem 6-7 večer takže téměř celý týden a soboty jsou o ničem, nálada je pryč a večer už ho vlastně ani doma nepotřebuju. Naše malá spinka s náma, když se v noci probudí nebo ji manžel k nám do lužka dotáhne už večer, když se ji nechce spát a my sedíme u telky.
Je to prostě o ničem, stereotyp jako prase a už mě to nebaví…pomooooc!!! Jsme spolu skoro 10let. Omlouvám se za anonymitu
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Žiji s manželem, jsme spolu 2,5 roku. Máme 2 děti. Poslední dobou jsem dost náladová, hlavně na manžela, vytáčí mě spousta věcí, které dělá, nebo naopak nedělá. Až nyní vidím jeho špatné stránky a stále ještě žiji v domnění, že jsou tak napůl s těmi dobrými vlastnostmi. Teď co mi na něm vadí. Už několikrát mi řekl něco, co jsem nedokázala pochopit. Několikrát jsem ho načapala při sledování porna (při tom se mnou spí sotva 1× za týden a i když bych chtěla s ním mít „něco“ klidně 3× do týdne, tak on nechce, nebo se dívá na film takže nemá čas - orální sex by si nechal dělat klidně každý den!), vadí mi na tom, že já se milovat chci a on prostě moc zájem nemá, je pro něj pohodlnější udělat si „ruční práci“ u péčka. Mám i pocit, že ho moc nevzrušuju ale sotva vidí jinou ženskou ve filmu svlečenou, tak se mu hned „staví sebevědomí“. U nás nikdy nefungovala taková ta chemie jak se říká. Už jsem chemii zažila (v minulosti)a to bylo teda něco.
No a tak jednoho dne jak jsem ho přistihla po příchodu domů jsem vypěnila, protože mi vadilo, že se mnou spát nechce, ale raději se sám uspokojí… byla jsem naštvaná, další den ráno jsem se stále cítila znechucená. Tak mu říkám, klidně si tu buď, pusť si péčko, stejně nemám na nic náladu. A on skutečně vyšel z ložnice po 1o minutách a na mou otázku: „Tak snad sis to užil.“ říkám. On: „No a co, závidíš?“ to byla první věc, co mě vážně 
Ještě ten den večer, nebo ten následující jsme usínali, já stále bez nálady se rozbrečela. On v polospánku říká: „To budeš po každé hádce bulit?“ Často mi připadá, že si mě vůbec neváží, dokáže říct věci, které by chlap neměl vůbec vypustit z úst když ženu miluje. Možná i proto jsem na něho teď věčně protivná a podrážděná, vyvolávám hádky, protože mě štve jeho věčné vysedávání u noťasu, když já tady chystám oběd a musím i kolem dětí taky něco dělat. Prostě není ten typ, aby se sám šlechetně zeptal, nebo zabavil děti nějakou činností. Je mi čím dál víc z našeho manželství smutno. Neustále se mé myšlenky ubírají tím, jestli jsem se zrovna pro někoho takového narodila. Stále doufám, že někde po světě chodí Muž, který bude milý, hodný a rozhodně nebude mít takové hnusné, necitlivé řeči. Uvnitř trpím, jsem citlivá holka a často brečím v době, kdy je v práci. Je mi smutno ze všeho. Chtěla jsem vždy člověka, který mě bude „ctít dokud nás smrt nerozdělí“… jenže takoví muži již nejspíš neexistují. 
Já nevím, jestli bych mohla mít někoho lepšího, jestli by vůbec o takovou protivnou holku jako jsem já, stál. Nevážím si už sama sebe. Mám sebevědomí na bodě 0. Chtěla bych se zase smát, nechat se vodit za ruku, nechat se objímat, hladit ve vlasech, cítit, že jsem skutečně zase milovaná, abych si opět mohla zase sama sebe vážit. 
Toužím po lásce, porozumnění a hlavně po něžném vztahu. 