Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ahoj, obcas mam trochu depku, je mi 40, jsem single, pritom jsem hezka stihla, inteligentni, sportovne zalozena. Casto si rikam, proc prave ja jsem tam, kde jsem..
Samozrejme moc touzim po rodine, i partnerovi.
Mel tu - nebo ma tu nekdo podobnou situaci?
Jak to dopadlo?
Jak to psychicky zvladate?
Prosim nesoudit, taky to nedelam.
Dekuji.
Muži se bojí moc dokonalých žen, raději si vezmou Máňu, dokonalou ženu mají jen na povyražení. Těžko říci, zda to není tvůj případ. Ale řekla bych, že to bude jeden z možných problémů.
@Kipa22 píše:
Muži se bojí moc dokonalých žen, raději si vezmou Máňu, dokonalou ženu mají jen na povyražení. Těžko říci, zda to není tvůj případ. Ale řekla bych, že to bude jeden z možných problémů.
Ja vim, bohuzel, vysku, leta praxe a zkusenosti nevymazu. A muzi to je jeden domyslivy egoista za druhym.
A nemáte třeba nějaké vysoké nároky? Předpokládám, že nějaké vážné vztahy jste měla, na čem ztroskotaly? A hledáte někoho aktivně, nebo to necháváte na náhodě? V tomhle je spousta proměnných.
Prosim Te, co blaznis. Kdo se nad tim dneska, krome matky, babicky, slepicich kolegyn pozastavuje…Asi zalezi, kde bydlis a v jakom prostredi pracujes,,,ale, jako netrap se tim. Kazdy zivot je jedinecny, jiny…Z vlastniho okoli vim, ze se solidnim partnerem je problem, taky mam ve svem okoli hodne single zen v ruznem veku. A vis co, myslim, ze kdyz si v hlave srovnaji ty predsudky, jak by mela zena zit, tak jsou spokojenejsi nez ty ve vztazich plnych kompromisu…Zivot je pestrobarevny… Clovek ma hrat s rozdanymi kartami, rekla kdysi Dana Zatopkova / uplatnit se tam, kde to jde, a ne tlacit tam, kde to nejde…jsi jeste mlada na zavery o svem zivote, ver mi ![]()
@Anonymní píše:
Prosim Te, co blaznis. Kdo se nad tim dneska, krome matky, babicky, slepicich kolegyn pozastavuje…Asi zalezi, kde bydlis a v jakom prostredi pracujes,,,ale, jako netrap se tim. Kazdy zivot je jedinecny, jiny…Z vlastniho okoli vim, ze se solidnim partnerem je problem, taky mam ve svem okoli hodne single zen v ruznem veku. A vis co, myslim, ze kdyz si v hlave srovnaji ty predsudky, jak by mela zena zit, tak jsou spokojenejsi nez ty ve vztazich plnych kompromisu…Zivot je pestrobarevny… Clovek ma hrat s rozdanymi kartami, rekla kdysi Dana Zatopkova / uplatnit se tam, kde to jde, a ne tlacit tam, kde to nejde…jsi jeste mlada na zavery o svem zivote, ver mi
Taky hodně záleží na tom, zda žít samy opravdu chtějí. Zdá se mi, že zakladatelce to právě vadí, nic o předsudcích okolí nepsala. ![]()
@Kipa22 píše:
Muži se bojí moc dokonalých žen, raději si vezmou Máňu, dokonalou ženu mají jen na povyražení. Těžko říci, zda to není tvůj případ. Ale řekla bych, že to bude jeden z možných problémů.
Jo jo, tenhle nesmyslný blábol, jak se muži „bojí“, papouškují právě ty nesoudné, co si o sobě myslí, jak jsou „dokonalé“, a přitom jsou jen - nesnesitelné… ![]()
Ale jak je vidět, budete si tu vy nesnesitelné krásně notovat, jak je to vina chlapů
![]()
@lucad77 píše:
Taky hodně záleží na tom, zda žít samy opravdu chtějí. Zdá se mi, že zakladatelce to právě vadí, nic o předsudcích okolí nepsala.
Ja tomu rozumim, ale presto myslim, ze ty predsudky v tom negativnim vnimani situace stale jeste hraji podstatnou roli.
@Anonymní píše:
Ahoj, obcas mam trochu depku, je mi 40, jsem single, pritom jsem hezka stihla, inteligentni, sportovne zalozena. Casto si rikam, proc prave ja jsem tam, kde jsem..
Samozrejme moc touzim po rodine, i partnerovi.
Mel tu - nebo ma tu nekdo podobnou situaci?
Jak to dopadlo?
Jak to psychicky zvladate?
Prosim nesoudit, taky to nedelam.
Dekuji.
Mě třeba vadí tohle. Působí to povýšeně a nafoukaně. Pokud takhle působíš i na muže, tak pak asi není o čem ![]()
@Kipa22 píše:
Muži se bojí moc dokonalých žen, raději si vezmou Máňu, dokonalou ženu mají jen na povyražení. Těžko říci, zda to není tvůj případ. Ale řekla bych, že to bude jeden z možných problémů.
Zakladatelko, neuklidním tě. Jsem o chlup starší, ale ve stejné situaci. Bezdětná jsem nedobrovolně a to mě trápí. Některé vztahy nedopadly kvůli dětem, což chápu, jiné zase proto, že jsem byla příliš schopná (to není z mojí hlavy). Strašně těžko se s tím smiřuji, ale je pravda, že ani s tím už nic moc nedělám. Ty vyhlídky nejsou nic moc vzhledem k dlouhověkosti v naší rodině. No uvidíme, co život přinese. Nejvíc mně asi vadí to, že jsem sama na radosti i na starosti.
Ahoj, obcas mam trochu depku, je mi 40, jsem single, pritom jsem hezka stihla, inteligentni, sportovne zalozena. Casto si rikam, proc prave ja jsem tam, kde jsem..
Samozrejme moc touzim po rodine, i partnerovi.
Mel tu - nebo ma tu nekdo podobnou situaci?
Jak to dopadlo?
Jak to psychicky zvladate?
Prosim nesoudit, taky to nedelam.
Dekuji.