Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Myslim si ze to nemas zapotrebi s nekym takovym byt. Vztah ti ma prinaset prece pozitivni veci, posilovat te, mas citit prijeti, podporu, nikdo te nema do neceho manipulovat, menit. Mam teda taky pocit ze je to celkem nedosazitelny, ale tohle co popisujes na me dobry dojem nedela, nic ti to nedava
Pokud mas chut byt sama ještě dřív nez jste spolu začali poradně chodit tak z toho rovnou vycouvej. Ušetří ti to trápení do budoucna.
Ahoj, on má nějaký problém a řeší ho skrz Tebe. Krok číslo jedna je rict/napsat mu to.. přesně tak jak si to sepsala tady nám. Ať má šanci si to uvědomit a zamyslet se nad tím.. Pokud se kvůli tomu zase naštve a nebude to chtit řešit, tak nemáš co řešit Ty. Život je kratkej a jak už psaly holky: partner je od toho aby Ti život zlehcoval a ne ztezoval. A věř, že takovej chlap existuje. Jen když budeš s tímhle, tak ho třeba mineš ![]()
Ahoj, on má nějaký problém a řeší ho skrz Tebe. Krok číslo jedna je rict/napsat mu to.. přesně tak jak si to sepsala tady nám. Ať má šanci si to uvědomit a zamyslet se nad tím.. Pokud se kvůli tomu zase naštve a nebude to chtit řešit, tak nemáš co řešit Ty. Život je kratkej a jak už psaly holky: partner je od toho aby Ti život zlehcoval a ne ztezoval. A věř, že takovej chlap existuje. Jen když budeš s tímhle, tak ho třeba mineš ![]()
Ani omylem. Dorazila jsi mě tou nepodporou ve zkouškovém. To bys chtěla, aby tě psychicky vydíral, když se budeš učit na státnice nebo psát diplomku?
Asi nebyl na výšce, ne? Jinak by věděl, co je to zkouškové.
Dobře a důvod proč s ním jsi je? Ten nám zůstal nějak utajen. Pokud tě štve už teď bude to jen horší a horší. Neztrácej s ním čas, pošli ho do oběhu ![]()
Chování malého děcka. Do vztahu bych s ním nešla - bude se chovat ještě hůř než teď, kdybyste spolu chodili.
Takovi nesnasenlivi a protivni jedinci si hledají extreme tolerantní a tvarny partnery. Nebo spíš ti jediní to s nimi vydrží. Ostatní utečou. Utec taky.
Tohle by bylo čím dál horší. Dovedeš si představit třeba roky v takové nesvobodě? Už teď se „pomalu bojíš něco říct“, jak píšeš, tak si buď jistá, že lepší to nikdy nebude. Má nějaký problém, ať už jen, že třeba je do tebe hodně zamilovaný (víc než ty do něj) a neumí to zpracovat, nebo má nějaký komplex, nebo třeba by se z něj vyklubal pak majetnický despota… ani jedno není k žití.
@Anonymní píše:
Ahojte, potřebuju poradit. Vídám se s jedním klukem asi půl roku, on by chtěl vztah, ale já pořád váhám kvůli chování ke mně. Dost často se na mě naštve a urazí kvůli blbostem, když mám k němu přijít a bohužel mi to nevychází na čas, dám vědět předem, že se o hodinku opozdím a to už se urazí, přitom když on nám nějak posune schůzku, tak to beru v pohodě a ten čas si zaplním. Urazí se fakt kvůli maličkostem - když mu nezavolám, tak je pak protivný, když chci jít s kamarádkou večer ven, tak je taky zle. Teď se musím učit na zkoušky, tak je uražený, že nemám čas a mě už to začíná vyčerpávat, pomalu se mu bojim cokoliv říct, protože by se mohl naštvat, vždy když mám dobrou náladu, tak mi ji pokazí tou jeho.. Přitom si myslím, že se mnou je v pohodě, nic mu nezakazuju, když chce jít ven s kamarády, tak proč by nemohl, neurážím se na něho a nejsem protivná.. Pociťuju už úzkost, když s ním mám být, nevím proč,nechci to, ale přemýšlím nad tím co bych zas mohla pokazit, jakou bude mít náladu a perlička je taková, že když už mi tu náladu zkazí a on to moc dobře ví, tak se mnou chce potom spát a já na to fakt nemám náladu..
Nevím co dělat, připadám si jako já ta špatná a mám chuť být sama. Potřebovala bych znát názor i někoho jiného
Proč pociťuješ úztkost, když s ním máš být? Protože je to pitomec, co si vynucuje svoje a ty neumíš říct ne.
Takže najdi odvahu říct - ne, promin, nebudeme spolu chodit, zejména proto že se chováš špatně a prostě tě nechci a chtít nebudu.
Pokud začne vyvádět, což nejspíš začne, protože to zní jako labilní hysterik, tak ho prostě zablokuj.
Opravdu nemusíš trávit čas s každým kdo o tebe má zájem. Jen je fér co nejdřív si přiznat že ty zájem nemáš a věcně to tomu druhému říct.
Ahojte, potřebuju poradit. Vídám se s jedním klukem asi půl roku, on by chtěl vztah, ale já pořád váhám kvůli chování ke mně. Dost často se na mě naštve a urazí kvůli blbostem, když mám k němu přijít a bohužel mi to nevychází na čas, dám vědět předem, že se o hodinku opozdím a to už se urazí, přitom když on nám nějak posune schůzku, tak to beru v pohodě a ten čas si zaplním. Urazí se fakt kvůli maličkostem - když mu nezavolám, tak je pak protivný, když chci jít s kamarádkou večer ven, tak je taky zle. Teď se musím učit na zkoušky, tak je uražený, že nemám čas a mě už to začíná vyčerpávat, pomalu se mu bojim cokoliv říct, protože by se mohl naštvat, vždy když mám dobrou náladu, tak mi ji pokazí tou jeho.. Přitom si myslím, že se mnou je v pohodě, nic mu nezakazuju, když chce jít ven s kamarády, tak proč by nemohl, neurážím se na něho a nejsem protivná.. Pociťuju už úzkost, když s ním mám být, nevím proč, nechci to, ale přemýšlím nad tím co bych zas mohla pokazit, jakou bude mít náladu a perlička je taková, že když už mi tu náladu zkazí a on to moc dobře ví, tak se mnou chce potom spát a já na to fakt nemám náladu..

Nevím co dělat, připadám si jako já ta špatná a mám chuť být sama. Potřebovala bych znát názor i někoho jiného